Zapřít - synonyma

doznat

Zakusit, prožít, poznat něčím osobní zkušeností; zjistit, pochopit, uvědomit si.

uznat (chybu)

Uznat znamená přiznat si, že je něco špatně a přijmout zodpovědnost za chybu.

nezatajit

Skrýt, neodhalit; nezamaskovat, neukrýt, nezapřít.

nezapřít

Nepřiznat, nepopírat; odmítnout, neuznat; nezříci se, nezapírat.

připustit

Připustit znamená souhlasit s něčím nebo něco přijmout jako pravdivé.

přisoudit (nárok)

Přisoudit (nárok) znamená připojit nebo přiřadit něčemu právo nebo nárok.

přiřknout

Přiřknout znamená připsat k něčemu určitou vlastnost nebo právo.

opřít <co>

Opřít se: stát nebo sedět tak, že je tělo v částečném nebo úplném kontaktu s podpěrou.

podepřít

Podepřít znamená podporovat nebo dávat podporu, pomáhat nebo posilovat.

popřít <co>

Popřít znamená odmítnout, zamítnout nebo vyvrátit.

nepřiznat

Neuznat, odmítnout, neakceptovat; nepřiznávat, odmítat či popírat pravdivost něčeho.

ukrýt <koho n. co>

Ukrýt znamená skrýt, odkrýt nebo zamaskovat, aby se neukázalo, co skrývá.

skrýt

Skrýt znamená ukrýt, odstranit z dohledu nebo dát něco do zapomnění.

zmást <koho>

Zmást : Usměrňovat jeho myšlení, aby se ve vztahu k něčemu nedokázal rozhodnout nebo udělat správný krok.

drbat <koho>

Drbat se rozumí třením nebo tlumením kůže člověka nebo zvířete, obvykle s náznakem nepříjemnosti.

útočit <na koho>

Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

pochválit <koho> (velmi)

Pochválit znamená ocenit jeho činy či výkon velmi slovy chvály.

předčit <koho>

Předčit : dosáhnout vyššího úspěchu, než je komu jinému dosaženo.

přezírat <koho>

Přezírat znamená posuzovat jej s nadřazeností a povýšeností.

likvidovat <koho>

Likvidovat znamená bez milosti zničit, zrušit, zlikvidovat.

udusit <koho>

Udusit znamená silou zabránit někomu dýchat, obvykle za účelem usmrcení.

vzrušit <koho> (smyslně)

Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.

dát dohromady <koho s kým>

Sblížit lidi, propojit je a vytvořit tak vztah nebo spolupráci.

zastat se <koho>

Bránit, hájit, stát se přítelem, podporovat a zastávat názory nebo jednání někoho.

zasednout si <na koho>

Usednout si na někoho (nebo něco) znamená dosáhnout pozice nebo místa, kde se budete moci cítit pohodlně a být schopni vykonávat potřebnou práci.

upozorňovat <koho na co>

Upozorňovat znamená varovat, připomínat nebo informovat někoho o něčem.

vysvobodit <koho> (penězi)

Vysvobodit někoho penězi znamená zaplatit jeho dluhy a ušetřit ho od finančního strádání.

podpořit <koho>

Podpořit znamená pomoci mu, aby dosáhl jeho cílů a úspěchu.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

svést <na koho> (vinu)

Svést (vinu) znamená obviňovat někoho jiného z trestného činu nebo provinění.

zamilovat si <koho>

Projevit velkou lásku a náklonnost k osobě; zažít silné city a emoce; čerpat z lásky nesmírnou radost.

oslavit <koho>

Oslavit: projevit někomu uznání a pozornost; vyjádřit radost a úctu.

kompromitovat <koho>

Kompromitovat znamená učinit jej předmětem újmy/poškození na jeho reputaci nebo dobrém jménu.

zrovnoprávnit <koho n. co>

Zrovnoprávnit znamená dát stejná práva nebo stejný status těm, kteří byli obecně považováni za nedostateční.

očišťovat <koho>

Očišťovat znamená čistit, odstraňovat nečistoty nebo znečištění z něčí nebo něčího pověsti.

zastat <koho kde>

Zastat znamená postarat se o někoho nebo něco, vykonat určité úkoly nebo zodpovědnosti za někoho jiného.

vyžírat <koho>

Vyžírat znamená ponižovat a zneužívat někoho, abyste na něm dosáhli svých cílů.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit (někoho) k něčemu; přesvědčit; vynutit si.

strkat <do koho>

Strkat do někoho znamená fyzicky tlačit na něj, aby se pohnul.

přinutit <koho k čemu>

Přinutit - donutit někoho k nějakému jednání, činu nebo postoji proti jeho vůli.

nárok (přednostní)

Nárok je právo člověka na něco, co mu náleží nebo co má nárok očekávat. Nárok může znamenat i přednostní právo, kdy má člověk výsadu v něčem před ostatními.