Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená projevit k němu podporu, bránit jeho zájmy a stát se jeho obhájcem.

pomlátit <koho>

Pomlátit znamená fyzicky napadnout a násilně zbít jeho.

dostát <čemu>

Splnit povinnost, zodpovídat za něco, dodržovat předem stanovené podmínky.

blahořečit <koho>

Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.

zaútočit <na koho>

Fyzickým nebo verbálním útokem zaútočit na někoho, aby se ublížilo nebo se ho zmocnilo.

vztahovat se <k čemu>

Vztahovat se znamená být v jakémsi spojení s čím; tj. mít s něčím/někým vztah.

vyslyšet <koho>

Vyslyšet: vyslechnout někoho; poslouchat a řídit se jeho žádostí/přáními.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

vyvolat <koho> (ve škole)

Vyvolat znamená vyžádat si přítomnost někoho ve škole, obvykle na požádání ředitele.

tísnit <koho>

Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.

uštvat <koho>

Uštvat někoho znamená podráždit nebo vyprovokovat k něčemu špatnému.

vyobrazit <koho n. co>

Vyobrazit: vyjádřit nějakou myšlenku/ideu/pocit pomocí obrazu/kresby/fotografie.

rozčilit se

Rozčílit se znamená vyjádřit rozhořčení, zlobu nebo rozmrzelost něčím, co se právě stalo.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená snížit napětí a stres, který trápí, a pomoci mu dosáhnout klidu a pohody.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

vyhnat <koho>

Vyhnat: vyžadovat nebo nutit někoho, aby odešel nebo opustil místo.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho,dbát na jeho zdraví a pohodu, dbát na jeho potřeby, být jeho oporou a podporovat jeho rozvoj.

ošetřovat <koho>

Ošetřovat znamená poskytovat péči, léčit a starat se o někoho, aby dosáhl nebo udržel dobrou fyzickou, duševní a emocionální pohodu.

líbat <koho>

Líbat někoho znamená polibek na tvář či rty, často projevení lásky, přátelství nebo náklonosti.

difamovat <koho n. co>

Difamovat znamená šířit nepravdivé informace o někom či něčem, aby se jeho či jeho reputace poškodila.

zavírat <koho>

Uzavřít, začít nebo dokončit něco nebo někoho; odříznout, omezit nebo omezovat přístup k něčemu nebo k někomu.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.

napadat <koho>

Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na osobu, aby ji donutila udělat něco, co nechce.

podnítit (k tvorbě)

Stimulovat, podporovat nebo vybízet k činnosti.

zpravovat <koho o čem>

Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.

odporovat <čemu>

Odporovat znamená vyjadřovat nesouhlas či nesouhlasné stanovisko k něčemu.

obořit se <na koho>

Zaútočit na někoho nebo se na někoho vrhnout s úmyslem způsobit mu újmu nebo ho napadnout.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená projevit nepříjemnou, vzteklou či nespokojenou reakci na někoho jiného.