Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

podráždit

Podráždit znamená vyvolat v někom nebo v něčem nepříjemné pocity, emoce nebo reakce.

proklínat <koho n. co>

Proklínat znamená mluvit něco zlého o někom nebo něčem, aby se způsobilo neštěstí nebo bolest.

přitahovat <co koho>

Přitahovat je vyvíjet přitažlivost směrem k někomu nebo něčemu; znamená vyvolávat silnou touhu nebo chuť.

podat žalobu <na koho>

Podat žalobu: formální žádost o soudní rozhodnutí vůči někomu.

hubovat <koho>

Hubovat znamená kritizovat nebo vyčítat někomu jeho chování nebo slova.

přivádět <koho kam>

Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.

probudit se

Probudit se znamená vzbudit se ze spánku či jiného stavu nevědomosti.

oblékat <koho>

Oblékat znamená obléknout nebo převléct do určitého druhu šatů, oblečení nebo uniformy.

plést si <koho s kým>

Plést si znamená, že se omylem pletou osoby, události nebo věci.

dostat <koho do čeho>

Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.

ozbrojit <koho>

Ozbrojit znamená nosit nebo používat zbraně jako způsob obrany, nebo nabídnout někomu zbraně pro obranu.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

dospět <k čemu>

Dospět: dosáhnout dostatečného věku nebo vývojové úrovně.

trápit <koho>

Trápit znamená činit někomu fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo stres.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest za provinění, například v podobě pokuty, omezení svobody nebo výchovného trestu.

přemluvit <koho>

Přesvědčit o něčem prostřednictvím argumentů, přímluv nebo slibů.

namlouvat si <koho>

Domlouvat si společné jednání či činnosti s někým.

dívat se vzhůru <k čemu>

Dívat se vzhůru: pozorovat nebe nebo výše položené objekty.

napadat <koho>

Napadat znamená útočit či fyzicky napadat někoho nebo cokoli jiného úmyslně.

potupit <koho n. co>

Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.

nakazit <koho>

Nakazit znamená infikovat nějakou nemocí, infekcí či jinou patogenní látkou.

vzpírat se <čemu>

Vzpírat se znamená odmítat nebo se bránit, nepřistoupit na něco, čeho se někdo snaží dosáhnout.

vést <koho k čemu>

Vést znamená vést někoho někam, pomoci mu v jeho cestě, být jeho průvodcem.

roznítit (cit)

Roznítit znamená vyvolat silnou emoci nebo vášnivou reakci.

urazit <koho>

Urazit znamená narušit jeho důstojnost nebo cítit újmu slovními či fyzickými útoky.

deportovat <koho kam>

Deportovat je zákonný proces, který se vztahuje na vyhoštění někoho z jednoho státu do jiného.

urazit se <na koho>

Rozhořčit se kvůli něčemu, co někdo řekl nebo udělal; jde o reakci na to, co bylo vnímáno jako útok nebo urážka.

dloubat <do koho>

Dloubat je vystupňovaná forma útoku člověka na člověka, kdy se snaží druhému ublížit rány do jeho těla.

zdržovat <koho>

Zdržovat se znamená provádět činnosti, které oddalují cíl nebo zpomalují proces. Často se používá k popisu odkládání nebo odkládání činností nebo povinností.

pustit <koho kam>

Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.