Postihnout <koho> (zákon) - synonyma

padnout (až kam)

Padnout znamená dosáhnout nebo dosáhnout nějakého cíle nebo úrovně.

přistihnout (zloděje)

Přistihnout zloděje znamená nalézt nebo vidět, jak se zloděj dopouští krádeže nebo jiného zločinu.

chytit

Chytit: fyzicky sevřít, držet; získat, zachytit, ulovit, zmocnit se.

nachytat <při čem>

Nachytat: chytit (při čemkoliv), ulovit, získat.

pochodit

Pochodit znamená navštívit někoho nebo něco, projít kolem, obcházet nebo projít, obvykle proto, aby bylo viděno nebo si užít zážitku.

pořídit

Koupit, získat, zařídit, zrealizovat.

vyjít

Vyjít znamená dosáhnout cíle, odvrátit se z určité situace nebo jednoduše odejít.

povést se

Zachovat se, dělat nebo jednat určitým způsobem; projevit se.

vydařit se (zkouška)

Vydařit se znamená uspět, splnit cíl, dosáhnout požadovaného výsledku.

dolehnout <na koho>

Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.

připravovat <koho oč>

Připravovat oč: vybavit někoho informacemi a znalostmi, aby byl schopen čelit situaci nebo úkolu.

získávat si <koho>

Získávat si někoho znamená budovat trvalé důvěrné vztahy, vytvářet si společné vzpomínky a vytrvale udržovat kontakt.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

trápit <koho s čím>

Trápit: působit fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo úzkost jiné osobě.

stíhat (zloděje)

Stíhat zloděje znamená postavit je před soud a trestat je za jejich trestný čin.

kousnout <koho>

Kousnout znamená udeřit zuby na někoho nebo něco jako útok nebo reakci na něčí chování.

zkouška

Proces, při kterém se otestuje, zda člověk dosáhl požadovaného výsledku nebo znalostí.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

vykázat <koho>

Vykázat: odejmout někoho z místa bez práva se do něj vrátit.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.

státní zkouška

Státní zkouška je formální proces pro uznání profesionálních znalostí a dovedností v dané oblasti.

vyjít ven

Vyjít ven znamená opustit fyzické nebo psychické omezení a začít znovu, nalézt novou perspektivu.

překvapit <koho>

Překvapit znamená příjemně překonat jeho očekávání a udělat něco neočekávaného.

překonávat <koho>

Překonávat znamená dosahovat lepších výsledků než někdo jiný nebo sebe samého předtím.

zanítit <koho>

Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.

vyvolat <koho>

Vyvolat: vyvolat někoho nebo něco způsobem, aby se objevilo nebo se stalo vědomě.

chránit <koho>

Bránit koho/čeho před škodlivými vlivy; zachraňovat, ochraňovat, zajišťovat bezpečí.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

hlasovat <pro koho>

Hlasovat znamená vybrat kandidáta a dát mu svůj hlas ve volbách.

ubít <koho>

Ubít znamená způsobit smrtící zranění nebo zabít.

vychovávat <koho>

Vychovávat znamená vést a připravovat někoho k dospělosti a zodpovědnosti, poskytovat mu hodnoty a návyky.

dolehnout (závěr)

Dolehnout znamená dopadnout, stihnout, či dosáhnout závěru, konečného výsledku.

zlobit <koho>

Zlobit znamená být protivný a vyvolávat konflikt; tím člověka těžce urážet a případně i vyvolávat agrese.

zneuctívat <koho n. co>

Zneuctívat znamená poškodit něčí čest, důstojnost a důvěru.

pokropit <koho n. co>

Pokropit: rozprostřít co, padnout na něco (např. kapky nebo prášek).

pokárat <koho>

Udělit někomu trest za jeho nesprávné chování; upozornit na chybu a následné požadovat změnu.

šikanovat <koho>

Šikanovat znamená fyzicky či psychicky napadat, ponižovat nebo obtěžovat někoho, koho se dotyčný bojí nebo cítí být ohrožen.

uhájit <koho n. co>

Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.

zapsat <koho kam>

Zapsat je vyjádřením příkazu nebo přání někomu něco zapsat, například do seznamu, do knihy nebo do počítače.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.