Ležet - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu ležet.
Význam: Ležet znamená být v horizontální poloze, kdy tělo je přímo v kontaktu s povrchem.
odpočívat
Odpočívat znamená uvolnit tělo i mysl, odstranit stres a zotavit se tím, že se věnuje relaxaci, spánku nebo odpočinku.
dřímat
Dřímat znamená lehce spát, obvykle v krátkých intervalech.
spát
Spát znamená získat odpočinek a relaxaci tím, že se usne. Je to stav, který nám pomáhá obnovit energii a zotavit se ze dne.
stonat
Stonat znamená křičet nebo vykřikovat bolestí nebo rozhořčením.
být nemocen
Být nemocen znamená být fyzicky nebo duševně nemocný, což může znamenat fyzickou bolest nebo psychické problémy.
být pohřben <kde>
Být pohřben je proces pohřbívání mrtvého těla do půdy.
rozkládat se (město)
Rozkládat se znamená rozrůstat se do větších rozměrů, rozšiřovat se, přibývat nových budov, obyvatel ap.
prostírat se
Prostírat se znamená položit něco na zem, aby bylo pokryto nebo opatřeno něčím, co je na něm.
věnovat se (knihám)
Věnovat se knihám znamená číst je, studovat a analyzovat je.
zabývat se <čím>
Zabývat se: věnovat čas a pozornost čemusi, studovat a analyzovat danou problematiku.
nacházet se (na stole)
Být na stole - být umístěn na horní plochu stolu.
být umístěn
Být umístěn znamená být zařazen nebo umístěn někam, na nějaké místo.
tížit <koho co>
Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.
tísnit
Tísnit znamená tlačit nebo stlačovat, vyvíjet na něco tlak, buďto fyzicky, nebo psychicky.
doléhat <co na koho>
Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.
být nemocný
Být nemocný znamená trpět fyzickým či duševním onemocněním, které ovlivňuje zdraví a pohodu jedince.
Podobná synonyma
zkoušet <koho n. co>
Zkoušet znamená testovat schopnosti, znalosti nebo dovednosti někoho nebo něčeho.
poškozovat <koho>
Ublížit nebo poškodit osobě nebo věce, tím jí či mu způsobit újmu.
blahořečit <koho>
Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.
vyjebat <koho>
Vyjebat
zaútočit <na koho>
Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.
rozjitřit <koho n. co>
Rozjitřit: vzbudit a udržet pozornost, zvýšit napětí, zajímavost či zájem o danou věc nebo osobu.
hledět si <koho>
Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.
přemluvit <koho>
Přesvědčit
uklidnit <koho>
Usmířit/utišit/uklidnit
přemlouvat <koho>
Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co by jinak neudělal, přesvědčováním.
zakřičet <na koho>
Zakřičet
znevážit <koho n. co>
Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.
podrazit <koho>
Podrazit někoho znamená podvést ho s cílem získat pro sebe výhodu.
šidit <koho>
Šidit: projevovat nespravedlivost, úmyslně uškodit jinému člověku, zneužít jeho slabosti nebo situace.
zastoupit <koho>
Vystupovat za někoho jiného a zastupovat jeho v situacích, ve kterých on sam nemůže nebo nechce být přítomen.
uchvátit <koho čím>
Uchvátit: uspokojit silnou touhou, ovládnout, získat nad něčím kontrolu.
vytrhovat <koho>
Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.
odvádět <koho>
Odvádět znamená přesměrovat nebo odstranit nějakou osobu nebo věc z místa, kde se nachází.
znesvářit <koho s kým>
Vyvolat mezi lidmi napětí a nevraživost, například skrze ostré slovní výměny nebo rozepře.
přivádět <koho n. co kam>
Přivádět znamená přenést někoho nebo něco na místo určení.
vyšetřovat <koho>
Vyšetřovat znamená provádět podrobný průzkum, zjišťovat okolnosti a důkazy v souvislosti s danou osobou nebo událostí.
čekat <na koho>
Očekávat něčí příchod nebo akci, čekat na výsledek nebo událost.
obelhat <koho>
Obelhat
posuzovat <koho n. co>
Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.
zabít <koho>
Zabít znamená fyzicky usmrtit nebo způsobit smrt někomu.
zostudit <koho>
Zostudit
vzpružit <koho>
Vzpružit znamená obnovit energii, nadšení nebo odhodlání u osoby.
učit <koho>
Učit se označuje pro proces poskytování informací nebo dovedností tomu, koho se učí.
zpucovat <koho>
Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.