Ustat (horka) - synonyma

odstoupit

Odstoupit je opustit nějakou pozici, postavení nebo situaci, kterou jste zastávali.

poodejít

Odejít, opustit místo nebo situaci.

couvnout

Couvnout znamená rychle se pohybovat zpět nebo se vracet.

stáhnout se

Stáhnout se znamená odstoupit nebo ustoupit na větší vzdálenost.

povolit <v čem>

Povolit: umožnit, dovolit, schválit.

vyhovět

Vyhovět znamená plnit požadavky někoho jiného, respektovat požadavky nebo přání a vyhovět jim.

poddat se

Přijmout něčí autoritu, poslušně se podrobit; přiznat svoji porážku a uznat jejich nadřazenost.

vzdát se

Vzdát se znamená opustit, odevzdat nebo odmítnout něco, co je mít.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, nechat být; povolit, dovolit, připustit.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená předat to co komu na základě nějakého rozhodnutí či dohody.

odevzdat

Odevzdat: předat něco, co bylo přijato, za účelem vyřízení nebo splnění úkolu.

přenechat

Přenechat znamená předat kontrolu nebo vlastnictví něčemu nebo někomu jinému.

zříci se <čeho>

Odříct se čeho/čeho a zbavit se toho; odmítnout, zřeknout se.

rezignovat

Rezignovat znamená dobrovolně odstoupit z nějaké funkce nebo místa.

ztratit se

Ztratit se znamená být příliš vzdálený od ostatních nebo se ocitnout v situaci, ve které se cítíte zmatení nebo ztracení.

skončit

Ukončit, dokončit, zakončit; přestat s činností, ukončit něco, co již započalo.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená vzdát se čeho, opustit prostor nebo se vzdálit od něčeho.

vynahradit <co komu>

Vynahradit je kompenzovat ztrátu nebo škodu, kterou někomu způsobíte.

odevzdat se

Odevzdat se znamená dát něco, co nám patří, někomu jinému nebo něčemu jinému.

nechtít se vzdát

Odhodlanost nevzdat se, neuhnout ze svého cíle, neustoupit ani před nejtěžšími překážkami.

odříkat se <čeho>

Odříkat se: vyjadřovat odmítnutí, odstoupení od něčeho.

svitnout <komu>

Svitnout znamená vyvolat v někom naději, náhlou myšlenku nebo nadšení.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

hledat (řešení čeho)

Hledat znamená vyhledávat něco nebo řešit problém, aby se dosáhlo cíle.

pochlebovat <komu>

Pochlebovat znamená vyjadřovat pochvalu nebo obdiv.

konfiskovat <komu> (majetek)

Konfiskovat je vyvlastnit majetek od někoho silou práva.

vzdát dík

Vyjádřit vděčnost někomu, kdo nám pomohl nebo se o nás postaral.

tkvět <komu> v mysli

Tkvět v mysli znamená být vyrytý hluboko v mysli, zůstat i po dlouhou dobu v paměti.

být na škodu <komu>

Být na škodu znamená ublížit někomu nebo něčemu, způsobit škodu nebo škodlivý dopad.

nakukovat <do čeho>

Nakukovat znamená pozorovat něco nebo někoho skrytě, z dálky nebo diskrétně.

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se: fyzicky se přiblížit k určité věci, udělat kontakt mezi dvěma objekty nebo osobami.

objasnit <co komu>

Vysvětlit co komu: vysvětlit nebo popsat jakýkoli pojem nebo problém, aby to druhá osoba pochopila.

hledět si <čeho>

Hledět si něčeho je důkladně se zaměřit na to, aby bylo dosaženo žádaného cíle.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: usilovat o něco, požadovat, vyžadovat.

osvobodit se <z čeho>

Zbavit se něčeho, co omezuje nebo brání, a získat svobodu.

vyhubovat <komu>

Vyhubovat znamená odstranit mu něco, co měl, nebo mu zakázat něco, co mohl dělat.

povolit (stavbu)

Povolit znamená schválit, udělit povolení k realizaci, umožnit (stavbu).

oddaný <komu>

Oddaný je člověk, který je věrný, věnuje se plně a snaží se prospívat druhému.

svěřovat se <komu>

Otevřít se někomu, sdílet s ním své myšlenky, pocity a trápení.

navléci <co komu>

Navléci = obléci na tělo, obléknout.

polichotit <komu>

Polichotit znamená říci něco příjemného, aby člověk pocítil uspokojení nebo pochvalu.

dávat <komu> cenu

Oceňovat někoho za jeho činy nebo výkon, dávat mu cenu.

radovat se <z čeho>

Radovat se znamená prožívat vnitřní radost a štěstí kvůli něčemu zvláštnímu.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se: dosáhnout cíle, plně dokončit.

povolit

Povolit: udělit souhlas nebo dovolit něco, co bylo předtím zakázáno.

projevení <čeho>

Představení něčeho navenek; vyjádření něčeho skrze slova nebo činy.