Povést se - synonyma

padnout (až kam)

Padnout znamená dosáhnout nebo dosáhnout nějakého cíle nebo úrovně.

přistihnout (zloděje)

Přistihnout zloděje znamená nalézt nebo vidět, jak se zloděj dopouští krádeže nebo jiného zločinu.

chytit

Chytit: fyzicky sevřít, držet; získat, zachytit, ulovit, zmocnit se.

nachytat <při čem>

Nachytat: chytit (při čemkoliv), ulovit, získat.

pochodit

Pochodit znamená navštívit někoho nebo něco, projít kolem, obcházet nebo projít, obvykle proto, aby bylo viděno nebo si užít zážitku.

pořídit

Koupit, získat, zařídit, zrealizovat.

vyjít

Vyjít znamená dosáhnout cíle, odvrátit se z určité situace nebo jednoduše odejít.

vydařit se (zkouška)

Vydařit se znamená uspět, splnit cíl, dosáhnout požadovaného výsledku.

dolehnout <na koho>

Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

podařit se (věc)

Úspěšně dosáhnout cíle, splnit úkol či zvládnout náročnou situaci.

zdařit se

Zdařit se znamená dosáhnout požadovaného cíle, úspěšně splnit úkol nebo se podařit vykonat něco, co jste chtěli.

vydařit se

Úspěšně se zdařit, dosáhnout dobrého výsledku; něčeho se úspěšně zhostit.

vyvést se

Vyvést se znamená zcela se zbavit čehokoliv, odcházet nebo se dostat do jiného stavu.

vyklidit <koho>

Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit někoho.

vytlačit <koho n. co>

Odsunout, vyhnat, vyhnout, vyřadit.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky útočit, například kopnutím, udeřením nebo pěstmi.

udělat podraz <na koho>

Udělat podraz na někoho znamená zradit ho a ublížit mu tím.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit znamená zmírnit napětí a stres, kterým člověk či věc čelí.

oslnit <koho>

Oslnit znamená ohromit nečekaným nebo neuvěřitelným výkonem, počinem nebo dovedností.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

ovládat <koho>

Mít nad čímžto moc a vliv; udržovat si kontrolu nad situací.

upoutat <koho čím>

Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.

upřednostnit <koho n. co>

Upřednostnit znamená vybrat si něco nebo někoho jako prioritu a dát mu přednost před ostatními.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

předstihnout <koho>

Předstihnout znamená udělat něco dříve než oni a být tak o krok napřed.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

osvobodit <koho od> (poplatků)

Osvobodit někoho od poplatků znamená, že ho učiníte volnými od finančních závazků.

vyzvat <koho> (k odpovědi)

Vyzvat koho: požádat o reakci, připomenout, aby odpověděl/a.

podat žalobu <na koho>

Podat žalobu: formální žádost o soudní rozhodnutí vůči někomu.

ubezpečovat <koho>

Ubezpečovat znamená zajistit někoho, aby byl bezpečný a chráněný.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

instalovat <koho> (do funkce)

Instalovat - dosadit někoho do funkce; ustanovit někoho do určité funkce.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout do práce a uzavřít s ním pracovní smlouvu.

začarovat <koho n. co>

Učinit něco nebo někoho nadpřirozeným způsobem, použitím kouzelných slov či magie.

ztropit si žert <z koho>

Ztropit si žert z někoho: udělat mu legraci, vtip či šprým, obyčejně s dobrým úmyslem.

vyrazit <koho>

Vyrazit znamená rychle a výrazně odejít nebo odstranit něco nebo někoho.

dát dohromady <koho s kým>

Sblížit lidi, propojit je a vytvořit tak vztah nebo spolupráci.

nazvat <koho jak>

Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená využívat jeho důvěru k tomu, aby se do jeho majetku dostalo něco, co nepatří vám.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.