Stanovit <co> - synonyma

vyznačit (hranice)

Vyznačit označuje stanovit hranice nebo obrysy něčeho, naznačit či zdůraznit.

ohraničit

Ohraničit znamená stanovit nebo udělit hranici, omezit a uzavřít věc, činnost, množství apod.

vymezit

Vymezit znamená určit jasnou hranici, aby bylo možné dobře rozlišit mezi dvěma věcmi, jevy nebo pojmy.

určit

Určit znamená stanovit, vymezit nebo vybrat.

vytknout

Vytknout znamená kritizovat či upozornit někoho na něčí chybu nebo nesprávné jednání.

hranice

Hranice je ohraničená oblast určující mezi dvěma místy, státy, regiony nebo oblasti.

vyznačit <co>

Vyznačit znamená označit, zaznamenat či zdůraznit něco.

přesně určit

Přesně určit: uvést něco s jistotou, odpovídající skutečnosti; provést přesnou identifikaci.

vyznačit

Značit, označit nebo vymezit zvláštními znaky, zaznamenat, vyjádřit.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

časově vymezit

Definice časově vymezit: stanovit meze času pro splnění úkolu nebo cíle.

ohraničit <co>

Ohraničit: stanovit hranice; stanovit meze; omezit; vymezit.

vyznačit (titulky)

Udělat nebo označit něco jasně a zřetelně.

vytknout <co>

Vytknout: kritizovat, za něco někoho kárat, vyčítat.

hranice (horní)

Hranice je ohraničená mez, která odděluje dva jevy, oblasti nebo stavy.

určit si

Určit si znamená vybrat si, stanovit si nebo zvolit si něco jako cíl nebo řešení.

přejít (hranice)

Přejít znamená překročit hranice, mezi dvěma místy, situacemi nebo stavy.

určit (cenu)

Stanovení ceny, která je vhodná pro obě strany v obchodu.

vytknout <co komu>

Vytknout někomu něco znamená poukázat na jeho chyby nebo připomenout nedostatky.

překročit (hranice)

Překročit znamená přestoupit nebo přesáhnout danou hranici nebo omezení.

určit (světové strany)

Určit znamená přesně stanovit, identifikovat nebo vymezit hranice nebo charakteristiky.

vytknout si (cíl)

Uvědomit si své chyby a vytknout si je, aby se pracovalo na jejich odstranění.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.