Přepustit - synonyma

přenechat <co komu>

Přenechat: dát něčemu druhému do vlastnictví, do péče, do užívání.

postoupit

Předat, převést nebo předávat něco jinému subjektu nebo osobě.

odstoupit

Odstoupit znamená ukončit účast v nějakém procesu, situaci nebo činnosti.

přeškvařit (tuk)

Přeškvařit tuk znamená jeho zahřátí na takovou teplotu, aby se z něj uvolnil tuk a stal se křupavým.

upustit (hrnek)

Uvolnit, pustit hrnek; přestat držet ho.

neudržet

Neudržet znamená nedokázat udržet něco, co jste získali nebo čeho jste dosáhli.

udržet

Udržet znamená uchovat, případně zachovat co je, nebo co bylo.

uvolnit (uzdu)

Uvolnit (uzdu): uvolnit omezení, svázanost, zbavit se závislosti, odejít od toho, co nás omezuje.

povolit

Povolit znamená schválit, umožnit nebo připustit.

nechytit (míč)

Nedosáhnout míče, neuhádnout jeho směr, nezachytit jej.

nastartovat (motor)

Zapnout motor, aby bylo možné ho spustit a začít ho používat.

spustit

Spustit: zahájit, aktivovat, zapnout funkci či proces.

zapnout

Zapnout znamená aktivovat, zprovoznit nebo spustit nějakou funkci, stroj nebo zařízení.

uvést do chodu

Zapnout něco, co již bylo nainstalované nebo nastavené, aby mohlo fungovat.

vpustit (vodu)

Umožnit průchod vody prostřednictvím otvoru nebo průchodu.

přenechat (byt)

Přenechat znamená předat něco někomu. U bytu se jedná o předání bytu druhé straně.

vzdát se <čeho>

Opustit, zříci se čeho; odříct si čeho.

zběhnout <ke komu>

Ujít rychle, bez ohlášení, běžet pryč z místa, nebo od někoho.

nabít <komu>

Nabít znamená předat energii nebo silný pocit.

vyhovovat <komu>

Být schopným/schopnou přizpůsobit se, aby vyhovoval/a představám někoho jiného.

využívat <čeho>

Využívat: využívat čeho/čeho se týká, znamená používat nějaký zdroj, možnosti nebo výhody k dosažení určitého cíle.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: naléhat na někoho, aby se přiměl splnit požadavek.

účastnit se <čeho>

Být součástí čehosi; dělat něco společně s ostatními nebo se na něm podílet.

vyčítat <co komu>

Vyčítat znamená vyčíslit kritiku nebo obviňování někomu za nějakou chybu nebo přečin.

týkat se <čeho>

Týkat se: být související s čím, dotýkat se čeho, být relevantní k čemu.

posmívat se <komu>

Posmívat se (někomu) znamená vyjadřovat nespokojenost, ironii nebo pobavení nad něčím, co dotyčný udělal nebo řekl.

odloudit <komu> (ženu)

Odloudit někoho znamená unést ho nebo ho násilím odvést. Nejčastěji se týká odloudění ženy.

abstrahovat <od čeho>

Abstrahovat znamená odvozovat obecné vlastnosti z konkrétních případů.

dostat se <z čeho>

Dostat se znamená dosáhnout, dosáhnout cíle, vyřešit situaci nebo dosáhnout úspěchu.

proniknout <do čeho> (špína)

Proniknout do špíny znamená překonat obtíže a dojít ke skrytým informacím.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: převzít moc a kontrolu nad čím.

uvádět do chodu

Spustit/zprovoznit/provést základní nastavení technických zařízení/strojů/systémů.

konfiskovat <komu> (majetek)

Konfiskovat je vyvlastnit majetek od někoho silou práva.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout znamená fyzicky či metaforicky přitáhnout nebo přivést někoho do něčeho.

prozrazovat <co komu>

Prozrazovat znamená sdělovat někomu informace, které se měly zůstat utajeny.

škodit <komu>

Ublížit, způsobit škodu, způsobit újmu někomu.

mít užitek <z čeho>

Mít užitek z čeho znamená získat obecnou výhodu, přínos nebo prospěch z čeho.

poroučet <co komu>

Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.

věnovat <co komu>

Věnovat znamená darovat, věnout něco někomu jako dar nebo oběť.

natlačit <co do čeho>

Natlačit znamená zmáčknout nebo stlačit něco do menšího prostoru.

domlouvat <komu>

Domlouvat znamená s někým probírat, dohodnout a vyjednat podmínky, aby obě strany dosáhly dohody.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečlivě dbát na činnosti, úsilí nebo výsledky, aby se dosáhlo požadovaného cíle.

litovat <čeho>

Litovat čeho znamená litovat, litovat nebo litovat čeho, co již bylo uděláno a nelze to změnit; projevuje se to lítostí a žalem.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat z předchozího, být výsledkem čeho.

připisovat <komu> (vinu)

Uvalovat na někoho vinu, obviňovat ho z něčeho.

napovědět <komu>

Dát člověku nápovědu, aby odpověděl na otázku nebo se vyznal ve složité situaci.