Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

podnítit

Podnítit znamená stimulovat, vzbudit nebo vyvolat zájem, energii nebo aktivitu.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.

vyhazovat <koho>

Vyhazovat znamená násilně odstranit člověka z určitého místa nebo zaměstnání.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.

poddat se <čemu>

Poddat se znamená odevzdat se vlivu čehosi nebo někomu a podřídit se jeho vůli.

unavit <koho>

Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.

svléci <koho>

Svléci znamená odstranit oblečení nebo zbavit něčího jiného jeho vybavení.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

porážet <koho>

Porážet znamená vyhrávat nad ním, čímž se dosáhne jeho úplného zničení.

balamutit <koho>

Balamutit znamená ponižovat, urážet, zesměšňovat nebo přemlouvat někoho, aby udělal něco, co nechce.

postříkat <koho n. co> (blátem)

Nastříkat blátem koho/co.

představit <koho>

Představit znamená prezentovat někoho jinému, ukázat jeho kvality a schopnosti.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit je vyvést, vynutit si (násilím) něco či někoho.

jmenovat <koho> (ředitelem)

Jmenovat (koho) znamená udělit oficiální postavení a pověřit někoho něčím; nejčastěji se jedná o ředitele.

uvykat <čemu>

Uvykat: postupně si zvykat na něco, přizpůsobit se něčemu, adaptovat se; stát se obvyklým, běžným.

naučit se <čemu>

Získat schopnost a dovednost zvládnout nějakou činnost či dovednost.

dostat <co z koho>

Dostat: obdržet něco (zboží, peníze, informace apod.) od někoho.

boj (proti čemu)

Boj je souboj dvou nebo více stran, který je často válčením, aby dosáhl cílů nebo aby se zabránilo druhé straně.

řadit <koho k čemu>

Řadit znamená uspořádat něco do určitého pořádku nebo podle určitého klíče.

zbít <koho>

Zbít koho znamená fyzicky napadnout a ublížit mu fyzicky nebo psychicky, často mluvíme o bití nebo bicí.

zastat <koho kde>

Zastat znamená postarat se o někoho nebo něco, vykonat určité úkoly nebo zodpovědnosti za někoho jiného.

útočit <na koho>

Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.

pálit <do koho>

Pálit = působit někomu bolest, trápení, utrpení, ponižování nebo útisk.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

vymámit <co z koho>

Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.

žalovat <koho>

Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.

hrát kopanou <za koho>

Hrát kopanou je aktivita, při které se hráči snaží skórovat góly do branky soupeře. Je to týmová hra, kde hráči hrají za vybraný tým.

náležet <k čemu>

Náležet: být součástí, patřit, spadat do něčí vlastnictví, mít právo či povinnost.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyžadovat okamžité jednání od konkrétní osoby; trvat na tom, aby se udělalo něco i přes odpor.