Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

odpovídat <čemu>

Odpovídat <čemu> znamená reagovat na otázku nebo požadavek nebo dát na něj odpovídající reakci.

unudit <koho>

Unudit je nudit jeho neustálými otravnými požadavky nebo otázkami až do neúnosné míry.

rozzlobit se

Rozzlobit se znamená mít výbušnou nebo silnou zlostnou reakci na něco.

vyplísnit <koho>

Vyplísnit znamená trestat někoho způsobem, který je nepřiměřený nebo přehnaný.

přenést <na koho> (vinu)

Převést odpovědnost za něco na osobu/organizaci.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená fyzicky se s ním setkat nebo se s ním potkat, obvykle nečekaně.

poučit <koho o čem>

Poučit: vysvětlit a poskytnout informace (někomu) týkající se určitého tématu.

předcházet <koho>

Předcházet znamená jít před něčím nebo někým; zabránit nebo předvídat něco, co se může stát.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

oslyšet <koho>

Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.

povýšit <koho>

Povýšit znamená posunout někoho na lepší pozici, například na vyšší pozici ve společnosti nebo na vyšší úroveň vzdělání.

požádat <koho o co>

Požádat: oslovit někoho s prosbou o něco; nabídnout někomu něco.

snést <co od koho>

Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.

prozradit <koho>

Prozradit znamená odhalit danou osobu nebo její skutečnou identitu.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená nadměrně kritizovat a upozorňovat na chyby druhého.

zničit <koho n. co>

Zničit: vyhlazovat, ničit, poškozovat nebo zabíjet.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

opojit <koho>

Opojit znamená učinit někoho tak opilým, že jeho smysly jsou ochromeny.

ničit <koho n. co>

Ničit: způsobovat destrukci, zničit, poškozovat.

vyplavit <koho n. co>

Vyplavit: osvobodit od čeho, dostat se z něčeho.

prostoupit <koho> (revmatismus)

Prostoupit znamená proniknout hluboko do tkání a orgánů, čímž způsobuje revmatismus.

popravovat <koho>

Popravovat znamená usmrcovat někoho trestným činem, obvykle je to trest smrti.

pošoustat <koho>

Pohrávat si s někým nebo s něčím, hravě jej občas popichovat nebo napomínat.

opíchat <koho>

Opíchat znamená použít násilí na druhé osobě. Obvykle se to týká bodnutí či zranění pomocí nůže nebo jiného ostrého předmětu.

počítat <koho kam>

Počítat jest prováděním matematických operací s čísly, které jsou určeny k tomu, aby se dospělo k danému výsledku.

uklidnit se (situace)

Uklidnit se znamená uvolnit napětí, uklidnit emoce a soustředit se na pozitivní stránky situace.

rozumět <čemu>

Chápat, pochopit, vnímat (co je řečeno nebo napsáno).

dopadnout <na koho> (práce)

Dopadnout znamená vyvinout na danou osobu určitý vliv jejího jednání, činů, rozhodnutí nebo výsledků.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená očernit, poškodit pověst či charakter někoho nebo něčeho.

utěšovat <koho>

Utěšovat znamená poskytovat útěchu, podporu a útěchu osobě, která je v nouzi.