Facebook

Zapomenout - synonyma

Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu zapomenout.

Význam: Zapomenout znamená zapomínat, nemít v paměti, nevědět nebo ztratit vzpomínku na něco. Někdy zapomenutí může být vědomé, například když se rozhodneme věci nebo události nevěnovat pozornost, a někdy můž

připomenout

Význam slova připomenout je připomenout si nebo připomenout něco co bylo dříve oznámeno nebo učiněno; znovu si vzpomenout nebo si o něčem uvědomit.

vzpomenout

Vzpomenout je znamenat si něco, pamatovat si nebo si uvědomit něco, co se událo v minulosti. Může to být věc, osoba nebo událost.

upamatovat

si Upamatovat si znamená pečlivě si vybavit, zapamatovat si informace, znalosti nebo příkazy.

přestat vědět

Ukončit nebo odložit myšlení, poznávání nebo vědění o něčem.

ztratit z paměti

Zapomenout na informace, které kdysi byly člověku známé.

přestat dbát <o koho n. co>

Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.

vyhladit z paměti <co>

Vymazat z paměti, zapomenout.

opomenout <co>

Opomenout znamená zapomenout nebo přehlédnout něco, co by mělo být učiněno nebo vzato v úvahu.

nechat <co kde>

Nechat: ponechat, opustit, dovolit; ponechat (něco) na místě, nechat být (něco); nechat někoho, aby dělal něco; přestat se starat o něco.

Podobná synonyma

odbýt <koho> (vtipně)

Odbýt = odepřít někomu pozornost a respekt a předstírat, že nejsi doma.

mít ohled <na koho>

Mít ohled na někoho znamená respektovat jeho názor a přihlížet k jeho potřebám.

strašit <koho>

Strašit: děsit, vyděšovat, vyvolávat strach u ostatních.

odhánět <koho>

Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.

vyjídat <koho n. co>

Vyjídat znamená intenzivně se ptát, vyptávat se, dotazovat se.

obelhat <koho>

Obelhat znamená podvádět nebo oklamat člověka tím, že mu lžeme nebo ho obelstíme.

obdarovat <koho čím>

Obdarovat: dát něčímu dar, dárek nebo pozornost jako známku úcty nebo lásky.

povolat <koho>

Povolat znamená najmout někoho na určitou práci, případně k něčemu pozvat.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená projevit nepříjemnou, vzteklou či nespokojenou reakci na někoho jiného.

postříkat <koho n. co> (blátem)

Nastříkat blátem koho/co.

strčit <koho kam>

Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.

podrazit <koho>

Podrazit někoho znamená podvést ho s cílem získat pro sebe výhodu.

vystříknout <na koho> (vodu)

Vystříknout; vylít na někoho velké množství tekutiny (např. vody).

napomínat <koho>

Napomínat znamená vybízet nebo povzbuzovat ke správnému chování a jednání.

ztratit se

Ztratit se znamená být zmatený nebo být bezradný, ztratit směr nebo orientaci.

nechat spadnout

Nechat spadnout znamená ponechat bez pomoci, nezasáhnout ani nezasahovat.

přestat mluvit

Ukončit mluvení, přestat mluvit.

tupit <koho>

Tupit znamená snižovat účinnost, oslabovat a zmírňovat sílu nebo účinek dané osoby.

nechat <co>

Nechat: udělat něco tak, aby to zůstalo nebo se stalo daným způsobem; dopustit, aby se něco odehrálo.

nepřipadat <co na koho>

Nepřipadat: nevyhovovat, nezapadat do dané situace nebo neodpovídat požadavkům.

získávat <koho>

Získávat: dosahovat, získat, získat kontrolu nad něčím nebo něčím.

nechat (za peníze)

Nechat znamená vydat peníze, dohodnout se na ceně nebo dát něco někomu jako odměnu.

požehnávat <koho>

Požehnávat znamená dávat někomu naději, milost či štěstí; vyjadřuje se to modlitbou, požehnáním nebo dobrou přání.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

přestat

Přestat znamená ukončit; přerušit plnění nebo činnost.

tlačit <na koho>

Tlačit znamená vyvíjet silný psychický nebo nátlakový tlak, aby se dotyčný přizpůsobil dané situaci.

vmísit se <mezi koho>

Vmísit se mezi koho znamená připojit se k někomu nebo k něčemu, být součástí či začlenit se do skupiny.

nabodávat <koho n. co>

Nabodávat znamená zasouvat či vhánět něco do něčeho, případně i do někoho.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.