Facebook

Ustat (horka) - synonyma

Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu ustat (horka).

Význam: Ustat (horka) je fenomén, kdy se člověk cítí unavený a bledý a má neobvyklou teplotu.

odstoupit

Odstoupit je opustit nějakou pozici, postavení nebo situaci, kterou jste zastávali.

poodejít

Odejít, opustit místo nebo situaci.

couvnout

Couvnout znamená rychle se pohybovat zpět nebo se vracet.

stáhnout se

Stáhnout se znamená odstoupit nebo ustoupit na větší vzdálenost.

povolit <v čem>

Povolit: umožnit, dovolit, schválit.

vyhovět

Vyhovět znamená plnit požadavky někoho jiného, respektovat požadavky nebo přání a vyhovět jim.

poddat se

Přijmout něčí autoritu, poslušně se podrobit; přiznat svoji porážku a uznat jejich nadřazenost.

vzdát se

Vzdát se znamená opustit, odevzdat nebo odmítnout něco, co je mít.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, nechat být; povolit, dovolit, připustit.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená předat to co komu na základě nějakého rozhodnutí či dohody.

odevzdat

Odevzdat: předat něco, co bylo přijato, za účelem vyřízení nebo splnění úkolu.

přenechat

Přenechat znamená předat kontrolu nebo vlastnictví něčemu nebo někomu jinému.

zříci se <čeho>

Odříct se čeho/čeho a zbavit se toho; odmítnout, zřeknout se.

rezignovat

Rezignovat znamená dobrovolně odstoupit z nějaké funkce nebo místa.

ztratit se

Ztratit se znamená být příliš vzdálený od ostatních nebo se ocitnout v situaci, ve které se cítíte zmatení nebo ztracení.

skončit

Ukončit, dokončit, zakončit; přestat s činností, ukončit něco, co již započalo.

Podobná synonyma

dopustit se <čeho>

Dopustit se - udělat něco nebo činit nějakou chybu.

dbalý <čeho>

Dbalý je označení pro osobu, která je pečlivá a dbá na detail, přičemž se snaží o dosažení vysoké kvality a spolehlivosti.

ztratit hlavu

Ztratit hlavu znamená neopatrně reagovat, začít se chovat hystericky, ztratit kontrolu nad situací.

stáhnout (prsten)

Stáhnout prsten znamená zvednout prsten z místa, kde je uložen, a přenést ho jinam.

odložit <co komu>

Odložit : uskutečnit později, přesunout časově na později.

investovat <do čeho>

Investovat je vložit peníze do něčeho, co vám přinese budoucí zisky nebo užitek.

oblékat se <do čeho>

Převléct se do daného oděvu nebo oblečení.

zmocňovat se <čeho>

Uchopit a převzít do své kontroly, získat obecnou autoritu nad čím/kým.

odlít <čeho>

Odlít znamená odtrhnout se nebo odletět (z čeho, co).

počkat <komu s čím>

Čekat, aby někomu něco poskytlo, dalo nebo dovolilo.

využít <čeho> (negativně)

Využít negativně znamená činit zneužití, využívat nezákonně, či bez souhlasu.

ukrást <co komu>

Ukrást znamená bez svolení odcizit někomu jeho vlastnictví.

bořit se <do čeho>

Bořit se: dělat rychlé a intenzivní úpravy či změny v dané oblasti/situaci.

dopisovat <co do čeho>

Pokud je dopisovat vyjadřováno jako činnost, znamená to psát si zprávy, listy nebo dopisy s někým jiným.

dávat <komu> (cenu)

Přidělit někomu cenu nebo ocenění za úspěch, výkon nebo zásluhy.

domýšlet se <čeho>

Předvídat a dopočítat si výsledek, vyvozovat za sebou logicky navazující závěry.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená přijmout druhou stranu, odejít ze stávající situace či pozice.

přisoudit <co komu>

Přisoudit znamená připojit něco k něčemu, nebo přiřadit něco k něčemu; připsat něco někomu, přičíst něco někomu.

zabránit <komu v čem>

Zabránit: překážet někomu v něčem, udělat mu překážku, aby nemohl dosáhnout svého cíle.

připomenout <co komu>

Připomenout: znovu vyvolat paměť na něco, co už bylo zapomenuto nebo zanedbáno.

vynahradit <co komu>

Vynahradit: nahradit někomu určitou částku peněz či jinou výhodu za utrpěnou škodu.

utít <komu> (řeč)

Utít: odvrátit, omluvit se, upustit od něčeho.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě; zanechat místo, vzkaz, myšlenky či činy.

zmocnit se <čeho>

Získat plnou moc a kontrolu nad něčím.

vybít <komu> (zuby)

Vybít zuby: fyzicky napadnout člověka a způsobit mu zranění, obvykle na obličeji a čelisti.

dát výstrahu <komu>

Udělit varování člověku jako předzvěst potenciálního trestu za jeho jednání.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: způsobit, že něco nastane, zařídit, aby se něco stalo.

nechat

Nechat: přenechat, opustit, dovolit, pustit, povolit, zanechat.

ubrat <z čeho>

Ubrat znamená snížit množství nebo intenzitu čehokoli.