Ordinovat <co komu> - synonyma

nařídit

Nařídit: přikázat, stanovit; dát jasný příkaz, něco vyžadovat nebo přikazovat.

přikázat

Přikázat znamená nařídit či příkazem určit, co má být provedeno.

rozkázat

Přikázat někomu, aby udělal něco určitého; příkaz; nařízení.

uložit

Uložit znamená uschovat, zaznamenat či uchovat data, soubory nebo informace.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat nebo přesně vymezit.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, nastavit, vyhlásit, stanovit, zavést nebo uzákonit.

určit

Určit znamená stanovit, zjistit nebo vybrat definitivní možnost.

stanovit (předem)

Stanovit znamená určit předem; definovat nebo stanovit pravidla, limity, podmínky a očekávání.

ustanovit (profesora)

Ustanovit znamená jmenovat nebo dosazovat někoho do funkce; v případě profesora znamená ustanovit jeho jako vyučujícího na univerzitě.

uložit <co komu>

Uložit znamená přidělit nebo dát někomu něco pro uchování.

stanovit si <co> (jako cíl)

Stanovit si znamená určit si cíl, který chceme dosáhnout.

uložit (spis)

Uložit je uchovat v bezpečí, aby byl později snadno dostupný.

uložit si (do paměti)

Uložit si znamená zapamatovat si něco, aby se to mohlo využít později.

ustanovit se

Ustanovit se znamená usadit se, usídlit se na nějakém místě, založit si domácnost.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

stanovit (předpisem)

Stanovit znamená určit, vyhlásit předpisem (zákonem, nařízením apod.) a povinně platit.

ustanovit (do funkce)

Ustanovit znamená jmenovat nebo do funkce jmenovat někoho, aby vykonával nějakou činnost.

uložit <co> (do země)

Uložit (do země): položit věc do půdy nebo jiného materiálu.

ustanovit (za šéfa)

Jmenovat někoho do pozice šéfa.

určit (nemoc)

Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.

přesně určit

Přesně určit: uvést něco s jistotou, odpovídající skutečnosti; provést přesnou identifikaci.

nařídit <co komu>

Přikázat někomu, aby něco udělal; uložit někomu, aby splnil určitý úkol.

uložit (do hrobu)

Uložit (do hrobu): pohřbít mrtvé tělo do země; symbolicky se loučit.

stanovit <co>

Stanovit: určit, definovat nebo pevně stanovit jasná pravidla nebo limity.

uložit (knihy)

Uložit znamená uspořádat a uschovat knihy na jejich místo.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

uložit se k spánku

Usnout, aby se získala energie po fyzické či psychické námaze.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

stanovit (postup)

Ustanovení je proces stanovování pravidel, postupů nebo cílů pro nějakou situaci.

určit si

Určit si znamená vybrat si, stanovit si nebo zvolit si něco jako cíl nebo řešení.