Facebook

Snadný - synonyma

Celkem nalezeno 22 synonym ke slovu snadný.

Význam: Snadný = snadno proveditelný; jednoduchý; lehký; neobtížný; nekomplikovaný; bez námahy.

škaredý

Neestetický, ošklivý, nevzhledný; odpuzující, nezáživný, nevkusný.

šeredný

Šeredný: špatný, ošklivý, odporný, znechucující, nechutný, hrůzný, odpudivý.

nevzhledný

Nevzhledný se obecně označuje jako ošklivý, neestetický nebo nevkusný, což znamená, že něco není pěkné na pohled.

nevábný

Nevábný znamená odpuzující, ošklivý nebo nezdravý.

krásný

Krásný znamená kouzelný, úžasný a příjemný pohled; vyvolává pocity radosti a klidu.

hezký

Hezký je příjemný, milý a líbivý pohled na něco nebo někoho.

nepříjemný

Nepříjemný je něco, co je obtížné, nebo obtěžuje. Je to cosi, co je nepříjemný, nebo neobvyklý.

protivný

Protivný = nevrlý, nepříjemný, nespolečenský, urážlivý, drzý, namístě, hrubý.

odporný

Odporný = hnusný, odpuzující, odpudivý, ošklivý, hrozný, zvrácený, ohavný, znechucující.

ohavný

Ohavný se obvykle používá k popisu něčeho odporného nebo odporuhodného, co se nedá přijmout ani ospravedlnit.

neslušný

Neslušný je vyjádření, které je v rozporu s dobrými mravy a zvyklostmi.

nepěkný

Nepěkný = ošklivý, nevzhledný, nezajímavý, nevkusný, ohavný, nelíbivý, neatraktivní, nehezký.

hrubý

Hrubý je synonymum pro nezpracovaný, neupravený, primitivní nebo nezdokonalený.

slušný

Slušný je vyjadřování, které je správné, ohleduplné a zdvořilé.

povážlivý (případ)

Povážlivý: velmi závažný, gravitující, vyžadující pečlivé zvážení.

choulostivý

Choulostivý se označuje jako citlivý, vnímavý a ohleduplný. Je to způsob chování, který je vyžadován k tomu, aby se zabránilo tomu, aby se někdo necítil uražený nebo dotčený.

nebezpečný

Ohrožující nebo nebezpečný; schopný způsobit újmu, škodu nebo zranění.

lehký (úkol)

Lehký je něco, co je snadno pohyblivé nebo snadno ovládnutelné, často při nízké hmotnosti.

nenáročný

Nenáročný znamená snadný nebo jednoduchý; není vyžadována žádná složitá práce ani zvláštní dovednosti.

obtížný

Obtížný znamená náročný, složitý, těžký, komplikovaný.

pohodlný (život)

Pohodlný život znamená žít bez stresu, ve zdraví, s dostatečnou finanční stabilitou a štěstím.

bezstarostný

Bezstarostný znamená žít bez obav, bez stresu a starostí, žít v radosti a pohodě.

Podobná synonyma

pohodlný

Pohodlný znamená bezpečný a příjemný, vyžadující minimální úsilí, aby se dosáhlo požadovaného cíle.

nasazovat (život)

Vložit činnost, úsilí nebo energii do něčeho, aby se dosáhlo určitého cíle.

svěřit (úkol)

Předat někomu odpovědnost za plnění úkolu nebo za vyřízení činnosti.

být protivný

Být protivný znamená být nevychovaný, drzý, nepříjemný a zlý.

uskutečnit (úkol)

Realizovat, uskutečnit; splnit, provést, provádět, dopracovat, uskutečnit zadanou úlohu.

úkol (výzkumný)

Úkol je úloha či činnost, která je určená k vyřešení v rámci výzkumného projektu.

úkol

Úkol je úloha nebo práce, kterou je třeba vykonat; je to cíl nebo záměr, který se má splnit.

lehký

Lehký je vyjádření pro něco, co je snadno pohyblivé nebo snadno změnitelné; je to také něco, co má nízkou hmotnost.

život

Život je proces trvání, pohybu, změny a vývoje, který se odehrává ve všech živých organismech.

být odporný

Být odporný znamená být velmi nevhodný, odporující všem dobrým mravům nebo zásadám.

obětovat (život)

Odevzdat život na úkor něčeho či někoho, obětovat ho.

klidný život

Život bez stresu, plný odpočinku, harmonie a pohody.

přijít o život

Zemřít, ohrozit nebo ztratit život.

nepěkný (dům)

Nepěkný dům je neestetický a nezdá se líbivý. Má nevzhlednou architekturu nebo ošklivou barvu a může být i ve špatném stavu.

povážlivý

Povážlivý znamená velmi závažný, vážný, vyžadující zvláštní pozornost.

odporný člověk

Osoba, která je nezdvořilá a neslušná, nespravedlivá a hrubá, způsobuje odpor a rozčarování.

prostý (život)

Život prostého člověka je omezený na nezbytnosti, žádné zbytečnosti, jednoduchost a čistotu.

člověk (odporný)

Lidská bytost, kterou lze charakterizovat jako odpudivou, zlou, neuctivou nebo odpornou.

dávat (za úkol)

Dávat (za úkol): vyžadovat, aby někdo provedl něco; delegovat úkol.

případ

Případ je situace, která vyžaduje přezkoumání a zvážení, aby se dospělo k závěru.

provést (úkol)

Provést znamená splnit, vykonat, uskutečnit nebo dokončit.