Postřehnout - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu postřehnout.
Význam: Postřehnout znamená vnímat a pozorovat něco soustředěně a rychle.
najít (peníze)
Najít znamená nalézt, shromáždit nebo vyhledat peníze.
získat (přítele)
Získat přítele znamená vytvořit si blízký vztah s osobou, která vám dodá lásku a podporu.
ztratit
Ztratit: ztratit něco nebo někoho, znamená vědomě či nevědomě o něm ztratit přehled, nebo se jím neúmyslně zbavit.
zastihnout <koho>
Zastihnout někoho znamená náhodně potkat ho nebo být současně na stejném místě.
seznat
Seznat znamená poznat, objevit nebo prozkoumat nové informace, myšlenky nebo vztahy.
shledat
Shledat je odvozené slovo od slova „shledání“, což znamená objevit, zjistit, zjišťovat nebo znovu nalézt.
zpozorovat
Zpozorovat: vnímat, pozorovat nebo si všimnout něčeho.
právně rozhodnout
Rozhodnout o právních otázkách; stanovit právní nález.
vydat nález
Vydat nález znamená předat něco, co bylo nalezeno, osobě, která je právoplatným vlastníkem nebo jinému vhodnému příjemci.
vlézt <kam>
Vlézt
vniknout <kam>
Vniknout
nastoupit (do vlaku)
Nastoupit znamená vstoupit do nějakého vozidla (např. vlaku) a začít se s ním pohybovat.
postihnout
Postihnout znamená potrestat, uštědřit trest nebo následky pro určité nežádoucí chování.
všimnout si <čeho>
Všimnout si čeho: zpozornět, všimnout si detailů, pozorovat, vnímat, zaznamenat.
povšimnout si
Povšimnout si je vnímat nebo si všímat něčeho, věnovat pozornost, vědět o něčem a zaměřit se na něj.
uvidět
Vidět, pozorovat, spatřit nebo zaznamenat něco očima.
spatřit
Vidět, pozorovat nebo objevit alespoň jednou očima; spatřit = vidět (důsledek pozorování).
Podobná synonyma
uhájit <koho n. co>
Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.
nasytit <koho>
Nasytit
zříci se <čeho>
Odmítnout nebo se vzdát něčeho; odmítnout či opustit činnost, názor, postoj nebo odpovědnost.
spodek <čeho>
Spodek je dno nebo základ něčeho, obvykle používaný pro podporu nebo zajištění stability.
zaučit <koho>
Zaučit znamená provést někoho trénováním nebo výukou na určitou úroveň znalostí a dovednosti.
zadržovat <koho> (policie)
Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.
zastiňovat <koho>
Zastiňovat
značný (peníze)
Značný znamená velký, důležitý, významný, početný nebo bohatý, obzvláště u peněz.
nafilmovat <co na koho>
Natočit film o někom nebo něčem.
přimět <koho k čemu>
Přimět: donutit někoho k činnosti nebo k akci.
nechávat za peníze
Platit za něco, aby se to zrealizovalo; nebo očekávat odměnu za něco, co se splnilo.
opatrovat <koho>
Starat se o někoho, pečovat o něho, péčí ho obklopovat, dbát na jeho bezpečí a dobře-být.
vniknout (růstem)
Vniknout (růstem): narůst do vnitřní části; proniknout dovnitř.
zastrašovat <koho>
Zastrašovat znamená nutit někoho něčím dělat nebo nedělat, vyhrožováním nebo vyvíjením nátlaku.
ochladit <koho n. co>
Ochladit znamená zmírnit, uklidnit nebo zpomalit.
zabavit <koho čím>
Zabavit: provést něco, co je zábavné a užitečné, aby se dotyčný zasmál a trávil čas s ostatními.
odvádět <koho>
Odvádět znamená přesměrovat nebo odstranit nějakou osobu nebo věc z místa, kde se nachází.
nacpat <co do čeho>
Nacpat je hovorový výraz pro umístění věci do určitého prostoru, často přetížením nebo se silou.
utrápit <koho>
Utrápit
zaplést se <do čeho>
Do něčeho se zaplést = vložit se do něčeho, do čeho se ještě nedávno nezapojovalo.
ztratit (na vážnosti)
Ztratit znamená zmeškat, zahodit nebo zapomenout na něco.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat se držet něčeho; opustit, zanechat, přestat užívat.
napadnout <koho>
Napadnout
dát k soudu <koho>
Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.
vystrojit <koho>
Vystrojit znamená obléci/ospravit (oděv) někoho (nebo sebe sama) v oblečení, které je vhodné pro určitou událost nebo účel.
spasit <koho>
Zachránit koho od nebezpečí nebo nouze.
pustit se <do čeho>
Začít se něčím zabývat, uchopit něco nového a pustit se do toho.
podněcovat <koho k čemu>
Podněcovat znamená vzbuzovat zájem, motivovat nebo vybízet k činnosti.
ospravedlňovat <koho>
Ospravedlňovat znamená vysvětlovat/omlouvat počínání nebo jednání někoho.
být příčinou <čeho>
Být příčinou čeho: být zdrojem něčeho, co má následky nebo důsledky.