Zastihnout - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu zastihnout.
Význam: Zastihnout znamená narazit náhodou na někoho nebo něco a potkat se s ním či s tím.
dohonit (vlak)
Dohonit vlak znamená dojet na stejné místo, kde vlak jel, když vyjel z nádraží.
dostihnout
Dostihnout znamená dosáhnout nebo předběhnout něco nebo někoho, dosáhnout výsledku nebo cíle.
najít (doma)
Najít: hledat, objevit, identifikovat, nalézt.
postihnout <koho> (neštěstí)
Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.
zasáhnout
Zasáhnout znamená působit na něco, ovlivnit či změnit situaci.
zvládnout (časově)
Zvládnout časově znamená splnit úkol v daném čase, získat požadovaný výsledek nebo dokončit úkol v požadovaném čase.
stačit
Stačit znamená mít dostatek čehokoliv, být dostatečný pro danou situaci.
splnit (termín)
Splnit znamená dokončit úkol, či plnit požadavek daný časovým limitem.
zpozorovat
Zpozorovat znamená všimnout si, odhalit něco, co je jinak skryté.
postřehnout
Postřehnout znamená rychle si uvědomit a pozorovat něco, co je obvykle velmi malé nebo nepatrné.
vystihnout
Vystihnout je přesně popsat nebo pochopit jeho podstatu nebo význam.
dohonit <koho>
Dohonit
stihnout
Stihnout znamená dokončit nebo vykonat úkol v omezeném čase.
zastat <koho kde>
Zastat znamená postarat se o někoho nebo něco, vykonat určité úkoly nebo zodpovědnosti za někoho jiného.
najít
Najít: odhalit, objevit, identifikovat, vyhledat, nalézt, poznat.
přistihnout (zloděje)
Zachytit pachatele při činu, nebo jeho činnosti.
dopadnout
Dopadnout znamená dosáhnout výsledku, ukončit činnost nebo mít zadaný účinek.
překvapit
Překvapit znamená překonat očekávání a udělat něco, co nebylo předpokládáno.
Podobná synonyma
doléhat <co na koho>
Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.
zneužít <koho n. co>
Zneužít znamená použít někoho nebo něco k vlastnímu prospěchu bez souhlasu druhé strany.
uklidnit <koho>
Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.
dráždit <koho>
Dráždit znamená vyvolávat v druhém silné emoce, např. rozčílení, rozrušení, nespokojenost, zlost.
uplatit <koho>
Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.
najít <co>
Najít: odhalit nebo objevit existenci čehokoliv.
prozrazovat <co na koho>
Prozrazovat znamená sdělovat něco, co by mělo být tajemstvím, aby bylo známo někomu jinému.
najít <koho>
Najít znamená objevit nebo nalézt osobu, věc nebo informaci, kterou hledáte.
dostihnout <koho>
Dostihnout
vysledovat <koho>
Vysledovat znamená zjistit informace o člověku nebo věci, aby se dosáhlo cíle.
posuzovat <koho n. co>
Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.
zkoušet <koho n. co>
Zkoušet znamená testovat schopnosti, znalosti nebo dovednosti někoho nebo něčeho.
mentorovat <koho>
Mentorovat znamená poskytovat rady, podporu a vedení jiné osobě, aby mohla dosáhnout svého cíle.
nevražit <na koho>
Nevražit na někoho znamená vést k němu neutrální, nebo přátelský vztah, bez jakýchkoli negativních pocitů.
zasáhnout <do čeho>
Zasáhnout: použít násilí nebo jiné prostředky k ovlivnění situace.
očekávat <koho>
Očekávat
zpucovat <koho>
Zpucovat znamená nadměrně kritizovat a upozorňovat na chyby druhého.
unavit <koho>
Unavit
zbít <koho>
Zbít koho znamená fyzicky napadnout a ublížit mu fyzicky nebo psychicky, často mluvíme o bití nebo bicí.
chlácholit <koho>
Chlácholit znamená uklidňovat a ujišťovat koho.
infikovat <koho čím>
Infikovat znamená proniknout něčím (např. bakteriemi) do těla, organismu nebo systému a způsobit nemoc, poruchu nebo škodu.
oslovovat <koho>
Oslovovat znamená vyjadřovat se k někomu použitím jeho jména, titulu či jiného oslovení.
dorážet <na koho>
Stále napadat a útočit na někoho nebo se do někoho oboustranně opakovat.
mrskat <koho>
Mrskat
utrápit <koho>
Utrápit
uzdravit <koho>
Uzdravit
spatřit <koho n. co>
Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.
ignorovat <koho n. co>
Ignorovat znamená opomíjet, přehlížet či nevšímat si něčeho či někoho.
pustit <koho kam>
Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.
vytrhovat <koho>
Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.