Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

pověřit <koho>

Pověřit znamená udělit mu určité pravomoce nebo úkoly a zmocnit ho k jejich vykonání.

poctít <koho>

Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.

ctít <koho>

Ctít znamená oceňovat a respektovat někoho nebo něco. Je to projev úcty k vyšší moci, nebo k lidem, které máme rádi.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít s něčím pracovat nebo s něčím začít.

vzrušit <koho>

Vzrušit znamená vzbudit silné emoce nebo touhu u druhé osoby.

zbavit <koho> (viny)

Zbavit (viny) znamená osvobodit od viny a odpovědnosti.

oblažovat <koho>

Oblažovat znamená povzbuzovat, uklidňovat, utěšovat nebo přinášet útěchu.

převézt <koho>

Převézt: přenést někoho nebo něco z jednoho místa na druhé.

nedůvěřovat <čemu>

Nedůvěřovat znamená pochybovat o pravdivosti nebo spolehlivosti čeho či koho.

vymámit <co z koho>

Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.

osvobodit <koho>

Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.

vystavit <co čemu>

Uveřejnit informaci, prodávanou věc nebo umělecké dílo, aby bylo viditelné a přístupné ostatním.

vzrušit <koho> (smyslně)

Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.

ovládnout <koho> (vztek)

Udržet kontrolu nad emocemi a nedovolit, aby vztek ovládl situaci.

oslovit <koho>

Oslovit znamená adresovat se k němu nebo jednat s ním.

divit se <čemu>

Divit se <čemu> znamená být překvapen a udiven nad něčím, co se stalo, nebo co se řeklo.

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

přizpůsobit <čemu>

Přizpůsobovat se, předvídat potřeby a způsoby, jak změnit něco, aby vyhovovalo požadavkům nebo okolnostem.

napadat <koho co>

Napadat znamená útočit, fyzicky nebo slovně, na někoho nebo něco.

sežehnout <koho n. co>

Sežehnout znamená potrestat, ukázat někomu nebo něčemu svůj hněv a nespokojenost.

rozumět <čemu>

Pochopit či porozumět čemu, pochopit smysl, význam nebo podstatu něčeho.

morálně kazit <koho>

Morálně kazit znamená učinit člověka nečestným a nezodpovědným, vytvářet v něm špatné návyky a vystavit ho riziku.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je úmyslně znevažovat něčí schopnosti, vystavovat kritice nebo se posmívat jim.

uzpůsobený <k čemu>

Uzpůsobený: upravený tak, aby odpovídal požadavkům nebo okolnostem.

otřít se <o koho>

Setkat se (konfliktně), narazit, mít nějaký kontakt s někým nebo s něčím.

vyhnout se <čemu>

Vyhnout se: uniknout, vyvarovat se, vyhýbat se čemukoli.

sklon <k čemu>

Sklon je postoj nebo tendence k něčemu; je to záměrná přitažlivost k něčemu nebo odmítnutí něčeho jiného.

odvracet se <od koho>

Vyhýbat se člověku nebo situaci; vytvářet si odstup.