Ustat (horka) - synonyma

odstoupit

Odstoupit je opustit nějakou pozici, postavení nebo situaci, kterou jste zastávali.

poodejít

Odejít, opustit místo nebo situaci.

couvnout

Couvnout znamená rychle se pohybovat zpět nebo se vracet.

stáhnout se

Stáhnout se znamená odstoupit nebo ustoupit na větší vzdálenost.

povolit <v čem>

Povolit: umožnit, dovolit, schválit.

vyhovět

Vyhovět znamená plnit požadavky někoho jiného, respektovat požadavky nebo přání a vyhovět jim.

poddat se

Přijmout něčí autoritu, poslušně se podrobit; přiznat svoji porážku a uznat jejich nadřazenost.

vzdát se

Vzdát se znamená opustit, odevzdat nebo odmítnout něco, co je mít.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, nechat být; povolit, dovolit, připustit.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená předat to co komu na základě nějakého rozhodnutí či dohody.

odevzdat

Odevzdat: předat něco, co bylo přijato, za účelem vyřízení nebo splnění úkolu.

přenechat

Přenechat znamená předat kontrolu nebo vlastnictví něčemu nebo někomu jinému.

zříci se <čeho>

Odříct se čeho/čeho a zbavit se toho; odmítnout, zřeknout se.

rezignovat

Rezignovat znamená dobrovolně odstoupit z nějaké funkce nebo místa.

ztratit se

Ztratit se znamená být příliš vzdálený od ostatních nebo se ocitnout v situaci, ve které se cítíte zmatení nebo ztracení.

skončit

Ukončit, dokončit, zakončit; přestat s činností, ukončit něco, co již započalo.

vkládat <co do čeho>

Vkládat znamená zařazovat, vložit něco do něčeho.

namluvit <co komu>

Namluvit - sdělit někomu něco verbálně, říci mu to.

vrážet <do čeho>

Vrážet do něčeho znamená zabodávat, zasouvat silou.

radit <komu>

Radit je dávat návody, doporučení, rady, zkušenosti či poučení pro jiné.

dotknout se <čeho>

Dotknout se <čeho>: zasáhnout a ovlivnit, změnit nebo oživit něco.

vynadat <komu>

Vynadat někomu je důrazně ho upozornit na jeho nevhodné chování, často za účelem změnit jeho chování.

dostat <koho z čeho>

Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.

vzdát se <čeho>

Opustit něco, vzdát se toho, odříct se čeho; odmítnout, odstoupit od toho.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces nebo činnost dokončení něčeho, např. projektu, úkolu nebo cíle.

předčítat <co komu>

Předčítat: číst něco před publikem, představovat někomu text nebo učivo.

mít se <ke komu>

Mít se ke komu je výraz pro vztah, kdy se můžete spolehnout na druhou osobu a cítit se s ní v bezpečí.

příslušet <co komu>

Příslušet znamená patřit, být součástí, mít spojení, být závislý na čem/kom.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat kontrolu nad čím.

vyplývat <z čeho>

Vyplývat znamená vycházet z určité skutečnosti nebo informace a dospět k určité závěrečné myšlence.

mít užitek <z čeho>

Mít užitek z čeho znamená získat obecnou výhodu, přínos nebo prospěch z čeho.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat z předchozího, být výsledkem čeho.

oznámit <co komu>

Oznámit: sdělit někomu něco důležitého, aby mohl přijmout potřebná opatření.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vyvinout se, objevit se, vytvořit se.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

ztratit odvahu

Ztratit odvahu znamená ztratit odhodlání, sebedůvěru a schopnost čelit náročným situacím.

ztratit <nad čím> kontrolu

Ztratit kontrolu znamená nedobrovolně přestat ovládat situaci nebo proces.

nabýt <čeho>

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, získat význam, vědomosti nebo dovednosti.

přidávat <co do čeho>

Přidávat znamená připojit něco k něčemu jinému, aby toho bylo více.

sugerovat <co komu>

Sugerovat znamená naznačovat něčemu, co je vhodné nebo žádoucí.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout : uniknout nebo se zbavit potíží, útrap, nebezpečí nebo odpovědnosti.

odkazovat <ke komu n. čemu>

Poukazovat na něčí myšlenky či činy, nebo na to, čemu by se mělo vyhnout.

postoupit

Předat, převést nebo přenést něco nebo někoho na vyšší úroveň nebo místo.

představit <koho komu>

Představit znamená předložit někomu informace o někom jiném nebo o čemkoli jiném.

přenechat <co komu>

Přenechat: darovat či předat někomu jinému vlastnictví, moc či úkol.

hlava (čeho)

Hlava je vrchol nebo vrcholová část těla, obvykle omezená krkem a obklopená čelistmi a čelistmi.