Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

lákat <koho>

Lákat znamená přitahovat něco/někoho příjemnými slovy nebo jinými prostředky, aby se přiblížilo určitému cíli.

zvolit si <koho n. co>

Vybrat si, označit nebo určit někoho nebo něco, co je vhodné pro danou situaci.

vyložit <koho kde>

Vyložit znamená vysvětlit nebo blíže specifikovat něčí slova nebo myšlenky.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky, psychicky nebo ekonomicky zruinovat nebo způsobit trvalou škodu.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená držet ve vězení nebo jiném zařízení jako trest za jeho činy.

rozzlobit se

Rozzlobit se znamená dostat se do hněvu, projevit zlost a nespokojenost.

škrtit <koho>

Škrtit znamená omezovat, odebírat či snižovat určitou část, např. náklady, čas či počet osob.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená dokončit nebo spotřebovat úplně, vyčerpat energii, silu nebo zdroje.

vyhnout se <čemu>

Vyhnout se: uniknout, vyvarovat se, vyhýbat se čemukoli.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

nezastihovat <koho>

Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.

vyznamenat <koho>

Vyznamenat znamená pochválit, ocenit a odměnit něčí zásluhy, úspěchy nebo výkon.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.

přejímat <od koho> výsledky

Přejímat znamená přijmout výsledky v daném čase od určité osoby nebo instituce.

obejít se <bez koho>

Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.

navádět <koho k čemu>

Navádět znamená pomáhat někomu s orientací při činnosti nebo postupu, aby dosáhl požadovaného cíle.

kárat <koho>

Kárat je trestat člověka nebo jeho jednání za nějakou vinu, provinění nebo nesprávné chování.

rozrušit <koho>

Rozrušit znamená vyvolat v někom stres, úzkost nebo nepokoj.

pozorovat <koho> (upřeně)

Pozorovat znamená věnovat pozornost a sledovat jeho činnost.

hájit <koho> (u soudu)

Bránit práva a zájmy člověka před soudem, obhajovat ho a podporovat ho v jeho obraně.

rozrušit (systém)

Způsobit chaos nebo chaos v systému; změnit nebo narušit pevnou strukturu.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat a ublížit druhé osobě.

povědět <co na koho>

Říci něco určitým člověkem nebo skupinou lidí, obvykle s informacemi nebo názory.

útočit <na koho n. co>

Útočit je vystupování proti někomu nebo něčemu, aby byl způsoben fyzický nebo psychický útok.

dostat <koho>

Dostat: přijmout, obdržet; získat nebo obdržet (něco) od někoho jiného.

udusit <koho>

Udusit znamená silou zabránit někomu dýchat, obvykle za účelem usmrcení.

přimknout se <k čemu>

Připojit se k čemu, pevně se držet, být odhodlaný.

usmrtit <koho>

Usmrtit znamená způsobit smrt člověka, zvířete nebo jiného živého tvoru.