Právo - synonyma

nespravedlnost

Nespravedlnost je nedostatečné a nespravedlivé přidělování práv nebo služeb na základě kritérií, jako je rasa, pohlaví nebo sociální postavení.

příkoří

Příkoří je přestupek proti spravedlivosti, čestnosti nebo lidskosti.

křivda

Nespravedlnost, újmu nebo útlak ke druhým; způsobený nedostatečností, nespravedlností či zlobou.

spravedlnost

Spravedlnost je princip konání spravedlivého, který se zaměřuje na zajištění rovnosti a právní ochrany pro všechny.

oprávnění

Oprávnění je povolení nebo licencí k provedení něčeho, čemu by jinak zákon nebo jiný závazek bránil.

nárok

Nárok je právo nebo požadavek, který někdo nebo něco má na něco jiného.

ustanovení

Ustanovení: stanovisko nebo pravidlo, které je určeno k dodržování.

předpis

Předpis je formální právní předpis, zavedený státem nebo jinou veřejnou institucí, který stanoví povinnosti nebo zákazy.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

práva

Práva jsou soubor pravidel, která mají chránit základní lidská práva a svobody.

právnická fakulta

Právnická fakulta je fakulta na vysoké škole, která se zabývá výukou a výzkumem v oblasti právních věd.

právní důvod

Právní důvod je důvod, který poskytuje zákonnou ochranu nebo oprávnění k určité činnosti.

uplatňovat nárok <na co>

Uplatňovat nárok: vyžadovat, aby byl nárok na něco vzat v potaz a uskutečněn.

norma

Norma je standardizované pravidlo nebo kritérium, které se používá ke srovnání a posouzení výsledků.

potlačit (práva)

Potlačit znamená omezit nebo zabránit někomu ve vyjádření nebo uplatnění práv.

znalec práva

Znalec práva je osoba s odbornými znalostmi práva, která poskytuje právní poradenství a konzultace.

převádět (práva)

Převádět práva znamená přenést je z jednoho vlastníka na druhého.

případ (právní)

Případ je situace, která je předmětem soudního řízení; je to jedna strana proti druhé straně, která se snaží dosáhnout výhod prostřednictvím právních argumentů.

bez oprávnění

Bez oprávnění znamená bez povolení nebo dovolení; jedná se o akci, kterou člověk uskuteční bez příslušného souhlasu.

právní zástupce

Právní zástupce je osoba, která vystupuje jménem jiného člověka, před soudem nebo v jiných právních záležitostech.

schvalovat (nárok)

Schvalovat nárok znamená přijmout jeho oprávněnost a povolit jeho uplatnění.

nárok (přednostní)

Nárok je právo člověka na něco, co mu náleží nebo co má nárok očekávat. Nárok může znamenat i přednostní právo, kdy má člověk výsadu v něčem před ostatními.

zrušit (právní poměr)

Zrušit znamená zcela zlikvidovat právní poměr, čímž se zaniká všechny jeho účinky.

zachovat (předpis)

Zachovat = dodržet, uchovat, respektovat, udržet.

nabýt práva (držením)

Získat právo (nebo práva) prostřednictvím držení, které poskytuje zákonné právo jednotlivci a/nebo skupině.

uplatňovat nárok

Uplatňovat nárok znamená vyžadovat si práva nebo požadavky, které vám náleží.

uplatnit nárok <na co>

Uplatnit nárok znamená vyžádat si právo na něco, co člověk má podle zákona nebo smlouvy.

přisoudit (nárok)

Přisoudit (nárok) znamená připojit nebo přiřadit něčemu právo nebo nárok.

právní ochrana

Právní ochrana je systém právních předpisů a principů, které chrání práva a zájmy jednotlivců a společností.

popírat práva

Popírat práva je odmítat nebo zpochybňovat něčí právo na svobodu, stejné zacházení nebo jiné základní lidské právo.

fakulta

Fakulta je část vysoké školy, která provádí učení a výzkum v oboru a zajišťuje výuku akademických oborů.

právní

Právní: zahrnující nebo se týkající práva nebo právním předpisům; představující právní postup nebo právní normu.

popřít (nárok)

Odmítnout nárok, zamítnutí; odmítnutí žádosti nebo nároku.

nárok (peněžní)

Nárok (peněžní) je právo na určitou finanční náhradu za jistou službu, výdaj nebo ztrátu.

rušit (právní poměr)

Rušit znamená přerušit, ukončit nebo zrušit platnost právního vztahu.