Facebook

Ustat (horka) - synonyma

Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu ustat (horka).

Význam: Ustat (horka) je fenomén, kdy se člověk cítí unavený a bledý a má neobvyklou teplotu.

odstoupit

Odstoupit je opustit nějakou pozici, postavení nebo situaci, kterou jste zastávali.

poodejít

Odejít, opustit místo nebo situaci.

couvnout

Couvnout znamená rychle se pohybovat zpět nebo se vracet.

stáhnout se

Stáhnout se znamená odstoupit nebo ustoupit na větší vzdálenost.

povolit <v čem>

Povolit: umožnit, dovolit, schválit.

vyhovět

Vyhovět znamená plnit požadavky někoho jiného, respektovat požadavky nebo přání a vyhovět jim.

poddat se

Přijmout něčí autoritu, poslušně se podrobit; přiznat svoji porážku a uznat jejich nadřazenost.

vzdát se

Vzdát se znamená opustit, odevzdat nebo odmítnout něco, co je mít.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, nechat být; povolit, dovolit, připustit.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená předat to co komu na základě nějakého rozhodnutí či dohody.

odevzdat

Odevzdat: předat něco, co bylo přijato, za účelem vyřízení nebo splnění úkolu.

přenechat

Přenechat znamená předat kontrolu nebo vlastnictví něčemu nebo někomu jinému.

zříci se <čeho>

Odříct se čeho/čeho a zbavit se toho; odmítnout, zřeknout se.

rezignovat

Rezignovat znamená dobrovolně odstoupit z nějaké funkce nebo místa.

ztratit se

Ztratit se znamená být příliš vzdálený od ostatních nebo se ocitnout v situaci, ve které se cítíte zmatení nebo ztracení.

skončit

Ukončit, dokončit, zakončit; přestat s činností, ukončit něco, co již započalo.

Podobná synonyma

vypovědět <komu> (válku)

Vypovědět válku znamená oznámit otevřenou válku, která může být mezi dvěma státy nebo mezi dvěma skupinami.

poznání <čeho>

Proces objevování, porozumění a učení se o daném tématu nebo jevu.

povolit

Povolit: umožnit, dovolit, schválit; dát někomu právo, požehnání nebo povolení konat něco.

ztratit

Ztratit: přijít o něco, o co se již nedokáže dosáhnout, zabývat se ztrátou času, energie nebo peněz.

pustit se <do čeho>

Začít se věnovat činnosti; zapojit se do něčeho.

panovat <komu>

Panovat znamená vládnout mu, být jim nadřazen a jejich jednání ovládat.

nechtít se vzdát

Odhodlanost nevzdat se, neuhnout ze svého cíle, neustoupit ani před nejtěžšími překážkami.

zbavovat <čeho>

Zbavovat se: osvobozovat se od čeho nebo se oddělit od čeho.

vbodnout <co do čeho>

Vbodnout znamená zapustit část tělesa (např. hřebíky) do jiného tělesa.

zamíchat se <do čeho>

Zamíchat se: udělat rychlý pohyb, míchat či mícháním kombinovat nějaké ingredience.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho znamená získat právo, moc nebo kontrolu nad čímsi.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

hníst <komu> (svaly)

Hníst znamená pohybovat svaly, aby se uvolnily a uvolnily napětí.

uráčit se <komu>

Učinit někomu čest zúčastněním se jeho oslavy, akce, události či společenské události.

hledět si <čeho>

Hledět si: pečlivě dbát na, být pozorný k, dbát na dodržování (něčeho).

ulevit <komu>

Ulevit znamená pomoci k osvobození od bolesti, úzkosti nebo jiného nepříjemného stavu.

dostat se <z čeho>

Dostat se: dosáhnout daného cíle/místa; dosáhnout výsledku/stavu.

vytmavit <co komu>

Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.

připomenout <co komu>

Připomenout: znovu připomenout někomu informaci, nápad nebo povinnost.

vzít <komu> (papíry)

Vzít (papíry) znamená převzít do vlastnictví papíry, které byly původně vlastněné jinou osobou.

vzít <z čeho>

"Vzít" znamená získat nebo uchopit danou věc.

dokázat <komu> (vinu)

Ukázat, že dotyčný je zodpovědný za nějaké zločin nebo špatné jednání.

ztratit z paměti

Zapomenout na informace, které kdysi byly člověku známé.

žehnat <komu>

Žehnání je projev přání štěstí, zdraví nebo úspěchu komu nebo něčemu.

vrazit <komu> facku

Dát fyzický nátlak na někoho, aby se podvolil, nebo aby vyjádřil svůj nesouhlas.

dát <komu> (stovku)

Poskytnout/darovat člověku stovku jako dar nebo peníze.

postoupit (dále)

Přenést odpovědnost, úkol nebo pravomoci na jinou osobu nebo jinou úroveň.

navléci <co komu>

Navléci = obléci na tělo, obléknout.