Zapomenout - synonyma

připomenout

Význam slova připomenout je připomenout si nebo připomenout něco co bylo dříve oznámeno nebo učiněno; znovu si vzpomenout nebo si o něčem uvědomit.

vzpomenout

Vzpomenout je znamenat si něco, pamatovat si nebo si uvědomit něco, co se událo v minulosti. Může to být věc, osoba nebo událost.

upamatovat

si Upamatovat si znamená pečlivě si vybavit, zapamatovat si informace, znalosti nebo příkazy.

přestat vědět

Ukončit nebo odložit myšlení, poznávání nebo vědění o něčem.

ztratit z paměti

Zapomenout na informace, které kdysi byly člověku známé.

přestat dbát <o koho n. co>

Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.

vyhladit z paměti <co>

Vymazat z paměti, zapomenout.

opomenout <co>

Opomenout znamená zapomenout nebo přehlédnout něco, co by mělo být učiněno nebo vzato v úvahu.

nechat <co kde>

Nechat: ponechat, opustit, dovolit; ponechat (něco) na místě, nechat být (něco); nechat někoho, aby dělal něco; přestat se starat o něco.

pochovat <koho kam>

Pochovat znamená uložit osobu do hrobu nebo jiného vhodného místa.

unavit <koho>

Unavit znamená vyčerpat fyzickou i psychickou sílu, způsobit únavu, vyčerpání.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

vzrušovat <koho>

Vzrušovat znamená vzbuzovat v něm napětí a těšení se na něco, co nastane.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.

vyklešťovat <koho n. co>

Vyklešťovat znamená rychle a násilně odstranit někoho či něco z veřejného prostranství.

rozčarovat <koho n. co>

Rozčarovat je vyjádření, které znamená zklamat očekávání nebo naděje někoho nebo něčeho.

uvolnit <koho>

Uvolnit: osvobodit někoho od povinností nebo obav.

přestat

Přestat znamená ukončit nebo zastavit činnost, aktivitu nebo výkon.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat a ublížit druhé osobě.

ztratit se

Ztratit se znamená zmizet, být nedostupný nebo být stržen situací, ve které nemáte kontrolu.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

zjednat <koho na co>

Zjednat znamená přimět někoho k akci či k dosažení něčeho. Např. zjednat na někom shovívavost, přimět ho k ústupkům, získat jeho souhlas či prosadit svůj názor.

ošatit <koho>

Ošatit znamená obléci nebo obléknout do něčeho nového nebo elegantního.

pomluvit <koho>

Pomluvit koho znamená šířit nepravdivé a zkreslené informace o tomto člověku, které ho znevažují.

přestat fungovat

Přestat fungovat znamená přestat být schopným provádět svou funkci nebo úkol.

dbát

Dbát je věnovat pozornost, starat se o něco a pečovat o něco se zodpovědností.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, nechat být; povolit, dovolit, připustit.

nechat vystoupit

Odejít, opustit místo, nebo situaci.

difamovat <koho n. co>

Difamovat znamená šířit nepravdivé informace o někom či něčem, aby se jeho či jeho reputace poškodila.

uvrhovat <koho kam>

Uvrhovat znamená přemístit někoho nebo něco do jiného prostředí, často odlišného od toho původního.

vyslechnout <koho n. co>

Vyslechnout znamená poslouchat a vyhodnocovat informace, které někdo říká.

přemluvit <koho>

Přesvědčit o něčem prostřednictvím argumentů, přímluv nebo slibů.

dovést <koho kam>

Dovést: převést někoho nebo něco z jednoho místa na jiné, ať už fyzicky nebo metaforicky.

prověřovat <koho>

Prověřovat znamená důkladně zkoumat/vyšetřovat něčí minulost, pověst či přítomnost, aby bylo možné posoudit jeho/její spolehlivost.

přestat <co>

Přestat: ukončit, lépe, přerušit činnost.

přestat mít za zlé

Přestat mít za zlé: odpustit, zapomenout, překonat škodlivé emoce a nalézt mír.

odsoudit <koho>

Odsoudit znamená udělit jim trest nebo potrestat za jejich činy nebo chování.

laskat <koho> (rukou)

Hladit či jemně šimrat rukou druhého, aby udělalo radost nebo aby se cítilo uvolněně.