Právo - synonyma

oprávnění

Oprávnění je povolení nebo licencí k provedení něčeho, čemu by jinak zákon nebo jiný závazek bránil.

nárok

Nárok je právo nebo požadavek, který někdo nebo něco má na něco jiného.

ustanovení

Ustanovení: stanovisko nebo pravidlo, které je určeno k dodržování.

předpis

Předpis je formální právní předpis, zavedený státem nebo jinou veřejnou institucí, který stanoví povinnosti nebo zákazy.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

práva

Práva jsou soubor pravidel, která mají chránit základní lidská práva a svobody.

právnická fakulta

Právnická fakulta je fakulta na vysoké škole, která se zabývá výukou a výzkumem v oblasti právních věd.

moc

Moc je schopnost vytvářet změny, ať už ve smyslu fyzické síly nebo politické autority. Může být pozitivní nebo negativní a její rozsah závisí na jejím použití.

kompetence

Kompetence je schopnost člověka používat své vědomosti, dovednosti a zkušenosti k dosahování cílů.

příslušnost

Příslušnost je vztah mezi osobou a skupinou, kterou tato osoba sdílí společné zájmy, hodnoty a identitu.

uplatňovat nárok

Uplatňovat nárok znamená vyžadovat si práva nebo požadavky, které vám náleží.

bez oprávnění

Bez oprávnění znamená bez povolení nebo dovolení; jedná se o akci, kterou člověk uskuteční bez příslušného souhlasu.

právní ochrana

Právní ochrana je systém právních předpisů a principů, které chrání práva a zájmy jednotlivců a společností.

norma

Norma je pravidlo, standard, kritérium nebo obecně akceptovaný požadavek.

právní důvod

Právní důvod je důvod, který poskytuje zákonnou ochranu nebo oprávnění k určité činnosti.

právní

Právní: činnosti spojené s právem a jeho uplatňováním, jako jsou právní zákony a zákonné procesy.

uplatňovat nárok <na co>

Uplatňovat nárok: vyžadovat, aby byl nárok na něco vzat v potaz a uskutečněn.

nárok (přednostní)

Nárok je právo člověka na něco, co mu náleží nebo co má nárok očekávat. Nárok může znamenat i přednostní právo, kdy má člověk výsadu v něčem před ostatními.

nabýt práva (držením)

Získat právo (nebo práva) prostřednictvím držení, které poskytuje zákonné právo jednotlivci a/nebo skupině.

podle práva

Právní význam slova je definice určitého pojmu s právními důsledky.

převést (práva)

Převést znamená předat nebo přenést něčí práva na jinou osobu nebo organizaci. To může zahrnovat práva k majetku, právo na nárok nebo práva k něčemu jako je patent.

schvalovat (nárok)

Schvalovat nárok znamená přijmout jeho oprávněnost a povolit jeho uplatnění.

uplatnit nárok <na co>

Uplatnit nárok znamená vyžádat si právo na něco, co člověk má podle zákona nebo smlouvy.

právní zástupce

Právní zástupce je osoba, která vystupuje jménem jiného člověka, před soudem nebo v jiných právních záležitostech.

převádět (práva)

Převádět práva znamená přenést je z jednoho vlastníka na druhého.

případ (právní)

Případ je situace, která je předmětem soudního řízení; je to jedna strana proti druhé straně, která se snaží dosáhnout výhod prostřednictvím právních argumentů.

fakulta

Fakulta je část vysoké školy, která provádí učení a výzkum v oboru a zajišťuje výuku akademických oborů.

zachovat (předpis)

Zachovat = dodržet, uchovat, respektovat, udržet.

nárok (peněžní)

Nárok (peněžní) je právo na určitou finanční náhradu za jistou službu, výdaj nebo ztrátu.

náležet (do čí kompetence)

Náležet znamená patřit do určité kompetence nebo mít něco společného s ní.

předpisy (právní)

Předpisy jsou právní předpisy, které stanovují pravidla, zákony a nařízení pro vládu, občany a organizace.

popřít (nárok)

Odmítnout nárok, zamítnutí; odmítnutí žádosti nebo nároku.

zrušit (právní poměr)

Zrušit znamená zcela zlikvidovat právní poměr, čímž se zaniká všechny jeho účinky.

instituce (právní)

Instituce je organizace s právním postavením, která má konkrétní cíl a úkoly.

potlačit (práva)

Potlačit znamená omezit nebo zabránit někomu ve vyjádření nebo uplatnění práv.