Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

poctít <koho>

Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.

zpodobovat <koho n. co>

Zpodobovat je vyjadřovat něčí nebo něčího vlastnosti nebo význam prostřednictvím obrazů, příběhů nebo symbolů.

vyhýbat se <čemu>

Vyhýbat se znamená unikat, obcházet, vyvarovat se.

přistihnout <koho při čem>

Přistihnout znamená objevit nebo zjistit, že někdo dělá něco, co by neměl.

vztahovat se <k čemu>

Vztahovat se znamená vzájemně se ovlivňovat nebo být spojeným s něčím jiným. Znamená to, že existuje nějaký druh vazby mezi dvěma nebo více objekty.

působit <na koho>

Působit znamená ovlivnit či mít vliv na danou osobu.

zarmoutit <koho>

Zarmoutit znamená vyvolat smutek nebo trápení, obvykle skrze zklamání nebo tragickou událost.

pojmenovávat <koho n. co>

Pojmenovávat je vymezovat, dávat jméno nebo označení něčemu nebo někomu.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.

vyhnout se <čemu>

Vyhnout se: uniknout, vyvarovat se, vyhýbat se čemukoli.

prohlásit <koho čím>

Prohlásit někoho čímsi znamená vyjádřit veřejně jeho postoj, myšlenky nebo názor.

usmrcovat <koho>

Usmrcovat znamená způsobit smrt člověku nebo jinému živému tvoru.

působit <na koho> (sugescí)

Působit znamená vytvářet vliv na někoho, ovlivňovat jeho myšlení, činy nebo rozhodnutí.

útočit <na koho>

Útočit je provádět útok na někoho, aby se dosáhlo určitého cíle.

vyslýchat <koho>

Vyslýchat označuje postup prováděný policií, státními orgány nebo jinými autoritami, kdy se snaží získat informace od někoho.

vyplašit <koho>

Vyplašit: vyvolat strach, hrůzu, přimět k úprku.

být odpovědný <za koho>

Být odpovědný znamená být zodpovědný za svoje činy, jednání a přijímat zodpovědnost za výsledky své práce.

hubovat <koho>

Vyjadřovat se vysmívavě, ponižujícím způsobem nebo kritizovat někoho.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se znamená projevit silnou lásku a touhu po tom druhém.

zburcovat

Zburcovat znamená povzbudit, probudit či obnovit zájem o něco.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je činit výsměch něčemu nebo někomu, dělat si z něčeho nebo někoho legraci.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit člověka nebo věc pohledem, fyzicky je vyvodit z temnoty nebo neznámého stavu.

rozzlobit se

Rozzlobit se znamená vyjádřit nespokojenost a vztek, vyvolaný něčím, co se nám nelíbí.

vyrušovat <koho>

Vyrušovat znamená přerušovat jeho činnost, přerušit jeho koncentraci nebo soustředění.

kárat <koho>

Kárat je trestat někoho za jeho nezákonné jednání, které má vést k jeho lepšímu chování.

nepřihlédnout <k čemu>

Nepřihlédnout znamená nevzít v úvahu, ignorovat, nebrat v potaz.

patřit <pod koho>

Patřit znamená být pod něčím vlivu, autoritou, kontrolou nebo správou.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky zabránit v životě člověka nebo jiného živého tvora.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená připravit nebo obléknout někoho do obleku či jiného formálního oděvu.