Zlobit - synonyma
Celkem nalezeno 20 synonym ke slovu zlobit.
Význam: Zlobit je jednání, které projevuje nepříjemné emoce a zahrnuje rozčílenou reakci člověka.
honit
Honit je verbální výraz pro provádění nějaké činnosti rychle nebo se snažit dosáhnout něčeho dříve.
hnát^5
Hnát znamená přinutit nebo donutit něco dělat rychle, silou nebo naléháním.
stíhat
Stíhat znamená trestat nebo souzenit, snažit se dosáhnout nějakého cíle nebo vyhovět požadavkům.
lovit
Lovit znamená pátrat a hledat, aby se chytila nebo ulovila zvířata nebo ryby.
pronásledovat
Provádět činy, které mají za cíl zastrašit, znepříjemnit či omezit jinou osobu.
podněcovat
Podněcovat znamená vyvolávat, stimulovat či vzbuzovat zájem, něčí výkon, nápad nebo změnu.
popuzovat
Popuzovat je nátlaková metoda, která zahrnuje vábení, vybízení nebo podněcování k něčemu.
popichovat
Vyvolávat námět k hádce, konfliktu či sporů; podněcovat, pobízet, provokovat.
poštívat
Poštívat znamená dodržovat tradice, zvyky a obyčeje, řídit se určitými pravidly a předpisy.
rozčilovat
Rozčilovat znamená vyvolat ve vás hněv nebo rozrušení.
dopalovat
Dopalovat znamená zvýšit účinnost či výkon, obvykle motoru, přidáním dalších látek.
dožírat
Dožírat znamená získávat informace, zjišťovat něco, dovídat se, ptát se a zjišťovat.
hněvat <koho>
Hněvat se míní projevovat velkou nebo silnou nespokojenost a zlost, zejména na někoho.
popouzet
Popouzet znamená vyvolávat, podněcovat nebo vzbuzovat nějaké chování nebo myšlenky.
dráždit
Dráždit znamená vyvolávat vzrušení nebo vzrušení, často provokací nebo výzvou.
škádlit <koho>
Škádlit: dráždit (někoho) legračními poznámkami či dotazy s cílem vyvolat smích nebo pobavení.
dobírat si
Dobírat si znamená získat něco navíc, aby bylo dosaženo požadovaného cíle nebo zlepšeno výsledek.
nefungovat (motor)
Motor není schopen pracovat a nefunguje.
hněvat se
Hněvat se znamená projevovat zlost, rozhořčení či nespokojenost.
horšit se
Horšit se znamená zhoršovat sebe nebo něco jiného; zhoršovat se v kvalitě, účinnosti, výkonu nebo funkčnosti.
Podobná synonyma
dostat <co z koho> (násilím)
Získat násilím něco od někoho.
potupit <koho n. co>
Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.
odmítnout <koho n. co>
Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.
týrat <koho>
Fyzické či psychické týrání druhého jedince, které ve výsledku způsobuje útrapy a trápení.
vyvést <koho> (ven)
Vyvést osobu ven, fyzicky ji vytáhnout z místa, kde se nachází.
zlehčovat <koho n. co>
Zlehčovat znamená snižovat důležitost, vážnost nebo váhu něčího.
zastrašovat <koho>
Zastrašovat znamená nutit někoho něčím dělat nebo nedělat, vyhrožováním nebo vyvíjením nátlaku.
předstihnout <koho>
Předstihnout
polekat <koho>
Polekat vyjadřuje mírné napomenutí za něco, co se udělalo špatně.
obejít <koho>
Obejít se znamená vyhnout se něčímu nebo něčemu, obcházet, zdržet se.
dát se <do koho>
Zaměřit se na někoho/něco; přijmout (či odmítnout) jeho/jeho požadavky.
nevražit <na koho>
Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.
postříkat <koho n. co> (blátem)
Nastříkat blátem koho/co.
postihnout <koho> (zákon)
Postihnout
ztlouci <koho>
Ztlouci
dostat <koho z čeho>
Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.
představit <koho>
Představit
popichovat <koho>
Popichovat
oblékat <koho>
Oblékat
nakopávat <koho>
Nakopávat znamená verbálně či fyzicky napadat, urážet nebo obtěžovat někoho.
dohonit <koho>
Dohonit
pokořit <koho>
Pokořit znamená porazit, zdolat nebo se zbavit něčí dominance nad druhým.
naléhat <na koho>
Naléhat znamená vyžadovat něco intenzivně a trvalou formou. Něco, na co je někdo vyzýván, jehož požadavky jsou silně zdůrazňovány.
přejímat <od koho> výsledky
Přejímat
pobavit <koho>
Pobavit
ozbrojit <koho>
Ozbrojit (koho) znamená dodat mu zbraně a výzbroj, aby byl schopen chránit sebe nebo jiné.
tlačit <na koho>
Tlačit
útočit <na koho>
Útočit je provádět útok na někoho, aby se dosáhlo určitého cíle.
podnítit <koho n. co>
Podnítit: stimulovat, vzbudit zájem, povzbudit.
zasvěcovat <koho> Bohu
Zasvěcovat se doporučuje jako osobní volba, aby člověk mohl ve svém životě přijímat Boží milost a pomoc.