Facebook

Vyburcovat - synonyma

Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu vyburcovat.

Význam: Vyburcovat znamená vzbudit či probudit k činnosti, motivovat, podnítit k pohybu či akci.

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

Podobná synonyma

podnítit (diskusi)

Podnítit znamená povzbudit, stimulovat, zažehnout (diskusi).

dostihnout <koho>

Dostihnout znamená dosáhnout stejných výsledků, co nebo před ním.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit, zcela zničit život.

potlačovat <koho>

Potlačovat znamená bránit něčímu nebo něčemu, aby se neprojevovalo, mluvilo nebo prosazovalo.

udeřit <koho>

Fyzicky napadnout, zasáhnout kohosi silou.

vyhýbat se <čemu>

Vyhýbat se: unikat, vyvarovat se, vyhnout se, vystříhat se.

rozzlobit se

Rozzlobit se znamená být hněvivým nebo naštvaným. Člověk se může rozzlobit na osobu nebo situaci.

podnítit <koho>

Podnítit : vzbudit u někoho zájem, zvýšit jeho aktivitu a motivaci přijímat určité činy.

začleňovat <koho kam>

Začleňovat znamená zapojit někoho do něčeho nebo do skupiny lidí, aby se stal součástí toho nebo té skupiny.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

pustit <koho>

Pustit znamená umožnit někomu jít nebo odejít; nebo uvolnit prostor, čas nebo energii.

strhnout <k čemu>

Strhnout znamená rychle odstranit nebo odtrhnout něco od čeho bylo připojeno.

přestávat dbát <o koho n. co>

Přestávat dbát: zapomínat, nevšímat si, ignorovat osobu nebo věc.

začarovat <koho n. co>

Učinit něco nebo někoho nadpřirozeným způsobem, použitím kouzelných slov či magie.

pohlédnout <na koho>

Pohlédnout na někoho znamená získat přímý pohled na něj a zkoumat jeho pohyby, výrazy a chování.

rozdráždit <koho>

Rozdráždit znamená vyvolat nepříjemné emoce nebo vzrušení u druhého člověka.

uškrtit <koho>

Uškrtit znamená fyzicky zabít ho tím, že se přitiskne krk k oběšení, přehnutí nebo stlačení.

přistoupit <k čemu>

Přistoupit znamená učinit krok nebo čin, který je potřebný k uskutečnění něčeho.

dolehnout <co na koho>

Dolehnout je přenášené významem dopadu, vlivu, tlaku či nátlaku na někoho.

zamilovat si <koho>

Projevit velkou lásku a náklonnost k osobě; zažít silné city a emoce; čerpat z lásky nesmírnou radost.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat: ukrást cizí věci násilím či neoprávněně.

doběhnout <koho>

Doběhnout znamená dostihnout jej a dosáhnout stejného místa jako on.

navádět <k čemu>

Navádět: Určovat směr, pokyny k cíli; vést k cíli.

dospět <k čemu>

Dospět: dosáhnout dostatečného věku nebo vývojové úrovně.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu trest za jeho chování nebo prohřešek.

vybírat <koho n. co>

Vybírat znamená vybrat si z možností něco nebo někoho, zvolit na základě vlastních preferencí.

rozčilit se

Rozčílit se je vyjádření silného rozhořčení, vzteku či zlosti.

budit <koho>

Budit znamená probouzet koho nebo něco, vzbuzovat či oživovat.

ubít <koho>

Ubít znamená fyzicky zabít danou osobu, často násilím a bez souhlasu.