Vyvolat - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu vyvolat.
Význam: Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.
zburcovat <koho>
Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.
probudit
Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.
podnítit <koho k čemu>
Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.
roznítit
Rozehřát, rozpálit, zapálit.
ohlásit <co>
Ohlásit: oznámit něco veřejně, aby ostatní byli informováni.
vyhlásit (veřejně)
Vyhlásit znamená prohlásit nahlas, oznámit, vyjádřit veřejně.
prohlásit
Prohlásit znamená vyjádřit něco jasně a zřetelně, nebo to oznámit jiným.
provolat
Provolat je vyřčení silného prohlášení nebo konstatování.
vyzvat <koho> (k odpovědi)
Vyzvat koho: požádat o reakci, připomenout, aby odpověděl/a.
způsobit <co>
Způsobit: vyvolat, způsobit, přivodit, zapříčinit.
vzbudit
Vzbudit znamená probudit, oživit, vyvolat zájem nebo zvýšit intenzitu.
podnítit
Podnítit znamená vzbudit zájem, pozitivní emoce nebo chuť k jednání.
navodit
Navodit znamená vyvolat, způsobit, vyprovokovat či probudit nějakou reakci.
přivolat (ducha)
Vyvolat ducha, aby se objevil před osobou nebo skupinou lidí.
vybavit si <co>
Vybavit si: získat informaci o čemkoli z minulosti z vlastní paměti.
oživit (v paměti)
Obnovit paměť, vybavit si věci, které byly zapomenuty.
indukovat <co>
Inkluzívní význam: způsobit, že něco existuje nebo se vyskytuje.
Podobná synonyma
vyhýbat se <čemu>
Vyhýbat se: unikat, vyvarovat se, vyhnout se, vystříhat se.
rozladit <koho>
Rozladit
doběhnout <koho>
Doběhnout
ukrývat <koho n. co>
Ukrývat znamená skrýt, schovat někoho nebo něco před ostatními, zamaskovat, skrýt pravdu o něčem.
ukolébávat <koho>
Ukolébávat
naučit se <čemu>
Učit se čemukoliv, abychom získali vědomosti, schopnosti nebo dovednosti.
zrazovat <koho od čeho>
Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.
oddělit se <od koho>
Odejít, rozejít se; přerušit vzájemné vztahy nebo spojení.
smířit <koho s kým>
Smířit se: navázat klidný vztah po vzájemném odpuštění a přijetí odlišných názorů.
odhalit <koho n. co>
Odhalit: odkrýt, zjistit, objasnit informace nebo skutečnosti o něčem či někom.
odbýt <koho>
Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.
usadit <koho>
Usadit
chytit <koho n. co>
Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.
napodobovat <koho n. co>
Napodobovat znamená opakovat kroky, slova nebo chování někoho jiného.
soužit <koho>
Soužití je forma harmonického spolužití dvou nebo více osob, které si navzájem vyhovují a respektují se.
zjednat <koho na co>
Zjednat znamená přimět někoho k akci či k dosažení něčeho. Např. zjednat na někom shovívavost, přimět ho k ústupkům, získat jeho souhlas či prosadit svůj názor.
vyklidit <koho>
Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.
kvůli čemu
Kvůli čemu: pro jiného účelu, cíl nebo důvod.
zastrašovat <koho>
Zastrašovat znamená nutit někoho něčím dělat nebo nedělat, vyhrožováním nebo vyvíjením nátlaku.
pokárat <koho>
Pokárat znamená uložit někomu trest za provinění, odsoudit jeho čin a ukázat, že to bylo špatné.
vzhledem k čemu
Vzhledem k čemu: odkaz na situaci, v níž se vztahuje; souhrn je stručný a jasný souhrn toho, o čem je řeč.
přinutit <koho k čemu>
Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.
přizpůsobovat se <čemu>
Přizpůsobovat se: činit kroky, aby se něco změnilo nebo bylo v souladu s okolnostmi.
obdařit <koho čím>
Obdařit znamená darovat někomu něco.
vyčenichat <koho n. co>
Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.
ovlivnit <koho>
Ovlivnit
osvobodit <koho od> (poplatků)
Osvobodit někoho od poplatků znamená, že ho učiníte volnými od finančních závazků.
odradit <koho od čeho>
Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.
zakřičet <na koho>
Zakřičet
doléhat <co na koho>
Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.