Facebook

Zapomenout - synonyma

Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu zapomenout.

Význam: Zapomenout znamená zapomínat, nemít v paměti, nevědět nebo ztratit vzpomínku na něco. Někdy zapomenutí může být vědomé, například když se rozhodneme věci nebo události nevěnovat pozornost, a někdy můž

připomenout

Význam slova připomenout je připomenout si nebo připomenout něco co bylo dříve oznámeno nebo učiněno; znovu si vzpomenout nebo si o něčem uvědomit.

vzpomenout

Vzpomenout je znamenat si něco, pamatovat si nebo si uvědomit něco, co se událo v minulosti. Může to být věc, osoba nebo událost.

upamatovat

si Upamatovat si znamená pečlivě si vybavit, zapamatovat si informace, znalosti nebo příkazy.

přestat vědět

Ukončit nebo odložit myšlení, poznávání nebo vědění o něčem.

ztratit z paměti

Zapomenout na informace, které kdysi byly člověku známé.

přestat dbát <o koho n. co>

Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.

vyhladit z paměti <co>

Vymazat z paměti, zapomenout.

opomenout <co>

Opomenout znamená zapomenout nebo přehlédnout něco, co by mělo být učiněno nebo vzato v úvahu.

nechat <co kde>

Nechat: ponechat, opustit, dovolit; ponechat (něco) na místě, nechat být (něco); nechat někoho, aby dělal něco; přestat se starat o něco.

Podobná synonyma

vysvobodit <koho> (penězi)

Vysvobodit někoho penězi znamená zaplatit jeho dluhy a ušetřit ho od finančního strádání.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho,dbát na jeho zdraví a pohodu, dbát na jeho potřeby, být jeho oporou a podporovat jeho rozvoj.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená vyhození někoho z práce, školy nebo jiného místa, kde byl pověřeným úkolem.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.

potrestat <koho>

Potrestat znamená trestat, udělit trest někomu za provinění.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat znamená ukrást něčí majetek neoprávněně a bez souhlasu.

inicializovat <koho>

Inicializovat je proces nastavení počátečních hodnot pro něco, např. program, systém nebo objekt.

strašit <koho>

Strašit: děsit, vyděšovat, vyvolávat strach u ostatních.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená využívat jeho důvěru k tomu, aby se do jeho majetku dostalo něco, co nepatří vám.

ztrácet z paměti

Ztrácet z paměti znamená, že si člověk nepamatuje informace, které už byl schopen si zapamatovat.

umístit <koho> (v řadě)

Umístit znamená uložit jej na požadované místo nebo pořadí.

vidět <koho n. co>

Vidět - pozorovat, zaznamenat, spatřit očima; získat informace o čemkoliv či někom prostřednictvím smyslů.

zbavit <koho> (viny)

Zbavit (viny) znamená osvobodit od viny a odpovědnosti.

zasvětit <koho do čeho>

Posvětit někoho do čeho, znamená vyjádřit víru a důvěru a uznat někoho jako oficiálního člena nebo činitel ve věci.

zadávit <koho>

Zadávit znamená dát rozkaz či pokyn, aby učinil/a určitou věc.

zahrnout <koho čím>

Zahrnout znamená začlenit, zapojit nebo zahrát někoho či něco do něčeho.

vzrušovat <koho>

Vzrušovat znamená vzbuzovat v něm napětí a těšení se na něco, co nastane.

unavit <koho>

Unavit znamená namáhat, fyzicky či psychicky vyčerpat.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit někoho.

podnítit <koho>

Podnítit : vzbudit u někoho zájem, zvýšit jeho aktivitu a motivaci přijímat určité činy.

ovládat <koho>

Mít nad čímžto moc a vliv; udržovat si kontrolu nad situací.

vzpomenout si <co>

Vzpomenout si: vybavit si informace, vzpomínat na situace nebo osoby z minulosti.

rozechvět <koho>

Rozechvět se znamená vzbudit emoce, emocionální odezvu, vzrušení u někoho.

zarmoutit <koho>

Zarmoutit znamená vyvolat smutek nebo trápení, obvykle skrze zklamání nebo tragickou událost.

strojit <koho>

Strojit znamená upravovat, dolaďovat a vylepšovat něčí vzhled, chování či dovednosti.

dostat <koho>

Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).

nechat se ošálit

Nechat se ošálit znamená uvěřit něčemu, co ve skutečnosti neexistuje nebo není pravdivé. Jde o to být oklamán, ohlupován.

podat žalobu <na koho>

Podat žalobu: formální žádost o soudní rozhodnutí vůči někomu.

vyklidit <koho>

Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.