Vyvolat - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu vyvolat.
Význam: Vyvolat znamená vyvolávat nebo vybízet k činu, reakci nebo projevu.
zburcovat <koho>
Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.
probudit
Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.
podnítit <koho k čemu>
Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.
roznítit
Rozehřát, rozpálit, zapálit.
ohlásit <co>
Ohlásit: oznámit něco veřejně, aby ostatní byli informováni.
vyhlásit (veřejně)
Vyhlásit znamená prohlásit nahlas, oznámit, vyjádřit veřejně.
prohlásit
Prohlásit znamená vyjádřit něco jasně a zřetelně, nebo to oznámit jiným.
provolat
Provolat je vyřčení silného prohlášení nebo konstatování.
vyzvat <koho> (k odpovědi)
Vyzvat koho: požádat o reakci, připomenout, aby odpověděl/a.
způsobit <co>
Způsobit: vyvolat, způsobit, přivodit, zapříčinit.
vzbudit
Vzbudit znamená probudit, oživit, vyvolat zájem nebo zvýšit intenzitu.
podnítit
Podnítit znamená vzbudit zájem, pozitivní emoce nebo chuť k jednání.
navodit
Navodit znamená vyvolat, způsobit, vyprovokovat či probudit nějakou reakci.
přivolat (ducha)
Vyvolat ducha, aby se objevil před osobou nebo skupinou lidí.
vybavit si <co>
Vybavit si: získat informaci o čemkoli z minulosti z vlastní paměti.
oživit (v paměti)
Obnovit paměť, vybavit si věci, které byly zapomenuty.
indukovat <co>
Inkluzívní význam: způsobit, že něco existuje nebo se vyskytuje.
Podobná synonyma
nedůvěřovat <čemu>
Nedůvěřovat znamená pochybovat o pravdivosti nebo spolehlivosti čeho či koho.
otravovat <koho>
Pokoušet se zasáhnout někoho, aby se cítili špatně nebo byli obtěžováni nebo poškozováni.
poznat <koho n. co>
Poznat znamená dozvědět se informace o něčem nebo někom, získat znalosti vyplývající z vlastní zkušenosti.
vyhošťovat <koho odkud>
Vyhošťovat znamená násilně vyhnat osobu z určitého místa.
odbýt <koho>
Odbýt znamená rychle a bez ceremonií odmítnout něčí návrhy, názory či žádosti.
pobídnout <koho k čemu>
Pobídnout znamená motivovat někoho k něčemu, aby se do toho pustil.
veřejně
Veřejně znamená otevřeně, před ostatními, které jsou obecně přístupné.
podivit se <čemu>
Podivit se <čemu> znamená projevit překvapení nebo údiv nad něčím.
uvolnit <koho z čeho>
Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.
přejet <koho>
Přejet znamená vyjádřit někomu přání štěstí a úspěchu. Je to jedna z nejstarších form lidského přátelství a dobré vůle.
navrhovat <koho>
Navrhovat je představovat někomu názor nebo návrh, aby se mohl rozhodnout.
ničit <koho n. co>
Ničit znamená fyzicky nebo psychicky poškozovat, znehodnocovat nebo dokonce zcela zničit.
polapit <koho>
Polapit znamená chytit někoho nebo něco fyzicky.
vztahovat se <k čemu>
Vztahovat se
nasvědčovat <co čemu>
Nasvědčovat znamená poskytovat důkazy pro něco, čemu se člověk přiklání.
cenit si <koho n. čeho>
Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.
postrašit <koho>
Postrašit - zastrašit člověka, aby se vzdal nějakého úmyslu nebo aby se vyhnul nebezpečí.
vzrušit <koho>
Vzrušit znamená vzbudit silné emoce nebo touhu u druhé osoby.
otírat se <o koho>
Otírat se
vyhazovat <koho>
Vyhazovat znamená násilně odstranit člověka z určitého místa nebo zaměstnání.
útočit <na koho>
Útočit znamená fyzicky nebo psychicky napadat někoho.
zburcovat
Zburcovat znamená povzbudit, probudit či obnovit zájem o něco.
obviňovat <koho>
Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.
způsobit škodu
Způsobit škodu znamená učinit něco, co způsobí újmu (materiální nebo nemateriální) někomu nebo něčemu.
vyzvat <koho k čemu>
Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.
nalíčit <co na koho>
Nalíčení je způsob, jak se zvýraznit přirozený vzhled pomocí kosmetiky, aby vynikl a byl zdůrazněn.
podvádět <koho>
Podvádět znamená klamat, lhát nebo se dopouštět úmyslného zavádění koho-koli kvůli vlastnímu prospěchu.
zmučit <koho>
Zmučit
obejít se <bez koho>
Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.
přinutit mlčet <koho>
Umlčet někoho, donutit ho mlčet.