Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

vymámit <co z koho>

Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.

napravit <koho>

Napravit: udělat opravu či opatření pro nápravu něčí chyby, nedostatku nebo poškození.

vzpírat se <čemu>

Vzpírat se znamená odporovat, nebo se bránit čemu nebo proti něčemu.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit dotyčnou osobu a plnit její úkoly.

rozladit <koho>

Rozladit znamená vyvolat v někom smutek, zlost či neklid.

nastražit <co na koho>

Nastražit - připravit past nebo jiné zařízení na lov nebo na chytání něčeho.

zradit <koho>

Zradit znamená neuposlechnout závazek, který člověk má k někomu, tím ho zklamat a ublížit mu.

pobodat <koho> (vosy)

Pobodat vosy znamená udeřit je jejich bodnutím.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo verbálně napadnout někoho.

dostat <co z koho>

Dostat: obdržet něco (zboží, peníze, informace apod.) od někoho.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

upozornit <koho na co>

Upozornit znamená udělit informaci nebo varování někomu o čemkoli.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, pečovat o něho, péčí ho obklopovat, dbát na jeho bezpečí a dobře-být.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

dorážet <na koho>

Dorážet na někoho znamená opakovaně se na něj obracet s dotazy, požadavky nebo prosbami.

napadat <koho>

Napadat: přímo nebo nepřímo útočit na někoho fyzicky, verbálně nebo psychicky.

rozrušit <koho>

Rozrušit znamená vyvolat v někom stres, úzkost nebo nepokoj.

ukrývat <koho n. co>

Ukrývat znamená skrýt, schovat někoho nebo něco před ostatními, zamaskovat, skrýt pravdu o něčem.

zmocnit se <koho>

Zmocnit se: získat/osvojit si moc nad něčím/někým.

vyřadit <koho n. co>

Vyřadit: odejmout, odstranit, vyjmout z hry.

přivolit <k čemu>

Udělit souhlas, dovolit k něčemu.

poškozovat <koho>

Poškozovat znamená ublížit jim fyzicky nebo psychicky, způsobit jim újmu nebo škodu.

vyvlastňovat <koho n. co>

Vyvlastňovat je veřejnoprávní akce, kdy stát nebo jiná veřejná moc získává soukromou vlastnost bez souhlasu majitele.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.

tíhnutí <k čemu>

Tíhnutí je přirozená fyzikální síla, která způsobuje, že tělesa přitahují jeden druhého.

zarmoutit <koho>

Zarmoutit znamená vyvolat smutek nebo trápení, obvykle skrze zklamání nebo tragickou událost.

zdolat <koho>

Zdolat : dosáhnout vítězství nad , porazit a ukončit jeho nadvládu.

unavit <koho>

Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.

chytit <koho n. co>

Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.

vytrhnout <koho> (z prostředí)

Vytrhnout (koho) z prostředí znamená odstranit jej z dané situace a změnit jeho prostředí.