Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

otravovat <koho>

Pokoušet se zasáhnout někoho, aby se cítili špatně nebo byli obtěžováni nebo poškozováni.

popravovat <koho>

Popravovat znamená usmrcovat někoho trestným činem, obvykle je to trest smrti.

utišit <koho>

Utišit: zklidnit, umlčet, přerušit.

nakazit <koho>

Nakazit znamená infikovat nějakou nemocí, infekcí či jinou patogenní látkou.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat: šířit nepravdivé informace o někom s úmyslem ublížit.

rozkřiknout se <na koho>

Rozkřiknout se znamená křičet na někoho naříkativně, aby si uvědomil svou chybu nebo aby se za ní omluvil.

přidat <co k čemu>

Přidat: připojit něco k něčemu, přičemž to k něčemu již existuje.

odhodlat se <k čemu>

Udělat odvážný krok a rozhodnout se vyřešit danou situaci.

zaklít <koho n. co>

Zaklít znamená zamknout nebo uzamknout někoho nebo něco.

ztělesnit <koho>

Ztělesnit znamená představit něco ve fyzické podobě, předvést nebo vyjádřit skrze činy.

poskvrnit <koho>

Poskvrnit znamená zneuctit reputaci, zničit čest nebo morálku a způsobit skandalizaci.

spoléhat <na koho>

Spoléhat se znamená doufat, že se něco stane, a spoléhat se znamená doufat, že dotyčná osoba nebo skupina nám pomůže.

zaučit <koho>

Zaučit znamená provést někoho trénováním nebo výukou na určitou úroveň znalostí a dovednosti.

boj (proti čemu)

Boj je souboj dvou nebo více stran, který je často válčením, aby dosáhl cílů nebo aby se zabránilo druhé straně.

hledat <koho>

Hledat: vyhledávat, snažit se najít nebo objevit něco.

obětovat <koho> (Bohu)

Přinést/oddat Božímu kultu něco, co má pro nás osobní hodnotu.

zjednat <koho na co>

Zjednat znamená přimět někoho k akci či k dosažení něčeho. Např. zjednat na někom shovívavost, přimět ho k ústupkům, získat jeho souhlas či prosadit svůj názor.

deportovat <koho>

Deportovat znamená vyhostit osobu z určitého území, obvykle z důvodu porušení zákonů nebo bezpečnosti.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, pečovat o něho, péčí ho obklopovat, dbát na jeho bezpečí a dobře-být.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

značkovat <koho>

Značkovat znamená označit někoho nebo něco určitými předem stanovenými znaky nebo značkami.

zbít <koho>

Zbít: fyzicky napadnout a způsobit zranění nebo bolest.

zamilovat si <koho n. co>

Cítit silnou lásku k někomu nebo něčemu, prožívat silné city a touhu být s ním/s ním.

pohnout <koho>

Pohnout znamená vzbudit k činnosti nebo změnit názor nebo postoj.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho možnosti nebo schopnosti konat něco.

zpravovat <koho o čem>

Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.

ozbrojit <koho>

Ozbrojit (koho) znamená dodat mu zbraně a výzbroj, aby byl schopen chránit sebe nebo jiné.

zabránit <čemu>

Zabránit: předcházet, zamezit, zapobít, odvrátit.

klasifikovat <koho n. co>

Klasifikovat je proces rozdělení do skupin dle určitých charakteristik.