Facebook

Postihnout <koho> (zákon) - synonyma

Celkem nalezeno 10 synonym ke slovu postihnout <koho> (zákon).

Význam: Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

padnout (až kam)

Padnout znamená dosáhnout nebo dosáhnout nějakého cíle nebo úrovně.

přistihnout (zloděje)

Přistihnout zloděje znamená nalézt nebo vidět, jak se zloděj dopouští krádeže nebo jiného zločinu.

chytit

Chytit: fyzicky sevřít, držet; získat, zachytit, ulovit, zmocnit se.

nachytat <při čem>

Nachytat: chytit (při čemkoliv), ulovit, získat.

pochodit

Pochodit znamená navštívit někoho nebo něco, projít kolem, obcházet nebo projít, obvykle proto, aby bylo viděno nebo si užít zážitku.

pořídit

Koupit, získat, zařídit, zrealizovat.

vyjít

Vyjít znamená dosáhnout cíle, odvrátit se z určité situace nebo jednoduše odejít.

povést se

Zachovat se, dělat nebo jednat určitým způsobem; projevit se.

vydařit se (zkouška)

Vydařit se znamená uspět, splnit cíl, dosáhnout požadovaného výsledku.

dolehnout <na koho>

Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.

Podobná synonyma

vytrhnout <koho> (z práce)

Vytrhnout znamená odstranit z místa nebo situace, ve které se nachází.

oslovit <koho>

Oslovit někoho: adresovat se k němu s prosbou či žádostí.

usmrtit <koho>

Usmrtit je spáchat vraždu, způsobit zabití jiného člověka.

zohyzďovat <koho n. co>

Zohyzďovat znamená činit něco nevzhledným a ošklivým.

vroubek (u koho)

Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyvíjet na něj silný tlak, aby splnil něco, co se od něj vyžaduje.

přimluvit se <za koho>

Přimluvit se: projevit podporu (zastání) někomu v určitém problému.

urazit se <na koho>

Rozhořčit se kvůli něčemu, co někdo řekl nebo udělal; jde o reakci na to, co bylo vnímáno jako útok nebo urážka.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená připravit nebo obléknout někoho do obleku či jiného formálního oděvu.

najmout <koho n. co>

Najmout znamená získat něčí služby nebo věci za účelem jeho využití, např. najmout pracovníka nebo pronajmout byt.

dopadat (zloděje)

Dopadat zloděje znamená jeho odhalení, vyšetření a potrestání trestného činu.

obelstít <koho>

Obelstít znamená vymanit se nebo dostat se přes něčí blokádu nebo překážku.

získávat <koho pro co>

Získávat znamená získat něco, někoho nebo nějakou výhodu pro sebe, jako by bylo vyhlédnuto, usilovně vybojováno nebo získáno.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je úmyslně znevažovat něčí schopnosti, vystavovat kritice nebo se posmívat jim.

řadit <koho k čemu>

Řadit znamená uspořádat něco do určitého pořádku nebo podle určitého klíče.

parádit <koho>

Parádit se znamená chovat se sebevědomě, přehnaně se chlubit a zdůrazňovat svou pozici a schopnosti.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená oslavovat, chválit nebo zdůraznit významnou osobu nebo činnost.

podrazit <koho>

Podrazit někoho znamená podvést ho s cílem získat pro sebe výhodu.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená setkat se s ním nečekaně, být si blízko.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

podněcovat <koho>

Podněcovat znamená vzbuzovat nebo stimulovat činnost, myšlení nebo chování koho.

oceňovat <koho>

Oceňovat znamená vyjádřit uznání, obdiv, vděčnost a uznání pro něčí činy, slova nebo vlastnosti.

zapracovat <koho>

"Zapracovat" znamená vložit něčí úsilí do činnosti nebo projektu, aby byl úspěšně dokončen.

vypudit <koho>

Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.

podezírat <koho>

Podezírat znamená vyvozovat předpoklady, že se něco zlého nebo nepravdivého děje u dané osoby.

zmást <koho>

Zmást : Usměrňovat jeho myšlení, aby se ve vztahu k něčemu nedokázal rozhodnout nebo udělat správný krok.

vyklestit <koho>

Vyklestit znamená odebrat z něj veškeré majetky, aby byl zbaven všeho, co má.

podrobit <koho> výslechu

Podrobit koho výslechu znamená vyptávat se ho na konkrétní otázky, aby se získaly informace.

zasáhnout <koho> (infekce)

Ohrozit infekcí, infikovat, napadnout, napadajícím způsobem postihnout.

propustit z práce <koho>

Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.