Zburcovat <koho> - synonyma

rozbouřit <co>

Vyvolat silnou bouřlivou reakci, chaos, neklid.

povstat

Povstat znamená vzepřít se a vymanit se z omezení, postavit se za sebe a bojovat o svá práva.

vyburcovat

Vyburcovat znamená motivovat k činům nebo k úsilí, dávat impulz k účinnému jednání.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

rozjitřit

Rozjitřit znamená probudit, vyvolat, rozproudit, zvýšit intenzitu, vzbudit zájem.

pobouřit

Provokovat, vyvolat negativní reakce, šokovat nebo rozčílit.

rozrušit

Rozrušit: vyvolat úzkost, zmatení nebo neklid; způsobit zmatení, změnit klidnou situaci na neklidnou.

rozčilit

Rozčílit znamená vyvolat zlost, vztek, rozrušit a pohnout k nějaké akci.

zneužít <koho n. co>

Zneužít znamená použít někoho nebo něco k vlastnímu prospěchu bez souhlasu druhé strany.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

útočit <na koho>

Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.

navštívit <koho>

Navštívit = udělat návštěvu, vyplnit čas ve společnosti někoho jiného.

postihnout <koho co>

Postihnout znamená udělit trest nebo sankci za něco, co bylo provedeno špatně.

rozčilit se

Rozčílit se znamená vyvolat určitou míru hněvu a zlosti, vyjádřit rozhořčení nebo znechucení.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vést druhého k novému poznání a dávat jim znalosti a dovednosti.

zpravovat <koho o čem>

Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.

zachvátit <koho co>

Zachvátit znamená pohlcujícím způsobem ovládnout, např. city, strach nebo pozornost.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená násilně se na něho dostat nebo ho napadnout s úmyslem ukrást ho nebo mu ublížit.

oslovovat <koho>

Oslovovat znamená vyjadřovat se k někomu použitím jeho jména, titulu či jiného oslovení.

hanět <koho n. co>

Hanět znamená kritizovat, odsoudit nebo pomlouvat koho nebo něco.

polekat <koho>

Polekat znamená někoho vtipně a nevinně vystrašit.

přetížit <koho> (prací)

Přetížit někoho prací znamená dát mu na starosti více práce, než je schopný zvládnout.

zastihnout <koho>

Zastihnout znamená narazit (nečekaně) na někoho, potkat ho nebo ho najít.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

rýpat <do koho>

Rýpat (do někoho) znamená kritizovat či soudit někoho nebo něco.

pečovat <o koho>

Starat se o někoho s láskou a péčí; dbát o jeho potřeby a zajišťovat jim bezpečí a pohodlí.

odnaučit <koho co>

Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo někoho trefit.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat znamená ukrást něčí majetek neoprávněně a bez souhlasu.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.

zbít <koho>

Zbít znamená fyzicky napadnout nebo poškodit někoho.

uhájit <koho n. co>

Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.

přinutit <koho k čemu>

Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

utišit <koho>

Umlčet, utišit kohokoliv; zastavit jeho hlučnou činnost či mluvení.