Ležet - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu ležet.
Význam: Ležet znamená být v horizontální poloze, kdy tělo je přímo v kontaktu s povrchem.
odpočívat
Odpočívat znamená uvolnit tělo i mysl, odstranit stres a zotavit se tím, že se věnuje relaxaci, spánku nebo odpočinku.
dřímat
Dřímat znamená lehce spát, obvykle v krátkých intervalech.
spát
Spát znamená získat odpočinek a relaxaci tím, že se usne. Je to stav, který nám pomáhá obnovit energii a zotavit se ze dne.
stonat
Stonat znamená křičet nebo vykřikovat bolestí nebo rozhořčením.
být nemocen
Být nemocen znamená být fyzicky nebo duševně nemocný, což může znamenat fyzickou bolest nebo psychické problémy.
být pohřben <kde>
Být pohřben je proces pohřbívání mrtvého těla do půdy.
rozkládat se (město)
Rozkládat se znamená rozrůstat se do větších rozměrů, rozšiřovat se, přibývat nových budov, obyvatel ap.
prostírat se
Prostírat se znamená položit něco na zem, aby bylo pokryto nebo opatřeno něčím, co je na něm.
věnovat se (knihám)
Věnovat se knihám znamená číst je, studovat a analyzovat je.
zabývat se <čím>
Zabývat se: věnovat čas a pozornost čemusi, studovat a analyzovat danou problematiku.
nacházet se (na stole)
Být na stole - být umístěn na horní plochu stolu.
být umístěn
Být umístěn znamená být zařazen nebo umístěn někam, na nějaké místo.
tížit <koho co>
Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.
tísnit
Tísnit znamená tlačit nebo stlačovat, vyvíjet na něco tlak, buďto fyzicky, nebo psychicky.
doléhat <co na koho>
Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.
být nemocný
Být nemocný znamená trpět fyzickým či duševním onemocněním, které ovlivňuje zdraví a pohodu jedince.
Podobná synonyma
zastat se <koho>
Zastat se koho znamená projevit podporu někomu, vyjádřit souhlas nebo ochranu a pomoci mu.
ukolébávat <koho>
Ukolébávat
nevražit <na koho>
Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.
nazvat <koho n. co jak>
Nazvat
přelstít <koho>
Přelstít koho je obelstít ho, předvést mu falešný úmysl nebo předstírat něco jiného, čímž se dosáhne výhodného výsledku.
svléci <koho>
Svléci znamená odstranit oblečení nebo zbavit něčího jiného jeho vybavení.
napadnout <koho co>
Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.
získávat <koho>
Získávat: dosahovat, získat, získat kontrolu nad něčím nebo něčím.
ukrýt <koho n. co>
Ukrýt znamená skrýt, odkrýt nebo zamaskovat, aby se neukázalo, co skrývá.
rozkládat (sloučeninu)
Rozkládat znamená rozdělit na jednotlivé části.
zbavit <koho> (moci)
Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.
poslat <koho ke komu>
Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.
seznámit <koho s čím>
Seznámit se znamená dozvědět se o něčem nebo někom novém a zároveň informovat ostatní.
dohonit <koho>
Dohonit
demoralizovat <koho>
Zničit morálku, oslabit důvěru nebo sebevědomí člověka.
přinutit <koho k čemu>
Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.
vyjebat <koho>
Vyjebat
pohřbít <koho>
Pohřbít znamená uložit mrtvé tělo do hrobu a provést všechny rituály a obřady spojené s pohřbem.
upomínat <koho>
Upomínat znamená vyžadovat, aby se někdo držel svých slibů nebo aby dodržel nějaké povinnosti.
dát dohromady <koho s kým>
Sblížit lidi, propojit je a vytvořit tak vztah nebo spolupráci.
oslňovat <koho>
Oslňovat
utišit <koho>
Utišit: zklidnit, umlčet, přerušit.
obírat <koho>
Obírat znamená vykrást, okrást, zneužít nebo využít
preferovat <koho>
Preferovat znamená upřednostnit něčí názor nebo konkrétní něčí postoj před jinými.
vylučovat <koho n. co>
Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.
naučit dělat <koho co>
Naučit dělat něco: získat dovednosti nebo informace nezbytné k vykonávání činnosti nebo k plnění úkolu.
strčit <do koho>
Strčit znamená fyzicky tlačit nějakou osobu nebo předmět do něčeho nebo někoho.
trestat <koho>
Trestat je postihovat osobu za provedení určitého zločinu, obecně za porušení zákona.
chytit <koho n. co>
Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.
zavrhovat <koho n. co>
Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.