Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

věnovat se <čemu>

Věnovat se znamená soustředit se na určitou aktivitu nebo úkol a pracovat na něm s plnou pozorností.

city

City je obec nebo město, obvykle s vysokou hustotou obyvatel, unikátní kulturou a důležitou ekonomickou rolí.

zahrnout <koho čím>

Zahrnout znamená začlenit, zapojit nebo zahrát někoho či něco do něčeho.

zacvičit <koho>

Zacvičit je provést cvičení s někým, aby byl schopen provádět fyzickou aktivitu.

vypovědět <koho>

Vypovědět znamená formálně ukončit pracovní poměr s určitou osobou.

starat se <o koho>

Starat se o koho znamená dbát o jeho potřeby a zajistit, aby jim bylo dostatečně dostáno.

zavřít <koho>

Uzavřít přístup někomu nebo něčemu; uzamknout a zabránit vstupu.

rozčilit se

Rozčílit se je vyjádření silného rozhořčení, vzteku či zlosti.

kultivovat <koho>

Kultivovat znamená vychovávat, vzdělávat a vyvíjet určitou osobu, aby se stala lepším člověkem.

uniknout <čemu>

Uniknout <čemu> znamená uprchnout, vyhnout se něčemu, vyváznout z něčeho.

nazvat <koho jak>

Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.

odstěhovávat <koho n. co>

Přestěhovat se z jednoho místa do jiného.

vyvolat (zájem)

Vyvolat zájem: probudit v někom zvědavost, podnítit jeho pozornost a zájem o něco.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená oslavovat, chválit nebo zdůraznit významnou osobu nebo činnost.

léčit <koho>

Léčit: zmírnit nebo odstranit příznaky nemoci nebo zranění pomocí léků, lékařských postupů nebo psychologické terapie.

dotknout se <koho>

Fyzicky nebo emocionálně se s někým spojit či se s ním ztotožnit.

podrobit <koho> výslechu

Podrobit koho výslechu znamená vyptávat se ho na konkrétní otázky, aby se získaly informace.

zastoupit <koho>

Vystupovat za někoho jiného a zastupovat jeho v situacích, ve kterých on sam nemůže nebo nechce být přítomen.

polepšit <koho n. co>

Zlepšit vzhled, postavení nebo jiný stav člověka nebo věci.

přivést <k čemu>

Přivést: přenést něco nebo někoho na jiné místo; dovést ke konci nebo k úspěchu.

připravovat <koho oč>

Připravovat oč: vybavit někoho informacemi a znalostmi, aby byl schopen čelit situaci nebo úkolu.

udeřit <koho>

Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.

zneužít <koho> (pohlavně)

Zneužít koho pohlavně znamená vykonávat pohlavní styk bez jeho souhlasu či násilím.

prohlašovat <koho za koho>

Prohlašovat znamená vyhlásit nebo oznámit někoho jako někoho jiného.

nepřihlédnout <k čemu>

Nepřihlédnout znamená ignorovat, nevzít v úvahu, nezohlednit.

odporovat <čemu>

Odporovat znamená vyjadřovat nesouhlas či nesouhlasné stanovisko k něčemu.

podnítit (spor)

Podnítit (spor) znamená vyvolat, povzbudit či stimulovat diskusi, konflikt nebo polemiku.

drbat <koho>

Drbat se rozumí třením nebo tlumením kůže člověka nebo zvířete, obvykle s náznakem nepříjemnosti.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

podlehnout <čemu>

Ustoupit, odolat čemu a přiznat si porážku; ztratit odvahu, sílu či schopnost bojovat.