Vévodit - synonyma

vládnout

Vládnout znamená mít moc a autoritu nad ostatními a mít vliv na jejich činy.

panovat

Panovat znamená mít moc, autoritu nebo vliv nad něčím či někým.

vynikat

Vynikat znamená být výjimečný, být zřetelný a dosahovat vysokých výsledků ve srovnání s ostatními.

převyšovat

Převyšovat znamená dosáhnout vyššího stupně nebo úrovně, než má něco jiného.

převládat

Převládat znamená být silnější nebo mít větší dopad než něco jiného.

převažovat

Převažovat znamená být silnějším, mít větší vliv než ostatní.

vládnout <komu>

Vládnout znamená mít kontrolu nad něčím nebo někým a rozhodovat o jeho činnosti.

ovládat

Ovládat znamená mít nad něčím nebo někým moc či vliv, mít nad ním nebo ním kontrolu.

převládat <co>

Převládat: dominovat, být silnější než jiné.

čnít <nad čím>

Čnít nad něčím znamená vyzařovat sílu, autoritu, schopnost a respekt.

tyčit se

Tyčit se znamená být silný a odhodlaný, vytrvat v situaci nebo boji, mít pevný postoj a odmítat se vzdát.

vypínat se

Vypínat se znamená přerušit činnost, zastavit její funkčnost nebo ji omezit.

zvedat se

Zvedat se znamená vstát z ležení, sedu nebo kleku, jít z místa na místo, zvedat něco fyzicky nebo obecně zvýšit úroveň.

dominovat

Dominovat znamená výrazně ovlivňovat nebo mít vliv na určitou situaci nebo okolnosti.

brát <komu> (povolení)

Brát (povolení): prosazovat si právo vyžadované od někoho jiného, aby mohlo být použito.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

vyhlašovat <komu> (válku)

Vyhlašovat válku znamená oznámit bojový stav mezi dvěma zeměmi nebo skupinami.

čnít

Čnít znamená konat věci, které jsou nutné k dosažení úspěchu, ať už se jedná o práci, školu nebo jiné aktivity.

vynikat <nad kým>

Vynikat je dosáhnout vyššího úspěchu než ostatní, vyčnívat mezi ostatními, dosahovat lepších výsledků než ostatní.

vzepřít se <komu>

Vzepřít se komu znamená odmítnout či se postavit proti něčemu, co někdo navrhuje nebo žádá.

být nevěrný <komu>

Být nevěrný znamená podvádět někoho ve vztahu, případně podvádět někoho, s kým máte závazek.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nedostávat se k úrovni požadované nebo očekávané druhou stranou.

pomoci <komu>

Pomoci: poskytovat někomu podporu nebo asistenci.

hníst <komu> (svaly)

Hníst znamená pohybovat svaly, aby se uvolnily a uvolnily napětí.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

ukrást <co komu>

Ukrást něco někomu, neoprávněně se stát vlastníkem cizího majetku.

vyrovnat se <komu>

Vyrovnat se s někým znamená najít způsob, jak se smířit s jeho činy nebo postojem.

odloudit <komu> (ženu)

Odloudit někoho znamená unést ho nebo ho násilím odvést. Nejčastěji se týká odloudění ženy.

dát <co komu>

Dát komu něco: předat mu nebo jí něco, co patří nebo co chce, nebo co jim slouží jako služba.

přitížit <komu>

Přitížit znamená zatížit někoho dodatečnou prací, zátěží nebo obtížemi.

mít za zlé <co komu>

Mít za zlé znamená vyjadřovat nespokojenost nebo naštvání někomu za jeho čin, slovo nebo jednání.

zošklivit <co komu>

Znehodnotit vzhled někoho nebo něčeho.

překazit <co komu>

Překazit: zabránit někomu v dosáhnutí jeho cílů, zmařit někomu jeho úmysly.

prominout <co komu>

Prominout komu znamená odpustit mu jeho chybu nebo nezdary.

přisoudit <co komu>

Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.

říci <co komu>

Říci znamená sdělit mu slovně nějakou myšlenku, informaci nebo informaci.

vrazit <komu> (facku)

Fyzicky napadnout člověka a dát mu facku.

podléhat <komu n. čemu>

Podléhat znamená plnit přikázání nebo předpisy někoho nebo něčeho.

vzbouřit se <proti komu>

Vzbouřit se znamená vyjádřit nesouhlas, vystoupit proti něčemu nebo někomu.

vystavit <komu> (pas)

Udělit někomu pas (nebo jinou dokumentaci) a oficiálně povolit jeho cestu.

domluvit <komu>

Domluvit znamená dojít k dohodě nebo uzavřít smlouvu s druhou stranou.

žehnat <komu>

Žehnat znamená projevit někomu přání dobrého zdraví, úspěchu a štěstí.

ovládat <koho>

Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.