Uhodit - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu uhodit.
Význam: Uhodit znamená fyzicky zasáhnout něčí tělo silnou ránou nebo nárazem.
tít
Tít je titul nebo název, který se obvykle používá k popisu nebo identifikaci něčeho, například knihy, filmu, uměleckého díla nebo pozice.
udeřit
Udeřit: fyzicky člověka nebo předmět, silně nárazem; něčím zasáhnout, např. pěstí, bičem.
praštit
"Praštit" znamená silně udeřit nebo rázně odseknout.
ukrást
Ukrást je používáno pro označení činu násilného odcizení majetku bez souhlasu vlastníka.
odcizit
Odcizit znamená ukrást nebo převzít něčí majetek nebo vlastnická práva bez jejich vědomí nebo povolení.
vyseknout (poklonu)
Vyseknout poklonu je vyjádřit úctu, respekt nebo obdiv k někomu.
nechat <čeho>
Nechat: ponechat, zanechat, přenechat; dopustit, aby se něco stalo, nepřekážet.
přestat <s čím>
Přestat: ukončit činnost; zastavit; skončit.
praštit <s čím>
Praštit je vyjádření pro silný náraz čehokoli proti něčemu.
udeřit <koho>
Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.
zasáhnout
Zasáhnout znamená zasahovat nebo ovlivňovat nějakou situaci. Může to být fyzické nebo dokonce i psychické zásahy.
máznout
Máznout znamená provádět jednoduché úkony, opakovat je nebo se v nich trénovat. Je to také slovo používané pro popis nudného nebo opakujícího se pracovního úkolu.
bacit
Bacit znamená házet něco daleko nebo hodit něco na něco jiného. Toto slovo se také může použít k popisu úderu nebo zásahu.
zaútočit <na koho>
Zaútočit
napadnout <koho>
Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.
přijít (zima)
Přijít = příchod zimy, kdy teplota klesá a příroda přechází do zimního spánku.
nastat
Přijít do stavu, být na místě; příchod, začátek.
Podobná synonyma
zmocnit se <koho> (strach)
Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.
poškodit <koho>
Poškodit
obelhávat <koho>
Obelhávat znamená podvádět nebo oklamat někoho, abyste dosáhli bez jeho vědomí nebo souhlasu něčeho.
zbavit se <čeho>
Vyhnout se, osvobodit se, zbavit se čeho/čeho.
utvrdit <koho v čem>
Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.
utrápit <koho>
Utrápit
sklíčit <koho>
Sklíčit
zapadat <do čeho>
Zapadat se vztahuje k situacím, kdy se určitá věc či osoba fyzicky, nebo i symbolicky, stává součástí nebo součástí jednoho celku.
osvobodit <koho>
Uvolnit někoho z pout, povinností nebo jiného omezení/závazku.
vyčerpávat <koho> (nervově)
Vyčerpávat se znamená vyčerpat fyzickou či psychickou sílu, čímž člověk trpí únavou a vyčerpáním.
otírat se <o koho>
Otírat se
poučovat <koho>
Poučovat
dokonání <čeho>
Dokonání je proces, při kterém je něco dokončeno nebo dokončeno.
pověřit <koho>
Pověřit
ukrýt <koho>
Ukrýt
svatořečit <koho>
Svatořečit znamená vyzdvihovat někoho jako svatého nebo posvátného.
zbít <koho>
Zbít znamená fyzicky napadnout člověka, který je úmyslně a silou zraněn.
dostat <koho z čeho>
Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.
hostit <koho>
Hostit znamená udělat něčím hostě pohodlným a řídit jejich návštěvu. To může zahrnovat pohostit je, udělat pro ně příjemný prostor, pomoci jim s jakýmikoli potřebami a ujistit se, že jsou v pohodě.
vynutit <co z koho>
Vynutit: donutit někoho k činu nebo akci, kterou by jinak neučinil.
líbat <koho>
Líbat se označuje pro dotek rtů, obvykle ve výrazu lásky nebo náklonnosti.
nabádat <koho k čemu>
Nabádat znamená prosit nebo přesvědčovat koho o něčem.
pobízet <koho k čemu>
Pobízet znamená vyzývat k činu, aby se někdo snažil k dosažení určitého cíle.
zastat se <koho>
Zastat se koho znamená projevit k němu podporu, bránit jeho zájmy a stát se jeho obhájcem.
zprostit <koho čeho>
Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).
opatrovat <koho>
Starat se o někoho, vykonávat péči, být jeho dobrým průvodcem a pomáhat mu či jí s potřebami.
oslovit <koho>
Oslovit někoho: adresovat se k němu s prosbou či žádostí.
rozmazlovat <koho>
Rozmazlovat znamená dávat někomu neustálou pozornost a přízeň, obdarovávat ho dárky a laskavostmi.
zmocnit se <čeho>
Zmocnit se čeho znamená získat právo, moc nebo kontrolu nad čímsi.
vyčenichat <koho n. co>
Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.