Přimět - synonyma

přinutit

Přinutit: donutit druhého, aby udělal něco, co nechtěl.

donutit

Donutit znamená přinutit někoho k něčemu, často proti jeho vůli.

dohnat

Dohnat znamená dosáhnout stejného stavu, jako někdo jiný, nebo se přiblížit k něčemu, co jste zmeškali.

dovést

Udělat nebo donutit někoho/něco k dosažení cíle; dovést někoho/něco k cíli.

dopravit

Dopravit znamená přepravit něco z bodu A do bodu B.

odvést

Odvést znamená odebrat, odejít nebo odstranit něco.

být příčinou <čeho>

Být příčinou čeho: být zdrojem něčeho, co má následky nebo důsledky.

přivodit

Přivodit znamená způsobit něco, co bylo dříve neexistující.

způsobit

Způsobit: vyvolat, zavinit, zapříčinit.

pohnout

Pohnout znamená změnit pozici, místo nebo směr; pohnout může znamenat i pohybovat se nebo změnit názor.

přesvědčit

Přesvědčení je proces přesvědčování někoho o něčem, aby byl nakonec ochoten akceptovat a přijmout myšlenku.

dohnat <koho>

Dohnat = doběhnout k někomu nebo něčemu, dostihnout, dohnat ztrátu.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená získávat informace, inspiraci nebo podporu z něčeho.

používat <čeho n. co>

Používat znamená využívat nebo aplikovat něco pro nějaký účel.

domoci se <čeho>

Domoci se čeho: dosáhnout cíle nebo požadovaného výsledku, překonat překážky a dosáhnout úspěchu.

odvodit <co z čeho>

Odvodit znamená "vyvodit nebo učinit závěr z dřívějších informací nebo argumentů".

vydolovat <co z čeho>

Vydolovat znamená získat něco z něčeho díky úsilí a pracovnímu výkonu.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout: přitáhnout někoho do čehosi, přimět někoho, aby se zapojil do něčeho.

vystříhat se <čeho>

Vystříhat se znamená vyhnout se, vyvarovat se čehokoli.

pohnout <čím>

Pohnout znamená fyzicky posunout nebo změnit polohu, pozici či směr něčeho.

přinutit mlčet <koho>

Umlčet někoho, donutit ho mlčet.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě, nechat trvale existovat.

ukázka <čeho>

Ukázka je vzorek či příklad určitého druhu, např. produktu, procesu nebo schopnosti, který je použit pro demonstrování či zkoušení.

zbavit <čeho>

Odstranit, vyřadit, zbavit čeho.

dovést <koho kam>

Dovést: převést někoho nebo něco z jednoho místa na jiné, ať už fyzicky nebo metaforicky.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

způsobit (rozruch)

Vyvolat ohlas, bouři, vášně nebo emoce.

dopravit (přes hranice)

Dopravit znamená přenést předměty nebo lidi z jednoho místa na druhé. V tomto kontextu to znamená přenést osoby nebo předměty přes hranice.

vytrhat <co z čeho>

Vytrhat znamená odtrhnout část nebo částice něčeho - např. list, vlákno, kus, kousky apod.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečlivě dbát na činnosti, úsilí nebo výsledky, aby se dosáhlo požadovaného cíle.

způsobit (konflikt)

Způsobit: vyvolat, přivodit, zapříčinit. Konflikt: spor, střet, roztržka mezi lidmi nebo skupinami.

pustit se <do čeho>

Pustit se do čeho: začít s něčím novým; vyzkoušet si něco nového; začít s čímžkoli novým; odhodlaně se pustit do něčeho.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet něčeho; opustit, zanechat, přestat užívat.

abstrahovat <od čeho>

Abstrahovat znamená odvozovat obecné vlastnosti z konkrétních případů.

varovat se <čeho>

Varovat se čeho: vyvarovat se situace nebo chování, které by mohlo přinést nežádoucí důsledky.

vyplývat <z čeho>

Vyplývat znamená vycházet z určité skutečnosti nebo informace a dospět k určité závěrečné myšlence.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, zanechat, přenechat; dopustit, aby se něco stalo, nepřekážet.

dovtípit se <čeho>

Uhodnout, co druhá osoba myslí, nebo má na mysli.

oddělit <co od čeho>

Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.