Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

čekat <na koho>

Očekávat něčí příchod nebo akci, čekat na výsledek nebo událost.

sledovat <koho>

Sledovat: dávat pozor a pečlivě pozorovat pohyb, vývoj nebo postup někoho nebo něčeho.

podráždit

Podráždit znamená vyvolat v někom nebo v něčem nepříjemné pocity, emoce nebo reakce.

boj (proti čemu)

Boj je souboj dvou nebo více stran, který je často válčením, aby dosáhl cílů nebo aby se zabránilo druhé straně.

poslechnout <koho>

Slyšet a vyhovět žádosti, požadavkům nebo názorům dané osoby.

čichat <k čemu>

Čichat znamená přibližovat nos k něčemu, aby bylo možné cítit/zachytit pachy.

ponižovat<koho>

Ponižovat znamená jednáním či slovy znevažovat, podceňovat a omezovat práva druhého člověka.

uvědomit <koho>

Uvědomit si někoho znamená vnímat a chápat jeho myšlenky, činy a pocity.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená projevovat úctu, obdiv a oslavovat někoho nebo něco.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či verbálně útočit na někoho, například při bitce nebo nařčením.

znát <koho>

Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.

získávat <koho pro co>

Získávat znamená získat něco, někoho nebo nějakou výhodu pro sebe, jako by bylo vyhlédnuto, usilovně vybojováno nebo získáno.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená vyzdvihovat někoho jako svatého nebo posvátného.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat znamená vyjednávat, argumentovat a prosit o něco, často o souhlas s něčím.

vydráždit <koho>

Vydráždit znamená rozčílit nebo nalézt v někom zlost a vztek.

zkrátit <koho>

Zkrátit znamená učinit osobu kratší nebo kompaktnější.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená setkat se s ním nečekaně, být si blízko.

udávat <koho>

Udávat: představovat někoho jako příklad, odhalovat jeho zločiny, činy nebo chování.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

obírat <koho>

Obírat znamená okrádat nebo oklamat kohokoliv o to, co mu právem náleží.

omámit <koho>

Omámit znamená přivést někoho do stavu střízlivého opojení nebo velmi silného ohromení.

porazit <koho> (autem)

Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

nepřihlédnout <k čemu>

Nepřihlédnout znamená ignorovat, nevzít v úvahu či přehlížet to, co je relevantní.

dostat <co z koho>

Dostat: obdržet něco (zboží, peníze, informace apod.) od někoho.

znetvořit <koho n. co>

Znetvořit: deformovat, poškodit vzhled něčího/čeho.

oslyšet <koho>

Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.

připravit <koho o co>

Připravit: předem udělat nebo dokončit vše potřebné pro úspěšný průběh něčeho.

rozněcovat <koho n. co>

Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.

ovládat <koho>

Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.