Zapomenout (klíče) - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu zapomenout (klíče).
Význam: Zapomenout znamená ztratit si předmět nebo vzpomínku z důvodu nedostatku pozornosti či opomíjení. Například: "zapomněl jsem na své klíče."
upustit <od čeho>
Upustit: přestat se držet něčeho; opustit, zanechat, přestat užívat.
ustat <v čem>
Ustat: zastavit se, ukončit činnost, vzdalovat se od aktivity.
uschovat <co kde>
Uschovat znamená uložit něco na bezpečném místě, aby to bylo chráněno před poškozením, ztrátou či odcizením.
uchovat
Uchovat znamená zachovat nebo zachytit na dlouhou dobu, aby mohlo být použito později.
ponechat
Ponechat znamená zachovat nebo nechat být něco takového, jak je.
odříci si
Odříci si znamená odmítnout, odmítnutí si něčeho.
zříci se
Odmítnout, vzdát se, odřeknout se čeho, co je považováno za cenné.
praštit <s čím>
Praštit se dá s čímkoli: rukou, pěstí, hlavou, botou. Znamená to silně a rychle udeřit, např. do něčeho nebo na někoho.
nevzít (peníze)
Nevzít znamená odmítnout přijmout peníze, neužít si jich nebo je odepřít.
nebrat
Nebrat znamená odmítnout, odmítnout přijmout, odmítnout nabídku nebo připomínku.
neodejmout
Neodejmout znamená neodstranit, neuchovat nebo nezměnit.
nevšímat si <čeho>
Ignorovat, nevšímat si; nebrat v úvahu, neřešit.
nezabývat se <čím>
Nezabývat se čímkoli znamená ignorovat to a nepřemýšlet o tom, nedělat si starosti.
neměnit <co>
Neměnit znamená ponechat danou věc beze změny.
přenechat <co komu>
Přenechat znamená předat, nebo předávat někomu jinému.
přepustit <komu> (byt)
Udělit nájemci nebo uživateli právo na užívání bytu s vymezenou dobou trvání.
Podobná synonyma
praštit
Praštit je systémové slovo, které označuje silné násilné narážení, odražení, úder nebo ránu.
ponořit se <do čeho>
Ponořit se: hluboce vstoupit do čeho; zapojit se do čehokoli intenzivně.
předčítat <co komu>
Předčítat: číst něco před publikem, představovat někomu text nebo učivo.
praštit sebou
Praštit sebou znamená padnout nebo spadnout na zem, často násilně, s velkou silou.
zašeptat <co komu>
Říct něco tichým hlasem, aby to ostatní neslyšeli.
uchovat <co>
Uchovat: zachovat, ponechat, zachovat si, zachránit.
projevení <čeho>
Představení něčeho navenek; vyjádření něčeho skrze slova nebo činy.
poskytnout <co komu>
Poskytnout: dát nebo umožnit někomu používat něco.
dostat se <z čeho>
Dostat se znamená dosáhnout, dosáhnout cíle, vyřešit situaci nebo dosáhnout úspěchu.
peníze
Peníze jsou účetní jednotkou, která se používá k nákupu a prodeji zboží a služeb.
stávat se podobným <komu>
Stát se podobným
vybírat (peníze)
Vybírat peníze znamená vybrat je z účtu nebo jiného finančního zdroje.
dopracovat se <čeho>
Dopracovat se: dosáhnout cíle, plně dokončit.
odhlásit se <z čeho>
Odhlásit se znamená ukončit členství nebo registraci v něčem.
uschovat
Uschovat znamená uložit v bezpečí, aby byly zachovány pro budoucí použití.
prožrat <do čeho> (díru)
Prožrat díru: prohloubit, kopat, vyhloubit nebo vyříznout otvor.
vzniknout <co z čeho>
Vzniknout: vytvořit se z ničeho, stvořit se.
vzít <komu> (pas)
Vzít někomu pas znamená odebrat mu dočasně právo cestovat do jiných zemí.
odplatit <komu čím>
Vrátit stejnou platnost; provést stejnou činnost; protože někomu něco uděláno.
ustoupit <od čeho>
Ustoupit znamená vzdát se čeho, opustit prostor nebo se vzdálit od něčeho.
ubývat <čeho>
Ubývat znamená postupně klesat nebo mizet.
domáhat se <čeho>
Domáhat se: naléhat na někoho, aby se přiměl splnit požadavek.
hledět si čeho
Vyhledávat si, aby se dosáhlo daného cíle; soustředit se na to, co je důležité.
sbírat <na co> (peníze)
Sbírat peníze znamená shromažďovat finanční prostředky.
vtěsnávat <co do čeho>
Vtěsnávat znamená silou zasouvat něco do něčeho, co nebude dolehnutelné.
uchovat se
Uchovat se znamená zachovat si svou fyzickou nebo psychickou podstatu, zdraví, život, nebo si udržet nějakou situaci nebo předmět.
určovat <co komu>
Určovat znamená stanovit či definovat určitou věc nebo situaci.
být příčinou <čeho>
Být příčinou: způsobit, že něco nastane, zařídit, aby se něco stalo.
dovtípit se <čeho>
Uhodnout, co druhá osoba myslí, nebo má na mysli.
odcizit <co komu>
Odcizit: způsobit, aby něco (např. majetek) nebo někdo (např. blízký člověk) zmizel, odešel, byl oddělen.