Vyniknout - synonyma

předčit <koho>

Předčit : dosáhnout vyššího úspěchu, než je komu jinému dosaženo.

předstihnout

Předstihnout znamená udělat něco dříve než ostatní, předběhnout konkurenci.

překonat

Překonat znamená dosáhnout čehož, co se zdá být obtížné nebo nereálné.

vystoupit

Opustit nějaké místo nebo situaci; odchod, odejít, zmizet.

stát se zřetelným

Stát se zřetelným znamená dosáhnout jasnosti a jednoznačnosti ve vyjádření myšlenek nebo názorů.

pominout

Zapomenout, nevzpomenout si, opomenout; nevzít v úvahu, nezahrnout, neuvažovat.

zajít

Zajít je český výraz označující pohyb vpřed, může se jednat o fyzický pohyb nebo i o pohyb v mysli.

vyhynout

Vyhynout znamená úplné vymizení živého organismu nebo druhu.

vymřít

Vymřít znamená úplný vyhynutí druhu nebo population, když se nedokáže přizpůsobit změnám v prostředí.

vzniknout

Vzniknout znamená "vznikat, vyvstat, objevit se, vytvořit se".

ztratit se <co>

Ztratit se: zapomenout se v něčem ztratit, přestat být schopný pochopit situaci nebo život.

zmizet

Zmizet: ztratit se, odcestovat, zaniknout nebo se stát neviditelným.

rozplynout se

Rozplynout se znamená přestat být viditelný, ztratit se, odpoutat se od okolních věcí.

neuplatnit se

Neuplatnit se znamená nevyužít příležitosti, nevyužít svůj potenciál a nevyužít výhody, které se nabízejí.

zapadnout

Zapadnout znamená schovat se, zmizet nebo se ztratit.

pokropit <koho n. co>

Pokropit: rozprostřít co, padnout na něco (např. kapky nebo prášek).

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

omrzet <koho co>

Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.

ztratit se

Ztratit se znamená se ocitnout v místě nebo situaci, kde nevíte, jak se dostat dál.

pobízet <koho>

Pobízet: vyzývat někoho, aby vykonal určitou činnost; podněcovat k činu.

předčit

Předčit: dosáhnout výkonu, úspěchu, výsledku nebo situace lepšího než někdo jiný.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

preferovat <koho n. co>

Vybrat si, upřednostnit, dát přednost.

urazit <koho>

Urazit znamená dát najevo nelibost, naštvání, neúctu vůči někomu verbálně nebo fyzicky.

zaujmout <koho>

Zaujmout: získat pozornost, získat větší pozornost než ostatní.

útočit <na koho>

Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.

stát se zatvrzelým

Utrpět změnu v postoji nebo názoru a udržet si zatvrzelost, která vylučuje změnu.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit znamená zmírnit napětí a stres, kterým člověk či věc čelí.

umístit <koho kam>

Umístit znamená přemístit nějakou věc na dané místo či souřadnice.

porazit <koho>

Vítězství nad někým ve srovnání nebo konkurenci; přemoci a zvítězit nad někým jiným.

zahubit <koho>

Zahubit znamená usmrtit, zničit nebo odstranit.

stát se nepřístupným

Stát se nepřístupným znamená uzavřít se, postavit se odmítavě a být neochotný otevřít se jiným.

trápit <koho>

Trápit znamená činit někomu fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo stres.

potupit <koho n. co>

Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.

vyhnat <koho>

Vyhnat: odstranit násilím/silou, vyžadovat odchod, vyvést z nějakého místa.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

dopadnout <koho>

Dopadnout znamená dosáhnout očekávaného výsledku, či cíle, který byl nastaven.

strčit <koho kam>

Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.

podplatit <koho>

Podplatit znamená za úplatu ovlivnit jeho chování či jednání ve prospěch toho kdo platí.

ostouzet <koho>

Ostouzet: zesměšnit nebo ponižovat někoho veřejně.

vybavit <koho čím>

Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.

zajít (do obchodu)

Navštívit, projít se, prozkoumat obchod, aby člověk mohl nakoupit něco, co potřebuje.

svést <koho>

Svést = donutit jeho/ji k něčemu, co nechtěl/a, přesvědčit jeho/ji o něčem, co není pravda.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho schopnost provádět určitou činnost nebo dosáhnout cíle.