Připomenout - synonyma

vzpomenout

Vzpomenout je znamenat si něco, pamatovat si nebo si uvědomit něco, co se událo v minulosti. Může to být věc, osoba nebo událost.

upamatovat

si Upamatovat si znamená pečlivě si vybavit, zapamatovat si informace, znalosti nebo příkazy.

zapomenout

Zapomenout znamená zapomínat, nemít v paměti, nevědět nebo ztratit vzpomínku na něco. Někdy zapomenutí může být vědomé, například když se rozhodneme věci nebo události nevěnovat pozornost, a někdy můž

upozornit <koho na co>

Upozornit znamená udělit informaci nebo varování někomu o čemkoli.

připamatovat

Zapamatovat si něco, dobře si to zapamatovat, čímž se dosáhne trvalého uchování informací v paměti.

dodat <co>

Poskytnout, dodávat; dát něco, co někomu patří nebo co je potřeba.

podotknout

Podotknout je vyjádření názoru nebo myšlenky k něčemu, často jako poznámka k závěru.

poznamenat

Poznamenat znamená komentovat, upozorňovat, vzpomínat nebo zaznamenávat.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem znamená krátce a stručně zmínit danou věc.

upomenout

Upomenout znamená připomenout někomu něco, co se ještě nesplnilo, nebo varovat před následky, které mohou nastat.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

vyklešťovat <koho n. co>

Vyklešťovat znamená rychle a násilně odstranit někoho či něco z veřejného prostranství.

plísnit <koho>

Plísnit znamená kritizovat nebo hanit někoho nepřiměřeně, často za účelem zesměšňování.

sledovat <koho>

Sledovat: dávat pozor a pečlivě pozorovat pohyb, vývoj nebo postup někoho nebo něčeho.

vysledovat <koho>

Vysledovat znamená zjistit informace o člověku nebo věci, aby se dosáhlo cíle.

trápit <koho>

Trápit znamená činit někomu fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo stres.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky útočit, například kopnutím, udeřením nebo pěstmi.

zahledět se <do koho>

Podívat se (většinou pozorně) na někoho nebo něco.

kritizovat <koho>

Kritizovat znamená zpochybňovat či hodnotit činnost, jednání nebo názor druhého člověka.

požadovat výkon <od koho>

Žádat, aby se někdo zavázal dodržovat určité standardy či požadavky.

uvidět <koho n. co>

Uvidět znamená spatřit někoho nebo něco pomocí zrakového smyslu.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená být učitelem nebo dozorcem nad tím, koho se to týká, a zajišťovat, aby byly dodržovány určité normy a postupy.

ničit <koho>

Ničit znamená likvidovat nebo poškozovat fyzickou nebo duševní podstatu druhého člověka.

uznávat <koho>

Uznávat znamená přijímat názory, autoritu a práva druhých a respektovat je.

odhánět <koho>

Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.

vystrojit <koho>

Vystrojit: ozdobit, oblečit do odpovídajících šatů nebo doplňků pro významnou událost.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.

zatknout <koho>

Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.

hledět <na koho n. co>

Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.

pustit se <do koho>

Pustit se do někoho/čeho znamená začít pracovat na tomto někom/čem, věnovat mu svou pozornost a úsilí.

klamat <koho>

Klamat znamená lhát, zavádět, zfalšovat informace nebo manipulovat s druhým.

usmrtit <koho>

Usmrtit znamená způsobit smrt člověka, zvířete nebo jiného živého tvoru.

přezírat <koho>

Přezírat znamená posuzovat jej s nadřazeností a povýšeností.

zasednout si <na koho>

Zasednout si na někoho znamená požádat osobu o nějakou službu nebo pomoc.

rozčarovat <koho n. co>

Rozčarovat je vyjádření, které znamená zklamat očekávání nebo naděje někoho nebo něčeho.

začlenit <koho n. co kam>

Začlenit znamená umístit kohosi (nebo něco) do již existující struktury nebo systému.

škrtit <koho>

Škrtit znamená omezovat, odebírat či snižovat určitou část, např. náklady, čas či počet osob.

dodat si odvahy

Odhodlat se k tomu, co je třeba udělat, ať už je to sebelepší nebo nejtěžší.

udávat <koho>

Udávat znamená informovat autority o činnosti nebo konání dotyčné osoby.

vyhánět <koho>

Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.