Poručit - synonyma

rozkázat

Přikázat někomu, aby něco udělal; nutit člověka, aby poslechl.

přikázat

Přikázat je dát rozkaz nebo příkaz, který musí být plněn.

nakázat

Přikázat někomu aby něco udělal; příkazovat, pevně přikazovat.

nařídit

Nařídit: přikázat, stanovit povinnost, vydat rozkaz; učinit závazné rozhodnutí.

uložit

Uložit znamená uchovat data, informace nebo soubor ve vhodném místě pro pozdější použití.

nadiktovat

Uložit písemně, vyslovit nahlas nebo zapsat do záznamu, co někdo řekne nebo napíše.

nakomandovat

Nakomandovat znamená přidělit, přiřadit někoho nebo něco k určitému úkolu nebo funkci.

přidělit (byt)

Přidělení bytu: Vymezení bytu pro určitého uživatele (např. nájemníka) v souladu se smluvními podmínkami.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

určit

Určit znamená stanovit, zjistit, vymezit nebo vybrat.

určit (světové strany)

Určit znamená přesně stanovit, identifikovat nebo vymezit hranice nebo charakteristiky.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

určit (předem) <co>

Určit: Určit znamená stanovit nebo vymezit přesnou hodnotu, pořadí nebo rozsah.

přidělit (roli)

Přidělit znamená přiřadit někomu nebo něčemu úkol, funkci nebo odpovědnost.

zakročovat <proti komu> (úředně)

Zakročovat znamená přijmout úřední opatření proti někomu.

přidělit

Přidělit znamená přiřadit něco k něčemu nebo někomu, přičemž to může být příležitost, prostředky, úkol nebo jiné vymezené povinnosti.

uložit <co komu>

Uložit: přidělit, dát nebo svěřit někomu nebo něčemu.

uložit <kam>

Uložit znamená uschovat informace nebo objekty na určitém místě.

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

nařídit <co>

Nařídit: udělení rozkazu, aby byla nějaká činnost provedena.

uložit (peníze)

Uložit (peníze) znamená schovat je na bezpečném místě, aby byly dostupné pro budoucí potřebu.

uložit <co> (do země)

Uložit (do země): položit věc do půdy nebo jiného materiálu.

potvrdit (úředně)

Potvrdit (úředně) znamená oficiálně potvrdit nebo schválit něčí tvrzení nebo názor.

potvrzovat (úředně)

Potvrzovat znamená oficiálně potvrdit pravdivost nebo platnost něčeho.

nařídit <co komu>

Přikázat (někomu), aby něco udělal; předat (někomu) rozkaz, aby něco provedl.

uložit (spis)

Uložit je uchovat v bezpečí, aby byl později snadno dostupný.

uložit si (do paměti)

Uložit si znamená zapamatovat si něco, aby se to mohlo využít později.

uložit <komu> (daň)

Platit (daň) komu - znamená převést finanční prostředky na účet dané osoby.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.