Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

vyvolat (revoluci)

Vyvolat znamená spustit, provést či iniciovat. Revoluce je v tomto kontextu razantní politická, sociální nebo hospodářská změna.

mít odpor <k čemu>

Mít odpor znamená vyjádřit odmítavý postoj k něčemu. Je to silný negativní emoční pocit nebo postoj k čemukoliv.

útočit <na koho>

Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.

rozrušit seřízení

Rozrušit seřízení znamená narušit nebo změnit stávající pořádek nebo uspořádání.

unavit <koho>

Unavit znamená vyčerpat fyzickou i psychickou sílu, způsobit únavu, vyčerpání.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat znamená krást něčí majetek nebo peníze silou nebo podvodem.

odporovat <čemu>

Odporovat znamená vyjadřovat nesouhlas či nesouhlasné stanovisko k něčemu.

odstrašit <koho od čeho>

Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít se něčím zabývat nebo se do toho zapojit.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky napadnout nebo útočit na někoho.

odvléci <koho kam>

Odvléci: přesunout někoho nebo něco jinam; přenést někoho nebo něco někam jinam.

přičlenit <co k čemu>

Přičlenit znamená připojit k něčemu nebo k někomu. Je to proces přidání čehokoli k něčemu jinému, aby se vytvořila jednotka.

otravovat <koho>

Pokoušet se zasáhnout někoho, aby se cítili špatně nebo byli obtěžováni nebo poškozováni.

požehnávat <koho>

Požehnávat znamená dávat někomu naději, milost či štěstí; vyjadřuje se to modlitbou, požehnáním nebo dobrou přání.

vzrušit <koho> (smyslně)

Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.

šatit <koho>

Šatit znamená oblékat nebo oblékat někoho: přikrývat ho/ji oděvy, aby byl/a vhodně oblečený/a.

nasycovat <koho>

Nasycovat znamená naplnit někoho čímś, aby byl spokojený nebo naplněný.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.

hněvat <koho>

Hněvat se míní projevovat velkou nebo silnou nespokojenost a zlost, zejména na někoho.

políčkovat <koho>

Políčkovat znamená chovat se vůči někomu arogantně, přehlížet jeho názory a dovolovat si před nímm.

tupit <koho>

Tupit znamená snižovat účinnost, oslabovat a zmírňovat sílu nebo účinek dané osoby.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

dospět <k čemu>

Dospět: dosáhnout dostatečného věku nebo vývojové úrovně.

přivolit <k čemu>

Povolit konkrétní činnost; dovolit něco, co jinak není povoleno.

dostat <koho>

pošoustat <koho>

Pohrávat si s někým nebo s něčím, hravě jej občas popichovat nebo napomínat.

rozčarovat <koho n. co>

Rozčarovat je vyjádření, které znamená zklamat očekávání nebo naděje někoho nebo něčeho.

zneuctívat <koho n. co>

Zneuctívat znamená poškodit něčí čest, důstojnost a důvěru.

přiučovat se <čemu>

Učit se něčemu novému; získat praktické zkušenosti a informace o dané problematice.