Zburcovat <koho> - synonyma

rozbouřit <co>

Vyvolat silnou bouřlivou reakci, chaos, neklid.

povstat

Povstat znamená vzepřít se a vymanit se z omezení, postavit se za sebe a bojovat o svá práva.

vyburcovat

Vyburcovat znamená motivovat k činům nebo k úsilí, dávat impulz k účinnému jednání.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

rozjitřit

Rozjitřit znamená probudit, vyvolat, rozproudit, zvýšit intenzitu, vzbudit zájem.

pobouřit

Provokovat, vyvolat negativní reakce, šokovat nebo rozčílit.

rozrušit

Rozrušit: vyvolat úzkost, zmatení nebo neklid; způsobit zmatení, změnit klidnou situaci na neklidnou.

rozčilit

Rozčílit znamená vyvolat zlost, vztek, rozrušit a pohnout k nějaké akci.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo verbálně napadnout někoho.

trápit <koho> (strach)

Trápit (strachem): vyvolat strach, obavy, úzkost u druhé osoby.

obírat <koho>

Obírat znamená vykrást, okrást, zneužít nebo využít za účelem obohacení se na jeho úkor.

osvobozovat <koho>

Osvobozovat je znamenat uvolňovat, osvobozovat osobu či skupinu lidí z něčeho, co je omezuje.

sekularizovat <koho n. co>

Sekularizovat znamená odtrhnout něco od náboženství a přesunout jej do veřejného prostoru.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat znamená šířit nepravdivé informace o někom, které jeho pověst poškozují.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zavřít někoho do vězení, aby nemohl odejít.

pálit <do koho>

Pálit = působit někomu bolest, trápení, utrpení, ponižování nebo útisk.

zhanobit <koho n. co>

Zhanobit znamená poškodit čest, čestnost nebo dobré jméno někoho nebo něčeho.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky nebo psychicky poškodit, způsobit značnou škodu, znehodnotit, ztratit nebo odstranit.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená vysát energii, silu nebo síly komu.

vyhošťovat <koho odkud>

Vyhošťovat znamená násilně vyhnat osobu z určitého místa.

naléhat <na koho>

Vyžadovat po někom okamžité jednání silným způsobem; nutit někoho aby udělal něco bez odkladu.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

uklidnit <koho>

Usmířit/utišit/uklidnit ; přinést klid a uvolnění, aby se cítil lépe.

předcházet si <koho>

Předcházet si někoho znamená přijímat opatření, která jsou zaměřena na ochranu tohoto člověka před možnou újmou nebo škodou.

uspokojit <koho>

Splnit požadavky, potřeby nebo očekávání někoho, aby byl/a spokojen/a.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

rozbouřit

Vyvolat bouřlivou reakci, převratné změny, neklid, chaos.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.

uspat <koho>

Uspat znamená uspat osobu, aby byla v bezvědomí, obvykle pomocí léku.

vyhánět <koho>

Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.

uvolnit <koho>

Uvolnit: osvobodit někoho od povinností nebo obav.

hanět <koho>

Hanět znamená kritizovat a odsoudit něčí chování, jednání nebo činy.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená setkat se s ním nečekaně, být si blízko.

škrtit <koho>

Škrtit znamená omezovat, odebírat či snižovat určitou část, např. náklady, čas či počet osob.

mít <koho za co>

Mít za co znamená vyjádřit podporu nebo souhlas s něčím nebo někým.

utrápit <koho>

Utrápit znamená trýznit, týrat, mučit fyzicky nebo psychicky.

nalákat <koho>

Nalákat: přitáhnout (někoho) slibem čehosi, aby učinil to, co se po něm požaduje.