Ustoupit - synonyma

vzdát se

Vzdát se znamená odmítnout a opustit něco, co je důležité nebo významné.

podlehnout

Podlehnout znamená být ovlivněn a unést se, často ve smyslu neodolatelného pokušení, nebo se dát ovládnout jiné osobě nebo situaci.

poddat se

Poddat se znamená podřídit se něčí autoritě, respektovat jejich pravidla a názory.

odstoupit

Odstoupit je opustit nějakou pozici, postavení nebo situaci, kterou jste zastávali.

poodejít

Odejít, opustit místo nebo situaci.

couvnout

Couvnout znamená rychle se pohybovat zpět nebo se vracet.

stáhnout se

Stáhnout se znamená odstoupit nebo ustoupit na větší vzdálenost.

povolit <v čem>

Povolit: umožnit, dovolit, schválit.

vyhovět

Vyhovět znamená plnit požadavky někoho jiného, respektovat požadavky nebo přání a vyhovět jim.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, nechat být; povolit, dovolit, připustit.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená předat to co komu na základě nějakého rozhodnutí či dohody.

odevzdat

Odevzdat: předat něco, co bylo přijato, za účelem vyřízení nebo splnění úkolu.

přenechat

Přenechat znamená předat kontrolu nebo vlastnictví něčemu nebo někomu jinému.

zříci se <čeho>

Odříct se čeho/čeho a zbavit se toho; odmítnout, zřeknout se.

rezignovat

Rezignovat znamená dobrovolně odstoupit z nějaké funkce nebo místa.

ustat (horka)

Ustat (horka) je fenomén, kdy se člověk cítí unavený a bledý a má neobvyklou teplotu.

ztratit se

Ztratit se znamená být příliš vzdálený od ostatních nebo se ocitnout v situaci, ve které se cítíte zmatení nebo ztracení.

skončit

Ukončit, dokončit, zakončit; přestat s činností, ukončit něco, co již započalo.

rozběhnout se <komu> (naproti)

Udělat rychlý krok a vyběhnout k někomu rychle a bez zbytečných otázek.

nechat se oklamat

Být omylem, omylem nebo omylem klamán.

zošklivit <co komu>

Znehodnotit vzhled někoho nebo něčeho.

započítat <co komu>

Započítat znamená zahrnout do počítání, připočíst k něčemu.

povstat <proti komu>

Povstat je vystoupení proti něčemu nebo někomu, aby se dosáhlo požadovaných cílů.

ztratit odvahu

Ztratit odvahu znamená ztratit odhodlání, sebedůvěru a schopnost čelit náročným situacím.

vymluvit <co komu>

Vymluvit znamená odmítnout to, co někdo řekl, nebo navrhl.

namluvit <co komu>

Namluvit znamená říci to, co má být slyšet.

dopravovat zboží <komu>

Dopravovat zboží znamená převážet ho z jednoho místa na druhé, aby se dostalo ke koncovému spotřebiteli.

ujmout se <čeho>

Převzít na sebe odpovědnost za něco.

nedovolit <co komu>

Nedovolit: označuje tak zakázat něco komu nebo něčemu.

odevzdat (adresátovi)

Odevzdat (adresátovi): předat věc, úkol, zprávu atd. do rukou adresáta.

žehnat <komu>

Žehnat je projevovat někomu štěstí, požehnání, lásku a dobro.

vyjmout <co z čeho>

Odstranit co z čeho, odpojit co od čeho, vyjmout co z čeho.

nevšimnout si <čeho>

Nezaregistrovat, nevšimnout si čeho.

zříci se (víry)

Zříci se znamená odmítnout nebo odložit víru nebo naději.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

dodat zbraně <komu>

Předat určitému subjektu zbraně a další vybavení.

vkládat <co do čeho>

Vkládat znamená zařazovat, vložit něco do něčeho.

být nevěrný <komu>

Být nevěrný znamená podvádět danou osobu a porušit věrnostní slib.

zprotivit se <co komu>

Odmítnout se, postavit se jednomu nebo čemukoliv, čelit čemukoliv; bránit se, mít odpor.

uhýbat <komu>

Uhýbat: vyhnout se čemu nebo komu; izolovat se, vyhýbat se, vyhýbat se setkávání.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces, při kterém je něco dokončeno nebo dokončeno.

být <bez čeho>

Být bez něčeho znamená nemít to nebo se o to připravit.

natlouci <komu>

Natlouci: silou něčímu přinutit k něčemu, případně získat násilím informace nebo údaje od někoho.

zrazovat <od čeho>

Zrazovat znamená donutit někoho přestat se chovat určitým způsobem nebo se vyhnout určitému jednání.

vznikat <z čeho>

Vznikat: objevovat se, být zdrojem počátku; získávat postupně existenci či sílu.

vydat <co komu>

Vydat znamená dát někomu něco, jako například vydat knihu, vydat pokyn, vydat rozsudek apod.

znít <komu> (v uších)

Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.