Ubezpečovat - synonyma

chránit

Chránit znamená ochraňovat nebo bránit něčemu, aby se ušetřilo před poškozením nebo útokem.

zabezpečovat

Zabezpečovat znamená dělat kroky pro zajištění bezpečnosti, stability nebo ochrany.

zajišťovat

Zajišťovat znamená přijmout opatření nezbytná k zabezpečení úspěchu nebo dokončení něčeho.

tvrdit

Tvrdit znamená prohlašovat, odvolávat se na něco jako na skutečnost nebo jako na závazný názor.

ujišťovat

Ujišťovat znamená znovu a znovu potvrzovat nebo zdůrazňovat něco, o čem se předpokládá, že je pravdivé.

ujišťovat <koho>

Ujišťovat znamená přesvědčit nebo povzbudit někoho, aby byl jistý a uklidněný.

tvrdit <co komu>

Tvrdit znamená vyjádřit něco s pevnou vírou, nebo jednostranně prohlásit.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat: přinutit někoho, aby uvěřil nebo udělal něco skrze argumenty a vysvětlení.

dovolit odejít <komu>

Povolit někomu odejít, aby mohl jít dál nebo jinam.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorně se dívat na jeho činy, pohyby nebo vystupování.

polapit <koho>

Polapit znamená chytit někoho nebo něco fyzicky.

omrzet <koho co>

Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.

spatřit <koho n. co>

Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.

připravit <koho o co>

Připravit: předem udělat nebo dokončit vše potřebné pro úspěšný průběh něčeho.

škodit <komu>

Ublížit, způsobit škodu, způsobit újmu někomu.

stačit <komu v čem>

Stačit znamená být dostatečným pro něčí potřeby, požadavky nebo očekávání.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

vychystat <koho>

Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.

být příliš shovívavý <ke komu>

Být příliš shovívavý k někomu znamená příliš tolerovat jeho chování nebo jednání.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyvíjet na něj silný tlak, aby splnil něco, co se od něj vyžaduje.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit (někoho) k něčemu; přesvědčit; vynutit si.

poručit <komu>

Poručit znamená dát jim příkaz nebo rozkaz, aby něco udělali.

vracet čest <komu>

Vracet čest: projevit úctu druhému člověku slovy nebo činy, aby potvrdil/a jeho význam.

zmýlit <koho>

Zmýlit - odradit někoho od správného jednání, zavádět ho v omyl.

poslat <komu> vzkaz

Poslat osobě vzkaz - sdělit jí informace, myšlenky nebo pocity.

naštvat <koho>

Naštvat znamená rozzlobit někoho, rozčílit ho nebo dát najevo svůj rozhořčený postoj vůči němu.

znavit <koho>

Znavit je schopnost najít a pochopit něčí specifickou potřebu nebo situaci a přizpůsobit se jí.

dostávat <z koho> (přiznání)

Dostávat znamená získávat nějakou formu přiznání od dané osoby.

zničit <koho n. co>

Zničit: vyhlazovat, ničit, poškozovat nebo zabíjet.

doběhnout <koho>

Doběhnout - doběhnout k někomu fyzicky, aby se s ním setkal/a.

upozornit <koho nač>

Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.

hlasovat <pro koho>

Hlasovat znamená vybrat kandidáta a dát mu svůj hlas ve volbách.

učit <koho>

Učit se označuje pro proces poskytování informací nebo dovedností tomu, koho se učí.

vládnout <komu>

Vládnout znamená mít kontrolu nad něčím nebo někým a rozhodovat o jeho činnosti.

zamilovat si <koho>

Projevit velkou lásku a náklonnost k osobě; zažít silné city a emoce; čerpat z lásky nesmírnou radost.

vypudit <koho>

Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená využívat jeho důvěru k tomu, aby se do jeho majetku dostalo něco, co nepatří vám.