Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

zaútočit <na koho>

Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.

podporovat <koho>

Podporovat znamená přispívat jeho úsilí a podporovat ho, aby dosáhl jeho cílů.

najmout <koho n. co>

Najmout znamená získat něčí služby nebo věci za účelem jeho využití, např. najmout pracovníka nebo pronajmout byt.

vzpírat se <čemu>

Vzpírat se znamená odmítnout nebo se bránit čemu.

vyzvat <koho k čemu>

Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.

utvrdit <koho v čem>

Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.

štvát <koho>

Štvát znamená šikanovačně, urážlivě nebo vyhrožujícím způsobem napadat, kritizovat nebo provokovat kohokoli.

dojmout <koho>

Vyvolat silné emoce, dojetí, případně vyvolat v někom soucit.

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.

upíchat <koho>

Upíchat znamená provést trest smrti ohněm případně oběšením.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

požalovat <co na koho>

Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.

přijít <k čemu>

Přijít: přibližovat se k čemu nebo k někomu; dosáhnout konkrétního cíle nebo místa.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho schopnost provádět určitou činnost nebo dosáhnout cíle.

vzrušit <koho> (smyslně)

Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.

očekávat <koho>

Očekávat znamená čekat na někoho nebo něco s očekávanou radostí nebo touhou.

přemluvit <koho>

Přesvědčit o něčem prostřednictvím argumentů, přímluv nebo slibů.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

prohlížet <koho>

Prohlížet: pozorovat, pečlivě zkoumat nebo se zabývat vyšetřováním.

dostat <koho>

Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).

omrzet <koho co>

Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.

uvyknout <čemu>

Uvyknout se znamená naučit se, jak se zachovat, nebo jak fungovat v určité situaci.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená vyčerpat fyzickou, psychickou nebo materiální energii někoho.

zasáhnout <koho>

Zasáhnout znamená ovlivnit situaci či člověka silou, aby se události vyvinuly do požadovaného směru.

vyslýchat <koho>

Vyslýchat znamená vyptávat se na něco někoho, aby se získaly informace nebo došlo k určitému výsledku.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

postihovat <koho>

Postihovat znamená trestat, udílet sankce a vynucovat dodržování pravidel.

potěšit <koho>

Potěšit = uspokojit, udělat radost, přinést pocit štěstí; uspokojit touhu, snažit se uspokojit potřeby.

předčit <koho>

Předčit : dosáhnout vyššího úspěchu, než je komu jinému dosaženo.

pozorovat <koho> (upřeně)

Pozorovat znamená věnovat pozornost a sledovat jeho činnost.