Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

řadit <koho k čemu>

Řadit znamená uspořádat něco do určitého pořádku nebo podle určitého klíče.

představit <koho>

Představit znamená prezentovat někoho jinému, ukázat jeho kvality a schopnosti.

porozumět <čemu>

Porozumět čemu znamená pochopit to, čemu nebo komu se věnujeme, bez nutnosti hlubšího vysvětlení.

zkopat <koho>

Zkopat znamená přemoci někoho fyzicky a zasáhnout ho, obvykle s cílem způsobit bolest.

napadat <koho>

Napadat: přímo nebo nepřímo útočit na někoho fyzicky, verbálně nebo psychicky.

značkovat <koho>

Značkovat znamená označit někoho nebo něco určitými předem stanovenými znaky nebo značkami.

trápit <koho>

Trápit se znamená prožívat fyzickou či psychickou bolest nebo úzkost, často způsobenou jinou osobou.

obdivovat se <čemu>

položit <co k čemu>

Položit znamená umístit nebo dát něco na jiné místo, nebo na druhou stranu.

chystat se <na koho>

Chystat se: připravit se (fyzicky nebo psychicky) na něco/někoho.

postříkat <koho n. co> (blátem)

Nastříkat blátem koho/co.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyžadovat okamžité jednání od konkrétní osoby; trvat na tom, aby se udělalo něco i přes odpor.

posílat <koho kam>

Posílat znamená poslat někoho nebo něco na určité místo.

uklidnit se

Uklidnit se znamená zbavit se napětí, stresu a strachu a prožívat klid, který je nezbytný pro příjemný pocit pohody.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

dodělat <koho co>

Dodělat: dokončit, udělat konečné úpravy a opravy na něčem nebo někom.

přemlouvat <k čemu>

Přemlouvat znamená vyjednávat, prosit o něco naléhavě a vytrvale.

útočit <na koho>

Útočit je provádět útok na někoho, aby se dosáhlo určitého cíle.

urazit <koho>

Urazit znamená dát najevo nelibost, naštvání, neúctu vůči někomu verbálně nebo fyzicky.

vysvobozovat <koho> (penězi)

Vysvobozovat znamená poskytnout prostředky k zaplacení, aby se někdo osvobodil z finančního závazku.

platit <za koho> kauci

Platit kauci znamená zaplatit částku peněz pro určitého člověka, aby měl právo na vydání z vazby nebo pro osvobození od obvinění.

přihlížet <k čemu>

Přihlížet znamená být přítomen a pozorovat něco, aniž by se člověk do toho zapojoval.

rozladit <koho>

Rozladit znamená vyvolat v někom smutek, zlost či neklid.

předběhnout <koho>

Předběhnout je vyřešit nebo dokončit něco dříve než někdo jiný.

získávat <koho pro co>

Získávat znamená získat něco, někoho nebo nějakou výhodu pro sebe, jako by bylo vyhlédnuto, usilovně vybojováno nebo získáno.

okouzlit <koho>

Uhranout koho čím příjemným, nebo něčím, co je obdivuhodné.

porazit <koho> (autem)

Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.

zmocnit se <koho> (strach)

Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.

lokalizovat <koho n. co>

Lokalizovat znamená určit polohu něčeho nebo určit, kde se něco nachází.

odporovat <co čemu>

Odporovat znamená namítat či se postavit proti něčemu.