Zapomenout - synonyma

připomenout

Význam slova připomenout je připomenout si nebo připomenout něco co bylo dříve oznámeno nebo učiněno; znovu si vzpomenout nebo si o něčem uvědomit.

vzpomenout

Vzpomenout je znamenat si něco, pamatovat si nebo si uvědomit něco, co se událo v minulosti. Může to být věc, osoba nebo událost.

upamatovat

si Upamatovat si znamená pečlivě si vybavit, zapamatovat si informace, znalosti nebo příkazy.

přestat vědět

Ukončit nebo odložit myšlení, poznávání nebo vědění o něčem.

ztratit z paměti

Zapomenout na informace, které kdysi byly člověku známé.

přestat dbát <o koho n. co>

Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.

vyhladit z paměti <co>

Vymazat z paměti, zapomenout.

opomenout <co>

Opomenout znamená zapomenout nebo přehlédnout něco, co by mělo být učiněno nebo vzato v úvahu.

nechat <co kde>

Nechat: ponechat, opustit, dovolit; ponechat (něco) na místě, nechat být (něco); nechat někoho, aby dělal něco; přestat se starat o něco.

obávat se <koho>

Projevovat strach a obavu o něco nebo někoho; bát se neúspěchu, nebezpečí nebo následků.

oddělit se <od koho>

Odejít, rozejít se; přerušit vzájemné vztahy nebo spojení.

oslovit <koho>

Oslovit znamená adresovat se k němu nebo jednat s ním.

nechat odejít

Nechat odejít: umožnit někomu, aby odešel, opustit místo nebo situaci.

usmrtit <koho>

Usmrtit je spáchat vraždu, způsobit zabití jiného člověka.

přestat <na čem>

Přestat na čem: ukončit, zastavit činnost.

vystát <koho>

Vystát koho znamená trpělivě čekat, vydržet nebo snášet jeho chování.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit znamená zmírnit napětí a stres, kterým člověk či věc čelí.

pustit <koho>

Pustit znamená umožnit někomu jít nebo odejít; nebo uvolnit prostor, čas nebo energii.

vyzvat <koho k čemu>

Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo psychicky napadnout osobu nebo skupinu.

vyplísnit <koho>

Vyplísnit znamená trestat někoho způsobem, který je nepřiměřený nebo přehnaný.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.

unudit <koho>

Unudit je nudit jeho neustálými otravnými požadavky nebo otázkami až do neúnosné míry.

vyhnat <koho>

Vyhnat: vyžadovat nebo nutit někoho, aby odešel nebo opustil místo.

přimět <koho k čemu> (násilím)

Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.

ztratit (nervy)

Ztratit nervy znamená projevit známky úzkosti, únavy, vyčerpání nebo strachu.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět, ošidit, zmanipulovat, často za účelem získání prospěchu.

oblíbit si <koho>

Udělat si k někomu příjemné pocity, mít ho rád nebo ho obdivovat.

intervenovat <za koho>

Intervenovat znamená zasáhnout do něčí situace nebo záležitosti, aby se změnila nebo zlepšila.

dojímat <koho> (melodie)

Dojímat = hladit, objímat nebo mazlit se s někým, aby se cítil milovaný a bezpečný.

dovléci <koho kam>

Dovléci znamená dovést někoho nebo něco na nebo do určitého místa.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

udusit <koho>

Udusit znamená silou zabránit někomu dýchat, obvykle za účelem usmrcení.

starat se <o koho>

Starat se o koho znamená pečovat o někoho, dbát na jeho potřeby a zajišťovat mu dobré životní podmínky.

uspat <koho>

Uspat znamená uspat osobu, aby byla v bezvědomí, obvykle pomocí léku.

pobíjet <koho>

Pobíjet znamená fyzicky zabíjet, usmrcovat, likvidovat lidi nebo zvířata.

ztratit se

Ztratit se znamená se ocitnout v místě nebo situaci, kde nevíte, jak se dostat dál.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

ztratit (matku)

Ztratit matku: zemřít, nebo být odloučen; ztráta nejbližšího člověka.