Zburcovat <koho> - synonyma

rozbouřit <co>

Vyvolat silnou bouřlivou reakci, chaos, neklid.

povstat

Povstat znamená vzepřít se a vymanit se z omezení, postavit se za sebe a bojovat o svá práva.

vyburcovat

Vyburcovat znamená motivovat k činům nebo k úsilí, dávat impulz k účinnému jednání.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

rozjitřit

Rozjitřit znamená probudit, vyvolat, rozproudit, zvýšit intenzitu, vzbudit zájem.

pobouřit

Provokovat, vyvolat negativní reakce, šokovat nebo rozčílit.

rozrušit

Rozrušit: vyvolat úzkost, zmatení nebo neklid; způsobit zmatení, změnit klidnou situaci na neklidnou.

rozčilit

Rozčílit znamená vyvolat zlost, vztek, rozrušit a pohnout k nějaké akci.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

podplatit <koho>

Podplatit znamená za úplatu ovlivnit jeho chování či jednání ve prospěch toho kdo platí.

odnaučit <koho co>

Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.

mávat <na koho>

Mávat znamená rukou zdravit nebo naznačit pozdrav, vítání, zájem nebo souhlas.

tlačit <na koho>

Tlačit znamená vyvíjet silný psychický nebo nátlakový tlak, aby se dotyčný přizpůsobil dané situaci.

zneklidňovat <koho>

Zneklidňovat znamená vyvolávat u druhé osoby pocity strachu nebo úzkosti.

zkoušet <koho n. co>

Zkoušet znamená testovat schopnosti, znalosti nebo dovednosti někoho nebo něčeho.

zabíjet <koho>

Zabíjet znamená fyzicky usmrtit člověka nebo zvíře.

přidržet se <koho n. čeho>

Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.

uzdravit <koho>

Vrátit komu zdraví, zotavit se z nemoci.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či verbálně útočit na někoho, například při bitce nebo nařčením.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

zneuctívat <koho n. co>

Zneuctívat znamená poškodit něčí čest, důstojnost a důvěru.

naléhat <na koho>

Vyžadovat po někom okamžité jednání silným způsobem; nutit někoho aby udělal něco bez odkladu.

pojmenovávat <koho n. co>

Pojmenovávat je vymezovat, dávat jméno nebo označení něčemu nebo někomu.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

zprostit <koho>

Odstranit něčí závazky nebo vinu.

difamovat <koho n. co>

Difamovat znamená šířit nepravdivé informace o někom či něčem, aby se jeho či jeho reputace poškodila.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky zabránit v životě člověka nebo jiného živého tvora.

vystěhovat <koho>

Vystěhovat znamená přestěhovat se s osobou či skupinou lidí z jednoho místa do jiného.

dolehnout <co na koho>

Dolehnout je přenášené významem dopadu, vlivu, tlaku či nátlaku na někoho.

vyčenichat <koho n. co>

Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.

zkritizovat <koho>

Zkritizovat znamená upřímně a konstruktivně vyjádřit svůj názor na jeho činnosti, postoje a myšlenky.

otravovat <koho>

Pokoušet se zasáhnout někoho, aby se cítili špatně nebo byli obtěžováni nebo poškozováni.

vykrást <koho n. co>

Vykrást někoho nebo něco znamená ukrást věci nebo peníze silou nebo násilím.

vzít <koho> (do vazby)

Převzít do vazby, zajmout, chytit.

odbýt <koho> (vtipně)

Odbýt = odepřít někomu pozornost a respekt a předstírat, že nejsi doma.

poslat pryč <koho n. co>

Odeslat někoho nebo něco pryč; ukončit jejich přítomnost.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, například pomocí fyzické síly nebo slovního napadání.

zastat <koho kde>

Zastat znamená postarat se o někoho nebo něco, vykonat určité úkoly nebo zodpovědnosti za někoho jiného.