Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

zprdávat <koho>

Zprdávat = opouštět nebo opustit někoho; opouštět danou situaci; nerespektovat druhé.

přetížit <koho> (prací)

Přetížit někoho prací znamená dát mu na starosti více práce, než je schopný zvládnout.

vztahovat se <k čemu>

Vztahovat se znamená být v jakémsi spojení s čím; tj. mít s něčím/někým vztah.

dolehnout <na koho>

Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.

trápit <koho s čím>

Trápit: působit fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo úzkost jiné osobě.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená učinit ho zdravým a zbavit ho jakéhokoli trápení nebo nemoci.

naklonit si <koho>

Vyjádřit sympatii a přízeň k někomu; usilovat o jeho příznivost.

klestit <koho>

Klestit znamená připravit někoho nebo něco na něco nového, jako například pro kariéru, změnu životního stylu, nebo cestu.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

jít <co k čemu>

Jít: pohybovat se od jednoho místa k druhému, vykonávat úkoly nebo cíle.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená vyhození někoho z práce, školy nebo jiného místa, kde byl pověřeným úkolem.

nevražit <na koho>

Nevražit: nesouhlasit s někým, nemít pro něj úctu a zůstat neutrální během výměny názorů.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

začlenit <koho n. co kam>

Začlenit znamená umístit kohosi (nebo něco) do již existující struktury nebo systému.

prohlížet <koho>

Prohlížet: pozorovat, pečlivě zkoumat nebo se zabývat vyšetřováním.

nominovat <koho>

Nominovat znamená oficiálně navrhnout jeho kandidaturu na nějakou funkci nebo pozici.

nafilmovat <co na koho>

Natočit film o někom nebo něčem.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzickou či psychickou agresi bez souhlasu oběti.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat: šířit nepravdivé informace o někom s úmyslem ublížit.

odolávat <čemu>

Odolávat znamená vystavovat se odporu nebo odmítat, jít proti čemu nebo se tomu bránit.

udřít <koho>

Udřít je příliš silné slovo pro vyjádření fyzického napadení, které způsobuje bolest a často i modřiny.

burcovat <koho n. co>

Burcovat: vzbuzovat pozornost, povzbuzovat k činu.

podnítit

Vyvolat, vzbudit, oživit, povzbudit, stimulovat.

zhanobit <koho n. co>

Zhanobit znamená poškodit čest, čestnost nebo dobré jméno někoho nebo něčeho.

rozrušit seřízení

Rozrušit seřízení znamená narušit nebo změnit stávající pořádek nebo uspořádání.

pobídnout <koho k čemu>

Pobídnout znamená motivovat někoho k něčemu, aby se do toho pustil.

obléci <koho>

Obléci znamená obléci osobu do oblečení, aby mohla vyjít ven.

útočit <na koho>

Útočit znamená fyzicky nebo psychicky napadat někoho.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.