Rozkládat se (město) - synonyma

odpočívat

Odpočívat znamená uvolnit tělo i mysl, odstranit stres a zotavit se tím, že se věnuje relaxaci, spánku nebo odpočinku.

dřímat

Dřímat znamená lehce spát, obvykle v krátkých intervalech.

spát

Spát znamená získat odpočinek a relaxaci tím, že se usne. Je to stav, který nám pomáhá obnovit energii a zotavit se ze dne.

stonat

Stonat znamená křičet nebo vykřikovat bolestí nebo rozhořčením.

být nemocen

Být nemocen znamená být fyzicky nebo duševně nemocný, což může znamenat fyzickou bolest nebo psychické problémy.

být pohřben <kde>

Být pohřben je proces pohřbívání mrtvého těla do půdy.

prostírat se

Prostírat se znamená položit něco na zem, aby bylo pokryto nebo opatřeno něčím, co je na něm.

věnovat se (knihám)

Věnovat se knihám znamená číst je, studovat a analyzovat je.

zabývat se <čím>

Zabývat se: věnovat čas a pozornost čemusi, studovat a analyzovat danou problematiku.

nacházet se (na stole)

Být na stole - být umístěn na horní plochu stolu.

být umístěn

Být umístěn znamená být zařazen nebo umístěn někam, na nějaké místo.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

tísnit

Tísnit znamená tlačit nebo stlačovat, vyvíjet na něco tlak, buďto fyzicky, nebo psychicky.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená fyzicky se s ním setkat nebo se s ním potkat, obvykle nečekaně.

vysvobodit <koho> (penězi)

Vysvobodit někoho penězi znamená zaplatit jeho dluhy a ušetřit ho od finančního strádání.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

opít <koho>

Opít se či opít někoho znamená vypít takové množství alkoholu, aby dotyčný upadl do stavu opilosti.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : hlasitě volat na někoho nebo o něčem.

utrápit <koho>

Utrápit znamená trýznit, týrat, mučit fyzicky nebo psychicky.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená projevovat úctu, obdiv a oslavovat někoho nebo něco.

odehnat <koho>

Odehnat znamená odstranit, odmítnout, odvrhnout někoho nebo něco. Je to jako odstranit nebo odmítnout někoho nebo něco, aby se zabránilo jeho přítomnosti nebo vlivu.

poškodit <koho> (neprávem)

Ublížit někomu fyzicky nebo psychicky, narušit jeho práva, majetek nebo cti.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

doléhat

Docházet postupně, jemně a něžně; ozývat se z dálky; projevovat se vzdáleně.

hubovat <koho>

Hubovat znamená přísně kritizovat nebo se snažit ožebračit někoho.

ukojovat <koho>

Ukojovat znamená uspokojit něčí potřeby, přání nebo touhy. Kojit znamená pomoci někomu, aby se cítil dobře nebo se zotavil.

zahánět <koho>

Zahánět: vymýtit, odstranit, zbavit se (něčeho/někoho).

předčit <koho>

Předčit : dosáhnout vyššího úspěchu, než je komu jinému dosaženo.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít s něčím pracovat nebo s něčím začít.

prostírat se (město)

Prostírat se město znamená urbanizovat oblast, aby byla připravena na výstavbu budov a infrastruktury.

zbavit <koho> dědictví

Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.

oklamat <koho>

Oklamat znamená lhát a myslet si, že tomu uvěří.

odsoudit <koho>

Odsoudit znamená udělit jim trest nebo potrestat za jejich činy nebo chování.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.

utěšovat <koho>

Utěšovat znamená poskytovat útěchu, podporu a útěchu osobě, která je v nouzi.

přivést <koho k čemu>

Přivést znamená přinést nebo dopravit někoho nebo něco na určité místo.

podat žalobu <na koho>

Podat žalobu: formální žádost o soudní rozhodnutí vůči někomu.

útočit <na koho>

Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.

hanět <koho>

Hanět znamená kritizovat a odsoudit něčí chování, jednání nebo činy.

ujišťovat <koho>

Ujišťovat znamená přesvědčit nebo povzbudit někoho, aby byl jistý a uklidněný.

zbavit <koho> (moci)

Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.

obejít se <bez koho>

Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.

odbýt <koho> (vtipně)

Odbýt = odepřít někomu pozornost a respekt a předstírat, že nejsi doma.