Osopit se <na koho> - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu osopit se <na koho>.
Význam: Osopit se
začít <co>
Začít: započít něco, začínat, zahájit, začínat s čímžkoli.
pustit se <do čeho>
Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.
přikročit <k čemu>
Přikročit: začít konat kroky k dosahování cíle.
jmout se
Jmout se znamená vyjádřit velkou emoci, jako je smutek, zoufalství nebo hrůza.
zamířit
Soustředit se na cíl nebo směr a jít nebo jinak směřovat tam.
jít
Jít znamená pohyb vpřed nebo posunutí se z jednoho místa na druhé, fyzickým nebo mentálním způsobem.
odbočit
Odbočit znamená změnit směr pohybu, obrátit se jiným směrem.
lze
Shrnout znamená seskupit informace do stručného shrnutí, které představuje významné body v krátkém a srozumitelném formátu.
jde (udělat)
Jde o to, udělat věc, což znamená přijmout aktivní postoj k realizaci úkolu.
je možno
Shrnutí je sestříhání nebo skrývání podstatných informací do jedné krátké a stručné zprávy.
obořit se
Obořit se je staroslověnské slovo pro prohlašování hrdinných činů, obětování se pro druhé a bojování za spravedlnost.
rozkřiknout se
Zvolna se ozývat, pak jasně a nahlas říci, zařvat, volat.
utrhnout se
Utrhnout se znamená učinit nečekaný, náhlý pohyb, často vyplývající z vnitřní síly nebo touhy.
pustit se <do koho>
Pustit se do někoho/čeho znamená začít pracovat na tomto někom/čem, věnovat mu svou pozornost a úsilí.
obout se
Obout se znamená obléci si boty, aby byly nohy chráněny a aby bylo možné chodit.
Podobná synonyma
domáhat se <čeho>
Domáhat se: trvat na něčem; požadovat něco s odhodláním a pevnou vůlí.
zbít <koho>
Zbít: fyzicky napadnout a způsobit zranění nebo bolest.
napadat <koho>
Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na kohokoliv nebo cokoliv.
hněvat se <na koho>
Hněvat se: projevovat silnou nelibost, rozčilovat se, vyjadřovat zlost
střídat <koho kým>
Střídat znamená měnit se v činnosti nebo funkci v určitém časovém interválu. Ve vztahu k lidem to znamená vyměňovat se v provedení určitých činností.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená fyzicky a psychicky vyčerpat někoho, aby se cítili unavení a vyčerpaní.
pouštět se <do čeho> (bezhlavě)
Pouštět se: bezhlavě se vrhnout do něčeho, s nezváženým rizikem a bez zohlednění následků.
udělat pokrok
Udělat pokrok znamená posunout se dopředu, zlepšit se nebo se nějak změnit k lepšímu.
hubovat <koho>
Hubovat znamená přísně kritizovat nebo se snažit ožebračit někoho.
nedůvěřovat <čemu>
Nedůvěřovat znamená pochybovat o pravdivosti nebo spolehlivosti čeho či koho.
zamilovat se <do koho>
Zamilovat se do někoho znamená projevit silnou lásku a náklonnost, často s hlubokou touhou být s touto osobou.
prožrat <do čeho> (díru)
Prožrat díru: prohloubit, kopat, vyhloubit nebo vyříznout otvor.
vykrádat <koho>
Vykrádat znamená ukrást někomu věci nebo peníze.
vykupovat <koho n. co>
Koupit něco nebo někoho za určitou cenu, aby se ochránilo proti ztrátě nebo ublížení.
zabránit <čemu>
Zabránit znamená předejít či vyhnout se čemu.
vypravit <koho n. co>
Vypravit znamená odeslat, dopravit nebo doručit něco nebo někoho na určené místo.
oprostit <koho od čeho>
Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.
nahnat <koho kam>
Nahnat se vyjadřuje jako donutit někoho jít někam, přimět někoho k něčemu, obvykle s násilím.
dotknout se <čeho> (lehce)
Dotknout se čeho lehce znamená jemně ho pohladit, zkusit, či prozkoumat.
obdařit <koho čím>
Obdařit někoho čím je dát mu něco, co jim pomůže v jejich životě nebo aktivitě.
rozzlobit <koho>
Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.
ustanovit <koho> (náčelníkem)
Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.
dbát <čeho>
Dbát <čeho> znamená pečovat o něco a dávat pozor, aby to bylo zachováno a chráněno.
označit <koho>
Označit
poslat <koho ke komu>
Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.
zlobit <koho co>
Zlobit se znamená dělat něco, co je proti pravidlům nebo proti přání druhé osoby.
mámit <co z koho>
Mámit je vyvolat u někoho pocit, který není autentický nebo je založen na nesprávných informacích.
vymámit <co z koho>
Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.
pustit <koho kam>
Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.
být původcem <čeho>
Být původcem je označení pro osobu, která je zodpovědná za vytvoření nebo vznik něčeho.