Tendence - synonyma
Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu tendence.
Význam: Tendence je sklon nebo sklon k něčemu; znamená to směr nebo pravděpodobnost určitého jevu.
pokus <o co>
Pokus je činnost nebo postup, který slouží k získání informací a jehož výsledek je nejistý.
úsilí (počáteční)
Úsilí je snažení se o dosažení něčeho, co je důležité. Je to vytrvalá práce, soustředění se a vytrvalost při dosahování cílů.
sklon <k čemu>
Sklon je postoj nebo tendence k něčemu; je to záměrná přitažlivost k něčemu nebo odmítnutí něčeho jiného.
vběhnutí (pod koš)
Vběhnutí pod koš je akce, kdy hráč běží pod koš s míčem a snaží se přijít k bodu skokem.
vniknutí
Vniknutí je proces vstupu, proniknutí nebo vstoupení do něčeho. Je to také vstup nebo vstup do jiné situace nebo místa.
rozběh (výroby)
Rozběh znamená zahájení výroby, kdy se stroje spustí a produkce se začne provádět.
snaha
Snaha je úsilí uskutečnit cíl nebo splnit požadovaný výsledek. Je to vytrvalé a pevné úsilí, které je zaměřeno na dosažení daného cíle.
sklon
Sklon je sklonění, často označované jako flexe, které umožňuje změnit tvar slova, například podle času, pohlaví či příčestí.
zaměření
Zaměření je určení konkrétního směru nebo cíle, který se má dosáhnout.
směr
Směr je obecný pojem, který označuje určitou cestu, kterou se má jít, aby se dosáhlo určitého cíle.
směřování
Směřování je proces usměrňování úsilí k určitému cíli nebo výsledku. Je to proces plánování, definování cílů a průběžného sledování postupu k jejich dosažení.
trend
Tendence, směr nebo styl, který se postupně začíná rozvíjet.
Podobná synonyma
odolávat <čemu>
Odolávat znamená vystavovat se odporu nebo odmítat, jít proti čemu nebo se tomu bránit.
směr (výtvarný)
Směr je koncept, který se vztahuje k výtvarnému umění a říká se, že určuje, jak bude umělecké dílo vypadat.
korespondovat <čemu>
Korespondovat = psát dopisy nebo jiné dokumenty, sdílet myšlenky a zkušenosti, komunikovat.
připojit <co k čemu>
Připojit znamená spojit fyzicky nebo virtuálně dvě či více částí dohromady.
kvůli čemu
Kvůli čemu: pro jiného účelu, cíl nebo důvod.
podivit se <čemu>
Podivit se <čemu> znamená udělat výraz obličeje, který říká, že člověk je překvapen nebo že je to pro něj nečekané.
zvýšené úsilí
Zvýšené úsilí je vyjádření vyššího úsilia při činnosti, aby se dosáhlo cíle.
rozumět <čemu>
Rozumět čemu znamená porozumět, pochopit, vnímat nebo interpretovat danou myšlenku nebo informaci.
vztahovat se <k čemu>
Vztahovat se
podléhat <komu n. čemu>
Podléhat znamená plnit přikázání nebo předpisy někoho nebo něčeho.
připočítávat <co k čemu>
Připočítávat znamená přidávat (čísla) k jiným číslům.
navést <koho k čemu>
Navést znamená pomoci někomu k něčemu vybrat nebo nalézt správnou cestu.
opravňovat <koho k čemu>
Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.
směr (myšlenkový)
Směr je obecný pojem označující směr (dráhu) v pohybu, ale také myšlenkový směr či cíl.
oddávat se <čemu>
Věnovat se, podřídit se, vrhnout se na něco.
vzhledem k čemu
Vzhledem k: vymezování konkrétní souvislosti mezi dvěma jevy nebo skupinou jevů.
vyhnout se <čemu>
Vyhnout se: uniknout, vyvarovat se, uhnout, vyhýbat se.
zabránit <čemu>
Zabránit: předejít, omezit nebo zastavit něco, co se chystá nebo již probíhá.
vztahovat se <k čemu n. na co>
Vztahovat se znamená být propojen, sdílet vzájemnou závislost a příslušnost k něčemu.
přivést <k čemu>
Přivést: přenést někoho nebo něco na určené místo.
naznačit (směr)
Naznačit znamená dát náznak, dát nějaký nesouvislý signál nebo událost, který může naznačovat směr nebo cíl.
mít sklon <k čemu>
Mít sklon znamená mít tendenci, sklon k něčemu, např. sklon ke zlobě, sklon k pomoci druhým apod.
úsilí
Úsilí je úměrná námaha vynakládaná k dosažení něčeho cíle.
naučit se <čemu>
Učit se čemukoliv, abychom získali vědomosti, schopnosti nebo dovednosti.
připoutat <k čemu>
Připoutat
přikládat <čemu> (význam)
Přidávat nebo připojovat části, předměty k něčemu dalšímu; přikládat.
přizpůsobit se <čemu>
Adaptovat se k situaci; přizpůsobit se podmínkám.
zmocňovat <koho k čemu>
Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.