Ustat (horka) - synonyma

odstoupit

Odstoupit je opustit nějakou pozici, postavení nebo situaci, kterou jste zastávali.

poodejít

Odejít, opustit místo nebo situaci.

couvnout

Couvnout znamená rychle se pohybovat zpět nebo se vracet.

stáhnout se

Stáhnout se znamená odstoupit nebo ustoupit na větší vzdálenost.

povolit <v čem>

Povolit: umožnit, dovolit, schválit.

vyhovět

Vyhovět znamená plnit požadavky někoho jiného, respektovat požadavky nebo přání a vyhovět jim.

poddat se

Přijmout něčí autoritu, poslušně se podrobit; přiznat svoji porážku a uznat jejich nadřazenost.

vzdát se

Vzdát se znamená opustit, odevzdat nebo odmítnout něco, co je mít.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, nechat být; povolit, dovolit, připustit.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená předat to co komu na základě nějakého rozhodnutí či dohody.

odevzdat

Odevzdat: předat něco, co bylo přijato, za účelem vyřízení nebo splnění úkolu.

přenechat

Přenechat znamená předat kontrolu nebo vlastnictví něčemu nebo někomu jinému.

zříci se <čeho>

Odříct se čeho/čeho a zbavit se toho; odmítnout, zřeknout se.

rezignovat

Rezignovat znamená dobrovolně odstoupit z nějaké funkce nebo místa.

ztratit se

Ztratit se znamená být příliš vzdálený od ostatních nebo se ocitnout v situaci, ve které se cítíte zmatení nebo ztracení.

skončit

Ukončit, dokončit, zakončit; přestat s činností, ukončit něco, co již započalo.

domluvit <komu>

Domluvit znamená dojít k dohodě nebo uzavřít smlouvu s druhou stranou.

týt <z čeho>

Týt je slovní spojení, které znamená "využít, vyřešit nebo vyřešit problém".

vytknout <co komu>

Vytknout někomu něco znamená poukázat na jeho chyby nebo připomenout nedostatky.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vytvořit se z ničeho, stvořit se.

vrazit <komu> facku

Dát fyzický nátlak na někoho, aby se podvolil, nebo aby vyjádřil svůj nesouhlas.

nechat <co>

Nechat: udělat něco tak, aby to zůstalo nebo se stalo daným způsobem; dopustit, aby se něco odehrálo.

ujíst <čeho>

Ujíst je získat, zvládnout či zažít něco, co bylo vyčerpávající nebo obtížné.

brát <komu> (povolení)

Brát (povolení): prosazovat si právo vyžadované od někoho jiného, aby mohlo být použito.

nechat se oklamat

Být omylem, omylem nebo omylem klamán.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem; získat právní účinky, stát se vlastníkem čehosi.

líbit se <co komu>

Líbit se znamená být přitažlivým, zalíbit si někoho nebo něco.

vyhubovat <komu>

Udělit někomu pokutu, trest či jiný druh postihu za porušení pravidel.

dát <komu> výprask

Udeřit nebo trestat někoho fyzicky, například bičem, páskem nebo remcáním.

odporovat <komu>

Odporovat znamená jednat proti jeho přání nebo názoru; projevovat nesouhlas nebo odpor.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho znamená získat právo, moc nebo kontrolu nad čímsi.

radit <komu>

Radit je dávat návody, doporučení, rady, zkušenosti či poučení pro jiné.

ponořit se <do čeho>

Ponořit se do něčeho znamená dostat se do toho, zapojit se do činnosti, jež vyžaduje větší soustředění nebo pozornost.

opatřit <co komu>

Opatřit: dát/poskytnout něco komu.

dovtípit se <čeho>

Uhodnout, co druhá osoba myslí, nebo má na mysli.

nechat

Nechat: povolit, dovolit, aby se něco stalo; opustit, přenechat něco nebo někoho jinému.

pomáhat <komu>

Pomáhat znamená poskytovat někomu pomoc, aby mohl dosáhnout cíle, který si stanovil.

vyplývat <z čeho>

Vyplývat znamená odvozovat informace nebo závěry z daných faktů a okolností.

nařídit <co komu>

Přikázat někomu, aby něco udělal; uložit někomu, aby splnil určitý úkol.

nabídnout <co komu>

Nabídnout znamená poskytnout někomu možnost využití nějaké služby nebo produktu.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout: přitáhnout někoho do čehosi, přimět někoho, aby se zapojil do něčeho.

naskočit <do čeho>

Naskočit = rychle a bez připravenosti vstoupit do čeho, začít to používat/dělat.

nakládat <co do čeho n. na co>

Nakládat znamená přenášet nebo přesouvat z jednoho místa nebo prostoru do druhého.

skončit <co>

Ukončit, ukončovat činnost, akci nebo proces.

třískat <do čeho>

Třískat: rychle a silně rozbíjet, drtit, rozmístit.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.