Pustit se - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu pustit se.
Význam: Začít s něčím novým, zkusit to, riskovat a vystavit se tak riziku neúspěchu.
přestat se držet
Přestat se držet znamená ukončit něco co se dělalo, začít dělat něco jiného.
dát se do (práce)
Začít se věnovat nějaké činnosti nebo práci s plným nasazením.
začít (dělat)
Začít znamená zahájit nebo začít s něčím.
jmout se
Jmout se znamená hýbat rty nebo jazykem, přičemž vytváříte zvuky, které se podobají mluvení, ale ve skutečnosti nedávají žádný smysl.
obořit se <na koho>
Použít velký hlas s výhružkami a násilím na někoho.
začít nadávat <komu>
Začít nadávat
vydat se <kam>
Vydat se: odejít nebo cestovat do určitého místa.
vypravit se
Vypravit se znamená vydat se na cestu, opustit místo, kde se zrovna nacházíme.
odebrat se
Odebrat se znamená opustit místo nebo situaci bez návratu.
uchytit se
Uchytit se znamená chytit se něčeho, aby se člověk udržel, zabránil pádu nebo získal jistotu.
zakořenit se
Zakořenit se znamená stále se upevňovat, dlouhodobě a trvale působit, případně být přijímáno.
vžít se
Vžít se: vcítit se do něčí situace, stát se jedním s ostatními, naladit se na jejich pocity.
zdomácnět
Ustálit se, zapustit kořeny; stát se obyčejným, běžným, být obecně rozšířeným.
zastat se <koho>
Bránit, hájit, stát se přítelem, podporovat a zastávat názory nebo jednání někoho.
postarat se <o koho>
Postarat se o někoho znamená starat se o jeho potřeby a přání a dbát o jeho dobro.
dát se <do čeho>
Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.
mít ohlas
Mít ohlas znamená mít vliv, zaznamenat pozitivní odezvu a být úspěšný.
rozšířit se
Rozšířit se znamená být šířeným nebo rozšiřovat se; zvětšovat počet lidí, věcí nebo míst, které jsou ovlivněny.
Podobná synonyma
nadít se <čeho>
Nadít se znamená doufat nebo očekávat, že se něco stane nebo se něco podaří.
chránit <koho>
Chránit znamená ochraňovat, dbát o bezpečí a zdraví někoho.
oznamovat <co komu>
Oznamovat znamená sdělovat informaci nebo významnou událost někomu.
denuncovat <koho>
Denuncovat znamená oznámit někomu autoritě, že někdo porušil zákon nebo něco porušil.
dát možnost <komu>
Dát možnost znamená poskytnout příležitost nebo šanci někomu jinému.
vyprávět <co komu>
Vyprávět = líčit někomu příběh, vyprávět osobě události, zážitky, zkušenosti, historii, atd.
zatknout <koho>
Zatknout
nakládat <co do čeho n. na co>
Nakládat znamená přenášet nebo přesouvat z jednoho místa nebo prostoru do druhého.
promluvit <na koho>
Promluvit
oddělit se <od koho>
Odejít, rozejít se; přerušit vzájemné vztahy nebo spojení.
začít vládnout
Začít vládnout znamená nastolit vládu nebo jiný druh autority a mít nad daným územím plnou kontrolu.
hubovat <koho>
Vyjadřovat se vysmívavě, ponižujícím způsobem nebo kritizovat někoho.
zpozorovat <koho n. co>
Pozorovat: vyhledávat, zaznamenávat a analyzovat pozorovatelné jevy.
začít
Začít znamená začít s něčím, začít s prací, začít s činností nebo procesem.
blahopřát <komu>
Blahopřát
sežehnout <koho n. co>
Sežehnout znamená potrestat, ukázat někomu nebo něčemu svůj hněv a nespokojenost.
přidržet se <koho n. čeho>
Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.
poškozovat <koho>
Poškozovat
obhájit <koho>
Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.
hrozit <komu>
Hrozit
naučit <koho co>
Naučit: předat informace, zkušenosti nebo dovednosti člověku, aby je mohl použít.
vyčlenit <koho n. co>
Vyčlenit znamená oddělit část nebo člověka od celku a zvlášť ho identifikovat.
dotírat <na koho>
Dotírat je trvalé a obtěžující připomínání, přesvědčování nebo vyžadování něčeho od někoho.
oslovit <koho>
Oslovit
upoutat <koho čím>
Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.
vyseknout <komu> (poklonu)
Vyseknout poklonu znamená uctít někoho pokleknutím a ukloněním se.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat provádět či dodržovat určitou činnost, udělat od ní krok zpět.
vnucovat <co komu>
Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.
posílat <koho kam>
Posílat
nezastihovat <koho>
Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.