Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

umístit <koho kam>

Umístit znamená přemístit nějakou věc na dané místo či souřadnice.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je činit výsměch něčemu nebo někomu, dělat si z něčeho nebo někoho legraci.

týrat <koho>

Fyzické či psychické týrání druhého jedince, které ve výsledku způsobuje útrapy a trápení.

svalit <co na koho>

Svalit zodpovědnost za něco na někoho, převést odpovědnost, obvinit někoho za něco, připsat něco na vrub někomu.

zbavit <koho> (moci)

Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.

nepřihlédnout <k čemu>

Nepřihlédnout: nevzít v úvahu, nezohlednit.

vytrhovat <koho>

Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.

vylákat <koho>

Vylákat znamená přimět někoho k návštěvě, aby si užil něčeho, co jinak by nezkusil.

plést si <koho s kým>

Plést si znamená, že se omylem pletou osoby, události nebo věci.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

jmenovat <koho> (ředitelem)

Jmenovat (koho) znamená udělit oficiální postavení a pověřit někoho něčím; nejčastěji se jedná o ředitele.

ochlazovat <koho n. co>

Ochlazovat znamená snižovat teplotu něčeho nebo někoho.

podrobit <koho> výslechu

Podrobit koho výslechu znamená vyptávat se ho na konkrétní otázky, aby se získaly informace.

zaopatřit <koho>

Poskytnout požadovanou věc nebo materiál pro potřebu koho nebo čeho.

uznávat <koho>

Uznávat znamená přijímat názory, autoritu a práva druhých a respektovat je.

zamilovat si <koho n. co>

Cítit silnou lásku k někomu nebo něčemu, prožívat silné city a touhu být s ním/s ním.

kompromitovat <koho>

Kompromitovat znamená dělat něco, co může poškodit jeho reputaci nebo dobré jméno.

věznit <koho>

Věznit znamená uvěznit někoho a držet ho v zajetí, nebo zabránit mu v přístupu k určitým aktivitám.

zavírat <koho>

Uzavřít, začít nebo dokončit něco nebo někoho; odříznout, omezit nebo omezovat přístup k něčemu nebo k někomu.

uhnat <koho>

Uhnat znamená přinutit někoho k něčemu rychle a nekompromisně.

udávat <koho>

Udávat: představovat někoho jako příklad, odhalovat jeho zločiny, činy nebo chování.

nachytat <koho na co>

Nachytat je mít schopnost získat člověka nebo zvíře na něco, co by jinak uniklo.

předstihnout <koho>

Předstihnout znamená udělat něco dříve než oni a být tak o krok napřed.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená trvat na něčem, prosit o něco s intenzitou a neústupností. Užívá se při prosbě na někoho.

rozčilit se

Rozčílit se znamená vztekat se a projevovat rozhořčení a nespokojenost.

kárat <koho>

Kárat znamená připomínat někomu jeho chyby nebo nesprávné chování a očekávat, že se to už nebude opakovat.

vybírat <koho n. co>

Vybírat znamená vybrat si nebo vybrat mezi více možnostmi, aby byla dosažena nejlepší varianta.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky útočit, například dát někomu pěstí nebo předmětem.