Zapomenout - synonyma

připomenout

Význam slova připomenout je připomenout si nebo připomenout něco co bylo dříve oznámeno nebo učiněno; znovu si vzpomenout nebo si o něčem uvědomit.

vzpomenout

Vzpomenout je znamenat si něco, pamatovat si nebo si uvědomit něco, co se událo v minulosti. Může to být věc, osoba nebo událost.

upamatovat

si Upamatovat si znamená pečlivě si vybavit, zapamatovat si informace, znalosti nebo příkazy.

přestat vědět

Ukončit nebo odložit myšlení, poznávání nebo vědění o něčem.

ztratit z paměti

Zapomenout na informace, které kdysi byly člověku známé.

přestat dbát <o koho n. co>

Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.

vyhladit z paměti <co>

Vymazat z paměti, zapomenout.

opomenout <co>

Opomenout znamená zapomenout nebo přehlédnout něco, co by mělo být učiněno nebo vzato v úvahu.

nechat <co kde>

Nechat: ponechat, opustit, dovolit; ponechat (něco) na místě, nechat být (něco); nechat někoho, aby dělal něco; přestat se starat o něco.

pobíjet <koho>

Pobíjet znamená fyzicky zabíjet, usmrcovat, likvidovat lidi nebo zvířata.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat nebo tlouci člověka nebo zvíře.

hájit <koho> (u soudu)

Bránit práva a zájmy člověka před soudem, obhajovat ho a podporovat ho v jeho obraně.

vydržovat <koho>

Vydržovat znamená podporovat nebo stát při někom, i když se situace zhoršuje.

mluvit <do koho>

Komunikovat s danou osobou, sdílet myšlenky, názory či pocity.

přestat

Ukončit, zastavit, zrušit nebo odmítnout.

zjednat <pro koho co>

Zjednat: usilovat o dosažení něčeho, zajistit, vyřídit (pro koho/co).

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

nabodávat <koho n. co>

Nabodávat znamená zasouvat či vhánět něco do něčeho, případně i do někoho.

doprovázet <koho>

Doprovázet znamená provázet někoho a pomáhat mu při činnosti, aby dosáhl svého cíle.

vyloupit <koho n. co>

Vyloupit znamená ukrást a rozbit otevřením dveří či okna.

přestat <s čím>

Přestat: ukončit činnost; zastavit; skončit.

ohlásit <koho n. co>

Ohlásit: oznámit, ohlášením dát najevo něčí přítomnost nebo zprávu o něčem.

osvobodit <koho>

Osvobodit: uvolnit někoho z vězení, z otroctví, z nějakého omezujícího prostředí nebo postavení.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.

utloukat <koho>

Utloukat znamená tlačit, bít nebo donucovat někoho jednáním, které je nepříjemné nebo bolestivé.

proklínat <koho n. co>

Proklínat je vyjadřovat nenávist a odpor k někomu nebo něčemu. Jde o silné znevažující prohlášení, které může být za určitých okolností neslušné.

ovládat <koho>

Mít nad čímžto moc a vliv; udržovat si kontrolu nad situací.

svalit <co na koho>

Svalit zodpovědnost za něco na někoho, převést odpovědnost, obvinit někoho za něco, připsat něco na vrub někomu.

podplatit <koho>

Podplatit znamená přesvědčit člověka k provedení nezákonného nebo nepoctivého jednání za úplatu.

vychovávat <koho>

Vychovávat znamená vést, učit a pomáhat osobě růst a dosáhnout plného potenciálu.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

urazit <koho>

Urazit znamená narušit jeho důstojnost nebo cítit újmu slovními či fyzickými útoky.

zmocnit se <koho> (strach)

Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.

vydráždit <koho>

Vydráždit znamená rozčílit nebo nalézt v někom zlost a vztek.

následovat <koho>

Jít za někým, činit to, co on/ona dělá; dodržovat jeho/její pokyny a postupy.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a odhodlaně se soustředit na danou osobu nebo cíl.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zajmout a uzamčít do vězení nebo jiného omezeného prostoru.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená vysát energii, silu nebo síly komu.