Povstávat - synonyma

rozhorlovat se

Rozhorlovat se znamená vyřešit konflikt nebo spor, vyřešit věcné či emoční napětí mezi dvěma či více lidmi.

vztekat se

Vztekat se znamená projevovat velkou hněvivost, zlost, rozčilení nebo výbuchy zuřivosti.

stavět se (na odpor)

Postavit se proti něčemu, vzdorovat, odolávat/bojovat se silou, energii a odhodláním.

vzpírat se

Vzpírat se znamená odolávat, postavit se proti něčemu nebo někomu, nebo odmítnout něco udělat.

zpěčovat se

Zpěčovat se znamená strávit čas s někým nebo u něčeho, aniž by to vyžadovalo nějakou námahu, nebo to nedává smysl.

zvedat se (z ponížení)

Zvedat se znamená vstát z ponížení a začít znovu, s novou silou, odhodláním a sebeúctou.

zdvihat se

Zdvihat se znamená zvednout se do vzpřímené pozice, zvednout se ze sedu nebo lehu.

bouřit se <proti komu>

Vystupovat proti někomu s násilím, odporovat a protestovat proti němu.

revoltovat

Revoltovat znamená otevřeně se postavit proti něčemu, vzbouřit se a bojovat za svá práva.

pocházet <z čeho>

Pocházet znamená být původem nebo začátkem odpovídajícího času nebo místa.

vznikat

Vznikat znamená vznikat, objevovat se nebo vytvářet se.

pramenit

Pramenit znamená vyvěrat, čerpat se, pocházet z něčeho.

nevšímat si <čeho>

Ignorovat; nevšímat si čeho.

odpor

Odpor je vnímání či hodnocení čehokoli, čemu se člověk odmítá přizpůsobit, čemu se brání či čemu se snaží vyhnout.

odcizit <co komu>

Odcizit: způsobit, aby něco (např. majetek) nebo někdo (např. blízký člověk) zmizel, odešel, byl oddělen.

stavět se (do cesty)

Připravovat se na cestu; balit, připravovat věci, zásoby a přípravné kroky na cestu.

klást odpor <komu n. čemu>

Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.

pocházet <co z čeho>

Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.

dotknout se <čeho>

Dotknout se <čeho>: zasáhnout a ovlivnit, změnit nebo oživit něco.

zbavit <čeho>

Odstranit, vyřadit, zbavit čeho.

mít se <ke komu>

Mít se ke komu je výraz pro vztah, kdy se můžete spolehnout na druhou osobu a cítit se s ní v bezpečí.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout cíle, úspěchu nebo výsledku po dlouhém úsilí.

bouřit

Bouřit znamená vyjádřit nespokojenost či hněv silným a náhlým způsobem.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě cosi, odložit, nechat v pořádku.

konfiskovat <komu> (majetek)

Konfiskovat je vyvlastnit majetek od někoho silou práva.

použít <co n. čeho>

Použít : využít něco k něčemu; umístit něco do něčeho; využít konkrétní věc k nějakému účelu.

doznat <čeho>

Doznání je vyjádření pravdivosti, skutečnosti nebo uznání něčeho.

stavět se na odpor

Bránit se, obhajovat se, postavit se na odpor proti něčemu, odporovat nebo se postavit proti něčemu.

zošklivit <co komu>

Znehodnotit vzhled někoho nebo něčeho.

znít <komu> (v uších)

Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.

dát <co komu> (pod nátlakem)

Dát někomu něco pod nátlakem znamená použít donucovací prostředky, aby člověk poskytl to, co se od něj požaduje.

nalít <co do čeho>

Nalít: přelít tekutinu do nádoby.

odkazovat <ke komu n. čemu>

Poukazovat na něčí myšlenky či činy, nebo na to, čemu by se mělo vyhnout.

dostat se <z čeho>

Dostat se: dosáhnout daného cíle/místa; dosáhnout výsledku/stavu.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat logicky z něčeho, být výsledkem čeho.

dát zabrat <komu>

Dát zabrat znamená vyžadovat od někoho intenzivní fyzickou a/nebo psychickou práci.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

půjčit <komu> (kolo)

Poskytnout někomu kolo na dobu určitou, aby ho mohl používat.

všímat si <čeho>

Všímat si: věnovat pozornost, zaměřit se na detaily, sledovat.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

postavit se <komu>

Postavit se znamená odvážně a statečně stát si za svým názorem a postojem a neustupovat.