Facebook

Nadávat - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu nadávat.

Význam: Nadávat znamená urážet nebo kritizovat druhého člověka pomocí vulgarismů nebo sprostých slov.

tyč

Tyč je dlouhý, kulatý nebo hranatý kus kovu, dřeva nebo jiného materiálu, který slouží k podpírání nebo jako opěrný bod.

deska

Deska je plochý, rovný kus materiálu, který slouží jako podklad pro různé účely, například pro písmo, obrazy nebo jako konstrukční materiál.

prkno

Prkno je dřevěná deska, která se obvykle používá k vytváření podlah, výrobě nábytku a stavebních úprav.

laťka

Laťka je fyzikální předmět, který se používá k měření výšky, dosahování cílů a pro sportovní účely.

hubovat

Hubovat znamená mluvit ostatním lidem zle, pomlouvat je a zesměšňovat je.

spílat

Spílat znamená hrubě urážet, zesměšňovat nebo ponížit někoho.

hromovat

Hromovat znamená nahlas a silně hovořit, buď aby se něco vyjádřilo silněji, nebo aby bylo něco vyvoláno.

domlouvat <komu>

Domlouvat znamená s někým probírat, dohodnout a vyjednat podmínky, aby obě strany dosáhly dohody.

plísnit <koho>

Plísnit znamená kritizovat nebo hanit někoho nepřiměřeně, často za účelem zesměšňování.

láteřit

Láteřit znamená kritizovat, vyčítat, stěžovat si nebo zuřit.

klít

Klít je vulgarismus pro vulvu, přirozenou část ženského pohlavního orgánu.

klnout

Klnout znamená nadávat, používat vulgarismy a sprostá slova.

Podobná synonyma

hledat <koho>

Hledat: vyhledávat, snažit se najít nebo objevit něco.

řadit <koho kam>

Řadit znamená uspořádat či zařadit něco do určitého pořadí.

odsoudit <koho>

Odsoudit znamená udělit jim trest nebo potrestat za jejich činy nebo chování.

vyprovokovat <koho>

Vyprovokovat: způsobit, aby se někdo začal chovat agresivně nebo se vystavil zvýšenému riziku.

vydat <co komu>

Vydat znamená dát někomu něco, jako například vydat knihu, vydat pokyn, vydat rozsudek apod.

konkurovat <komu>

Konkurovat znamená soutěžit o stejnou věc nebo pozici, snažit se dosáhnout stejného výsledku jako někdo jiný.

navlékat <co komu>

Navlékat znamená oblékat někomu něco nebo něčímu neco připínat, připevňovat, vkládat.

zdolat <koho>

Zdolat : dosáhnout vítězství nad , porazit a ukončit jeho nadvládu.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

unavit <koho>

Unavit znamená namáhat, fyzicky či psychicky vyčerpat.

potupit <koho>

Potupit znamená učinit toho člověka poníženým a podřadným, očerňovat ho a ponižovat.

pouštět se <do koho>

Vžít se do něčeho/někoho, přijmout riziko a zkusit to.

důvěřovat <komu>

Věřit někomu, dát mu projevy své důvěry, být přesvědčen o jeho kvalitách a schopnostech.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.

pohřbívat <koho>

Pohřbívat znamená provádět pohřební obřad a uložit zesnulou osobu do hrobu.

oblbovat <koho>

Oblbovat : projevovat náklonnost a lásku, zvyšovat jeho oblíbenost.

podplatit <koho>

Podplatit znamená přesvědčit člověka k provedení nezákonného nebo nepoctivého jednání za úplatu.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.

nabádat <koho k čemu>

Nabádat znamená prosit nebo přesvědčovat koho o něčem.

vyobrazit <koho n. co>

Vyobrazit: vyjádřit nějakou myšlenku/ideu/pocit pomocí obrazu/kresby/fotografie.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.

vyčinit <co komu>

Vyčinit: udělat někomu odplatu, pomstu nebo trest za něčí činy.

ukládat <komu> (úkoly)

Ukládat úkoly znamená přidělovat jim úkoly nebo je přiřazovat a připomínat jejich splnění.

radit <komu>

Poradit někomu: nabídnout informace či názor, aby dotyčný mohl vyřešit konkrétní problém nebo se rozhodnout.

ztlouci <koho>

Ztlouci znamená fyzicky či psychicky zneužívat, ponižovat nebo omezovat člověka.

podělit <koho>

Rozdělit něco (čas, peníze, úkoly, povinnosti) mezi dvě nebo více osob.

nadběhnout <komu>

Rozhodnout se rychle a předběhnout ostatní v něčem, čemu člověk předchází.

poslat pryč <koho n. co>

Odeslat někoho nebo něco pryč; ukončit jejich přítomnost.