Nevzhledný - synonyma

nepěkný (dům)

Nepěkný dům je neestetický a nezdá se líbivý. Má nevzhlednou architekturu nebo ošklivou barvu a může být i ve špatném stavu.

nehezký

Nehezký znamená ošklivý nebo nedokonalý; není to ani krásné ani příjemné.

neúhledný

Neúhledný znamená ošklivý, neestetický a nevzhledný.

ošklivý

Ošklivý je nepříjemný, odpudivý a nezajímavý pohled.

škaredý

Neestetický, ošklivý, nevzhledný; odpuzující, nezáživný, nevkusný.

šeredný

Šeredný: špatný, ošklivý, odporný, znechucující, nechutný, hrůzný, odpudivý.

nevábný

Nevábný znamená odpuzující, ošklivý nebo nezdravý.

krásný

Krásný znamená kouzelný, úžasný a příjemný pohled; vyvolává pocity radosti a klidu.

hezký

Hezký je příjemný, milý a líbivý pohled na něco nebo někoho.

nepříjemný

Nepříjemný je něco, co je obtížné, nebo obtěžuje. Je to cosi, co je nepříjemný, nebo neobvyklý.

protivný

Protivný = nevrlý, nepříjemný, nespolečenský, urážlivý, drzý, namístě, hrubý.

odporný

Odporný = hnusný, odpuzující, odpudivý, ošklivý, hrozný, zvrácený, ohavný, znechucující.

ohavný

Ohavný se obvykle používá k popisu něčeho odporného nebo odporuhodného, co se nedá přijmout ani ospravedlnit.

neslušný

Neslušný je vyjádření, které je v rozporu s dobrými mravy a zvyklostmi.

nepěkný

Nepěkný = ošklivý, nevzhledný, nezajímavý, nevkusný, ohavný, nelíbivý, neatraktivní, nehezký.

hrubý

Hrubý je synonymum pro nezpracovaný, neupravený, primitivní nebo nezdokonalený.

slušný

Slušný je vyjadřování, které je správné, ohleduplné a zdvořilé.

povážlivý (případ)

Povážlivý: velmi závažný, gravitující, vyžadující pečlivé zvážení.

choulostivý

Choulostivý se označuje jako citlivý, vnímavý a ohleduplný. Je to způsob chování, který je vyžadován k tomu, aby se zabránilo tomu, aby se někdo necítil uražený nebo dotčený.

nebezpečný

Ohrožující nebo nebezpečný; schopný způsobit újmu, škodu nebo zranění.

snadný

Snadný = snadno proveditelný; jednoduchý; lehký; neobtížný; nekomplikovaný; bez námahy.

nehezký (zjev)

Nepříjemný na pohled; ošklivý; esteticky nevzhledný.

snadný (život)

Život snadný je život plný pohodlí, míru a harmonie mezi člověkem a jeho okolím.

případ

Případ je situace, ve které se vyžaduje, aby byla provedena nějaká akce.

hrubý (plátno)

Hrubý plátno je textilní látka s hrubou, nezpracovanou strukturou.

případ (právní)

Případ je situace, která je předmětem soudního řízení; je to jedna strana proti druhé straně, která se snaží dosáhnout výhod prostřednictvím právních argumentů.

případ (předchozí)

Případ je příležitost, situace, událost nebo dokonce problém, kterému je třeba věnovat pozornost.

šeredný tvor

Šeredný tvor je vyobrazení nebo postava, která vyvolává hrůzu nebo odpor.

být protivný

Být protivný znamená být nevychovaný, drzý, nepříjemný a zlý.

hrubý zákrok

Hrubý zákrok je akce nebo chování, které je nezákonné, neetické nebo neslušné.

nepříjemný (dojem)

Nepříjemný dojem je pocity odporu, obavy, rozčarování nebo rozčílení vyvolané okolnostmi či situací.

snadný (úspěch)

Snadný úspěch je dobrý výsledek dosahovaný bez velké námahy nebo obtíží.

jen pro ten případ

"Jen pro ten případ" znamená připravenost pro období, které může nastat, obzvlášť pokud se stane něco neočekávaného.

být odporný

Být odporný znamená být velmi nevhodný, odporující všem dobrým mravům nebo zásadám.

povážlivý

Povážlivý znamená velmi závažný, vážný, vyžadující zvláštní pozornost.

mladík (krásný)

Mladík (krásný) se vztahuje k mladému muži s přitažlivým vzhledem a dobrými vlastnostmi.

možný případ

Možný případ je situace, ke které může dojít, a to buď v budoucnu nebo v minulosti.

snadný (jednání)

Snadný: "rychlý, lehký, pohodlný, příjemný; jednoduchý, intuitivní".

protivný člověk

Nepříjemná osoba, která je agresivní, nesnášenlivá a konfliktní.

choulostivý (věc)

Choulostivý je věc citlivá na dotek nebo okolnosti, která může poškodit nebo změnit její výsledek.

omyl (hrubý)

Omyl je chyba nebo nesprávný soud, způsobený nepozorností, nedostatečnými znalostmi nebo opomíjením.

odporný (hmyz)

Odporný hmyz je hmyz, který je nepříjemný, špinavý nebo odpuzující.

vyšetřovat (případ)

Vyšetřování případu znamená prověření skutečností a důkladné zhodnocení všech dostupných informací.