Facebook

Rozkázat - synonyma

Celkem nalezeno 8 synonym ke slovu rozkázat.

Význam: Přikázat někomu, aby něco udělal; nutit člověka, aby poslechl.

přikázat

Přikázat je dát rozkaz nebo příkaz, který musí být plněn.

nakázat

Přikázat někomu aby něco udělal; příkazovat, pevně přikazovat.

nařídit

Nařídit: přikázat, stanovit povinnost, vydat rozkaz; učinit závazné rozhodnutí.

uložit

Uložit znamená uchovat data, informace nebo soubor ve vhodném místě pro pozdější použití.

nadiktovat

Uložit písemně, vyslovit nahlas nebo zapsat do záznamu, co někdo řekne nebo napíše.

nakomandovat

Nakomandovat znamená přidělit, přiřadit někoho nebo něco k určitému úkolu nebo funkci.

poručit <komu>

Poručit znamená dát jim příkaz nebo rozkaz, aby něco udělali.

uložit <co komu>

Uložit: Dodat (něco) na vyžádání, přidělit (něčemu) trvalou pozici nebo místo.

Podobná synonyma

nabít <komu>

Nabít znamená poskytnout mu příležitost, prostor nebo energii k tomu, aby mohl dosáhnout úspěchu.

vnuknout <co komu>

Vnuknout znamená nápad, myšlenku či pocit vnést do mysli druhého.

být nevěrný <komu>

Být nevěrný znamená podvádět někoho ve vztahu, případně podvádět někoho, s kým máte závazek.

namluvit <co komu>

Namluvit znamená říci to, co má být slyšet.

zprotivit <co komu>

Zprotivit se komu: oponovat, stavět se proti jeho názoru či činům.

dát <co komu>

Dát někomu: poskytnout mu cokoliv, co má; předat, přenechat, zaslat či zapůjčit.

vymluvit <co komu>

Vymluvit znamená odmítnout to, co někdo řekl, nebo navrhl.

vrazit <komu> (facku)

Fyzicky napadnout člověka a dát mu facku.

poručit

Poručit znamená dát někomu jasný a přímý pokyn, aby učinil určitou činnost.

kynout <komu>

Kynout znamená zvyšovat intenzitu nějakého pocitu nebo výrazu, např. hněvu, strachu, vzteku, bolesti nebo zoufalství.

svěřit <komu> (funkci)

Předat někomu konkrétní odpovědnost a pravomoci pro správu úkolu nebo funkce.

darovat <co komu>

Darovat znamená poskytnout něčemu nebo někomu něco zcela bez nároku na náhradu.

urážet <komu> (hlavy)

Urážet : používat slova nebo činy, které jsou zaměřeny na osobu k úmyslnému způsobení újmy na jejím důstojnosti.

vládnout <komu>

Vládnout znamená mít kontrolu nad něčím nebo někým a rozhodovat o jeho činnosti.

vyčítat <co komu>

Vyčítat znamená vyčíslit komu něco kritického nebo vyčíslit mu jeho chyby.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nemít dostatek schopností, času nebo zdrojů, aby se vyhovělo něčemu.

nepřát <komu>

Nepřát znamená projevovat nesympatie, odmítat, odporovat či odmítnout.

splňovat <komu> (přání)

Splnit něčí přání znamená, že člověk nebo skupina lidí uspokojí očekávání druhých.

odporovat <komu>

Odporovat znamená bránit se, mluvit proti, čelit nebo se postavit proti .

oznámit <co komu>

Oznámit: sdělit někomu něco důležitého, aby mohl přijmout potřebná opatření.

natlouci <komu>

Natlouci: silou něčímu přinutit k něčemu, případně získat násilím informace nebo údaje od někoho.

uklouznout <komu> (noha)

Uklouznout někomu nohou je vybočit z rovnováhy a našlápnout na něčí nohu.

odporovat <komu> (drze)

Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.

nahradit <co komu>

Nahradit: zaměnit něčí místo jinou osobou/věcí; zastoupit koho/co.

objasňovat <co komu>

Objasňovat znamená vysvětlovat nebo vykládat informace nebo myšlenky někomu.

nedovolit <co komu>

Nedovolit: označuje tak zakázat něco komu nebo něčemu.

domlouvat <komu>

Domlouvat znamená s někým probírat, dohodnout a vyjednat podmínky, aby obě strany dosáhly dohody.

zašeptat <co komu>

Říct něco tichým hlasem, aby to ostatní neslyšeli.

půjčit <komu>

Půjčit znamená poskytnout mu nějaký věcný majetek nebo služby na dobu určitou, které se musí po uplynutí této doby vrátit.