štvát - synonyma

vyvolávat

Vyvolávat znamená vzbuzovat, vyvolávat vzpomínky, emoce nebo reakce.

působit

Působit: vyvíjet vliv, mít dopad, mít účinek, zapůsobit, ovlivnit.

rozněcovat

Rozněcovat znamená rozdmýchat, rozproudit nebo podpořit nějakou myšlenku, zájem, náladu nebo činnost.

povzbuzovat <k čemu>

Povzbuzovat znamená podporovat a inspirovat někoho k něčemu.

pobízet

Pobízet znamená nutit někoho konat něco, vybízet ho k činu, aby se něčeho zbavil nebo dosáhl určitého cíle.

pobuřovat

Provokovat k nezákonnému jednání nebo k nevhodnému chování.

dráždit

Dráždit znamená vyvolávat reakce nebo emoce (jako například rozrušení, rozčilení nebo úzkost) u druhé osoby.

provokovat

Provokovat znamená vyvolávat vlnu pohoršení nebo rozpaky; pobízet nebo vyzývat k něčemu, co je považováno za nevhodné.

honit

Honit je verbální výraz pro provádění nějaké činnosti rychle nebo se snažit dosáhnout něčeho dříve.

hnát^5

Hnát znamená přinutit nebo donutit něco dělat rychle, silou nebo naléháním.

stíhat

Stíhat znamená trestat nebo souzenit, snažit se dosáhnout nějakého cíle nebo vyhovět požadavkům.

lovit

Lovit znamená pátrat a hledat, aby se chytila nebo ulovila zvířata nebo ryby.

pronásledovat

Provádět činy, které mají za cíl zastrašit, znepříjemnit či omezit jinou osobu.

podněcovat

Podněcovat znamená vyvolávat, stimulovat či vzbuzovat zájem, něčí výkon, nápad nebo změnu.

popuzovat

Popuzovat je nátlaková metoda, která zahrnuje vábení, vybízení nebo podněcování k něčemu.

popichovat

Vyvolávat námět k hádce, konfliktu či sporů; podněcovat, pobízet, provokovat.

poštívat

Poštívat znamená dodržovat tradice, zvyky a obyčeje, řídit se určitými pravidly a předpisy.

rozčilovat

Rozčilovat znamená vyvolat ve vás hněv nebo rozrušení.

zlobit

Zlobit je jednání, které projevuje nepříjemné emoce a zahrnuje rozčílenou reakci člověka.

dopalovat

Dopalovat znamená zvýšit účinnost či výkon, obvykle motoru, přidáním dalších látek.

dožírat

Dožírat znamená získávat informace, zjišťovat něco, dovídat se, ptát se a zjišťovat.

ubránit se <čemu>

Ubránit se: odolat, zabránit účinkům, obránit se před útokem.

ponoukat <koho k čemu>

Vybízet k úkonu, motivovat.

odhodlávat se <k čemu>

Odhodlávat se znamená mít odvahu a víru a přijmout rozhodnutí konat něco.

mít vztah <k čemu>

Mít vztah k něčemu znamená být propojený s něčím, být spojený s něčím prostřednictvím citů, přátelství, vzájemného respektu nebo lásky.

zlobit se

Zlobit se znamená chovat se agresivně, zuřivě nebo naštvaně vůči někomu nebo něčemu.

hnát se (vpřed)

Hnát se znamená jít rychle dopředu, snažit se dosáhnout svého cíle.

věnovat <čemu> (pozornost)

Věnovat pozornost: poskytnout (čemu) pozornost, věnující čas a úsilí danému cíli.

oddávat se <čemu>

Přikládat se něčemu; prožívat to s intenzitou.

dostát <čemu>

Splnit povinnost, zodpovídat za něco, dodržovat předem stanovené podmínky.

tíhnout <k čemu>

Tíhnout znamená přitahovat se k něčemu nebo někomu.

příslušet <k čemu>

přimět <koho k čemu>

Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.

podněcovat <koho>

Podněcovat znamená vyvolávat či stimulovat jistou činnost, názor či zájem.

přizpůsobit se <čemu>

Adaptovat se k situaci; přizpůsobit se podmínkám.

hnát se

Hnát se znamená jít nebo dělat něco rychle, naléhavě a s intenzitou.

přizpůsobit <čemu>

Přizpůsobovat se, předvídat potřeby a způsoby, jak změnit něco, aby vyhovovalo požadavkům nebo okolnostem.

vyhnout se <čemu>

Vyhnout se: uniknout, vyvarovat se, vyhýbat se čemukoli.

přiřadit <co čemu>

Přiřadit znamená označit určitou věc nebo osobu za danou věc nebo osobu.

tíhnutí <k čemu>

Tíhnutí je nedobrovolný pocit přitahování nebo touhy po něčem nebo někom.

přikročit <k čemu>

Přikročit: začít konat kroky k dosahování cíle.

zabránit <čemu>

Zabránit: předejít, omezit nebo zastavit něco, co se chystá nebo již probíhá.

řadit <koho k čemu>

Řadit znamená uspořádat něco do určitého pořádku nebo podle určitého klíče.

rozhodnout se <k čemu>

Udělat jasné rozhodnutí o tom, co je třeba udělat.

dodat <co k čemu>

Dodat: přidat něco potřebného, doručit.

překážet <čemu>

Překážet: zabránit něčemu postoupit nebo dosáhnout cíle; představovat přítěž, která brání činnosti.