Facebook

Zapomenout (klíče) - synonyma

Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu zapomenout (klíče).

Význam: Zapomenout znamená ztratit si předmět nebo vzpomínku z důvodu nedostatku pozornosti či opomíjení. Například: "zapomněl jsem na své klíče."

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet něčeho; opustit, zanechat, přestat užívat.

ustat <v čem>

Ustat: zastavit se, ukončit činnost, vzdalovat se od aktivity.

uschovat <co kde>

Uschovat znamená uložit něco na bezpečném místě, aby to bylo chráněno před poškozením, ztrátou či odcizením.

uchovat

Uchovat znamená zachovat nebo zachytit na dlouhou dobu, aby mohlo být použito později.

ponechat

Ponechat znamená zachovat nebo nechat být něco takového, jak je.

odříci si

Odříci si znamená odmítnout, odmítnutí si něčeho.

zříci se

Odmítnout, vzdát se, odřeknout se čeho, co je považováno za cenné.

praštit <s čím>

Praštit se dá s čímkoli: rukou, pěstí, hlavou, botou. Znamená to silně a rychle udeřit, např. do něčeho nebo na někoho.

nevzít (peníze)

Nevzít znamená odmítnout přijmout peníze, neužít si jich nebo je odepřít.

nebrat

Nebrat znamená odmítnout, odmítnout přijmout, odmítnout nabídku nebo připomínku.

neodejmout

Neodejmout znamená neodstranit, neuchovat nebo nezměnit.

nevšímat si <čeho>

Ignorovat, nevšímat si; nebrat v úvahu, neřešit.

nezabývat se <čím>

Nezabývat se čímkoli znamená ignorovat to a nepřemýšlet o tom, nedělat si starosti.

neměnit <co>

Neměnit znamená ponechat danou věc beze změny.

přenechat <co komu>

Přenechat znamená předat, nebo předávat někomu jinému.

přepustit <komu> (byt)

Udělit nájemci nebo uživateli právo na užívání bytu s vymezenou dobou trvání.

Podobná synonyma

nabít <komu>

Nabít (komu): dát člověku příležitost, případně podporu, aby mohl/a dosáhnout úspěchu.

získávat (peníze)

Získávat znamená získávat peníze prostřednictvím práce, investic nebo jiného zdroje.

natlačit <co do čeho>

Natlačit znamená zmáčknout nebo stlačit něco do menšího prostoru.

zbavovat se <čeho>

Odstranit či odložit či se zříci čeho/čeho.

přidat trochu <čeho>

Přidat trochu: dát něco navíc, aby se zlepšila kvalita nebo množství.

vložit se <do čeho>

Vložit se do čeho znamená zapojit se do něčeho nebo se angažovat.

nestarat se

Nestarat se znamená nedělat si starosti, užívat si života a zůstávat klidní.

zúčastnit se <čeho>

Účastnit se čeho znamená podílet se na činnosti nebo akci, být součástí něčeho.

ukládat (peníze)

Ukládat peníze znamená spořit je pro budoucí využití.

brát <komu> (povolení)

Brát (povolení): prosazovat si právo vyžadované od někoho jiného, aby mohlo být použito.

gratulovat <komu>

Gratulovat znamená blahopřát, poděkovat nebo ocenit jejich úspěch.

nabýt <čeho>

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, získat význam, vědomosti nebo dovednosti.

uchovat se

Uchovat se znamená zachovat si nebo zachovat co nejdéle.

účastnit se <čeho>

Spoluúčastnit se na něčem, být součástí či se podílet na činnosti nebo procesu.

vydávat <co komu>

Vydávat: dávat něco do oběhu nebo komu, vydávat povolení, licenci, zaštítit.

uklouznout <komu> (noha)

Uklouznout někomu nohou je vybočit z rovnováhy a našlápnout na něčí nohu.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, zanechat, přenechat; dopustit, aby se něco stalo, nepřekážet.

vzbouřit se <proti komu>

Vzbouřit se znamená vyjádřit nesouhlas, vystoupit proti něčemu nebo někomu.

zošklivit se <co komu>

Udělat si nevzhledný vzhled; vyvolat špatný dojem.

zavřít <komu> hubu

Umlčet kohokoliv, něco nebo někoho zastavit v jejich nebo jeho mluvení.

postupovat <co komu>

Jít/jednat krok za krokem po stanoveném postupu/plánu.

ujmout se <čeho>

Převzít na sebe odpovědnost za něco.

projevení <čeho>

Představení něčeho navenek; vyjádření něčeho skrze slova nebo činy.

ustat (v činnosti)

Ustat znamená přestat činnost, ukončit činnost, zastavit se.

vzepřít se <komu>

Vzepřít se komu znamená odmítnout či se postavit proti něčemu, co někdo navrhuje nebo žádá.

doprošovat se <čeho>

Doprošovat se čeho je prosit o něco s prosbou, aby bylo přijato.

poroučet <co komu>

Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.