Vyburcovat - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu vyburcovat.
Význam: Vyburcovat znamená vzbudit či probudit k činnosti, motivovat, podnítit k pohybu či akci.
rozčilit
Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.
rozhořčit
Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.
rozzlobit
Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.
uklidnit
Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.
podráždit (city)
Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.
rozjitřit
Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.
rozrušit
Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.
vzbouřit
Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.
poštvat
Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.
zburcovat <koho>
Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.
probudit
Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.
vyvolat
Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.
podnítit <koho k čemu>
Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.
roznítit
Rozehřát, rozpálit, zapálit.
Podobná synonyma
obelhávat <koho>
Obelhávat znamená podvádět, manipulovat nebo usilovat o zisk nespravedlivou cestou.
rozzlobit se
Rozzlobit se znamená vyjádřit velkou nespokojenost, vztek a hněv, který mnohdy vychází z frustrace.
zabránit <čemu>
Zabránit: předcházet, zamezit, zapobít, odvrátit.
zmocňovat se <koho>
Využívat bez oprávnění právní moci nebo autority k ovládnutí a vykořisťování někoho nebo něčeho.
věnovat se <čemu>
Věnovat se znamená intenzivně se zaměřit na něco, trávit čas činností či myšlenek k danému tématu.
ctít <koho>
Ctít znamená oceňovat a respektovat někoho nebo něco. Je to projev úcty k vyšší moci, nebo k lidem, které máme rádi.
naučit dělat <koho co>
Naučit dělat něco: získat dovednosti nebo informace nezbytné k vykonávání činnosti nebo k plnění úkolu.
rozrušit (citově)
Vzbudit neklid nebo úzkost, vyvolat zmatení či změnit náladu.
poznat <koho n. co>
Poznat znamená dozvědět se informace o něčem nebo někom, získat znalosti vyplývající z vlastní zkušenosti.
potupit <koho n. co>
Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.
narazit <do koho> (autem)
Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.
ošetřovat <koho>
Ošetřovat znamená poskytovat péči, léčit a starat se o někoho, aby dosáhl nebo udržel dobrou fyzickou, duševní a emocionální pohodu.
provdat <koho>
Provdat je označení pro obřad, při kterém se muž a žena stávají manžely.
zvykat <komu n. čemu>
Zvykat - učit se očekávat, že se něco bude opakovat, nebo vyžadovat trvalou přítomnost něčeho.
ozbrojit <koho>
Ozbrojit (koho) znamená dodat mu zbraně a výzbroj, aby byl schopen chránit sebe nebo jiné.
zkarikovat <koho n. co>
Zkarikovat znamená vyjádřit něčí či něčího vlastnosti či charakter či názor formou obrazu či kresby.
blahoslavit <koho>
Blahoslavit
zastoupit <koho>
Zastoupit
napadnout <koho co>
Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.
propouštět <koho>
Propouštět znamená ukončit pracovní poměr a odvolat někoho z práce.
podráždit
Podráždit znamená vyvolat v někom nebo v něčem nepříjemné pocity, emoce nebo reakce.
dojímat <koho> (melodie)
Dojímat = hladit, objímat nebo mazlit se s někým, aby se cítil milovaný a bezpečný.
předejít <čemu>
Předejít: zabránit; předcházet; zabránit vzniku; předvídat a přijmout opatření k ochraně.
doprovázet <koho>
Doprovázet znamená provázet někoho, držet se s ním a provádět ho po celou dobu.
nasytit <koho>
Nasytit
oblíbit si <koho>
Udělat si k někomu příjemné pocity, mít ho rád nebo ho obdivovat.
střídat <koho kým>
Střídat znamená měnit se v činnosti nebo funkci v určitém časovém interválu. Ve vztahu k lidem to znamená vyměňovat se v provedení určitých činností.
okouzlit <koho>
Okouzlit: příjemně působit na koho, získat jeho sympatie.
uniknout <čemu>
Uniknout <čemu> znamená uprchnout, vyhnout se něčemu, vyváznout z něčeho.
obviňovat <koho z čeho>
Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.