Vyburcovat - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu vyburcovat.
Význam: Vyburcovat znamená vzbudit či probudit k činnosti, motivovat, podnítit k pohybu či akci.
rozčilit
Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.
rozhořčit
Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.
rozzlobit
Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.
uklidnit
Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.
podráždit (city)
Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.
rozjitřit
Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.
rozrušit
Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.
vzbouřit
Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.
poštvat
Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.
zburcovat <koho>
Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.
probudit
Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.
vyvolat
Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.
podnítit <koho k čemu>
Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.
roznítit
Rozehřát, rozpálit, zapálit.
Podobná synonyma
uzdravit <koho>
Vrátit komu zdraví, zotavit se z nemoci.
hnát^5 <koho> ven
Hnát někoho ven znamená donutit ho odejít, vyhnat ho, zbavit ho přístupu.
naučit dělat <koho co>
Naučit dělat něco: získat dovednosti nebo informace nezbytné k vykonávání činnosti nebo k plnění úkolu.
rozzlobit se
Rozzlobit se znamená mít výbušnou nebo silnou zlostnou reakci na něco.
odstěhovávat <koho n. co>
Přestěhovat se z jednoho místa do jiného.
vyšetřit <koho>
Vyšetřit znamená provést vyhodnocení a vyšetřování, aby se zjistily skutečnosti a příčiny pro určenou osobu nebo situaci.
přemluvit <koho k čemu>
Přemluvit - přesvědčit někoho, aby učinil něco, co původně nechtěl.
usmrtit <koho> (bodnutím)
Usmrtit
odloučit se <od koho n. od čeho>
Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.
svatořečit <koho>
Svatořečit znamená vyzdvihovat někoho jako svatého nebo posvátného.
shazovat<koho>
Shazovat
uctívat <koho n. co>
Uctívat je vyjádřením úcty, obdivu nebo vážnosti k někomu či něčemu.
vyléčit <koho>
Vyléčit znamená uzdravit člověka nebo zvíře z nemoci či jiného onemocnění.
zkrášlovat <koho n. co>
Zkrášlovat: upravovat někoho nebo něco tak, aby to vypadalo lépe a získalo na kráse.
přizpůsobovat se <čemu>
Přizpůsobovat se: činit kroky, aby se něco změnilo nebo bylo v souladu s okolnostmi.
vyčerpávat <koho>
Vyčerpávat znamená dokončit nebo spotřebovat úplně, vyčerpat energii, silu nebo zdroje.
ovládat <koho>
Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.
čichat <k čemu>
Čichat znamená přibližovat nos k něčemu, aby bylo možné cítit/zachytit pachy.
snést <co od koho>
Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.
rozčilit se
Rozčílit se znamená projevit nespokojenost nebo rozhořčení, často vyjádřené hlasitým protestem.
zacvičit <koho>
Zacvičit
hubovat <koho>
Hubovat znamená přísně kritizovat nebo se snažit ožebračit někoho.
pokořit <koho>
Pokořit znamená porazit, zdolat nebo se zbavit něčí dominance nad druhým.
divit se <čemu>
Divit se <čemu> znamená být překvapen a udiven nad něčím, co se stalo, nebo co se řeklo.
dohonit <koho>
Dohonit
vyvolat <co>
Vyvolat: vyprovokovat, vyřešit, způsobit; spustit, rozpoutat.
bít <koho>
Bít
rozkřiknout se <na koho>
Rozkřiknout se
blahoslavit <koho>
Blahoslavit
vyfotografovat <koho>
Zaznamenat fotografií.