Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

udělat podraz <na koho>

Udělat podraz na někoho znamená zradit ho a ublížit mu tím.

hněvat <koho>

Hněvat se míní projevovat velkou nebo silnou nespokojenost a zlost, zejména na někoho.

přezírat <koho>

Přezírat znamená posuzovat jej s nadřazeností a povýšeností.

podnítit <co>

Vyvolat pozitivní reakci, motivovat k akci.

zpravit <koho o čem>

Informovat někoho o něčem.

probudit se pozdě

Probudit se pozdě znamená, že člověk se probudil později, než bylo plánováno, a to může mít za následek ztrátu času a zpoždění.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky nebo psychicky poškodit, způsobit značnou škodu, znehodnotit, ztratit nebo odstranit.

obírat <koho>

Obírat znamená okrádat nebo oklamat kohokoliv o to, co mu právem náleží.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se znamená projevit silnou lásku a touhu po tom druhém.

zmást <koho>

Zmást znamená zmatit tak, že se bude mít obtížně orientovat mezi skutečností a fikcí.

uhnat <koho>

Uhnat znamená přinutit někoho k něčemu rychle a nekompromisně.

hledat <koho n. co>

Hledat: vyhledávat, shánět informace nebo věci, aby byly nalezeny.

zastihnout <koho>

Zastihnout někoho znamená narazit či potkat ho náhodou, když se právě nachází na určitém místě.

žalovat <koho>

Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.

přimluvit se <za koho>

Přimluvit se: projevit podporu (zastání) někomu v určitém problému.

potupit <koho n. co>

Potupit je pokořit, ponížit, přivést k zármutku nebo zahanbení.

povýšit <koho>

Povýšit znamená posunout někoho na vyšší pozici, přidělit jim vyšší postavení nebo zvýšit jejich hodnost.

snažit se nepotkat <koho>

Vyhýbat se někomu, aby se nestalo něco nepříjemného nebo nepříjemných situací.

spasit <koho>

Zachránit člověka nebo situaci z nebezpečí nebo nežádoucího stavu.

utrhovat se <na koho>

Utrhovat se znamená účelově vyhledávat osobu, s níž chceme mít kontakt.

doběhnout <koho>

Doběhnout - doběhnout k někomu fyzicky, aby se s ním setkal/a.

zlobit <koho co>

Zlobit se znamená dělat něco, co je proti pravidlům nebo proti přání druhé osoby.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zavřít někoho do vězení, aby nemohl odejít.

uklidnit se

Uklidnit se znamená ztišit se a zbavit se stresu a napětí.

uhájit <koho n. co>

Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.

kárat <koho>

Kárat je trestat někoho za jeho nezákonné jednání, které má vést k jeho lepšímu chování.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.