Zapomenout - synonyma

připomenout

Význam slova připomenout je připomenout si nebo připomenout něco co bylo dříve oznámeno nebo učiněno; znovu si vzpomenout nebo si o něčem uvědomit.

vzpomenout

Vzpomenout je znamenat si něco, pamatovat si nebo si uvědomit něco, co se událo v minulosti. Může to být věc, osoba nebo událost.

upamatovat

si Upamatovat si znamená pečlivě si vybavit, zapamatovat si informace, znalosti nebo příkazy.

přestat vědět

Ukončit nebo odložit myšlení, poznávání nebo vědění o něčem.

ztratit z paměti

Zapomenout na informace, které kdysi byly člověku známé.

přestat dbát <o koho n. co>

Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.

vyhladit z paměti <co>

Vymazat z paměti, zapomenout.

opomenout <co>

Opomenout znamená zapomenout nebo přehlédnout něco, co by mělo být učiněno nebo vzato v úvahu.

nechat <co kde>

Nechat: ponechat, opustit, dovolit; ponechat (něco) na místě, nechat být (něco); nechat někoho, aby dělal něco; přestat se starat o něco.

porobovat <koho>

Porobovat znamená páchat násilí nebo vydírání na někom, aby vám poskytl majetek nebo peníze.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

dopadnout <na koho> (práce)

Dopadnout znamená vyvinout na danou osobu určitý vliv jejího jednání, činů, rozhodnutí nebo výsledků.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, zanechat, přenechat; dopustit, aby se něco stalo, nepřekážet.

zničit <koho n. co>

Zničit: vyhlazovat, ničit, poškozovat nebo zabíjet.

otravovat <koho>

Pokoušet se zasáhnout někoho, aby se cítili špatně nebo byli obtěžováni nebo poškozováni.

odvracet se <od koho>

Vyhýbat se člověku nebo situaci; vytvářet si odstup.

trýznit <koho>

Trýznit = fyzicky nebo psychicky týrat, mučit, zneužívat autoritou či mocí.

nazvat <koho jak>

Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.

přestat

Ukončit, přestat s činností; opustit, ukončit něco, co se dělalo, činilo; přerušit, prestat.

odnaučit <koho co>

Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.

zostudit <koho>

Zostudit znamená učinit jeho činy nebo povahu trapnými a hanlivými.

navnaďovat <koho>

Navnadit znamená přesvědčovat a přimět k něčemu, obvykle k nákupu nebo užití něčeho.

upamatovat se

Vzpomenout si, zapamatovat si; být schopen si na něco vzpomenout.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky zabránit v životě člověka nebo jiného živého tvora.

přestat (mluvit n. číst)

Ukončit, zastavit, zrušit.

dohlédnout <na koho>

Dohlédnout na někoho znamená být pozorným a dbát na to, aby se co nejlépe zvládl úkol nebo situace.

zpravit <koho o čem>

Informovat někoho o něčem.

navštívit <koho>

Navštívit = udělat návštěvu, vyplnit čas ve společnosti někoho jiného.

nevážit si <koho>

Nevážit si někoho znamená považovat ho za méněcenného, nevážit si jeho názoru, přínosu nebo zásluh.

ignorovat <koho n. co>

Ignorovat znamená opomíjet, přehlížet či nevšímat si něčeho či někoho.

opravňovat <koho k čemu>

Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.

zachytit <koho>

Zachytit znamená chytit, držet nebo uchopit danou osobu.

zpravovat <koho o čem>

Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.

potupit <koho>

Potupit znamená jednat s ním neuctivě nebo ho ponižovat, čímž mu způsobí hanbu nebo jeho ponížení.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu k něčemu vybrat nebo nalézt správnou cestu.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout někoho do pracovního poměru s finanční odměnou za práci.

uvidět <koho>

Uvidět znamená spatřit osobu nebo věc fyzicky nebo mentálně.

oslyšet <koho>

Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.

oplakávat <koho>

Oplakávat: smutně vyjadřovat svou ztrátu pro někoho odešlého.