Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

poctít <koho>

Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.

porozumět <čemu jak>

Porozumět čemu jak znamená chápat, pochopit, pojmout myšlenku nebo situaci.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest člověku za provedenou protiprávní činnost.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout někoho do pracovního poměru s finanční odměnou za práci.

navádět <k čemu>

Navádět: Určovat směr, pokyny k cíli; vést k cíli.

rozčilit se

Rozčílit se znamená projevit silnou zlost, vztek nebo naštvání.

zpravit <koho o čem>

Zpravit znamená sdělit někomu informace o nějaké události nebo vývoji.

obmyslit <koho čím>

Obmyslet znamená vymyslet, vymýšlet či vymyšlenou záležitost uskutečnit.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či verbálně útočit na někoho, například při bitce nebo nařčením.

předčit <koho>

Předčit : dosáhnout vyššího úspěchu, než je komu jinému dosaženo.

sklon <k čemu>

Sklon k čemu je příklon k činnosti, názoru, postoje nebo čemukoli jinému. Je to tendence myslet, cítit nebo jednat v určitý způsob.

přivolit <k čemu>

Udělit souhlas, dovolit k něčemu.

difamovat <koho n. co>

Difamovat znamená šířit nepravdivé informace o někom či něčem, aby se jeho či jeho reputace poškodila.

klanět se <komu n. čemu>

Klanět se je projev uctívání a úcty k někomu nebo něčemu, obvykle skládáním poklon nebo oslavováním.

rozzlobit se

Rozzlobit se znamená být naštvaný nebo vzteklý, zpravidla ohledně něčeho, co se stalo nebo co se řeklo.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

prohlížet <koho>

Prohlížet: pozorovat, pečlivě zkoumat nebo se zabývat vyšetřováním.

upozornit <koho na co>

Upozornit = informovat o něčem, co je potřeba vědět; zdůraznit povinnost či zásadu.

napodobovat <koho n. co>

Napodobovat znamená opakovat kroky, slova nebo chování někoho jiného.

vzhledem k čemu

Vzhledem k čemu: odkaz na situaci, v níž se vztahuje; souhrn je stručný a jasný souhrn toho, o čem je řeč.

zkritizovat <koho>

Zkritizovat znamená upřímně a konstruktivně vyjádřit svůj názor na jeho činnosti, postoje a myšlenky.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a bez přemýšlení se do něčeho pustit.

zviklat <koho>

Zviklat znamená obtěžovat, vyvíjet nátlak na koho (např. otravovat, šikanovat).

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená přijmout za něj odpovědnost, obhájit jeho jednání a hájit jeho zájmy.

utrápit <koho>

Utrápit znamená trýznit, týrat, mučit fyzicky nebo psychicky.

nasytit <koho>

Nasytit znamená zaplnit do sytosti, aby byl/a plně uspokojen/a.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky napadnout nebo útočit na někoho.

posoudit <koho n. co>

Udělat si názor na někoho nebo něco a podle toho na ně či to jeho činění zaujmout postoj.