Vyburcovat - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu vyburcovat.
Význam: Vyburcovat znamená vzbudit či probudit k činnosti, motivovat, podnítit k pohybu či akci.
rozčilit
Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.
rozhořčit
Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.
rozzlobit
Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.
uklidnit
Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.
podráždit (city)
Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.
rozjitřit
Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.
rozrušit
Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.
vzbouřit
Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.
poštvat
Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.
zburcovat <koho>
Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.
probudit
Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.
vyvolat
Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.
podnítit <koho k čemu>
Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.
roznítit
Rozehřát, rozpálit, zapálit.
Podobná synonyma
obvazovat <koho n. co>
Ovinout kolem něčeho nebo někoho obinadlo za účelem uzavření rány nebo pro omezení pohybu.
získat <koho pro co>
Získat: vyhrát, dosáhnout, získat něco (např. informace, práva, zkušenosti, dovednosti).
mající sklon <k čemu>
K čemu: Tendence, předpoklad, potřeba nebo snaha postupovat jistým způsobem; sklon.
dostihnout <koho>
Dostihnout
otírat se <o koho> (v řeči)
Otírat se o koho znamená uctívat, často se sklánět, aby člověk projevil úctu.
přiznávat se <k čemu>
Přiznávat se k něčemu: otevřeně přiznat, že jste se dopustili něčeho nebo udělali něco špatného.
pustit se <do koho>
Začít se něčím zabývat, pustit se do činnosti, kterou provádí dotyčný.
chránit <koho n. co>
Chránit znamená ochraňovat, opečovávat nebo obhajovat někoho či něco.
vydržovat <koho>
Vydržovat znamená podporovat nebo stát při někom, i když se situace zhoršuje.
podnítit
Podnítit znamená vyvolat, rozhýbat, povzbudit nebo povzbuzovat k nějaké činnosti.
trápit <koho> (strach)
Trápit (strachem): vyvolat strach, obavy, úzkost u druhé osoby.
uvést <koho> (k řediteli)
Uvést (k řediteli) znamená doprovodit někoho, aby se dostal do kanceláře ředitele.
vyhnout se <čemu>
Vyhnout se: uniknout, obejít, izolovat se, vyvarovat se.
nalíčit <co na koho>
Nalíčení je způsob, jak se zvýraznit přirozený vzhled pomocí kosmetiky, aby vynikl a byl zdůrazněn.
obrátit se <na koho>
Obrátit se na někoho znamená vyžádat si jeho pomoc nebo poradit se s ním.
dodávat <co k čemu>
Dodávat: přidávat nebo dávat něco k něčemu; obvykle znamená poskytovat něco pro potřebu nebo užitek.
vzbouřit se
Vzbouřit se znamená veřejně protestovat nebo se bránit proti něčemu, co se považuje za nespravedlivé.
vypudit <koho> <odkud>
Vypudit: vyhnat, vystrnadit, vyhazovat někoho odkudkoliv.
zamilovat si <koho n. co>
Cítit silnou lásku k někomu nebo něčemu, prožívat silné city a touhu být s ním/s ním.
vyrušovat <koho>
Vyrušovat
upomínat <koho>
Upomínat znamená vyžadovat, aby se někdo držel svých slibů nebo aby dodržel nějaké povinnosti.
zbavit <koho> (viny)
Zbavit
utišit <koho>
Utišit: zklidnit, umlčet, přerušit.
posuzovat <koho n. co>
Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.
vrazit <do koho>
Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.
vyhýbat se <komu n. čemu>
Vyhýbat se je vyhnout se člověku nebo čemu, aby se vyhnul dané situaci.
vyhýbat se <čemu>
Vyhýbat se znamená uniknout či se vyvarovat něčemu.
chytat se <koho>
Chytat se někoho znamená držet se ho, být v jeho blízkosti a případně se na něj spoléhat.
apelovat <na koho>
Apelovat znamená vyžadovat naléhavě, aby se někdo zamyslel nad problémem a učinil kroky k jeho řešení.
vyloučit <koho>
Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.