Poručit - synonyma

rozkázat

Přikázat někomu, aby něco udělal; nutit člověka, aby poslechl.

přikázat

Přikázat je dát rozkaz nebo příkaz, který musí být plněn.

nakázat

Přikázat někomu aby něco udělal; příkazovat, pevně přikazovat.

nařídit

Nařídit: přikázat, stanovit povinnost, vydat rozkaz; učinit závazné rozhodnutí.

uložit

Uložit znamená uchovat data, informace nebo soubor ve vhodném místě pro pozdější použití.

nadiktovat

Uložit písemně, vyslovit nahlas nebo zapsat do záznamu, co někdo řekne nebo napíše.

nakomandovat

Nakomandovat znamená přidělit, přiřadit někoho nebo něco k určitému úkolu nebo funkci.

přidělit (byt)

Přidělení bytu: Vymezení bytu pro určitého uživatele (např. nájemníka) v souladu se smluvními podmínkami.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

určit

Určit znamená rozhodnout nebo definovat něčí nebo něčího charakter, vlastnosti, podstatu, účel, obsah nebo jiné vlastnosti.

určit (cenu)

Stanovení ceny, která je vhodná pro obě strany v obchodu.

přidělit (roli)

Přidělit znamená přiřadit někomu nebo něčemu úkol, funkci nebo odpovědnost.

nařídit <co komu>

Nařídit: přikázat něco konkrétnímu člověku, aby to udělal; příkaz; pověřit někoho něčím.

uložit <kam> (peníze)

Uložit peníze: uschovat finanční prostředky, aby byly k dispozici pro budoucí použití.

uložit si (do paměti)

Uložit si znamená zapamatovat si něco, aby se to mohlo využít později.

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

přidělit

Přidělení znamená přiřazení určitého množství či jiné položky někomu nebo něčemu.

uzavírat (úředně)

Potvrdit nebo dohodnout podmínky smlouvy, dohody či jiného dokumentu.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

zakročovat <proti komu> (úředně)

Zakročovat znamená přijmout úřední opatření proti někomu.

nařídit <co>

Nařídit: udělení rozkazu, aby byla nějaká činnost provedena.

uložit (do hrobu)

Uložit (do hrobu): pohřbít mrtvé tělo do země; symbolicky se loučit.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

uložit se k spánku

Usnout, aby se získala energie po fyzické či psychické námaze.

potvrzovat (úředně)

Potvrzovat znamená oficiálně potvrdit pravdivost nebo platnost něčeho.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

určovat (úředně)

Určovat znamená stanovit přesnou hodnotu, vlastnost nebo pořadí, obvykle úředně nebo na základě předepsaných pravidel.