Facebook

Zapomenout - synonyma

Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu zapomenout.

Význam: Zapomenout znamená zapomínat, nemít v paměti, nevědět nebo ztratit vzpomínku na něco. Někdy zapomenutí může být vědomé, například když se rozhodneme věci nebo události nevěnovat pozornost, a někdy můž

připomenout

Význam slova připomenout je připomenout si nebo připomenout něco co bylo dříve oznámeno nebo učiněno; znovu si vzpomenout nebo si o něčem uvědomit.

vzpomenout

Vzpomenout je znamenat si něco, pamatovat si nebo si uvědomit něco, co se událo v minulosti. Může to být věc, osoba nebo událost.

upamatovat

si Upamatovat si znamená pečlivě si vybavit, zapamatovat si informace, znalosti nebo příkazy.

přestat vědět

Ukončit nebo odložit myšlení, poznávání nebo vědění o něčem.

ztratit z paměti

Zapomenout na informace, které kdysi byly člověku známé.

přestat dbát <o koho n. co>

Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.

vyhladit z paměti <co>

Vymazat z paměti, zapomenout.

opomenout <co>

Opomenout znamená zapomenout nebo přehlédnout něco, co by mělo být učiněno nebo vzato v úvahu.

nechat <co kde>

Nechat: ponechat, opustit, dovolit; ponechat (něco) na místě, nechat být (něco); nechat někoho, aby dělal něco; přestat se starat o něco.

Podobná synonyma

požadovat výkon <od koho>

Žádat, aby se někdo zavázal dodržovat určité standardy či požadavky.

působit <na koho> (sugescí)

Působit znamená vytvářet vliv na někoho, ovlivňovat jeho myšlení, činy nebo rozhodnutí.

očišťovat <koho>

Očišťovat znamená čistit, odstraňovat nečistoty nebo znečištění z něčí nebo něčího pověsti.

ukolébávat <koho>

Ukolébávat znamená uspávat, uklidňovat a uvolňovat například dítě, aby usnulo.

přestát

Přestát znamená přečkat, přežít, zvládnout, vydržet, důstojně prožít.

připravit <koho o co>

Připravit: předem uspořádat, předem připravit alespoň základní materiály pro něco.

zmást <koho>

Zmást = působit na někoho tak, aby nevěděl, co má dělat, nebo aby nerozuměl situaci.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená uzdravit člověka nebo zvíře z nemoci či jiného onemocnění.

zahledět se <do koho>

Podívat se (většinou pozorně) na někoho nebo něco.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

ztratit se

Ztratit se znamená být ztracený, zmatený nebo vystrašený; být bezradný nebo zmatený.

ztratit hlavu

Ztratit hlavu znamená neopatrně reagovat, začít se chovat hystericky, ztratit kontrolu nad situací.

vzpomenout si <na co>

Vzpomenout si znamená vybavit si informace z minulosti nebo si na něco vzpomenout.

zadávit <koho>

Zadávit znamená dát rozkaz či pokyn, aby učinil/a určitou věc.

pohnout <koho>

Pohnout znamená vzbudit k činnosti nebo změnit názor nebo postoj.

ztratit

Ztratit znamená odejít nebo zmizet, aniž by se člověk mohl dostat zpět; znamená zapomenout, rozptýlit či zničit.

zasednout si <na koho>

Zasednout si na někoho znamená požádat osobu o nějakou službu nebo pomoc.

střelit <koho>

Střelit znamená zasáhnout danou osobu něčím jako je střela, kulka, projektil nebo náboj.

zmýlit <koho>

Zmýlit - odradit někoho od správného jednání, zavádět ho v omyl.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít s něčím pracovat nebo s něčím začít.

zneužít <koho> (pohlavně)

Zneužít koho pohlavně znamená vykonávat pohlavní styk bez jeho souhlasu či násilím.

pozdravovat <koho>

Pozdravovat znamená vyjádřit úctu a vlídnost někomu, koho znáte.

zanítit <koho>

Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.

vyloupit <koho n. co>

Vyloupit znamená ukrást a rozbit otevřením dveří či okna.

oblbnout <koho čím>

Oblbnout: přesvědčit někoho, aby učinil něco, co není v jeho nejlepším zájmu, přesvědčením nebo tím, že jej něco oklamalo.

zaměňovat <koho kým>

Zaměňovat znamená vyměnit jednu osobu či věc za jinou.

vyslechnout <koho>

Vyslechnout: poslouchat a vnímat řeč druhého člověka, naslouchat a vnímat jeho názor.

ozbrojit <koho>

Ozbrojit (koho) znamená dodat mu zbraně a výzbroj, aby byl schopen chránit sebe nebo jiné.

odnaučit <koho co>

Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.

přestat (mluvit n. číst)

Ukončit, zastavit, zrušit.