Právo - synonyma

nárok

Nárok je právo na něco, co nám náleží; může to být právo na finanční odškodnění, právo na služby nebo právo na zvláštní zacházení.

povolení

Povolení je souhlas nebo schválení čehokoli, co může být omezeno nebo regulováno.

odůvodnění

Událost, jejíž výsledek se zdůvodňuje argumenty, důvody a logickými závěry.

opodstatnění

Důvody, proč je něco přiměřené nebo oprávněné; jeho podložení v faktech nebo racionálním uvažování.

ospravedlnění

Ospravedlnění je omluva za nějakou chybu, neúspěch nebo nesprávné jednání.

oprávnění

Oprávnění je povolení nebo licencí k provedení něčeho, čemu by jinak zákon nebo jiný závazek bránil.

ustanovení

Ustanovení: stanovisko nebo pravidlo, které je určeno k dodržování.

předpis

Předpis je formální právní předpis, zavedený státem nebo jinou veřejnou institucí, který stanoví povinnosti nebo zákazy.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

práva

Práva jsou soubor pravidel, která mají chránit základní lidská práva a svobody.

právnická fakulta

Právnická fakulta je fakulta na vysoké škole, která se zabývá výukou a výzkumem v oblasti právních věd.

znalec práva

Znalec práva je osoba s odbornými znalostmi práva, která poskytuje právní poradenství a konzultace.

právní zástupce

Právní zástupce je osoba, která vystupuje jménem jiného člověka, před soudem nebo v jiných právních záležitostech.

uplatňovat nárok <na co>

Uplatňovat nárok: vyžadovat, aby byl nárok na něco vzat v potaz a uskutečněn.

norma

Norma je pravidlo nebo standard, který se používá, aby se zajištila konzistence, kvalita nebo bezpečnost.

uplatnit nárok <na co>

Uplatnit nárok znamená vyžádat si právo na něco, co člověk má podle zákona nebo smlouvy.

bez oprávnění

Bez oprávnění znamená bez povolení nebo dovolení; jedná se o akci, kterou člověk uskuteční bez příslušného souhlasu.

brát <komu> (povolení)

Brát (povolení): prosazovat si právo vyžadované od někoho jiného, aby mohlo být použito.

právní

Právní: zahrnující nebo se týkající práva nebo právním předpisům; představující právní postup nebo právní normu.

nárok (přednostní)

Nárok je právo člověka na něco, co mu náleží nebo co má nárok očekávat. Nárok může znamenat i přednostní právo, kdy má člověk výsadu v něčem před ostatními.

instituce (právní)

Instituce je organizace s právním postavením, která má konkrétní cíl a úkoly.

předpisy (právní)

Předpisy jsou právní předpisy, které stanovují pravidla, zákony a nařízení pro vládu, občany a organizace.

zachovat (předpis)

Zachovat = dodržet, uchovat, respektovat, udržet.

právní důvod

Právní důvod je zákonem stanovená podmínka, která musí být splněna pro vyvolání právního účinku.

rušit (právní poměr)

Rušit znamená přerušit, ukončit nebo zrušit platnost právního vztahu.

fakulta

Fakulta je část vysoké školy, která provádí učení a výzkum v oboru a zajišťuje výuku akademických oborů.

nárok (peněžní)

Nárok (peněžní) je právo na určitou finanční náhradu za jistou službu, výdaj nebo ztrátu.

právní norma

Právní norma je formálně vymezené pravidlo, které vymezuje práva a povinnosti mezi lidmi a stanovuje právní úpravu vztahů.

obstarat (povolení)

Obstarat znamená získat, vyřídit nebo zařídit, například získat povolení.

podle práva

Právní význam slova je definice určitého pojmu s právními důsledky.

popřít (nárok)

Odmítnout nárok, zamítnutí; odmítnutí žádosti nebo nároku.

nabýt práva (držením)

Získat právo (nebo práva) prostřednictvím držení, které poskytuje zákonné právo jednotlivci a/nebo skupině.

převádět (práva)

Převádět práva znamená přenést je z jednoho vlastníka na druhého.

bez povolení

Bez povolení: nelegální, nespravedlivé, nedovolené.

přisoudit (nárok)

Přisoudit (nárok) znamená připojit nebo přiřadit něčemu právo nebo nárok.

právní ochrana

Právní ochrana je systém právních předpisů a principů, které chrání práva a zájmy jednotlivců a společností.