Pustit se - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu pustit se.
Význam: Začít s něčím novým, zkusit to, riskovat a vystavit se tak riziku neúspěchu.
přestat se držet
Přestat se držet znamená ukončit něco co se dělalo, začít dělat něco jiného.
dát se do (práce)
Začít se věnovat nějaké činnosti nebo práci s plným nasazením.
začít (dělat)
Začít znamená zahájit nebo začít s něčím.
jmout se
Jmout se znamená hýbat rty nebo jazykem, přičemž vytváříte zvuky, které se podobají mluvení, ale ve skutečnosti nedávají žádný smysl.
obořit se <na koho>
Použít velký hlas s výhružkami a násilím na někoho.
začít nadávat <komu>
Začít nadávat
vydat se <kam>
Vydat se: odejít nebo cestovat do určitého místa.
vypravit se
Vypravit se znamená vydat se na cestu, opustit místo, kde se zrovna nacházíme.
odebrat se
Odebrat se znamená opustit místo nebo situaci bez návratu.
uchytit se
Uchytit se znamená chytit se něčeho, aby se člověk udržel, zabránil pádu nebo získal jistotu.
zakořenit se
Zakořenit se znamená stále se upevňovat, dlouhodobě a trvale působit, případně být přijímáno.
vžít se
Vžít se: vcítit se do něčí situace, stát se jedním s ostatními, naladit se na jejich pocity.
zdomácnět
Ustálit se, zapustit kořeny; stát se obyčejným, běžným, být obecně rozšířeným.
zastat se <koho>
Bránit, hájit, stát se přítelem, podporovat a zastávat názory nebo jednání někoho.
postarat se <o koho>
Postarat se o někoho znamená starat se o jeho potřeby a přání a dbát o jeho dobro.
dát se <do čeho>
Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.
mít ohlas
Mít ohlas znamená mít vliv, zaznamenat pozitivní odezvu a být úspěšný.
rozšířit se
Rozšířit se znamená být šířeným nebo rozšiřovat se; zvětšovat počet lidí, věcí nebo míst, které jsou ovlivněny.
Podobná synonyma
vyvést <koho> (ven)
Vyvést osobu ven, fyzicky ji vytáhnout z místa, kde se nachází.
soužit <koho>
Soužití je forma harmonického spolužití dvou nebo více osob, které si navzájem vyhovují a respektují se.
přizvukovat <komu>
Přizvukovat
naklonit si <koho>
Vyjádřit sympatii a přízeň k někomu; usilovat o jeho příznivost.
hledět si <čeho>
Hledět si čeho: pečovat o něco, dbát na to, přihlížet k tomu, být zodpovědný za něco.
postrašit <koho>
Postrašit - vyvolat ve druhé osobě strach nebo obavy.
snažit se nepotkat <koho>
Vyhýbat se někomu, aby se nestalo něco nepříjemného nebo nepříjemných situací.
unudit <koho>
Unudit
všimnout si <čeho>
Všimnout si čeho: zaznamenat, pozorovat, zaregistrovat nějakou informaci.
napadat <koho>
Napadat: přímo nebo nepřímo útočit na někoho fyzicky, verbálně nebo psychicky.
vpravit se <do čeho>
Vpravit se: začít se angažovat, zapojit se do něčeho.
vyseknout <komu> (poklonu)
Vyseknout poklonu znamená uctít někoho pokleknutím a ukloněním se.
kárat <koho>
Kárat je trestat někoho za jeho nezákonné jednání, které má vést k jeho lepšímu chování.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.
nevražit <na koho>
Nevražit: nesouhlasit s někým, nemít pro něj úctu a zůstat neutrální během výměny názorů.
zbavit <koho> (soudnosti)
Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.
využít <čeho> (negativně)
Využít negativně znamená činit zneužití, využívat nezákonně, či bez souhlasu.
pustit se <do koho>
Pustit se do někoho/čeho znamená začít pracovat na tomto někom/čem, věnovat mu svou pozornost a úsilí.
přilákat <koho>
Přilákat: vyvolat zájem a přitáhnout pozornost, vyvolat účast či zájem.
dostat <koho kam>
Dostat
vztahovat se <na koho>
Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.
odporovat <komu>
Odporovat
urazit <koho>
Urazit
odplatit <co komu>
Odplatit: vykonat stejný čin jako druhému, aby se vyrovnala skládka nebo ztráta.
dělat
Dělat: činit, vykonávat činnost, provádět akce; používat nástroje, materiály nebo energii pro výrobu něčeho.
dlužit <co komu>
Dlužit znamená dát někomu to, co mu náleží; obvykle jde o peníze.
zneužít <koho n. co>
Zneužít znamená použít někoho nebo něco k vlastnímu prospěchu bez souhlasu druhé strany.
nařídit <co komu>
Nařídit: přikázat něco konkrétnímu člověku, aby to udělal; příkaz; pověřit někoho něčím.
nabýt <čeho>
Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, získat význam, vědomosti nebo dovednosti.
utít <komu> (řeč)
Utít: odvrátit, omluvit se, upustit od něčeho.