Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

oslavovat <koho>

Projevovat úctu k někomu, veřejně ho chválit a oslavovat.

podléhat <komu n. čemu>

Podléhat znamená plnit přikázání nebo předpisy někoho nebo něčeho.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená propustit jeho z pracovního poměru z důvodu neplnění pracovních povinností nebo porušení pracovních pravidel.

vyčenichat <koho n. co>

Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.

plést si <koho s kým>

Plést si znamená, že se omylem pletou osoby, události nebo věci.

tvrdě cvičit <koho>

Cvičení s vytrvalostí a intenzitou, aby se dosáhlo určitého výsledku.

oddalovat <koho od koho>

Oddalovat znamená odkládat, odkládat činnost, neplnit požadavky nebo zdržovat se od něčeho.

požehnávat <koho>

Požehnávat znamená dávat někomu naději, milost či štěstí; vyjadřuje se to modlitbou, požehnáním nebo dobrou přání.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

působit <na koho> (silně)

Působit na někoho silně: vyvolat na něj významný, zřetelný a trvalý vliv.

jmenovat <koho> (ředitelem)

Jmenovat (koho) znamená udělit oficiální postavení a pověřit někoho něčím; nejčastěji se jedná o ředitele.

pojmenovávat <koho n. co>

Pojmenovávat je vymezovat, dávat jméno nebo označení něčemu nebo někomu.

pustit se <do koho>

Pustit se do čeho: znamená začít se něčím zabývat, jít do toho s plným nasazením.

příslušet <k čemu>

pohřbít <koho n. co>

Pohřbít znamená provést rituál, kterým se symbolicky uzavírá život člověka nebo zvířete.

podivit se <čemu>

Podivit se <čemu> znamená projevit překvapení nebo údiv nad něčím.

živit <koho>

Živit: poskytovat potravu, zajišťovat potřeby pro život někomu nebo něčemu.

mít odpor <k čemu>

Mít odpor znamená vyjádřit odmítavý postoj k něčemu. Je to silný negativní emoční pocit nebo postoj k čemukoliv.

obírat <koho>

Obírat znamená vykrást, okrást, zneužít nebo využít za účelem obohacení se na jeho úkor.

přemluvit <koho>

Přesvědčit o něčem prostřednictvím argumentů, přímluv nebo slibů.

potrestat <koho>

Potrestat znamená trestat, udělit trest někomu za provinění.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

zaútočit <na koho>

Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.

vystopovat <koho>

Vystopovat znamená zjistit informace o něčím nebo o někom, zjistit jeho pohyby a minulost.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).

přikládat <čemu> (význam)

Přidávat nebo připojovat části, předměty k něčemu dalšímu; přikládat.

nepřihlédnout <k čemu>

Nepřihlédnout : ignorovat, nevšímat si, nebrat v úvahu.

podnítit (k tvorbě)

Stimulovat, podporovat nebo vybízet k činnosti.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

unudit <koho>

Unudit je nudit jeho neustálými otravnými požadavky nebo otázkami až do neúnosné míry.