Osopit se <na koho> - synonyma

začít <co>

Začít: započít něco, začínat, zahájit, začínat s čímžkoli.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.

přikročit <k čemu>

Přikročit: začít konat kroky k dosahování cíle.

jmout se

Jmout se znamená vyjádřit velkou emoci, jako je smutek, zoufalství nebo hrůza.

zamířit

Soustředit se na cíl nebo směr a jít nebo jinak směřovat tam.

jít

Jít znamená pohyb vpřed nebo posunutí se z jednoho místa na druhé, fyzickým nebo mentálním způsobem.

odbočit

Odbočit znamená změnit směr pohybu, obrátit se jiným směrem.

lze

Shrnout znamená seskupit informace do stručného shrnutí, které představuje významné body v krátkém a srozumitelném formátu.

jde (udělat)

Jde o to, udělat věc, což znamená přijmout aktivní postoj k realizaci úkolu.

je možno

Shrnutí je sestříhání nebo skrývání podstatných informací do jedné krátké a stručné zprávy.

obořit se

Obořit se je staroslověnské slovo pro prohlašování hrdinných činů, obětování se pro druhé a bojování za spravedlnost.

rozkřiknout se

Zvolna se ozývat, pak jasně a nahlas říci, zařvat, volat.

utrhnout se

Utrhnout se znamená učinit nečekaný, náhlý pohyb, často vyplývající z vnitřní síly nebo touhy.

pustit se <do koho>

Pustit se do někoho/čeho znamená začít pracovat na tomto někom/čem, věnovat mu svou pozornost a úsilí.

obout se

Obout se znamená obléci si boty, aby byly nohy chráněny a aby bylo možné chodit.

pověřovat <koho>

Pověřovat znamená dát někomu právo nebo zodpovědnost za něco.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vychovávat někoho tak, aby se správně choval a dodržoval pravidla.

svolit <k čemu>

Svolit: přijmout nebo schválit něco, co je navrženo; souhlasit s něčím, co je požadováno.

náležet <k čemu>

Náležet: být součástí, patřit, spadat do něčí vlastnictví, mít právo či povinnost.

litovat <čeho>

Litovat čeho znamená projevovat lítost nebo hořkost nad něčím.

upouštět <od čeho>

Upouštět je vzdát se čeho, odříct se čeho, opustit to.

dotýkat se <čeho>

Fyzicky se dotýkat nebo se vyjadřovat k něčemu nebo k někomu.

strašit <koho>

Strašit: působit strach, vyvolávat hrůzu; obvykle používané ve spojení s druhým člověkem.

hodit <koho> (do vody)

Hodit do vody znamená násilně a náhle vhánět člověka do vody.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout: získat úlevu z nebezpečí či potíží; najít řešení.

nastěhovat <koho kam>

Přestěhovat se do jiného místa a trvale se usadit tam.

utrhnout

Utrhnout znamená odtrhnout nebo odtrhat něco s násilím, rychle a silně.

naklonit si <koho>

Vyjádřit sympatii a přízeň k někomu; usilovat o jeho příznivost.

ztropit si žert <z koho>

Ztropit si žert: dělat si legraci z někoho, často s použitím nadsázky.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená snížit napětí a stres, který trápí, a pomoci mu dosáhnout klidu a pohody.

oslavovat <koho n. co>

Slavit a vyjadřovat radost nad úspěchem, výročím nebo událostí, které je třeba ocenit.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout: přitáhnout někoho do čehosi, přimět někoho, aby se zapojil do něčeho.

děsit <koho>

Děsit znamená vyvolat u někoho strach nebo hrůzu.

utrhnout se (knoflík)

Utrhnout se: jednoduše odšroubovat, odtrhnout nebo oddělit knoflík.

upadnout <do čeho>

Upadnout = ztratit vlastní stabilitu a pád do čeho (např. do bezvědomí, do země).

dát se <do čeho>

Dát se: začít se angažovat; zapojit se; začít se věnovat.

prověřit <koho n. co>

Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.

vložit <co do čeho>

Vložit znamená umístit něco dovnitř něčeho jiného.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

hledět si <koho>

Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.

trestat <koho>

Trestat je postihovat osobu za provedení určitého zločinu, obecně za porušení zákona.

zúčastnit se <čeho>

Účastnit se čeho znamená podílet se na činnosti nebo akci, být součástí něčeho.

vyzouvat se <z čeho>

Odstranit obuv, boty, oděv nebo jinou část oděvu z těla.

odběhnout <od čeho>

Odběhnout: odejít rychle (z místa nebo situace).