Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

rozumět <čemu>

Pochopit čemu, udělat si jasno o smyslu a významu věci/situace.

pečovat <o koho>

Starat se o někoho s láskou a péčí; dbát o jeho potřeby a zajišťovat jim bezpečí a pohodlí.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.

nahnat <koho kam>

Nahnat se vyjadřuje jako donutit někoho jít někam, přimět někoho k něčemu, obvykle s násilím.

podporovat <koho>

Podporovat znamená dávat mu oporu, pomáhat jim a poskytovat jim prostředky, aby mohli dosáhnout svých cílů.

obírat <koho>

Obírat znamená vykrást, okrást, zneužít nebo využít za účelem obohacení se na jeho úkor.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.

očišťovat <koho n. co>

Očišťovat znamená čistit, odstraňovat škodlivý nebo nežádoucí obsah z koho/čeho.

utvrzovat <koho v čem>

Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.

pustit <koho kam>

Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.

vyloučit <koho z čeho>

Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit někoho nebo něco z něčeho.

obejít se <bez koho>

Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.

nutit <koho> (do práce)

Nutit (do práce) znamená vyžadovat od někoho, aby vykonával danou práci, případně aby ji vykonával v daném čase nebo délce.

obléci <koho>

Připojit oděv k tělu. Například: obléci se, obléci koho.

obejít <koho>

Obejít se znamená vyhnout se něčímu nebo něčemu, obcházet, zdržet se.

utišit <koho>

Umlčet, ztlumit, potlačit hlas člověka nebo jiného živého tvora.

trápit <koho> (svědomí)

Způsobovat někomu vnitřní utrpení a vztek při přemýšlení o svých skutcích/chybách.

spasit <koho>

Zachránit koho od nebezpečí nebo nouze.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

naštvat <koho>

Naštvat znamená rozzlobit někoho, rozčílit ho nebo dát najevo svůj rozhořčený postoj vůči němu.

oddávat se <čemu>

Věnovat se, podřídit se, vrhnout se na něco.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená přijmout za něj odpovědnost, obhájit jeho jednání a hájit jeho zájmy.

mluvit <do koho>

Komunikovat s danou osobou, sdílet myšlenky, názory či pocity.

zprdávat <koho>

Zprdávat = opouštět nebo opustit někoho; opouštět danou situaci; nerespektovat druhé.

znetvořit <koho n. co>

Znetvořit: deformovat, poškodit vzhled něčího/čeho.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzickou či psychickou agresi bez souhlasu oběti.

zastavit <koho n. co>

Zastavit znamená ukončit činnost, kterou člověk nebo věc dělá.

šatit <koho>

Šatit znamená oblékat nebo oblékat někoho: přikrývat ho/ji oděvy, aby byl/a vhodně oblečený/a.

nepřihlédnout <k čemu>

Nepřihlédnout : ignorovat, nevšímat si, nebrat v úvahu.