Právo - synonyma

oprávnění

Oprávnění je povolení nebo licencí k provedení něčeho, čemu by jinak zákon nebo jiný závazek bránil.

nárok

Nárok je právo nebo požadavek, který někdo nebo něco má na něco jiného.

ustanovení

Ustanovení: stanovisko nebo pravidlo, které je určeno k dodržování.

předpis

Předpis je formální právní předpis, zavedený státem nebo jinou veřejnou institucí, který stanoví povinnosti nebo zákazy.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

práva

Práva jsou soubor pravidel, která mají chránit základní lidská práva a svobody.

právnická fakulta

Právnická fakulta je fakulta na vysoké škole, která se zabývá výukou a výzkumem v oblasti právních věd.

moc

Moc je schopnost vytvářet změny, ať už ve smyslu fyzické síly nebo politické autority. Může být pozitivní nebo negativní a její rozsah závisí na jejím použití.

kompetence

Kompetence je schopnost člověka používat své vědomosti, dovednosti a zkušenosti k dosahování cílů.

příslušnost

Příslušnost je vztah mezi osobou a skupinou, kterou tato osoba sdílí společné zájmy, hodnoty a identitu.

potlačit (práva)

Potlačit znamená omezit nebo zabránit někomu ve vyjádření nebo uplatnění práv.

instituce (právní)

Instituce je organizace s právním postavením, která má konkrétní cíl a úkoly.

nárok (peněžní)

Nárok (peněžní) je právo na určitou finanční náhradu za jistou službu, výdaj nebo ztrátu.

znalec práva

Znalec práva je osoba s odbornými znalostmi práva, která poskytuje právní poradenství a konzultace.

právní

Právní: zahrnující nebo se týkající práva nebo právním předpisům; představující právní postup nebo právní normu.

právní norma

Právní norma je formálně vymezené pravidlo, které vymezuje práva a povinnosti mezi lidmi a stanovuje právní úpravu vztahů.

uplatnit nárok <na co>

Uplatnit nárok znamená vyžádat si právo na něco, co člověk má podle zákona nebo smlouvy.

nabýt práva (držením)

Získat právo (nebo práva) prostřednictvím držení, které poskytuje zákonné právo jednotlivci a/nebo skupině.

zrušit (právní poměr)

Zrušit znamená zcela zlikvidovat právní poměr, čímž se zaniká všechny jeho účinky.

schvalovat (nárok)

Schvalovat nárok znamená přijmout jeho oprávněnost a povolit jeho uplatnění.

norma

Norma je pravidlo nebo standard, který má být dodržován ve společnosti.

předpisy (právní)

Předpisy jsou právní předpisy, které stanovují pravidla, zákony a nařízení pro vládu, občany a organizace.

popřít (nárok)

Odmítnout nárok, zamítnutí; odmítnutí žádosti nebo nároku.

uplatňovat nárok

Uplatňovat nárok znamená vyžadovat si práva nebo požadavky, které vám náleží.

právní důvod

Právní důvod je zákonem stanovená podmínka, která musí být splněna pro vyvolání právního účinku.

fakulta

Fakulta je část vysoké školy, která provádí učení a výzkum v oboru a zajišťuje výuku akademických oborů.

zachovat (předpis)

Zachovat = dodržet, uchovat, respektovat, udržet.

právní zástupce

Právní zástupce je osoba, která jedná jménem jiné osoby a zastupuje její práva a zájmy.

přisoudit (nárok)

Přisoudit (nárok) znamená připojit nebo přiřadit něčemu právo nebo nárok.

uplatňovat nárok <na co>

Uplatňovat nárok: vyžadovat, aby byl nárok na něco vzat v potaz a uskutečněn.

případ (právní)

Případ je situace, která je předmětem soudního řízení; je to jedna strana proti druhé straně, která se snaží dosáhnout výhod prostřednictvím právních argumentů.

podle práva

Právní význam slova je definice určitého pojmu s právními důsledky.

převést (práva)

Převést znamená předat nebo přenést něčí práva na jinou osobu nebo organizaci. To může zahrnovat práva k majetku, právo na nárok nebo práva k něčemu jako je patent.

rušit (právní poměr)

Rušit znamená přerušit, ukončit nebo zrušit platnost právního vztahu.

náležet (do čí kompetence)

Náležet znamená patřit do určité kompetence nebo mít něco společného s ní.

převádět (práva)

Převádět práva znamená přenést je z jednoho vlastníka na druhého.