Facebook

Předstihnout - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu předstihnout.

Význam: Předstihnout znamená udělat něco dříve než ostatní, předběhnout konkurenci.

předhonit

Předhonit znamená dosáhnout čehož někdo jiný dosáhl dříve a dát tomu přednost před ním.

předehnat

Předehnat: získat něco dříve než ostatní, získat výhodu, uspět bez ohledu na ostatní.

předejít

Předejít znamená zabránit nebo předcházet něčemu, co se již nestalo nebo se již nestalo.

předběhnout

Předběhnout znamená předčít ostatní, jít před nimi a získat něco dříve.

předjet

Předjet znamená předjet druhého řidiče nebo jinou překážku, předstihnout ho a projet před ním.

předčit

Předčit znamená dosáhnout výsledku lepšího než bylo očekáváno nebo dříve než je obvyklé.

překonat

Porazit, překonat nebo překonat překážky nebo překážky a dosáhnout určitého cíle.

vyniknout

Vyniknout znamená dosáhnout výrazného úspěchu, být viditelným a vyčnívat nad ostatními.

trumfnout

Trumfnout znamená překonat ostatní a dosáhnout tak lepšího výsledku.

předčit <koho>

Předčit : dosáhnout vyššího úspěchu, než je komu jinému dosaženo.

vystoupit

Opustit nějaké místo nebo situaci; odchod, odejít, zmizet.

stát se zřetelným

Stát se zřetelným znamená dosáhnout jasnosti a jednoznačnosti ve vyjádření myšlenek nebo názorů.

Podobná synonyma

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: přivést někoho do úžasu či údivu; oslnit; okouzlit; ohromit.

navádět <koho k čemu>

Navádět znamená pomáhat někomu s orientací při činnosti nebo postupu, aby dosáhl požadovaného cíle.

promluvit <na koho>

Promluvit znamená mluvit s tím kým osobou, vysvětlovat a vyjadřovat své myšlenky nebo názory.

vystát <koho>

Vystát někoho znamená trpělivě trvat na jeho straně, podporovat ho a být s ním v dobrém i zlém.

přenést <na koho> (vinu)

Převést odpovědnost za něco na osobu/organizaci.

předhonit (vlak)

Předhonit znamená dojet s vlakem dříve než jiný vlak.

připravit <koho o co>

Připravit: předem přizpůsobit nebo předem připravit něco pro budoucí použití.

přimět <koho k čemu> (násilím)

Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.

dopadnout <koho>

Dopadnout znamená dosáhnout očekávaného výsledku, či cíle, který byl nastaven.

zaujímat <co koho>

Zaujímat je vyjadřovat názor nebo stanovisko k něčemu, zaujmout postoj, vyvolat pozornost.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

odstěhovávat <koho n. co>

Přestěhovat se z jednoho místa do jiného.

pozorovat <koho> (upřeně)

Pozorovat znamená věnovat pozornost a sledovat jeho činnost.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest za nějaký čin nebo jednání.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená napadnout, útočit nebo se dopustit násilí na někom v nečekaném útoku.

omrzet <koho co>

Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.

žalovat <koho>

Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.

okouzlit <koho>

Okouzlit znamená zaujmout nebo oslnit svým chováním nebo vzhledem.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

uspokojit <koho>

Splnit požadavky, potřeby nebo očekávání někoho, aby byl/a spokojen/a.

zjednávat <pro koho co>

Zjednávat znamená usilovat o dosažení dohody mezi dvěma stranami (pro koho a co).

morálně kazit <koho>

Morálně kazit znamená učinit člověka nečestným a nezodpovědným, vytvářet v něm špatné návyky a vystavit ho riziku.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

obořit se <na koho>

Napadnout, útočit na někoho verbálně či fyzicky.

oklamat <koho>

Oklamat znamená lhát a myslet si, že tomu uvěří.

usadit <koho>

Usadit znamená ustálit jeho pozici, případně zajistit jeho trvalé bydlení.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.