Zdomácnět - synonyma
Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu zdomácnět.
Význam: Ustálit se, zapustit kořeny; stát se obyčejným, běžným, být obecně rozšířeným.
uchytit se
Uchytit se znamená chytit se něčeho, aby se člověk udržel, zabránil pádu nebo získal jistotu.
zakořenit se
Zakořenit se znamená stále se upevňovat, dlouhodobě a trvale působit, případně být přijímáno.
vžít se
Vžít se: vcítit se do něčí situace, stát se jedním s ostatními, naladit se na jejich pocity.
zastat se <koho>
Bránit, hájit, stát se přítelem, podporovat a zastávat názory nebo jednání někoho.
postarat se <o koho>
Postarat se o někoho znamená starat se o jeho potřeby a přání a dbát o jeho dobro.
dát se <do čeho>
Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.
pustit se
Začít s něčím novým, zkusit to, riskovat a vystavit se tak riziku neúspěchu.
mít ohlas
Mít ohlas znamená mít vliv, zaznamenat pozitivní odezvu a být úspěšný.
rozšířit se
Rozšířit se znamená být šířeným nebo rozšiřovat se; zvětšovat počet lidí, věcí nebo míst, které jsou ovlivněny.
přizpůsobit se <čemu>
Adaptovat se k situaci; přizpůsobit se podmínkám.
zvyknout si
Zvyknout si znamená naučit se jednat v určité situaci tak, jako by to byla běžná rutina.
ujmout se
Převzít odpovědnost a starat se o něco, co předtím nebylo pod kontrolou.
domestikovat
Domestikovat znamená doma vykonávat domácí práce, jako je vaření, úklid, žehlení atd.
Podobná synonyma
neexistence <čeho v čem>
Neschopnost existovat; absolutní neexistence.
připlést se <k čemu>
Připlést se k něčemu znamená se k něčemu připojit, do něčeho se zapojit či se něčemu přidat.
naučit se <čemu>
Získat schopnost a dovednost zvládnout nějakou činnost či dovednost.
rozšířit se (zpráva)
Rozšířit se znamená postupně vytvářet větší počet výsledků, produktů nebo činností.
působení <na koho>
Působení
považovat si <čeho>
Vážit si něčeho; uznávat hodnotu nebo důležitost čehosi.
vyloudit <co z koho>
Vyloudit je vyvést, vynutit si (násilím) něco či někoho.
vrhnout se <na koho>
Vrhnout se na někoho znamená rychle a bez přemýšlení se do něčeho pustit.
parodovat <koho n. co>
Parodovat znamená vytvářet humornou imitaci něčeho či někoho.
pečovat <o koho>
Starat se o někoho s láskou a péčí; dbát o jeho potřeby a zajišťovat jim bezpečí a pohodlí.
věnovat se <čemu>
Věnovat se čemu znamená soustředit se na něco, dělat to s úsilím a plnou pozorností.
pošoustat <koho>
Pošoustat někoho znamená provádět s ním nevhodné a nežádoucí doteky, které vyvolávají nepříjemnost nebo nechuť.
zaujmout <koho>
Zaujmout
podvádět <koho>
Podvádět znamená užívat nepoctivých praktik k získání nespravedlivé výhody nebo k omezení někoho jiného.
navykat <koho na co>
Navykat: dlouhodobě se připravovat na něco, aby člověk mohl být zvyklý na to, co se bude dít.
ztlouci <koho>
Ztlouci se odkazuje k fyzickému násilí, při kterém je někdo úmyslně a silou ublížen.
znetvořit <koho n. co>
Znetvořit: deformovat, poškodit vzhled něčího/čeho.
obořit se <na koho>
Použít velký hlas s výhružkami a násilím na někoho.
doléhat <co na koho>
Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.
líbat <koho>
Líbat je dotýkat se rty a tváří druhé osoby a vyjadřovat tak lásku a něhu.
uznávat <koho n. co>
Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.
nutit <k čemu>
Nutit: přimět k něčemu násilím, bez souhlasu.
utvrdit <koho v čem>
Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.
přičlenit <co k čemu>
Přičlenit znamená připojit k něčemu nebo k někomu. Je to proces přidání čehokoli k něčemu jinému, aby se vytvořila jednotka.
vypudit <koho>
Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.
častovat <koho>
Častovat znamená oslovovat někoho s úctou, často ve formě titulů nebo titulovaných oslovení.
rozšířit
Rozšířit znamená zvětšit, rozšířit, prohloubit, zdokonalit nebo obnovit.
naštvat <koho>
Naštvat znamená rozzlobit někoho, rozčílit ho nebo dát najevo svůj rozhořčený postoj vůči němu.
stavět se <nad koho n. co>
Stavět se nad někoho/něco znamená ukazovat autoritu, nadřazenost a mít nad ním/ním moc.