Snadný - synonyma
Celkem nalezeno 22 synonym ke slovu snadný.
Význam: Snadný = snadno proveditelný; jednoduchý; lehký; neobtížný; nekomplikovaný; bez námahy.
škaredý
Neestetický, ošklivý, nevzhledný; odpuzující, nezáživný, nevkusný.
šeredný
Šeredný: špatný, ošklivý, odporný, znechucující, nechutný, hrůzný, odpudivý.
nevzhledný
Nevzhledný se obecně označuje jako ošklivý, neestetický nebo nevkusný, což znamená, že něco není pěkné na pohled.
nevábný
Nevábný znamená odpuzující, ošklivý nebo nezdravý.
krásný
Krásný znamená kouzelný, úžasný a příjemný pohled; vyvolává pocity radosti a klidu.
hezký
Hezký je příjemný, milý a líbivý pohled na něco nebo někoho.
nepříjemný
Nepříjemný je něco, co je obtížné, nebo obtěžuje. Je to cosi, co je nepříjemný, nebo neobvyklý.
protivný
Protivný = nevrlý, nepříjemný, nespolečenský, urážlivý, drzý, namístě, hrubý.
odporný
Odporný = hnusný, odpuzující, odpudivý, ošklivý, hrozný, zvrácený, ohavný, znechucující.
ohavný
Ohavný se obvykle používá k popisu něčeho odporného nebo odporuhodného, co se nedá přijmout ani ospravedlnit.
neslušný
Neslušný je vyjádření, které je v rozporu s dobrými mravy a zvyklostmi.
nepěkný
Nepěkný = ošklivý, nevzhledný, nezajímavý, nevkusný, ohavný, nelíbivý, neatraktivní, nehezký.
hrubý
Hrubý je synonymum pro nezpracovaný, neupravený, primitivní nebo nezdokonalený.
slušný
Slušný je vyjadřování, které je správné, ohleduplné a zdvořilé.
povážlivý (případ)
Povážlivý: velmi závažný, gravitující, vyžadující pečlivé zvážení.
choulostivý
Choulostivý se označuje jako citlivý, vnímavý a ohleduplný. Je to způsob chování, který je vyžadován k tomu, aby se zabránilo tomu, aby se někdo necítil uražený nebo dotčený.
nebezpečný
Ohrožující nebo nebezpečný; schopný způsobit újmu, škodu nebo zranění.
lehký (úkol)
Lehký je něco, co je snadno pohyblivé nebo snadno ovládnutelné, často při nízké hmotnosti.
nenáročný
Nenáročný znamená snadný nebo jednoduchý; není vyžadována žádná složitá práce ani zvláštní dovednosti.
obtížný
Obtížný znamená náročný, složitý, těžký, komplikovaný.
pohodlný (život)
Pohodlný život znamená žít bez stresu, ve zdraví, s dostatečnou finanční stabilitou a štěstím.
bezstarostný
Bezstarostný znamená žít bez obav, bez stresu a starostí, žít v radosti a pohodě.
Podobná synonyma
pohodlný
Pohodlný znamená bezpečný a příjemný, vyžadující minimální úsilí, aby se dosáhlo požadovaného cíle.
nasazovat (život)
Vložit činnost, úsilí nebo energii do něčeho, aby se dosáhlo určitého cíle.
svěřit (úkol)
Předat někomu odpovědnost za plnění úkolu nebo za vyřízení činnosti.
být protivný
Být protivný znamená být nevychovaný, drzý, nepříjemný a zlý.
uskutečnit (úkol)
Realizovat, uskutečnit; splnit, provést, provádět, dopracovat, uskutečnit zadanou úlohu.
úkol (výzkumný)
Úkol je úloha či činnost, která je určená k vyřešení v rámci výzkumného projektu.
úkol
Úkol je úloha nebo práce, kterou je třeba vykonat; je to cíl nebo záměr, který se má splnit.
lehký
Lehký je vyjádření pro něco, co je snadno pohyblivé nebo snadno změnitelné; je to také něco, co má nízkou hmotnost.
život
Život je proces trvání, pohybu, změny a vývoje, který se odehrává ve všech živých organismech.
být odporný
Být odporný znamená být velmi nevhodný, odporující všem dobrým mravům nebo zásadám.
obětovat (život)
Odevzdat život na úkor něčeho či někoho, obětovat ho.
klidný život
Život bez stresu, plný odpočinku, harmonie a pohody.
přijít o život
Zemřít, ohrozit nebo ztratit život.
nepěkný (dům)
Nepěkný dům je neestetický a nezdá se líbivý. Má nevzhlednou architekturu nebo ošklivou barvu a může být i ve špatném stavu.
povážlivý
Povážlivý znamená velmi závažný, vážný, vyžadující zvláštní pozornost.
odporný člověk
Osoba, která je nezdvořilá a neslušná, nespravedlivá a hrubá, způsobuje odpor a rozčarování.
prostý (život)
Život prostého člověka je omezený na nezbytnosti, žádné zbytečnosti, jednoduchost a čistotu.
člověk (odporný)
Lidská bytost, kterou lze charakterizovat jako odpudivou, zlou, neuctivou nebo odpornou.
dávat (za úkol)
Dávat (za úkol): vyžadovat, aby někdo provedl něco; delegovat úkol.
případ
Případ je situace, která vyžaduje přezkoumání a zvážení, aby se dospělo k závěru.
provést (úkol)
Provést znamená splnit, vykonat, uskutečnit nebo dokončit.