Zapomenout - synonyma
Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu zapomenout.
Význam: Zapomenout znamená zapomínat, nemít v paměti, nevědět nebo ztratit vzpomínku na něco. Někdy zapomenutí může být vědomé, například když se rozhodneme věci nebo události nevěnovat pozornost, a někdy můž
připomenout
Význam slova připomenout je připomenout si nebo připomenout něco co bylo dříve oznámeno nebo učiněno; znovu si vzpomenout nebo si o něčem uvědomit.
vzpomenout
Vzpomenout je znamenat si něco, pamatovat si nebo si uvědomit něco, co se událo v minulosti. Může to být věc, osoba nebo událost.
upamatovat
si Upamatovat si znamená pečlivě si vybavit, zapamatovat si informace, znalosti nebo příkazy.
přestat vědět
Ukončit nebo odložit myšlení, poznávání nebo vědění o něčem.
ztratit z paměti
Zapomenout na informace, které kdysi byly člověku známé.
přestat dbát <o koho n. co>
Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.
vyhladit z paměti <co>
Vymazat z paměti, zapomenout.
opomenout <co>
Opomenout znamená zapomenout nebo přehlédnout něco, co by mělo být učiněno nebo vzato v úvahu.
nechat <co kde>
Nechat: ponechat, opustit, dovolit; ponechat (něco) na místě, nechat být (něco); nechat někoho, aby dělal něco; přestat se starat o něco.
Podobná synonyma
potrestat <koho>
Potrestat: udělit trest nebo postih za nějakou provinění; trestat
vytrhnout <koho> (ze snění)
Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.
apelovat <na koho>
Apelovat znamená vyžadovat naléhavě, aby se někdo zamyslel nad problémem a učinil kroky k jeho řešení.
zasáhnout <koho> (infekce)
Ohrozit infekcí, infikovat, napadnout, napadajícím způsobem postihnout.
nutit <koho k čemu>
Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.
dopadat <co na koho>
Dopadat znamená narážet nebo působit na někoho nebo něco, takže dopadat na někoho znamená mít vliv na jeho myšlení, jednání nebo emoce.
hubovat <koho>
Vyjadřovat se vysmívavě, ponižujícím způsobem nebo kritizovat někoho.
vyhodit <koho>
Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.
zkrátit <koho>
Zkrátit
ztratit se
Ztratit se znamená zmizet nebo se ztratit, být ztracen nebo zapomenut; obecně znamená, že se člověk nenachází tam, kde by měl být.
napadnout <koho co>
Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, například pomocí fyzické síly nebo slovního napadání.
tišit <koho>
Tišit znamená potlačovat či utišovat něčí hlas, zvuky nebo výkřiky.
ztratit odvahu
Ztratit odvahu znamená ztratit odhodlání, sebedůvěru a schopnost čelit náročným situacím.
nastěhovat <koho kam>
Přestěhovat se do jiného místa a trvale se usadit tam.
seznámit <koho s kým>
Seznámit znamená představit jednu osobu druhé osobě, aby si jedna druhou lépe představili a začali spolu komunikovat.
napadnout <koho>
Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.
připravovat <koho oč>
Připravovat oč: vybavit někoho informacemi a znalostmi, aby byl schopen čelit situaci nebo úkolu.
vybízet <koho>
Vybízet znamená pobízet či vyzývat k činu, jednání nebo k názoru.
zpravovat <koho o čem>
Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.
rýpat <do koho>
Rýpat do někoho znamená kritizovat jeho činy nebo slova, zpravidla v nepříjemný nebo negativním duchu.
zpravit <koho o čem>
Informovat někoho o něčem.
poslat <koho kam>
Poslat: posunout člověka/věc z jednoho místa na druhé; přepravit.
dorážet <na koho>
Stále napadat a útočit na někoho nebo se do někoho oboustranně opakovat.
mrskat <koho>
Mrskat
vycvičit <koho> (přísně)
Vycvičit (přísně) znamená naučit člověka či zvíře vykonávat určité činnosti a chovat se podle předem stanovených pravidel.
zmocnit <koho k čemu>
Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.
nabodávat <koho n. co>
Nabodávat znamená zasouvat či vhánět něco do něčeho, případně i do někoho.
nevražit <na koho>
Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.
poctít <koho>
Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.
potupit <koho n. co>
Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.