Ležet - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu ležet.
Význam: Ležet znamená být v horizontální poloze, kdy tělo je přímo v kontaktu s povrchem.
odpočívat
Odpočívat znamená uvolnit tělo i mysl, odstranit stres a zotavit se tím, že se věnuje relaxaci, spánku nebo odpočinku.
dřímat
Dřímat znamená lehce spát, obvykle v krátkých intervalech.
spát
Spát znamená získat odpočinek a relaxaci tím, že se usne. Je to stav, který nám pomáhá obnovit energii a zotavit se ze dne.
stonat
Stonat znamená křičet nebo vykřikovat bolestí nebo rozhořčením.
být nemocen
Být nemocen znamená být fyzicky nebo duševně nemocný, což může znamenat fyzickou bolest nebo psychické problémy.
být pohřben <kde>
Být pohřben je proces pohřbívání mrtvého těla do půdy.
rozkládat se (město)
Rozkládat se znamená rozrůstat se do větších rozměrů, rozšiřovat se, přibývat nových budov, obyvatel ap.
prostírat se
Prostírat se znamená položit něco na zem, aby bylo pokryto nebo opatřeno něčím, co je na něm.
věnovat se (knihám)
Věnovat se knihám znamená číst je, studovat a analyzovat je.
zabývat se <čím>
Zabývat se: věnovat čas a pozornost čemusi, studovat a analyzovat danou problematiku.
nacházet se (na stole)
Být na stole - být umístěn na horní plochu stolu.
být umístěn
Být umístěn znamená být zařazen nebo umístěn někam, na nějaké místo.
tížit <koho co>
Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.
tísnit
Tísnit znamená tlačit nebo stlačovat, vyvíjet na něco tlak, buďto fyzicky, nebo psychicky.
doléhat <co na koho>
Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.
být nemocný
Být nemocný znamená trpět fyzickým či duševním onemocněním, které ovlivňuje zdraví a pohodu jedince.
Podobná synonyma
rýpat <do koho>
Rýpat (do někoho) znamená kritizovat či soudit někoho nebo něco.
uspokojit <koho>
Splnit požadavky, potřeby nebo očekávání někoho, aby byl/a spokojen/a.
znevážit <koho n. co>
Znevážit znamená očernit, ponížit, ponižovat, zpochybňovat či zlehčovat hodnotu koho nebo čeho.
podat žalobu <na koho>
Podat žalobu: formální žádost o soudní rozhodnutí vůči někomu.
navštěvovat <koho>
Navštěvovat znamená pravidelně se zastavovat u někoho nebo někam jít, abyste se setkali s danou osobou nebo navštívili místo.
zmocnit <koho k čemu>
Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.
vytrhovat <koho>
Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.
připravovat <koho o co>
Připravovat = usilovat o to, aby něco bylo připraveno předem pro požadované účely.
živit <koho>
Nabízet potravu a udržovat v životě; udržovat někoho ve zdraví a šťastném stavu.
rozkládat se
Rozkládat se: rozložit se, rozestavit se, stát se součástí, šířit se, rozložit se do více částí.
upozornit <koho na co>
Upozornit = informovat o něčem, co je potřeba vědět; zdůraznit povinnost či zásadu.
ctít <koho>
Ctít
vykrádat <koho>
Vykrádat znamená ukrást někomu věci nebo peníze.
zavřít <koho>
Uzavřít přístup někomu nebo něčemu; uzamknout a zabránit vstupu.
ošetřovat <koho>
Ošetřovat znamená poskytovat péči, léčit a starat se o někoho, aby dosáhl nebo udržel dobrou fyzickou, duševní a emocionální pohodu.
poučovat <koho>
Poučovat znamená vést druhého k novému poznání a dávat jim znalosti a dovednosti.
zbít <koho>
Zbít znamená fyzicky napadnout člověka, který je úmyslně a silou zraněn.
hubovat <koho>
Hubovat znamená kritizovat nebo vyčítat někomu jeho chování nebo slova.
obelstít <koho>
Obelstít znamená vymanit se nebo dostat se přes něčí blokádu nebo překážku.
chlácholit <koho>
Chlácholit znamená uklidňovat a ujišťovat koho.
napadat <koho>
Napadat
unavit <koho>
Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.
zaměňovat <koho kým>
Zaměňovat znamená vyměnit jednu osobu či věc za jinou.
poutat <koho k čemu>
Poutat znamená vázat, vepsat, zajistit někoho k čemu.
napadnout <koho>
Napadnout
nazvat <koho n. co jak>
Nazvat
navést <koho k čemu>
Navést znamená pomoci někomu k něčemu vybrat nebo nalézt správnou cestu.
naléhat <na koho>
Naléhat znamená vyžadovat okamžité jednání od konkrétní osoby; trvat na tom, aby se udělalo něco i přes odpor.
zpucovat <koho>
Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.
kousnout <koho>
Kousnout