Ustoupit - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu ustoupit.
Význam: Ustoupit znamená vzdát se tvrdého postoje nebo stanoviska a přistoupit na názor nebo žádost druhé strany.
vzdát se
Vzdát se znamená odmítnout a opustit něco, co je důležité nebo významné.
podlehnout
Podlehnout znamená být ovlivněn a unést se, často ve smyslu neodolatelného pokušení, nebo se dát ovládnout jiné osobě nebo situaci.
poddat se
Poddat se znamená podřídit se něčí autoritě, respektovat jejich pravidla a názory.
odstoupit
Odstoupit je opustit nějakou pozici, postavení nebo situaci, kterou jste zastávali.
poodejít
Odejít, opustit místo nebo situaci.
couvnout
Couvnout znamená rychle se pohybovat zpět nebo se vracet.
stáhnout se
Stáhnout se znamená odstoupit nebo ustoupit na větší vzdálenost.
povolit <v čem>
Povolit: umožnit, dovolit, schválit.
vyhovět
Vyhovět znamená plnit požadavky někoho jiného, respektovat požadavky nebo přání a vyhovět jim.
nechat <čeho>
Nechat: ponechat, nechat být; povolit, dovolit, připustit.
postoupit <co komu>
Postoupit
odevzdat
Odevzdat: předat něco, co bylo přijato, za účelem vyřízení nebo splnění úkolu.
přenechat
Přenechat znamená předat kontrolu nebo vlastnictví něčemu nebo někomu jinému.
zříci se <čeho>
Odříct se čeho/čeho a zbavit se toho; odmítnout, zřeknout se.
rezignovat
Rezignovat znamená dobrovolně odstoupit z nějaké funkce nebo místa.
ustat (horka)
Ustat (horka) je fenomén, kdy se člověk cítí unavený a bledý a má neobvyklou teplotu.
ztratit se
Ztratit se znamená být příliš vzdálený od ostatních nebo se ocitnout v situaci, ve které se cítíte zmatení nebo ztracení.
skončit
Ukončit, dokončit, zakončit; přestat s činností, ukončit něco, co již započalo.
Podobná synonyma
pouštět se <do čeho> (bezhlavě)
Pouštět se: bezhlavě se vrhnout do něčeho, s nezváženým rizikem a bez zohlednění následků.
vynahradit <co komu>
Vynahradit: nahradit někomu určitou částku peněz či jinou výhodu za utrpěnou škodu.
ztratit (vítězství)
Prohrát, být poražen, získat méně než konkurence.
zříci se
Zříci se znamená odmítnout něco, co máme, nebo čeho se účastníme.
nechat odtéci (vodu)
Pustit vodu volným proudem, aby mohla odtéct.
distancovat se <od čeho>
Odstoupit a zůstat ve fyzické nebo emocionální vzdálenosti od čeho.
vyrovnat se <komu>
Dosáhnout s někým stejné úrovně vzájemného porozumění nebo souhlasu.
ztratit (na vážnosti)
Ztratit znamená zmeškat, zahodit nebo zapomenout na něco.
účastnit se <čeho>
Účastnit se znamená být součástí něčeho a účastnit se aktivním způsobem. Znamená to vykonávat konkrétní činnosti, poskytovat podporu nebo se účastnit v nějakém procesu.
nechat všeho
Nechat všeho znamená odpustit, odejít a přestat se starat o věci, které nelze ovlivnit.
povolit (pod tlakem)
Ustoupit, vzdát se a povolit činnost, kterou by jinak bylo zdrženo, protože je pod tlakem.
ukázat <komu> (cestu)
Ukázat cestu: dát pokyny, ukázat správný směr, aby se dotyčný dostal do cíle.
stačit <komu v čem>
Stačit je poskytnout dostatek čeho nebo někomu to, co je potřeba.
objasňovat <co komu>
Objasňovat znamená vysvětlovat nebo vykládat informace nebo myšlenky někomu.
domlouvat <komu>
Domlouvat
povídat <co komu>
Mluvit s někým o čemkoli, obvykle o zážitcích, plánech nebo názorech.
nechat si
Nechat si znamená ponechat si či zůstat s něčím, co jsme předtím měli.
povolit (odklad)
Povolit odklad je umožnit něco odložit na pozdější čas.
ustat
Ustat je sloveso označující přestat fungovat, přestat fungovat nebo mít schopnost fungovat.
způsobit újmu <komu>
Uškodit někomu; způsobit mu škodu, újmu či strádat.
postoupit
Předat určitou věc, funkci nebo odpovědnost dál.
nabít <komu>
Nabít
poskytnout <co komu>
Poskytnout: dát nebo umožnit někomu používat něco.
vytýkat <co komu>
Vytýkat znamená kritizovat něčí chování nebo činy, vyčítat jim a zdůrazňovat nedostatky.
žehnat <komu>
Žehnat je projevovat někomu štěstí, požehnání, lásku a dobro.
zastavit činnost <komu>
Přerušit činnost komu nebo čemu.
spílat <komu>
Spílat znamená ponižovat, urážet nebo kritizovat někoho.
opřít se <komu>
Opřít se
poroučet <co komu>
Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.