Ohraničit - synonyma

omezit

Omezit znamená omezovat, ohraničovat, stanovovat meze nebo limit.

vymezit

Vymezit znamená určit hranice nebo definovat požadavky na něco.

určit

Určit: stanovit, vymezit; odhadnout, definovat, vybrat jednoznačnou možnost.

determinovat

Determinovat znamená stanovit, určit, definovat nebo jasně specifikovat cíl nebo cíle.

obklopit

Obklopit znamená obalit nebo obalovat něco nebo někoho; obklopit znamená obklopovat, obíhat nebo obepínat něco nebo někoho.

ovroubit

Ovroubit znamená upevnit, zafixovat nebo zabezpečit.

vyznačit (hranice)

Vyznačit označuje stanovit hranice nebo obrysy něčeho, naznačit či zdůraznit.

stanovit <co>

Stanovit: určit, stanovit (formální) pravidla, limity nebo hodnoty.

vytknout

Vytknout znamená kritizovat či upozornit někoho na něčí chybu nebo nesprávné jednání.

vytknout si (cíl)

Uvědomit si své chyby a vytknout si je, aby se pracovalo na jejich odstranění.

omezit se

Omezit se znamená omezovat své chování, jednání nebo činnosti, aby se dosáhlo zamýšleného cíle.

vyznačit

Učinit zřetelným nebo zaznamenat; zdůraznit; označit.

stanovit

Stanovit znamená určit, stanovit nebo definovat jasná pravidla, limity nebo zásady.

přesně určit

Přesně určit: uvést něco s jistotou, odpovídající skutečnosti; provést přesnou identifikaci.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

vytknout <co>

Vytknout znamená kritizovat nebo obviňovat někoho z něčeho.

vyznačit <co>

Vyznačit znamená označit, vymezit nebo zvýraznit něco.

vytknout <co komu>

Vytknout někomu něco znamená poukázat na jeho chyby nebo připomenout nedostatky.

hranice

Hranice jsou to, co odděluje jedno území od druhého, ať už je to politické nebo geografické ohraničení.

obklopit (hradbou)

Ohradit, obmáčet (hradbou), omezit pohyb; obklopit čímsi (hradbou) pro ochranu.

časově vymezit

Definice časově vymezit: stanovit meze času pro splnění úkolu nebo cíle.

překročit (hranice)

Překročit znamená přestoupit nebo přesáhnout danou hranici nebo omezení.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

dopravit (přes hranice)

Dopravit znamená přenést předměty nebo lidi z jednoho místa na druhé. V tomto kontextu to znamená přenést osoby nebo předměty přes hranice.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

stanovit (předem)

Stanovit znamená určit předem; definovat nebo stanovit pravidla, limity, podmínky a očekávání.

omezit <co>

Omezit znamená omezit něco, co je nepřístupné nebo omezit používání něčeho.

stanovit si

Ustanovit si cíl, vytvořit plán nebo definovat postup pro dosažení požadovaného výsledku.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.