Neodejmout - synonyma

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet něčeho; opustit, zanechat, přestat užívat.

ustat <v čem>

Ustat: zastavit se, ukončit činnost, vzdalovat se od aktivity.

uschovat <co kde>

Uschovat znamená uložit něco na bezpečném místě, aby to bylo chráněno před poškozením, ztrátou či odcizením.

uchovat

Uchovat znamená zachovat nebo zachytit na dlouhou dobu, aby mohlo být použito později.

ponechat

Ponechat znamená zachovat nebo nechat být něco takového, jak je.

odříci si

Odříci si znamená odmítnout, odmítnutí si něčeho.

zříci se

Odmítnout, vzdát se, odřeknout se čeho, co je považováno za cenné.

praštit <s čím>

Praštit se dá s čímkoli: rukou, pěstí, hlavou, botou. Znamená to silně a rychle udeřit, např. do něčeho nebo na někoho.

nevzít (peníze)

Nevzít znamená odmítnout přijmout peníze, neužít si jich nebo je odepřít.

nebrat

Nebrat znamená odmítnout, odmítnout přijmout, odmítnout nabídku nebo připomínku.

zapomenout (klíče)

Zapomenout znamená ztratit si předmět nebo vzpomínku z důvodu nedostatku pozornosti či opomíjení. Například: "zapomněl jsem na své klíče."

nestarat se <o co>

nevšímat si <čeho>

Ignorovat, nevšímat si; nebrat v úvahu, neřešit.

nezabývat se <čím>

Nezabývat se čímkoli znamená ignorovat to a nepřemýšlet o tom, nedělat si starosti.

neměnit <co>

Neměnit znamená ponechat danou věc beze změny.

přenechat <co komu>

Přenechat znamená předat, nebo předávat někomu jinému.

přepustit <komu> (byt)

Udělit nájemci nebo uživateli právo na užívání bytu s vymezenou dobou trvání.

padělat (peníze)

Falsifikovat, udělat padělek, kopírovat peníze.

vložit <co do čeho>

Vložit znamená umístit něco dovnitř něčeho jiného.

odběhnout <od čeho>

Odběhnout: odejít rychle (z místa nebo situace).

stávat se podobným <komu>

Stát se podobným znamená postupně adoptovat podobné postoje, názory nebo chování.

mít se <ke komu>

Mít se ke komu je výraz pro vztah, kdy se můžete spolehnout na druhou osobu a cítit se s ní v bezpečí.

peníze

Peníze jsou finanční prostředky, které se používají k zakoupení zboží a služeb.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

polámat <komu> (kosti)

Polámat kosti (někomu) znamená přetrhat kostní tkáň a způsobit poranění.

vytknout <co komu>

Vytknout někomu něco je ukázat mu jeho chybu nebo ho za něco vyčítat.

dát <komu> ránu

Udeřit fyzicky člověka, aby došlo k bolesti a zranění.

štvát <proti komu>

Štvát znamená bojovat, útočit, vzbouřit se proti někomu nebo něčemu.

nevážit si <čeho>

Nevážit si <čeho> znamená nerespektovat, nebrat v úvahu nebo zneužívat něčí úsilí nebo schopnosti.

poručit <komu>

Poručit znamená dát jim příkaz nebo rozkaz, aby něco udělali.

dávat <komu> (rány)

Dávat rány znamená fyzicky ho napadat, způsobovat mu bolest a poranění.

domlouvat <komu>

Domlouvat znamená vyjednávat o něčem s osobou/y a dohadovat se o podmínkách.

pocházet <z čeho>

Pocházet je slovo označující původ, zdroj nebo inspiraci něčeho. Například pocházet z něčeho znamená, že to něco pochází z toho.

navrhovat <co komu>

Navrhovat znamená dávat návrh na něco, navržení čeho nebo komu. Je to vyjádření názoru, návrhu nebo doporučení.

vžít se <do čeho>

Vžít se: přijmout, prožít, identifikovat se s .

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

házet <co do čeho>

Házet znamená hodit něco z místa na místo, např. míč, hřebík, kamen apod.

zanechat <čeho>

Zanechat: ponechat, pozůstat po, zůstat v účinnosti, předat něco dál.

nevšimnout si <čeho>

Nepozornost, nezaregistrování, nevšimnutí si čeho.

těžit <z čeho>

Těžit znamená vybírat, sbírat nebo získávat něco, obvykle přírodní suroviny, energetické zdroje nebo zisk.

dělat <komu> místo

Dělat místo někomu znamená zastoupit jeho práci a povinnosti, aby mohl být nepřítomen.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se: uchopit, získat nebo udržet něco.

modlit se <ke komu>

Modlit se znamená projevovat úctu nebo prosit o pomoc k někomu nebo něčemu, obvykle k bohu.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, uchopit něco nového a pustit se do toho.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.