Dopadnout - synonyma

padnout (až kam)

Padnout znamená dosáhnout nebo dosáhnout nějakého cíle nebo úrovně.

přistihnout (zloděje)

Přistihnout zloděje znamená nalézt nebo vidět, jak se zloděj dopouští krádeže nebo jiného zločinu.

chytit

Chytit: fyzicky sevřít, držet; získat, zachytit, ulovit, zmocnit se.

nachytat <při čem>

Nachytat: chytit (při čemkoliv), ulovit, získat.

pochodit

Pochodit znamená navštívit někoho nebo něco, projít kolem, obcházet nebo projít, obvykle proto, aby bylo viděno nebo si užít zážitku.

pořídit

Koupit, získat, zařídit, zrealizovat.

vyjít

Vyjít znamená dosáhnout cíle, odvrátit se z určité situace nebo jednoduše odejít.

povést se

Zachovat se, dělat nebo jednat určitým způsobem; projevit se.

vydařit se (zkouška)

Vydařit se znamená uspět, splnit cíl, dosáhnout požadovaného výsledku.

dolehnout <na koho>

Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

dohonit <koho>

Dohonit znamená vyčerpat danou osobu ve vzdálenosti, kterou mezi sebou máte.

dostihnout

Dostihnout znamená dosáhnout něčeho, co vyžaduje úsilí, nebo se do něčeho přiblížit.

stihnout

Stihnout znamená dokončit nebo vykonat úkol v omezeném čase.

zastat <koho kde>

Zastat znamená postarat se o někoho nebo něco, vykonat určité úkoly nebo zodpovědnosti za někoho jiného.

najít

Najít: odhalit, objevit, identifikovat, vyhledat, nalézt, poznat.

překvapit

Překvapit znamená překonat očekávání a udělat něco, co nebylo předpokládáno.

poutat <koho co>

Poutat znamená uvázat nebo připoutat někoho nebo něco, aby bylo zajištěno, že se zůstane na místě.

osvobodit <koho>

Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.

obléci <koho>

Připojit oděv k tělu. Například: obléci se, obléci koho.

chválit <koho n. co>

Chválit: oceňovat, zdůrazňovat pozitivní vlastnosti, hodnoty a činy druhých lidí.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorně se dívat na jeho činy, pohyby nebo vystupování.

poučit <koho o čem>

Poučit: vysvětlit a poskytnout informace (někomu) týkající se určitého tématu.

zpodobovat <koho n. co>

Zpodobovat je vyjadřovat něčí nebo něčího vlastnosti nebo význam prostřednictvím obrazů, příběhů nebo symbolů.

přejet <koho>

Přejet znamená vyjádřit někomu přání štěstí a úspěchu. Je to jedna z nejstarších form lidského přátelství a dobré vůle.

přenést <na koho> (vinu)

Převést odpovědnost za něco na osobu/organizaci.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená připravit nebo obléknout někoho do obleku či jiného formálního oděvu.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

zohyzďovat <koho n. co>

Zohyzďovat znamená činit něco nevzhledným a ošklivým.

vyrozumívat <koho>

Vyrozumívat znamená přenést informaci či sdělení od jednoho člověka druhému.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.

utrápit <koho>

Utrápit znamená fyzicky či psychicky mu ublížit, trápit ho, způsobit mu bolest a utrpení.

okouzlit <koho>

Okouzlit znamená zaujmout nebo oslnit svým chováním nebo vzhledem.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat znamená vzbuzovat zájem, motivovat nebo vybízet k činnosti.

spasit <koho>

Zachránit koho od nebezpečí nebo nouze.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená úplně vyčerpat fyzické nebo psychické síly, energii nebo odhodlání dané osoby.

utvrdit <koho v čem>

Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.

očistit <koho>

Očistit znamená odstranit nečistoty a nepořádek z jeho těla, oblečení nebo prostředí.

postihnout

Postihnout znamená uložit někomu trest, například pokutu či zákaz, za provinění nebo porušení zákona.

uškrtit <koho>

Uškrtit znamená fyzicky zabít ho tím, že se přitiskne krk k oběšení, přehnutí nebo stlačení.

požadovat výkon <od koho>

Žádat, aby se někdo zavázal dodržovat určité standardy či požadavky.

polepšit <koho n. co>

Zlepšit vzhled, postavení nebo jiný stav člověka nebo věci.

mimo zákon (osoba)

Osoba mimo zákon je někdo, kdo porušuje zákony a je nezákonný.

opatřit <koho>

Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.

ztýrat <koho>

Násilně přivodit poškození člověku nebo věci; zneužívat člověka nebo jeho práva.

spatřit <koho n. co>

Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.