Zapomenout - synonyma

připomenout

Význam slova připomenout je připomenout si nebo připomenout něco co bylo dříve oznámeno nebo učiněno; znovu si vzpomenout nebo si o něčem uvědomit.

vzpomenout

Vzpomenout je znamenat si něco, pamatovat si nebo si uvědomit něco, co se událo v minulosti. Může to být věc, osoba nebo událost.

upamatovat

si Upamatovat si znamená pečlivě si vybavit, zapamatovat si informace, znalosti nebo příkazy.

přestat vědět

Ukončit nebo odložit myšlení, poznávání nebo vědění o něčem.

ztratit z paměti

Zapomenout na informace, které kdysi byly člověku známé.

přestat dbát <o koho n. co>

Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.

vyhladit z paměti <co>

Vymazat z paměti, zapomenout.

opomenout <co>

Opomenout znamená zapomenout nebo přehlédnout něco, co by mělo být učiněno nebo vzato v úvahu.

nechat <co kde>

Nechat: ponechat, opustit, dovolit; ponechat (něco) na místě, nechat být (něco); nechat někoho, aby dělal něco; přestat se starat o něco.

potrestat <koho>

Potrestat: udělit trest nebo postih za nějakou provinění; trestat za porušení norem.

vytrhnout <koho> (ze snění)

Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.

apelovat <na koho>

Apelovat znamená vyžadovat naléhavě, aby se někdo zamyslel nad problémem a učinil kroky k jeho řešení.

zasáhnout <koho> (infekce)

Ohrozit infekcí, infikovat, napadnout, napadajícím způsobem postihnout.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

dopadat <co na koho>

Dopadat znamená narážet nebo působit na někoho nebo něco, takže dopadat na někoho znamená mít vliv na jeho myšlení, jednání nebo emoce.

hubovat <koho>

Vyjadřovat se vysmívavě, ponižujícím způsobem nebo kritizovat někoho.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

zkrátit <koho>

Zkrátit znamená učinit osobu kratší nebo kompaktnější.

ztratit se

Ztratit se znamená zmizet nebo se ztratit, být ztracen nebo zapomenut; obecně znamená, že se člověk nenachází tam, kde by měl být.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, například pomocí fyzické síly nebo slovního napadání.

tišit <koho>

Tišit znamená potlačovat či utišovat něčí hlas, zvuky nebo výkřiky.

ztratit odvahu

Ztratit odvahu znamená ztratit odhodlání, sebedůvěru a schopnost čelit náročným situacím.

nastěhovat <koho kam>

Přestěhovat se do jiného místa a trvale se usadit tam.

seznámit <koho s kým>

Seznámit znamená představit jednu osobu druhé osobě, aby si jedna druhou lépe představili a začali spolu komunikovat.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.

připravovat <koho oč>

Připravovat oč: vybavit někoho informacemi a znalostmi, aby byl schopen čelit situaci nebo úkolu.

vybízet <koho>

Vybízet znamená pobízet či vyzývat k činu, jednání nebo k názoru.

zpravovat <koho o čem>

Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.

rýpat <do koho>

Rýpat do někoho znamená kritizovat jeho činy nebo slova, zpravidla v nepříjemný nebo negativním duchu.

zpravit <koho o čem>

Informovat někoho o něčem.

poslat <koho kam>

Poslat: posunout člověka/věc z jednoho místa na druhé; přepravit.

dorážet <na koho>

Stále napadat a útočit na někoho nebo se do někoho oboustranně opakovat.

mrskat <koho>

Mrskat se používá pro označení člověka, který je nerozhodný, nebo se vyhýbá jednoduchému rozhodnutí.

vycvičit <koho> (přísně)

Vycvičit (přísně) znamená naučit člověka či zvíře vykonávat určité činnosti a chovat se podle předem stanovených pravidel.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.

nabodávat <koho n. co>

Nabodávat znamená zasouvat či vhánět něco do něčeho, případně i do někoho.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.

poctít <koho>

Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.

potupit <koho n. co>

Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.