Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená vyčerpat fyzickou, psychickou nebo materiální energii někoho.

rozjitřit <koho n. co>

Rozjitřit: vzbudit a udržet pozornost, zvýšit napětí, zajímavost či zájem o danou věc nebo osobu.

obdivovat se <čemu>

unavit <koho>

Unavit znamená vyčerpat fyzickou i psychickou sílu, způsobit únavu, vyčerpání.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout někoho do práce s formální pracovní smlouvou.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či verbálně útočit na někoho, například při bitce nebo nařčením.

nevražit <na koho n. co>

Nevražit - nesouhlasit a nevykazovat sympatie k něčímu, čemu nebo komu.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.

posadit <koho kam>

Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.

nasytit <koho>

Nasytit znamená uspokojit jeho hlad; dostatečně ho nakrmit, aby byl spokojený.

oblíbit si <koho>

Udělat si k někomu příjemné pocity, mít ho rád nebo ho obdivovat.

dávat přednost <komu n. čemu>

Dávat přednost znamená preferovat, upřednostňovat nebo dát přednost někomu nebo něčemu.

svolit <k čemu>

převézt <koho>

Převézt znamená přenést, přemístit nebo přepravit někoho nebo něco na jiné místo.

zbavit <koho> (soudnosti)

Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.

oslavovat <koho>

Projevovat úctu k někomu, veřejně ho chválit a oslavovat.

vyhnout se <čemu>

Vyhnout se: uniknout, vyvarovat se, uhnout, vyhýbat se.

okrást <koho>

Okrást znamená ukrást o majetek nebo peníze násilím nebo lstí.

ztlouci <koho>

Ztlouci se odkazuje k fyzickému násilí, při kterém je někdo úmyslně a silou ublížen.

vytrhovat <koho>

Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu k něčemu vybrat nebo nalézt správnou cestu.

vyhnat <koho>

Vyhnat: odstranit násilím/silou, vyžadovat odchod, vyvést z nějakého místa.

nalákat <koho na co>

Přesvědčit někoho, aby se zúčastnil či aby se zajímal o něco.

znát <koho>

Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.

klanět se <komu n. čemu>

Klanět se je projev uctívání a úcty k někomu nebo něčemu, obvykle skládáním poklon nebo oslavováním.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky ho usmrtit, zničit jeho život.

jít <co k čemu>

Jít: pohybovat se od jednoho místa k druhému, vykonávat úkoly nebo cíle.

rozčarovat <koho n. co>

Rozčarovat je vyjádření, které znamená zklamat očekávání nebo naděje někoho nebo něčeho.

nasměrovat <koho n. co>

Nasměrovat znamená přesměrovat někoho nebo něco na správnou cestu.