Facebook

Povstávat - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu povstávat.

Význam: Povstávat znamená vstát a postavit se, buď fyzicky, nebo symbolicky, pro boj za nějakou myšlenku, ideu nebo cíl.

rozhorlovat se

Rozhorlovat se znamená vyřešit konflikt nebo spor, vyřešit věcné či emoční napětí mezi dvěma či více lidmi.

vztekat se

Vztekat se znamená projevovat velkou hněvivost, zlost, rozčilení nebo výbuchy zuřivosti.

stavět se (na odpor)

Postavit se proti něčemu, vzdorovat, odolávat/bojovat se silou, energii a odhodláním.

vzpírat se

Vzpírat se znamená odolávat, postavit se proti něčemu nebo někomu, nebo odmítnout něco udělat.

zpěčovat se

Zpěčovat se znamená strávit čas s někým nebo u něčeho, aniž by to vyžadovalo nějakou námahu, nebo to nedává smysl.

zvedat se (z ponížení)

Zvedat se znamená vstát z ponížení a začít znovu, s novou silou, odhodláním a sebeúctou.

zdvihat se

Zdvihat se znamená zvednout se do vzpřímené pozice, zvednout se ze sedu nebo lehu.

bouřit se <proti komu>

Vystupovat proti někomu s násilím, odporovat a protestovat proti němu.

revoltovat

Revoltovat znamená otevřeně se postavit proti něčemu, vzbouřit se a bojovat za svá práva.

pocházet <z čeho>

Pocházet znamená být původem nebo začátkem odpovídajícího času nebo místa.

vznikat

Vznikat znamená vznikat, objevovat se nebo vytvářet se.

pramenit

Pramenit znamená vyvěrat, čerpat se, pocházet z něčeho.

Podobná synonyma

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě; zůstat po něčem nebo někom.

vyhýbat se <komu n. čemu>

Vyhýbat se je vyhnout se člověku nebo čemu, aby se vyhnul dané situaci.

projevení <čeho>

Představení něčeho navenek; vyjádření něčeho skrze slova nebo činy.

pocházet <odkud>

Pocházet znamená "přivést z nějakého místa nebo původu"; může to být fyzické nebo myšlenkové.

pustit se <do čeho>

Pustit se do čeho: začít se něčím zabývat, zahájit určitou činnost nebo proces.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

zašeptat <co komu>

Říct něco tichým hlasem, aby to ostatní neslyšeli.

být <bez čeho>

Být bez něčeho znamená nemít to nebo se o to připravit.

zabraňovat <komu v čem>

Zabraňovat je omezovat něčí činnost či zasahovat do něčeho, aby se něco neuskutečnilo.

radovat se <z čeho>

Radovat se znamená prožívat vnitřní radost a štěstí kvůli něčemu zvláštnímu.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělovat informace někomu.

vyhlašovat <komu> (válku)

Vyhlašovat válku znamená oznámit bojový stav mezi dvěma zeměmi nebo skupinami.

ubývat <čeho>

Ubývat znamená postupně klesat nebo mizet.

líbit se <co komu>

Líbit se znamená být přitažlivým, zalíbit si někoho nebo něco.

získat <co z čeho>

Získat: obdržet, dostat, získat něco od někoho nebo z něčeho.

vyhulit <ho komu>

Vyhulit, vyjádření zastaralým slovníkem, znamená vyprovokovat, rozčílit či pobouřit.

poslat obsílku <komu>

Poslat poštou obálku s obsahem určeným pro určitého adresáta.

vystříhat se <čeho>

Vystříhat se znamená vyhnout se něčemu, zbavit se čeho, vyvarovat se čeho.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečlivě dbát na činnosti, úsilí nebo výsledky, aby se dosáhlo požadovaného cíle.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se: dosáhnout cíle, plně dokončit.

půjčit <co komu>

Půjčit: poskytnout něco druhému osobě, často na dobu určitou, s tím, že to bude vráceno.

vzbouřit se <proti komu>

Vzbouřit se znamená vyjádřit nesouhlas, vystoupit proti něčemu nebo někomu.

plést se <do čeho>

Plést se znamená míchat se nebo se mezi něčím zamotat, obvykle do něčeho komplikovaného.

odplatit <komu čím>

Odplatit je vrátit stejnou měrou - poskytnout protihodnotu jako odměnu či trest.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho; odstranit se čehokoliv.

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se: fyzicky se přiblížit k určité věci, udělat kontakt mezi dvěma objekty nebo osobami.

vynahradit <co komu>

Vynahradit: nahradit někomu určitou částku peněz či jinou výhodu za utrpěnou škodu.

ponížení

Ponížení je činy či jednání, které omezují člověka a oslabují jeho sebeúctu.