Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

porozumět <čemu>

Porozumět čemu znamená pochopit to, čemu nebo komu se věnujeme, bez nutnosti hlubšího vysvětlení.

posílat <koho kam>

Posílat znamená poslat někoho nebo něco na určité místo.

trýznit <koho>

Trýznit = fyzicky nebo psychicky týrat, mučit, zneužívat autoritou či mocí.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky nebo psychicky poškodit, způsobit značnou škodu, znehodnotit, ztratit nebo odstranit.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

pustit <koho kam>

Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.

odhodlávat se <k čemu>

Odhodlávat se znamená mít odvahu a víru a přijmout rozhodnutí konat něco.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest za nějaký čin nebo jednání.

usmrtit <koho> (bodnutím)

Usmrtit znamená způsobit smrt bodnutím.

vyplašit <koho>

Vyplašit: vyvolat strach, hrůzu, přimět k úprku.

dospět <k čemu>

Dospět: dosáhnout dostatečného věku nebo vývojové úrovně.

zlobit <koho co>

Zlobit se znamená chovat se nezdvořile, neuctivě nebo darebácky k někomu nebo něčemu.

schylovat se <k čemu>

Schylovat se je vyjadřovat se k něčemu nedobrovolně, neochotně, s odmítnutím.

zkrušit <koho>

Zkrušit znamená ukončit nebo omezit jeho činnost, často násilným způsobem.

probudit (zájem)

Vzbudit zájem, udržet pozornost a způsobit změnu myšlení nebo činů.

dodělat <koho co>

Dodělat: dokončit, udělat konečné úpravy a opravy na něčem nebo někom.

najít <koho n. co>

Najít: hledat a objevit požadovanou věc nebo osobu.

přivyknout <čemu>

Přivyknout <čemu> znamená zvyknout si na něco, adaptovat se na nové podmínky.

přiřazovat <čemu> (číselnou hodnotu)

Přiřazování je proces, ve kterém se číselná hodnota přiřazuje k něčemu.

vzít <koho> do práce

Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.

kárat <koho>

Kárat znamená napomínat někoho za špatné jednání a dávat mu najevo, že toto jednání je nesprávné.

nominovat <koho>

Nominovat znamená oficiálně navrhnout jeho kandidaturu na nějakou funkci nebo pozici.

odporovat <komu n. čemu>

Vyjadřovat nesouhlas a postoj opačný k názoru nebo činu někoho jiného.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

přirovnávat <koho k čemu>

Přirovnávat je srovnávat dvě nebo více věcí nebo lidí s ohledem na jejich shodné nebo odlišné vlastnosti.

vysvobodit <koho> (penězi)

Vysvobodit někoho penězi znamená zaplatit jeho dluhy a ušetřit ho od finančního strádání.

vyprovokovat <koho>

Vyprovokovat: způsobit, aby se někdo začal chovat agresivně nebo se vystavil zvýšenému riziku.

pozorovat <koho> (upřeně)

Pozorovat znamená věnovat pozornost a sledovat jeho činnost.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

zabránit <čemu>

Zabránit: předejít, omezit nebo zastavit něco, co se chystá nebo již probíhá.