Vyvolat - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu vyvolat.
Význam: Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.
zburcovat <koho>
Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.
probudit
Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.
podnítit <koho k čemu>
Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.
roznítit
Rozehřát, rozpálit, zapálit.
ohlásit <co>
Ohlásit: oznámit něco veřejně, aby ostatní byli informováni.
vyhlásit (veřejně)
Vyhlásit znamená prohlásit nahlas, oznámit, vyjádřit veřejně.
prohlásit
Prohlásit znamená vyjádřit něco jasně a zřetelně, nebo to oznámit jiným.
provolat
Provolat je vyřčení silného prohlášení nebo konstatování.
vyzvat <koho> (k odpovědi)
Vyzvat koho: požádat o reakci, připomenout, aby odpověděl/a.
způsobit <co>
Způsobit: vyvolat, způsobit, přivodit, zapříčinit.
vzbudit
Vzbudit znamená probudit, oživit, vyvolat zájem nebo zvýšit intenzitu.
podnítit
Podnítit znamená vzbudit zájem, pozitivní emoce nebo chuť k jednání.
navodit
Navodit znamená vyvolat, způsobit, vyprovokovat či probudit nějakou reakci.
přivolat (ducha)
Vyvolat ducha, aby se objevil před osobou nebo skupinou lidí.
vybavit si <co>
Vybavit si: získat informaci o čemkoli z minulosti z vlastní paměti.
oživit (v paměti)
Obnovit paměť, vybavit si věci, které byly zapomenuty.
indukovat <co>
Inkluzívní význam: způsobit, že něco existuje nebo se vyskytuje.
Podobná synonyma
přemlouvat <koho>
Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.
zastihnout <koho>
Zastihnout někoho znamená náhodně potkat ho nebo být současně na stejném místě.
podnítit <koho>
Podnítit znamená vyburcovat, podpořit či podněcovat k činnosti; inspirovat k počinům nebo myšlenkám.
oslyšet <koho>
Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.
zkazit <koho n. co>
Zkazit: Ničit nebo poškodit něčí či něčí vlastnosti, činnosti nebo vlastnictví.
poškozovat <koho>
Ublížit nebo poškodit osobě nebo věce, tím jí či mu způsobit újmu.
chytit <koho n. co>
Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.
odkazovat <ke komu n. čemu>
Poukazovat na něčí myšlenky či činy, nebo na to, čemu by se mělo vyhnout.
pronásledovat <koho>
Pronásledovat znamená systematicky sledovat a obtěžovat kohokoliv nebo něco.
oklamat <koho>
Oklamat
zatracovat <koho>
Zatracovat znamená znevažovat, kritizovat nebo odsoudit někoho nebo něco.
polekat <koho>
Polekat znamená vtipně, nebo i vážně, napomenout člověka a vyjádřit mu svůj názor.
informovat <koho o čem>
Informovat znamená sdělovat někomu informace o něčem.
pustit <koho kam>
Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.
veřejné mínění
Veřejné mínění je soubor názorů a postojů většiny lidí ke společenským problémům.
vzrušovat <koho>
Vzbuzovat silnou emoci v někom; stimulovat jeho city a myšlenky.
oblíbit si <koho>
Udělat si k někomu příjemné pocity, mít ho rád nebo ho obdivovat.
zneužít <koho> (pohlavně)
Zneužít koho pohlavně znamená vykonávat pohlavní styk bez jeho souhlasu či násilím.
přidržet se <koho n. čeho>
Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.
uctívat <koho n. co>
Uctívat je vyjádřením úcty, obdivu nebo vážnosti k někomu či něčemu.
přestat dbát <o koho n. co>
Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.
ošetřit <koho>
Ošetřením se rozumí poskytnutí lékařské, léčebné nebo rehabilitace péče o člověka, zvíře nebo věc.
posadit <koho kam>
Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.
odepsat <koho n. co>
Odepsat znamená oficiálně ukončit nebo převést nějakou smluvní nebo finanční závazek.
vyhlásit <komu> (válku)
Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.
uspat <koho>
Uspat
utrhovat se <na koho>
Utrhovat se
používat <co na koho>
Používat "co na koho" znamená použít nástroj, zbraň, slovo nebo jinou činnost k ovlivnění, ublížení či ovládnutí někoho nebo něčeho jiného.
vyloučit <koho> (z evidence)
Vyloučit
obnažování (veřejné)
Obnažování se obecně vztahuje k odhalování skutečností, úmyslů nebo informací veřejnosti, často nežádoucích nebo skrytých.