Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

navštívit <koho>

Navštívit znamená přijít do místa, kde se někdo nachází, a strávit tam čas.

prověřit <koho n. co>

Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.

honorovat <koho>

Honorovat znamená ocenit či respektovat někoho a vyjádřit mu tím úctu.

zneklidnit <co koho>

Zneklidnit: Vyvolat ve smyslu napětí a obavy u někoho.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat se rozumí šíření fám, zlého mínění a klevet o někom.

dohlédnout <na koho>

Dohlédnout na někoho znamená být pozorným a dbát na to, aby se co nejlépe zvládl úkol nebo situace.

deportovat <koho>

Deportovat znamená vyhostit osobu z určitého území, obvykle z důvodu porušení zákonů nebo bezpečnosti.

náležet <k čemu>

Náležet: být součástí, patřit, spadat do něčí vlastnictví, mít právo či povinnost.

chránit <koho>

Chránit znamená ochraňovat, dbát o bezpečí a zdraví někoho.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat a věnovat pozornost člověku nebo jeho činům po dlouhou dobu.

přikročit <k čemu>

Přikročit: začít konat kroky k dosahování cíle.

udeřit <koho>

Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.

utlouci <koho>

Utlouci znamená fyzicky nebo psychicky donutit někoho k něčemu.

vonět (k čemu)

Vonět znamená emitovat příjemnou vůni.

rozumět <čemu>

Rozumět čemu znamená porozumět, pochopit, vnímat nebo interpretovat danou myšlenku nebo informaci.

svolit <k čemu>

Svolit znamená souhlasit s něčím nebo dát souhlas k něčemu.

pozorovat <koho> (upřeně)

Pozorovat znamená věnovat pozornost a sledovat jeho činnost.

dolehnout <co na koho>

Dolehnout je přenášené významem dopadu, vlivu, tlaku či nátlaku na někoho.

kousnout <koho>

Kousnout znamená udeřit zuby na někoho nebo něco jako útok nebo reakci na něčí chování.

poškodit <koho>

Uškodit komukoli fyzicky nebo psychicky, poškozovat jeho zdraví nebo majetek.

překážet <čemu>

Překážet: zabránit něčemu postoupit nebo dosáhnout cíle; představovat přítěž, která brání činnosti.

vychovat <koho>

Vychovat znamená kultivovat, připravovat člověka na dospělost, vytvářet určité návyky a postoje.

ukojovat <koho>

Ukojovat znamená uspokojit něčí potřeby, přání nebo touhy. Kojit znamená pomoci někomu, aby se cítil dobře nebo se zotavil.

odlákat <koho>

Odlákat je přesvědčit někoho, aby se odvrátil od něčeho nebo od někoho.

posazovat <koho kam>

Posazovat znamená usazovat nebo umísťovat někoho do nějakého místa nebo situace.

vyvolat <co>

Vyvolat: způsobit, vyprovokovat, vyvolávat.

přiznávat se <k čemu>

Přiznávat se k něčemu: otevřeně přiznat, že jste se dopustili něčeho nebo udělali něco špatného.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

rozněcovat <koho n. co>

Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.

odcházet <od koho>

Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.