Zburcovat <koho> - synonyma
Celkem nalezeno 8 synonym ke slovu zburcovat <koho>.
Význam: Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.
rozbouřit <co>
Vyvolat silnou bouřlivou reakci, chaos, neklid.
povstat
Povstat znamená vzepřít se a vymanit se z omezení, postavit se za sebe a bojovat o svá práva.
vyburcovat
Vyburcovat znamená motivovat k činům nebo k úsilí, dávat impulz k účinnému jednání.
podráždit <koho>
Podráždit
rozjitřit
Rozjitřit znamená probudit, vyvolat, rozproudit, zvýšit intenzitu, vzbudit zájem.
pobouřit
Provokovat, vyvolat negativní reakce, šokovat nebo rozčílit.
rozrušit
Rozrušit: vyvolat úzkost, zmatení nebo neklid; způsobit zmatení, změnit klidnou situaci na neklidnou.
rozčilit
Rozčílit znamená vyvolat zlost, vztek, rozrušit a pohnout k nějaké akci.
Podobná synonyma
vychvalovat <koho n. co>
Vychvalovat znamená hodnotit něco nebo někoho pozitivně, oslavovat a chválit.
přivítat <koho n. co>
Přivítat znamená přijmout někoho či něco s laskavostí a vřelostí.
sočit <na koho>
Sočit na někoho znamená vyjadřovat nespokojenost nebo nesouhlas s jeho činy nebo postoji.
ukrývat <koho n. co>
Ukrývat znamená skrýt, schovat někoho nebo něco před ostatními, zamaskovat, skrýt pravdu o něčem.
napomínat <koho>
Napomínat znamená vybízet nebo povzbuzovat ke správnému chování a jednání.
potrestat <koho>
Potrestat: udělit trest nebo postih za nějakou provinění; trestat
působit <na koho> (silně)
Působit na někoho silně: vyvolat na něj významný, zřetelný a trvalý vliv.
vyzvat <koho k čemu>
Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.
donutit <koho k čemu>
Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.
dorážet <na koho>
Dorážet na někoho znamená opakovaně se na něj obracet s dotazy, požadavky nebo prosbami.
seznámit <koho s kým>
Seznámit znamená představit jednu osobu druhé osobě, aby si jedna druhou lépe představili a začali spolu komunikovat.
zprostit <koho čeho>
Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).
spatřit <koho n. co>
Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.
nachytat <koho na co>
Nachytat je mít schopnost získat člověka nebo zvíře na něco, co by jinak uniklo.
uhodit <koho>
Uhodit znamená fyzicky útočit, například dát někomu pěstí nebo předmětem.
usměrňovat <koho>
Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.
zabít <koho>
Zabít
narazit <do koho> (autem)
Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.
zmazat <koho>
Zmazat
okouzlit <koho>
Uhranout koho čím příjemným, nebo něčím, co je obdivuhodné.
ovládat <koho>
Mít nad čímžto moc a vliv; udržovat si kontrolu nad situací.
utlouci <koho>
Utlouci znamená fyzicky nebo psychicky donutit někoho k něčemu.
proklínat <koho>
Proklínat = přát někomu neštěstí nebo věcím zla, aby trpěli újmou nebo poklesem.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
napadnout <koho co>
Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, například pomocí fyzické síly nebo slovního napadání.
žádat <koho o co>
Žádat: Požadovat či prosit o něco; získat něco tím, že se o to požádá.
posazovat <koho kam>
Posazovat znamená usazovat nebo umísťovat někoho do nějakého místa nebo situace.
nezastihovat <koho>
Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.
poctít <koho>
Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.