Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

navykat <koho na co>

Navykat: dlouhodobě se připravovat na něco, aby člověk mohl být zvyklý na to, co se bude dít.

zlákat <koho>

Zlákat znamená přitáhnout, přimět někoho jít někam nebo dělat něco.

polidštit <koho n. co>

Polidštit znamená usměrňovat někoho nebo něco a dávat jim/tomu lepší vzhled.

dostat <koho>

Dostat: přijmout, obdržet; získat nebo obdržet (něco) od někoho jiného.

uspokojit <koho>

Splnit požadavky, potřeby nebo očekávání někoho, aby byl/a spokojen/a.

podívat se <na koho n. co> (zběžně)

Podívat se znamená prohlédnout, prozkoumat nebo vyhledat někoho nebo něco.

vytlačit <koho> (z řady)

Vytlačit někoho z řady znamená vyřadit ho z nízké pozice a přesunout ho do vyšší pozice.

napomínat <koho>

Napomínat znamená vybízet nebo povzbuzovat ke správnému chování a jednání.

věnovat se <čemu>

Věnovat se čemu znamená zaměřit svou pozornost a úsilí na danou věc.

poškodit <koho>

Uškodit komukoli fyzicky nebo psychicky, poškozovat jeho zdraví nebo majetek.

uklidnit <koho>

Usmířit/utišit/uklidnit ; přinést klid a uvolnění, aby se cítil lépe.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.

poutat <koho k čemu>

Poutat znamená vázat, vepsat, zajistit někoho k čemu.

dát ráz <čemu>

Dát ráz čemu je dát tomu silnou osobní energii a rozhodnost, obnovit či vyřešit problém.

rozhořčit se

Rozhořčit se znamená projevit hněv nebo zlobu, obyčejně na někoho nebo něco.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit, objevit, zaznamenat, pozorovat; znamená vidět něco/někoho nebo něco pozorovat.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu k něčemu vybrat nebo nalézt správnou cestu.

podnítit

Podnítit znamená vyvolat, navodit nebo urychlit aktivitu nebo vývoj.

zobrazit <koho n. co>

Zobrazit: ukázat, prezentovat; vizuálně/fyzicky/digitálně zpřístupnit informace/věci.

omámit <koho>

Omámit znamená působit na někoho tak, že jeho myšlení a chování je ovlivněno.

urazit se <na koho>

Rozhořčit se kvůli něčemu, co někdo řekl nebo udělal; jde o reakci na to, co bylo vnímáno jako útok nebo urážka.

vychvalovat <koho n. co>

Vychvalovat znamená hodnotit něco nebo někoho pozitivně, oslavovat a chválit.

vystavit <co čemu>

Uveřejnit informaci, prodávanou věc nebo umělecké dílo, aby bylo viditelné a přístupné ostatním.

unavit <koho>

Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.

vroubek (u koho)

Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.

strčit <do koho>

Strčit znamená fyzicky tlačit nějakou osobu nebo předmět do něčeho nebo někoho.

udělat podraz <na koho>

Udělat podraz na někoho znamená zradit ho a ublížit mu tím.

utlouci <koho>

Utlouci znamená fyzicky nebo psychicky donutit někoho k něčemu.

ošatit <koho>

Ošatit znamená obléci nebo obléknout do něčeho nového nebo elegantního.

zabránit <čemu>

Zabránit: učinit tak, aby se něco nemohlo stát nebo se nestalo.