Osopit se <na koho> - synonyma

začít <co>

Začít: započít něco, začínat, zahájit, začínat s čímžkoli.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.

přikročit <k čemu>

Přikročit: začít konat kroky k dosahování cíle.

jmout se

Jmout se znamená vyjádřit velkou emoci, jako je smutek, zoufalství nebo hrůza.

zamířit

Soustředit se na cíl nebo směr a jít nebo jinak směřovat tam.

jít

Jít znamená pohyb vpřed nebo posunutí se z jednoho místa na druhé, fyzickým nebo mentálním způsobem.

odbočit

Odbočit znamená změnit směr pohybu, obrátit se jiným směrem.

lze

Shrnout znamená seskupit informace do stručného shrnutí, které představuje významné body v krátkém a srozumitelném formátu.

jde (udělat)

Jde o to, udělat věc, což znamená přijmout aktivní postoj k realizaci úkolu.

je možno

Shrnutí je sestříhání nebo skrývání podstatných informací do jedné krátké a stručné zprávy.

obořit se

Obořit se je staroslověnské slovo pro prohlašování hrdinných činů, obětování se pro druhé a bojování za spravedlnost.

rozkřiknout se

Zvolna se ozývat, pak jasně a nahlas říci, zařvat, volat.

utrhnout se

Utrhnout se znamená učinit nečekaný, náhlý pohyb, často vyplývající z vnitřní síly nebo touhy.

pustit se <do koho>

Pustit se do někoho/čeho znamená začít pracovat na tomto někom/čem, věnovat mu svou pozornost a úsilí.

obout se

Obout se znamená obléci si boty, aby byly nohy chráněny a aby bylo možné chodit.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě cosi, odložit, nechat v pořádku.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

dát dohromady <koho s kým>

Sblížit lidi, propojit je a vytvořit tak vztah nebo spolupráci.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky útočit, například dát někomu pěstí nebo předmětem.

hnát^5 <koho> (pryč)

Hnát znamená násilně vyhánět někoho pryč, donutit jej opustit místo.

upustit <od čeho>

Upustit znamená odložit, opustit nebo odmítnout.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

mluvit <do koho>

Komunikovat s danou osobou, sdílet myšlenky, názory či pocity.

ošetřit <koho>

Ošetřením se rozumí poskytnutí lékařské, léčebné nebo rehabilitace péče o člověka, zvíře nebo věc.

zaplatit <za koho>

Zaplatit znamená uhradit jim náklady, částku nebo poplatek, které jsou jim náležité.

strkat nos <do čeho>

Strkat nos do čehokoliv: znamená zasahovat do cizích záležitostí, zasahovat do čehokoliv nezvaně a bez souhlasu.

udělat pořádně

Vyřešit situaci vysoce kvalitním a správným způsobem.

zasypat <koho>

Zasypat znamená obklopit někoho (nebo něco) velkým množstvím něčeho, nejčastěji písku, sněhu nebo prachu.

poučovat <koho>

Poučovat: poskytovat informace, vést k pochopení či vyučovat, aby se někdo naučil něčemu novému.

krmit <koho n. co>

Krmit: dávat potravu; dodávat živin; podporovat činnosti a procesy.

pouštět se <do čeho>

Pouštět se do čeho znamená začít se něčím zabývat, vydat se na něco nového nebo vyzkoušet něco nového.

hájit <koho> (u soudu)

Bránit práva a zájmy člověka před soudem, obhajovat ho a podporovat ho v jeho obraně.

zvolit <koho>

Zvolit je výběr určitého člověka či věci z více možností.

mít <koho k čemu>

Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

tisknout <koho> (k sobě)

Tisknout (k sobě): přitáhnout k sobě, aby byl blíž.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem čehosi.

jmout

Jmout znamená držet něco pevně a silně, často vyjadřuje emoční vztah nebo stisk.

dostat <koho n. co>

Dostat - získat; přijmout; obdržet.

protivit se <komu n. čemu>

Bránit se, odporovat, postavit se proti něčemu/někomu.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

zadržovat <koho> (policie)

Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: způsobit, že něco nastane, zařídit, aby se něco stalo.

deportovat <koho>

Deportovat znamená vyhostit osobu z určitého území, obvykle z důvodu porušení zákonů nebo bezpečnosti.

obávat se <koho>

Projevovat strach a obavu o něco nebo někoho; bát se neúspěchu, nebezpečí nebo následků.