Vyburcovat - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí a obnovit klid a pohodu.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

vyvolat

Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

vyplísnit <koho>

Vyplísnit znamená trestat někoho způsobem, který je nepřiměřený nebo přehnaný.

probouzet <koho>

Probouzet znamená probouzet k činnosti nebo vědomí; obnovovat jeho energii a pozornost.

přemluvit <koho>

Přimět ke změně názoru; přesvědčit o něčem; usilovat o svolání.

postavit se <proti čemu>

Bránit se/se postavit proti něčemu; odporovat čemukoliv.

pohostit <koho>

Pohostit znamená přijmout a poskytnout pohostinnost, občerstvení a dobré zacházení během setkání.

obdivovat se <čemu>

dotírat <na koho>

Dotírat je trvalé a obtěžující připomínání, přesvědčování nebo vyžadování něčeho od někoho.

prověřit <koho n. co>

Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.

nalákat <koho na co>

Přesvědčit někoho, aby se zúčastnil či aby se zajímal o něco.

ukojovat <koho>

Ukojovat znamená uspokojit něčí potřeby, přání nebo touhy. Kojit znamená pomoci někomu, aby se cítil dobře nebo se zotavil.

uklidnit se

Uklidnit se znamená zbavit se napětí, stresu a strachu a prožívat klid, který je nezbytný pro příjemný pocit pohody.

vzbouřit se

Vzbouřit se znamená ozbrojeně či jinak protestovat a bojovat proti něčemu, co se považuje za nespravedlivé.

předčit <koho>

Předčit : dosáhnout vyššího úspěchu, než je komu jinému dosaženo.

zlehčit <koho n. co>

Zlehčit znamená snížit intenzitu nebo závažnost něčeho. Zlehčit můžeme například tíhu, únavu nebo stres.

usadit <koho>

Usadit znamená ustálit jeho pozici, případně zajistit jeho trvalé bydlení.

krmit <koho> (mateřským mlékem)

Dávat kojencům jídlo, nejčastěji mateřské mléko.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.

vrtat <do koho>

Vrtat (do koho/čeho) znamená buďto fyzicky vrtat do materiálu, nebo figurativně dotazovat se, dotazovat se někoho na něco.

unavit <koho>

Unavit: fyzicky či psychicky vyčerpat.

usmrcovat <koho>

Usmrcovat znamená způsobit smrt člověku nebo jinému živému tvoru.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená dokončit nebo spotřebovat úplně, vyčerpat energii, silu nebo zdroje.

znát <koho>

Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.

políčkovat <koho>

Políčkovat znamená chovat se vůči někomu arogantně, přehlížet jeho názory a dovolovat si před nímm.

věnovat se <čemu>

Věnovat se čemu znamená soustředit se na něco, dělat to s úsilím a plnou pozorností.

vykořisťovat <koho>

Vykořisťování je velmi závažné zneužívání moci jedné strany nad druhou, často získávaním materiálních výhod nebo vytvářením nevyváženého poměru.

kárat <koho>

Kárat je trestat někoho za jeho nezákonné jednání, které má vést k jeho lepšímu chování.

vyvolat <co>

Vyvolat: vyprovokovat, vyřešit, způsobit; spustit, rozpoutat.

rozzlobit se

Rozzlobit se znamená projevovat vztek, hněv a zuřivost.

nezastihovat <koho>

Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.