Ležet - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu ležet.
Význam: Ležet znamená být v horizontální poloze, kdy tělo je přímo v kontaktu s povrchem.
odpočívat
Odpočívat znamená uvolnit tělo i mysl, odstranit stres a zotavit se tím, že se věnuje relaxaci, spánku nebo odpočinku.
dřímat
Dřímat znamená lehce spát, obvykle v krátkých intervalech.
spát
Spát znamená získat odpočinek a relaxaci tím, že se usne. Je to stav, který nám pomáhá obnovit energii a zotavit se ze dne.
stonat
Stonat znamená křičet nebo vykřikovat bolestí nebo rozhořčením.
být nemocen
Být nemocen znamená být fyzicky nebo duševně nemocný, což může znamenat fyzickou bolest nebo psychické problémy.
být pohřben <kde>
Být pohřben je proces pohřbívání mrtvého těla do půdy.
rozkládat se (město)
Rozkládat se znamená rozrůstat se do větších rozměrů, rozšiřovat se, přibývat nových budov, obyvatel ap.
prostírat se
Prostírat se znamená položit něco na zem, aby bylo pokryto nebo opatřeno něčím, co je na něm.
věnovat se (knihám)
Věnovat se knihám znamená číst je, studovat a analyzovat je.
zabývat se <čím>
Zabývat se: věnovat čas a pozornost čemusi, studovat a analyzovat danou problematiku.
nacházet se (na stole)
Být na stole - být umístěn na horní plochu stolu.
být umístěn
Být umístěn znamená být zařazen nebo umístěn někam, na nějaké místo.
tížit <koho co>
Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.
tísnit
Tísnit znamená tlačit nebo stlačovat, vyvíjet na něco tlak, buďto fyzicky, nebo psychicky.
doléhat <co na koho>
Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.
být nemocný
Být nemocný znamená trpět fyzickým či duševním onemocněním, které ovlivňuje zdraví a pohodu jedince.
Podobná synonyma
zpravit <koho>
Zpravit někoho znamená informovat ho o něčem.
zadržovat <koho> (policie)
Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.
potěšit <koho>
Potěšit
informovat <koho>
Informovat: sdělit někomu nové informace, data či znalosti.
podporovat (přednostně) <koho>
Podporovat znamená přispívat silou, časem a/nebo finančně k úspěchu někoho.
přimět <koho k čemu>
Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.
věnovat
Věnovat znamená dát něčemu čas, energii nebo úsilí a obětovat se pro něco nebo někoho.
zdolat <koho>
Zdolat
narazit <na koho>
Narazit na někoho znamená potkat ho nečekaně.
upozornit <koho nač>
Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.
ostřelovat (město)
Ostřelovat město znamená útočit na něj z děl nebo střelnic, obvykle za účelem zničit jeho budovy a infrastrukturu.
unavit <koho>
Unavit
obelhávat <koho>
Obelhávat znamená podvádět nebo oklamat někoho, abyste dosáhli bez jeho vědomí nebo souhlasu něčeho.
rozmazlovat <koho>
Rozmazlovat znamená dávat někomu neustálou pozornost a přízeň, obdarovávat ho dárky a laskavostmi.
odmítnout <koho n. co>
Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.
nazvat <koho jak>
Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.
hlučet (město)
Hlučet znamená, že město je hlučné, bzučí či šumí zvukem dopravy, lidí, zařízení atd.
odvádět <koho>
Odvádět znamená přesměrovat nebo odstranit nějakou osobu nebo věc z místa, kde se nachází.
usmrtit <koho> (bodnutím)
Usmrtit
podřezat <koho>
Podřezat je fyzické usmrcení osoby, prováděné naříznutím krku.
žádat <koho o co>
Žádat: Požadovat či prosit o něco; získat něco tím, že se o to požádá.
ohlásit <koho n. co>
Ohlásit: oznámit, ohlášením dát najevo něčí přítomnost nebo zprávu o něčem.
zneuctívat <koho n. co>
Zneuctívat znamená poškodit něčí čest, důstojnost a důvěru.
usměrnit <koho>
Usměrnit
polekat <koho>
Polekat vyjadřuje mírné napomenutí za něco, co se udělalo špatně.
kultivovat <koho>
Kultivovat znamená vychovávat, vzdělávat a vyvíjet určitou osobu, aby se stala lepším člověkem.
pobouřit <koho>
Pobouřit
vybízet <koho k čemu>
Vybízet znamená povzbuzovat někoho k činu či činnosti.
odhalit <koho n. co>
Odhalit: odkrýt, zjistit, objasnit informace nebo skutečnosti o něčem či někom.