Vyloučit - synonyma

zbavit <koho> dědictví

Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.

vyřadit

Vyřadit znamená odstranit něco nebo někoho ze soutěže, z práce nebo z něčeho jiného.

vyřadit <koho n. co>

Vyřadit: odejmout, odstranit, vyjmout z hry.

vykázat

Vykázat znamená vyhostit, vyhnat nebo vyloučit.

vyobcovat

Vyobcování je soudní proces, kterým je někomu odebrána občanství.

exkomunikovat

Exkomunikovat je církevní trest, který znamená odříznutí od církve a odepření přístupu ke svátostem.

zabránit <čemu>

Zabránit <čemu> znamená předcházet aby se něco nestalo nebo neprovedlo.

zamezit <co>

Zabránit , omezit či zastavit.

znemožnit

Znemožnit znamená omezit nebo zabránit něčí schopnosti nebo možnosti něco udělat.

eliminovat <koho n. co>

Eliminovat je odstranit nebo vypustit; může to být fyzické nebo konceptuální odstranění.

odvést (z organismu)

Odvést: odstranit z organismu; vyloučit z těla, např. toxiny, látky, tekutiny, přebytečné teplo.

umístit <koho kam>

Umístit znamená přemístit nějakou věc na dané místo či souřadnice.

zbavit se (smutku)

Zbavit se smutku znamená nalézt způsob, jak si uvědomit a ocenit pozitivní věci ve svém životě.

zarmoutit <koho>

Zarmoutit znamená vyvolat smutek nebo trápení, obvykle skrze zklamání nebo tragickou událost.

hubovat <koho>

Hubovat znamená přísně kritizovat nebo se snažit ožebračit někoho.

zaujmout <koho čím>

Zaujmout: Vzbudit pozornost; získat pozornost.

předstihnout <koho>

Předstihnout znamená udělat něco dříve než oni, být rychlejší a dosáhnout výsledku před nimi.

podlehnout <čemu>

Ustoupit, odolat čemu a přiznat si porážku; ztratit odvahu, sílu či schopnost bojovat.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: přivést někoho do úžasu či údivu; oslnit; okouzlit; ohromit.

demoralizovat <koho>

Zničit morálku, oslabit důvěru nebo sebevědomí člověka.

vzdorovat <čemu>

Vzdorovat znamená odolávat čemukoli, čemu se snažíte čelit, být odolný a nedávat se.

rozmazlovat <koho>

Rozmazlovat znamená dávat někomu neustálou pozornost a přízeň, obdarovávat ho dárky a laskavostmi.

nalákat <koho>

Nalákat: přitáhnout (někoho) slibem čehosi, aby učinil to, co se po něm požaduje.

spatřit <koho n. co>

Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená pečovat o něj, dohlížet na něj, dbát na to, aby dělal to, co má.

vyklešťovat <koho n. co>

Vyklešťovat znamená rychle a násilně odstranit někoho či něco z veřejného prostranství.

zmocnit se <koho> (strach)

Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.

pustit se <do koho>

Pustit se do někoho/čeho znamená začít pracovat na tomto někom/čem, věnovat mu svou pozornost a úsilí.

hostit <koho>

Hostit znamená udělat něčím hostě pohodlným a řídit jejich návštěvu. To může zahrnovat pohostit je, udělat pro ně příjemný prostor, pomoci jim s jakýmikoli potřebami a ujistit se, že jsou v pohodě.

upřednostnit <koho n. co>

Upřednostnit znamená vybrat si něco nebo někoho jako prioritu a dát mu přednost před ostatními.

vyrozumět <koho>

Pochopit, porozumět, uvědomit si, co dotyčná osoba říká nebo myslí.

zohavit <koho n. co>

Zohavit znamená zlepšit vzhled, zdobit nebo ozdobit něčí vzhled nebo vzhled něčeho.

odvléci <koho kam>

Odvléci: přesunout někoho nebo něco jinam; přenést někoho nebo něco někam jinam.

zbavit

Zbavit se: osvobodit se od nebo se zbavit něčeho; odložit nebo zrušit.

snést <co od koho>

Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.

zahubit <koho>

Zahubit znamená usmrtit, zničit nebo odstranit.

poctít <koho>

Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.

spasit <koho>

Zachránit koho od nebezpečí nebo nouze.

uštvat <koho>

Uštvat někoho znamená podráždit nebo vyprovokovat k něčemu špatnému.

nepřihlédnout <k čemu>

Nepřihlédnout znamená ignorovat, nevzít v úvahu, nezohlednit.

zastat se <koho>

Bránit, hájit, stát se přítelem, podporovat a zastávat názory nebo jednání někoho.