Vyvolat - synonyma

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

probudit

Probudit se znamená vzkřísit se ze spánku nebo se probudit z jiného stavu, jako je například trans či letargie.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

roznítit

Rozehřát, rozpálit, zapálit.

ohlásit <co>

Ohlásit: oznámit něco veřejně, aby ostatní byli informováni.

vyhlásit (veřejně)

Vyhlásit znamená prohlásit nahlas, oznámit, vyjádřit veřejně.

prohlásit

Prohlásit znamená vyjádřit něco jasně a zřetelně, nebo to oznámit jiným.

provolat

Provolat je vyřčení silného prohlášení nebo konstatování.

vyzvat <koho> (k odpovědi)

Vyzvat koho: požádat o reakci, připomenout, aby odpověděl/a.

způsobit <co>

Způsobit: vyvolat, způsobit, přivodit, zapříčinit.

vzbudit

Vzbudit znamená probudit, oživit, vyvolat zájem nebo zvýšit intenzitu.

podnítit

Podnítit znamená vzbudit zájem, pozitivní emoce nebo chuť k jednání.

navodit

Navodit znamená vyvolat, způsobit, vyprovokovat či probudit nějakou reakci.

přivolat (ducha)

Vyvolat ducha, aby se objevil před osobou nebo skupinou lidí.

vybavit si <co>

Vybavit si: získat informaci o čemkoli z minulosti z vlastní paměti.

oživit (v paměti)

Obnovit paměť, vybavit si věci, které byly zapomenuty.

indukovat <co>

Inkluzívní význam: způsobit, že něco existuje nebo se vyskytuje.

ničit <koho n. co>

Ničit: způsobovat destrukci, zničit, poškozovat.

svolit <k čemu>

Svolit: přijmout nebo schválit něco, co je navrženo; souhlasit s něčím, co je požadováno.

tvrdě cvičit <koho>

Cvičení s vytrvalostí a intenzitou, aby se dosáhlo určitého výsledku.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a bez přemýšlení se do něčeho pustit.

ostouzet <koho>

Ostouzet: zesměšnit nebo ponižovat někoho veřejně.

opít <koho>

Opít znamená podávat někomu alkoholické nápoje až do stavu opilosti.

nachytat <koho na co>

Nachytat je mít schopnost získat člověka nebo zvíře na něco, co by jinak uniklo.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat: ukrást cizí věci násilím či neoprávněně.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

oblažovat <koho>

Oblažovat znamená povzbuzovat, uklidňovat, utěšovat nebo přinášet útěchu.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat znamená ponižovat a očerňovat někoho, aby jeho sebeúcta byla poškozena.

dozírat <na koho>

Dozírat na někoho znamená bedlivě sledovat jeho činy a pohyby.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená násilně se na něho dostat nebo ho napadnout s úmyslem ukrást ho nebo mu ublížit.

rozrušit <koho>

Rozrušit znamená vyvolat v někom stres, úzkost nebo nepokoj.

zastihnout <koho>

Zastihnout někoho znamená narazit či potkat ho náhodou, když se právě nachází na určitém místě.

udřít <koho>

Udřít je příliš silné slovo pro vyjádření fyzického napadení, které způsobuje bolest a často i modřiny.

podvádět <koho>

Podvádět znamená klamat, lhát nebo se dopouštět úmyslného zavádění koho-koli kvůli vlastnímu prospěchu.

umístit <koho> (v řadě)

Umístit znamená uložit jej na požadované místo nebo pořadí.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se do někoho znamená projevit silnou lásku a náklonnost, často s hlubokou touhou být s touto osobou.

vrazit <do koho>

Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.

osvobodit <koho>

Osvobodit: uvolnit někoho z vězení, z otroctví, z nějakého omezujícího prostředí nebo postavení.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít se něčím zabývat nebo se do toho zapojit.

uvést <co> ve vztah <k čemu>

Uvést co ve vztah k čemu znamená přiřadit co do pozice nebo vztahu k čemu jinému.

živit <koho>

Nabízet potravu a udržovat v životě; udržovat někoho ve zdraví a šťastném stavu.

spatřit <koho n. co>

Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.

utrápit <koho>

Utrápit = způsobit nadměrnou bolest, utrpení nebo trápení.

způsobit újmu <komu>

Uškodit někomu; způsobit mu škodu, újmu či strádat.