Uniknout - synonyma

odletět <kam>

Odletět znamená opustit nějaké místo a odcestovat do jiného místa letadlem.

vzdálit se

Odejít, odstranit se nebo se vzdálit; odloučit se od cíle, místa nebo osoby.

odběhnout

Odběhnout znamená rychle odejít, nebo urychleně opustit nějaké místo.

odejít

Odejít: opustit místo, přestat být přítomen; nechat se někam přemístit; zanechat; ukončit účast.

utéci

Utekl, urychleně odešel, uprchl z místa.

zmizet

Zmizet znamená opustit místo nebo situaci, stát se neviditelným nebo nezodpovědným.

ztratit se

Ztratit se znamená být zmatený, ztracený nebo zabloudit; nevědět, kde se nacházíš, ani co dělat.

minout

Minout znamená užít nebo vynaložit něco v plném rozsahu nebo dokonce překročit.

uprchnout (z vězení)

Uprchnout znamená uniknout z nějakého místa, obvykle ze zajetí, ať už to bývá vězení nebo jiné zařízení.

vyváznout

Vyváznout znamená uniknout nebo se zbavit něčeho nepříjemného.

vyklouznout

Vyklouznout znamená uniknout nebo se dostat ze situace, ve které se člověk ocitne.

zachránit se

Odpověď: Ubránit se nebezpečí, vyhnout se ohrožení, zachránit sebe sama.

nezpozorovat <co>

Nedetekovat; nespatřit, nezaznamenat, nerozeznat.

nepostřehnout

Nepostřehnout znamená nevšimnout si něčeho, nezaregistrovat, neuvědomit si.

nevšimnout si

Nepozornost, neopatrnost, přehlédnutí, nezaznamenání.

ztratit (hlas)

Ztratit hlas znamená nemít schopnost mluvit nebo zpívat, kvůli nemoci nebo únavě.

vyváznout (obratně)

Ubránit se neúspěchu, uniknout škodě; vyváznout = zdárně a úspěšně projít nástrahami.

uprchnout

Uprchnout: uniknout z místa nebo situace, aby se uteklo nebo uniklo před něčím nebo někým.

vězení

Vězení je místo, kde se osoby, které se dopustily trestného činu, ocitají na omezenou dobu, aby jim bylo uloženo trest.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout : uniknout nebo se zbavit potíží, útrap, nebezpečí nebo odpovědnosti.

zachránit

Uchránit nebo ochránit před nebezpečím; poskytnout úlevu nebo spásu.

vyklouznout <z čeho>

Vyklouznout z čeho je doslova uvolnit se nebo uniknout z něčeho, co je obtížné či nepříjemné.

vzdálit

Odstoupit nebo se vzdalovat od čeho nebo od někoho; být dál, být vzdálen.

vyklouznout <co komu>

Vyklouznout: uniknout, dostat se z něčeho/z něčí přítomnosti nebo vlivu.

odletět (vlaštovky)

Odletět znamená opustit místo, z kterého vyletěly vlaštovky, aby se přesunuly do jiného.

dát do vězení

Uvěznit, odnést svobodu osobě trestem, odeslat ji do vězení.

ztratit

Ztratit: ztratit něco nebo někoho, znamená vědomě či nevědomě o něm ztratit přehled, nebo se jím neúmyslně zbavit.

ztratit se <co>

Ztratit se: zapomenout se v něčem ztratit, přestat být schopný pochopit situaci nebo život.

utéci (rok)

Utéci: být pryč nebo se odchýlit od původního místa či postavení; uprchnout.

ztratit (na vážnosti)

Ztratit znamená zmeškat, zahodit nebo zapomenout na něco.

ztratit se (barva)

Ztratit se (barva) znamená přestat být viditelný, být přehlížen nebo zapomenut.

odejít <odkud>

Odejít: opustit místo, odchod, ukončit přítomnost.

ztratit (chlupy)

Ztratit chlupy: zbavit se chlupů nebo vypadnout z něčeho (např. z kůže).

ztratit (čas)

Ztratit čas znamená promarnit čas, který by mohl být využit k dosažení cílů nebo splnění úkolů.

ztratit <co>

Ztratit: ztrácet, přijít o, nepřijít k úplnému nebo částečnému zániku nebo odejmutí (čehokoli).

minout (mládí)

Minout znamená prožít období mládí, jít dál a stát se dospělým.

ztratit (nervy)

Ztratit nervy znamená projevit známky úzkosti, únavy, vyčerpání nebo strachu.

odejít (nenápadně)

Opustit/zmizet; rozloučit se a odejít.

vzdálit se (chůzí)

Odejít, odejít pryč, odcházet, odsunout se, odstoupit, ustoupit.