Právo - synonyma

nespravedlnost

Nespravedlnost je nedostatečné a nespravedlivé přidělování práv nebo služeb na základě kritérií, jako je rasa, pohlaví nebo sociální postavení.

příkoří

Příkoří je přestupek proti spravedlivosti, čestnosti nebo lidskosti.

křivda

Nespravedlnost, újmu nebo útlak ke druhým; způsobený nedostatečností, nespravedlností či zlobou.

spravedlnost

Spravedlnost je princip konání spravedlivého, který se zaměřuje na zajištění rovnosti a právní ochrany pro všechny.

oprávnění

Oprávnění je povolení nebo licencí k provedení něčeho, čemu by jinak zákon nebo jiný závazek bránil.

nárok

Nárok je právo nebo požadavek, který někdo nebo něco má na něco jiného.

ustanovení

Ustanovení: stanovisko nebo pravidlo, které je určeno k dodržování.

předpis

Předpis je formální právní předpis, zavedený státem nebo jinou veřejnou institucí, který stanoví povinnosti nebo zákazy.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

práva

Práva jsou soubor pravidel, která mají chránit základní lidská práva a svobody.

právnická fakulta

Právnická fakulta je fakulta na vysoké škole, která se zabývá výukou a výzkumem v oblasti právních věd.

právní zástupce

Právní zástupce je osoba, která vystupuje jménem jiného člověka, před soudem nebo v jiných právních záležitostech.

potlačit (práva)

Potlačit znamená omezit nebo zabránit někomu ve vyjádření nebo uplatnění práv.

právní důvod

Právní důvod je zákonem stanovená podmínka, která musí být splněna pro vyvolání právního účinku.

bez oprávnění

Bez oprávnění znamená bez povolení nebo dovolení; jedná se o akci, kterou člověk uskuteční bez příslušného souhlasu.

popřít (nárok)

Odmítnout nárok, zamítnutí; odmítnutí žádosti nebo nároku.

norma

Norma je standardizované pravidlo nebo kritérium, které se používá ke srovnání a posouzení výsledků.

právní

Právní: vztahující se k právu; týkající se právních předpisů, principů a předpisů, které regulují lidské jednání a vztahy.

právní norma

Právní norma je formálně vymezené pravidlo, které vymezuje práva a povinnosti mezi lidmi a stanovuje právní úpravu vztahů.

zrušit (právní poměr)

Zrušit znamená zcela zlikvidovat právní poměr, čímž se zaniká všechny jeho účinky.

případ (právní)

Případ je situace, která je předmětem soudního řízení; je to jedna strana proti druhé straně, která se snaží dosáhnout výhod prostřednictvím právních argumentů.

uplatňovat nárok <na co>

Uplatňovat nárok: vyžadovat, aby byl nárok na něco vzat v potaz a uskutečněn.

podle práva

Právní význam slova je definice určitého pojmu s právními důsledky.

rušit (právní poměr)

Rušit znamená přerušit, ukončit nebo zrušit platnost právního vztahu.

uplatnit nárok <na co>

Uplatnit nárok znamená vyžádat si právo na něco, co člověk má podle zákona nebo smlouvy.

právní ochrana

Právní ochrana je systém právních předpisů a principů, které chrání práva a zájmy jednotlivců a společností.

předpisy (právní)

Předpisy jsou právní předpisy, které stanovují pravidla, zákony a nařízení pro vládu, občany a organizace.

nárok (peněžní)

Nárok (peněžní) je právo na určitou finanční náhradu za jistou službu, výdaj nebo ztrátu.

přisoudit (nárok)

Přisoudit (nárok) znamená připojit nebo přiřadit něčemu právo nebo nárok.

uplatňovat nárok

Uplatňovat nárok znamená vyžadovat si práva nebo požadavky, které vám náleží.

schvalovat (nárok)

Schvalovat nárok znamená přijmout jeho oprávněnost a povolit jeho uplatnění.

nárok (přednostní)

Nárok je právo člověka na něco, co mu náleží nebo co má nárok očekávat. Nárok může znamenat i přednostní právo, kdy má člověk výsadu v něčem před ostatními.

nabýt práva (držením)

Získat právo (nebo práva) prostřednictvím držení, které poskytuje zákonné právo jednotlivci a/nebo skupině.

znalec práva

Znalec práva je osoba s odbornými znalostmi práva, která poskytuje právní poradenství a konzultace.