Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

rozzlobit se

Rozzlobit se znamená projevit silnou nespokojenost, nezdvořilost nebo rozhořčení.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vést druhého k novému poznání a dávat jim znalosti a dovednosti.

hodnotit <koho n. co>

Hodnotit je posuzovat a vyjadřovat názor na něčí činy, výkony nebo jiné věci.

podráždit

Povzbudit někoho k činu, často nežádoucímu, nebo vyvolat v něm nepříjemné pocity.

přirovnávat <koho k čemu>

Přirovnávat je srovnávat dvě nebo více věcí nebo lidí s ohledem na jejich shodné nebo odlišné vlastnosti.

přiložit <co k čemu>

Přiložit znamená přidat nebo připojit něco k něčemu jinému.

podivit se <čemu>

Podivit se <čemu> znamená projevit překvapení nebo údiv nad něčím.

vrazit <do koho>

Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.

vymámit <co z koho>

Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit člověka nebo věc pohledem, fyzicky je vyvodit z temnoty nebo neznámého stavu.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu k něčemu vybrat nebo nalézt správnou cestu.

vyrozumět <koho>

Pochopit, porozumět, uvědomit si, co dotyčná osoba říká nebo myslí.

pověřit <koho>

Pověřit znamená udělit mu určité pravomoce nebo úkoly a zmocnit ho k jejich vykonání.

uvědomit <koho o čem>

Uvědomit si něco: pochopit, uvědomit si důležitost, význam, existenci čeho/koho.

osvobodit <koho>

Uvolnit někoho z pout, povinností nebo jiného omezení/závazku.

zaměňovat <koho kým>

Zaměňovat znamená vyměnit jednu osobu či věc za jinou.

zaučit <koho>

Zaučit znamená provést někoho trénováním nebo výukou na určitou úroveň znalostí a dovednosti.

zasednout si <na koho>

Zasednout si na někoho znamená, že se dotyčný stane vaším autoritativním lídrem, kterému se budete muset podřídit.

obávat se <koho>

Projevovat strach a obavu o něco nebo někoho; bát se neúspěchu, nebezpečí nebo následků.

nepřihlédnout <k čemu>

Nepřihlédnout znamená ignorovat, nevzít v úvahu či přehlížet to, co je relevantní.

převézt <koho>

Převézt znamená přenést, přemístit nebo přepravit někoho nebo něco na jiné místo.

polapit <koho>

Polapit znamená chytit někoho nebo něco fyzicky.

reptat <proti komu n. čemu>

Reptat: protestovat, vyjadřovat nesouhlas proti komu nebo čemu.

šikanovat <koho>

Šikanovat znamená fyzicky či psychicky napadat, ponižovat nebo obtěžovat někoho, koho se dotyčný bojí nebo cítí být ohrožen.

podnítit <koho n. co>

Podnítit: stimulovat, vzbudit zájem, povzbudit.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

dostihnout <koho>

Dostihnout znamená dosáhnout stejných výsledků, co nebo před ním.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená držet ve vězení nebo jiném zařízení jako trest za jeho činy.