Facebook

Vynikat - synonyma

Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu vynikat.

Význam: Vynikat znamená být výjimečný, být zřetelný a dosahovat vysokých výsledků ve srovnání s ostatními.

vládnout

Vládnout znamená mít moc a autoritu nad ostatními a mít vliv na jejich činy.

panovat

Panovat znamená mít moc, autoritu nebo vliv nad něčím či někým.

vévodit

Vévodit je používat jemnou sílu, aby se ovlivnily jiné osoby nebo situace.

převyšovat

Převyšovat znamená dosáhnout vyššího stupně nebo úrovně, než má něco jiného.

převládat

Převládat znamená být silnější nebo mít větší dopad než něco jiného.

převažovat

Převažovat znamená být silnějším, mít větší vliv než ostatní.

převyšovat <koho>

Převyšovat znamená být lepší nebo silnější než , být jeho nadřazeným.

překonávat

Překonávat znamená dosahovat úspěchu přes náročné okolnosti, zdolávat překážky a dosahovat vyšší cíle.

excelovat

Excelovat znamená dosahovat vynikajících výsledků, být ve svém oboru nejlepší.

vystupovat

Vystupovat znamená vyjít na veřejnost, ukázat se či předvést, zaujmout pozornost.

stávat se zřetelným

Stávat se zřetelným znamená postupně se stávat výrazným, jasným a snadno pochopitelným.

Podobná synonyma

informovat <koho o čem>

Informovat znamená sdělit někomu určité informace nebo znalosti o něčem.

navrhovat <koho>

Navrhovat je představovat někomu názor nebo návrh, aby se mohl rozhodnout.

parádit <koho>

Parádit se znamená chovat se sebevědomě, přehnaně se chlubit a zdůrazňovat svou pozici a schopnosti.

opravňovat <koho k čemu>

Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.

připravovat <koho oč>

Připravovat oč: vybavit někoho informacemi a znalostmi, aby byl schopen čelit situaci nebo úkolu.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

vyplavit <koho n. co>

Vyplavit: osvobodit od čeho, dostat se z něčeho.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

dobírat si <koho>

Dobírat si znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechtějí nebo odmítají udělat.

vyprovokovat <koho>

Vyprovokovat: způsobit, aby se někdo začal chovat agresivně nebo se vystavil zvýšenému riziku.

posílat <koho kam>

Posílat: přenést, doručit (něco/někoho) z jednoho místa/osoby do druhého.

zastrašovat <koho>

Zastrašovat znamená nutit někoho něčím dělat nebo nedělat, vyhrožováním nebo vyvíjením nátlaku.

upoutat <koho čím>

Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vysvětlovat nebo vykládat informace nebo vědomosti jiné osobě.

ošetřit <koho>

Ošetřením se rozumí poskytnutí lékařské, léčebné nebo rehabilitace péče o člověka, zvíře nebo věc.

poctít <koho>

Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.

nevážit si <koho>

Nevážit si něčího znamená nevěnovat mu pozornost, kritizovat ho a ignorovat jeho hodnotu a význam.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

zmocňovat <koho k čemu>

Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.

dloubat <do koho>

Dloubat je vystupňovaná forma útoku člověka na člověka, kdy se snaží druhému ublížit rány do jeho těla.

potopit <koho> (u zkoušky)

Potopit je doslova ponořit koho/co do vody, fyzicky nebo metaforicky.

klamat <koho>

Klamat znamená lhát, vymýšlet si věci nebo podvádět ostatní lidi.

předcházet si <koho>

Předcházet si někoho znamená přijímat opatření, která jsou zaměřena na ochranu tohoto člověka před možnou újmou nebo škodou.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.

mít <koho za co>

Mít za co znamená vyjádřit podporu nebo souhlas s něčím nebo někým.

vykázat <koho>

Vykázat: odejmout někoho z místa bez práva se do něj vrátit.

dostat <koho do čeho>

Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.

čekat <na koho>

Očekávat něčí příchod nebo akci, čekat na výsledek nebo událost.

najít <koho n. co>

Najít: hledat a objevit požadovanou věc nebo osobu.

potupit <koho n. co>

Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.