Nevzít (peníze) - synonyma

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet něčeho; opustit, zanechat, přestat užívat.

ustat <v čem>

Ustat: zastavit se, ukončit činnost, vzdalovat se od aktivity.

uschovat <co kde>

Uschovat znamená uložit něco na bezpečném místě, aby to bylo chráněno před poškozením, ztrátou či odcizením.

uchovat

Uchovat znamená zachovat nebo zachytit na dlouhou dobu, aby mohlo být použito později.

ponechat

Ponechat znamená zachovat nebo nechat být něco takového, jak je.

odříci si

Odříci si znamená odmítnout, odmítnutí si něčeho.

zříci se

Odmítnout, vzdát se, odřeknout se čeho, co je považováno za cenné.

praštit <s čím>

Praštit se dá s čímkoli: rukou, pěstí, hlavou, botou. Znamená to silně a rychle udeřit, např. do něčeho nebo na někoho.

nebrat

Nebrat znamená odmítnout, odmítnout přijmout, odmítnout nabídku nebo připomínku.

neodejmout

Neodejmout znamená neodstranit, neuchovat nebo nezměnit.

zapomenout (klíče)

Zapomenout znamená ztratit si předmět nebo vzpomínku z důvodu nedostatku pozornosti či opomíjení. Například: "zapomněl jsem na své klíče."

nestarat se <o co>

nevšímat si <čeho>

Ignorovat, nevšímat si; nebrat v úvahu, neřešit.

nezabývat se <čím>

Nezabývat se čímkoli znamená ignorovat to a nepřemýšlet o tom, nedělat si starosti.

neměnit <co>

Neměnit znamená ponechat danou věc beze změny.

přenechat <co komu>

Přenechat znamená předat, nebo předávat někomu jinému.

přepustit <komu> (byt)

Udělit nájemci nebo uživateli právo na užívání bytu s vymezenou dobou trvání.

zříci se (názorů)

Odmítnout, přestat stát za svými názory.

vyhulit <ho komu>

Vyhulit, vyjádření zastaralým slovníkem, znamená vyprovokovat, rozčílit či pobouřit.

poskytnout <komu> obživu

Poskytnout obživu znamená zajistit pro něj prostředky k životu.

praštit

Násilné fyzické/psychické napadení nebo rána.

bát se ztráty <čeho>

Bát se ztráty čehokoli: Strach z neúspěchu, z odmítnutí, z opuštění, z finanční ztráty apod.

oddaný <komu>

Oddaný je člověk, který je věrný, věnuje se plně a snaží se prospívat druhému.

upadnout <do čeho>

Upadnout = ztratit vlastní stabilitu a pád do čeho (např. do bezvědomí, do země).

odvozovat <co z čeho>

Odvozovat znamená vyvozovat, dospívat k závěru z určitých důkazů či informací.

vyjmout <co z čeho>

Odstranit co z čeho, odpojit co od čeho, vyjmout co z čeho.

přenechat

Přenechat: předat něco někomu jinému, převést něco na někoho jiného.

přidat trochu <čeho>

Přidat trochu: dát něco navíc, aby se zlepšila kvalita nebo množství.

dožadovat se <čeho>

Příst o což, domáhat se čeho.

házet <co do čeho>

Házet znamená hodit něco z místa na místo, např. míč, hřebík, kamen apod.

ustat

Ustat znamená zastavit se, přestat činit činnost, ukončit, zbavit se aktivity.

platit <komu>

Platit znamená poskytnout finanční prostředky za služby nebo zboží.

vstřebat se <do čeho>

Vstřebat se do čeho znamená plně si osvojit, porozumět, začlenit do svého života.

dlužit <co komu>

Dlužit znamená dát někomu to, co mu náleží; obvykle jde o peníze.

zbýt <co komu>

Zbýt znamená ponechat si nebo zůstat s něčím nebo někým po ostatních.

přičíst <co komu>

Přičíst znamená přidat nebo připsat něco k něčemu nebo někomu.

pozbývat <čeho>

Pozbývat: ztrácet, opouštět, vzdávat se, odcházet.

svěřovat se <komu>

Otevřít se někomu, sdílet s ním své myšlenky, pocity a trápení.

cpát <co do čeho>

Cpát znamená vhánět něco do něčeho, například vhánět jídlo do úst, vháňet něco do prostoru nebo vháňet informace do mozku.

klást odpor <komu n. čemu>

Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s něčím, podílet se na něčem nebo být zaměřeným na něco.

vzít <co komu>

Vzít: převzít něco od někoho, brát si na vlastní užití.

ztrpčovat <co komu>

Ztrpčovat je činit něco, co komplikuje život druhé osobě.

dovtípit se <čeho>

Uhodnout, co druhá osoba myslí, nebo má na mysli.

dbát <čeho n. na co>

Dbát na co znamená pečlivě sledovat a dodržovat něčí pokyny, rady nebo principy.

vyklouznout <co komu>

Vyklouznout: uniknout, dostat se z něčeho/z něčí přítomnosti nebo vlivu.

zmocňovat se <čeho>

Uchopit a převzít do své kontroly, získat obecnou autoritu nad čím/kým.