Facebook

Vypuzovat <koho> - synonyma

Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu vypuzovat <koho>.

Význam: Vypuzovat znamená násilně odstranit, vyhnat nebo vyřadit kohokoliv.

pobízet (k pohybu)

Pobízet znamená nutit někoho ke konání něčeho, přimět k pohybu.

nutit (k útěku)

Nutit znamená přinutit někoho k útěku nebo k provedení nějakého činu.

vyhánět <koho>

Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.

pohánět <co>

Pohánět znamená stimulovat nebo spouštět něco jako motor, akce nebo proces.

pohybovat <čím>

Pohybovat se znamená hýbat, pohybovat konkrétním předmětem či osobou. Např. "Pohybuj se!", "Pohybuj tím židlem".

růst (prudce)

Zvýšení míry nebo intenzity, zpravidla v krátkém časovém úseku.

vyrážet

Vyrážet znamená opouštět určité místo nebo zařízení a pohybovat se někam jinam.

nutit <k čemu>

Nutit: přimět někoho k něčemu násilím nebo silou, bez ohledu na jeho vůli.

naléhat

Naléhat znamená vyžadovat něco bez odkladu, často s naléhavostí a urgence.

ponoukat

Ponoukat znamená vybízet někoho, aby udělal něco, často něco, co by jinak neudělal.

jít (rychle)

Ujít velkou vzdálenost rychle.

pospíchat

Pospíchat znamená dělat něco rychle, činit opatření s cílem dosáhnout co nejrychlejšího výsledku.

spěchat

Spěchat znamená dělat něco rychle, s naléhavostí a vytrvalostí.

chvátat

Chvátat znamená dělat něco rychle a spěšně, aby se nestálo čas.

Podobná synonyma

uvyknout <čemu>

Uvyknout se znamená naučit se, jak se zachovat, nebo jak fungovat v určité situaci.

zmocnit se <koho>

Zmocnit se: získat/osvojit si moc nad něčím/někým.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : volat či vykřikovat něco na určitou osobu, aby si ji všimla.

porážet <koho>

Porážet znamená vyhrávat nad ním, čímž se dosáhne jeho úplného zničení.

zastihnout <koho>

Zastihnout někoho znamená náhodně potkat ho nebo být současně na stejném místě.

zbít <koho>

Zbít koho znamená fyzicky napadnout ho, obvykle rány nebo údery, nebo jinými silnými způsoby, aby se mu ublížilo.

seřvat <koho>

Agresivně křičet na někoho, hrubě mu nadávat nebo ho urážet.

osvobodit <koho>

Uvolnit někoho z pout, povinností nebo jiného omezení/závazku.

navštívit <koho>

Navštívit znamená přijít do místa, kde se někdo nachází, a strávit tam čas.

pozdravovat <koho>

Pozdravovat znamená vyjádřit úctu nebo vřelost někomu druhému.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

mluvit <do koho>

Komunikovat s danou osobou, sdílet myšlenky, názory či pocity.

zmýlit <koho>

Zmýlit - odradit někoho od správného jednání, zavádět ho v omyl.

lákat <koho>

Lákat znamená přitahovat něco/někoho příjemnými slovy nebo jinými prostředky, aby se přiblížilo určitému cíli.

pálit <do koho>

Pálit = působit někomu bolest, trápení, utrpení, ponižování nebo útisk.

převézt <koho>

Převézt: přenést někoho nebo něco z jednoho místa na druhé.

rychle rozpustný

Rychle rozpustný se vztahuje k látkám, které se po uvedení do roztoku rychle rozpouštějí.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená jednat s ním bez předsudků a nepřátelství, i když se s ním nesouhlasí.

oslovit <koho>

Oslovit znamená adresovat se k němu nebo jednat s ním.

překvapit <koho>

Překvapit znamená příjemně překonat jeho očekávání a udělat něco neočekávaného.

šťourat <do koho>

Šťourat se rozumí prozkoumávání či zkoumání něčeho nebo někoho.

spěchat <s čím>

Spěchat znamená urychleně provádět nějakou činnost či dokončit úkol s cílem dosáhnout kýženého výsledku.

unavit <koho>

Unavit znamená vyčerpat fyzickou i psychickou sílu, způsobit únavu, vyčerpání.

pouštět se <do koho>

Vžít se do něčeho/někoho, přijmout riziko a zkusit to.

denuncovat <koho>

Denuncovat znamená oznámit něčí protiprávní činy autoritám.

zachvátit <koho co>

Zachvátit znamená pohlcujícím způsobem ovládnout, např. city, strach nebo pozornost.

urazit <koho>

Urazit znamená dát najevo nelibost, naštvání, neúctu vůči někomu verbálně nebo fyzicky.

oslyšet <koho>

Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.

vztahovat se <k čemu n. na co>

Vztahovat se znamená být propojen, sdílet vzájemnou závislost a příslušnost k něčemu.

utvrdit <koho v čem>

Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.