Přikázat - synonyma

rozkázat

Přikázat někomu, aby něco udělal; nutit člověka, aby poslechl.

nakázat

Přikázat někomu aby něco udělal; příkazovat, pevně přikazovat.

nařídit

Nařídit: přikázat, stanovit povinnost, vydat rozkaz; učinit závazné rozhodnutí.

uložit

Uložit znamená uchovat data, informace nebo soubor ve vhodném místě pro pozdější použití.

nadiktovat

Uložit písemně, vyslovit nahlas nebo zapsat do záznamu, co někdo řekne nebo napíše.

nakomandovat

Nakomandovat znamená přidělit, přiřadit někoho nebo něco k určitému úkolu nebo funkci.

poručit

Poručit znamená dát někomu příkaz nebo rozkaz k provedení něčeho.

přidělit (byt)

Přidělení bytu: Vymezení bytu pro určitého uživatele (např. nájemníka) v souladu se smluvními podmínkami.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

určovat (úředně)

Určovat znamená stanovit přesnou hodnotu, vlastnost nebo pořadí, obvykle úředně nebo na základě předepsaných pravidel.

určit

Určit: stanovit, vymyslet, odhalit nebo zjistit požadovanou hodnotu nebo výsledek.

prohlédnout (úředně)

Prohlédnout úředně znamená prověřit, zkontrolovat a schválit dokumenty nebo řízení.

uložit se k spánku

Usnout, aby se získala energie po fyzické či psychické námaze.

uložit (knihy)

Uložit znamená uspořádat a uschovat knihy na jejich místo.

uzavírat (úředně)

Potvrdit nebo dohodnout podmínky smlouvy, dohody či jiného dokumentu.

určit (cenu)

Stanovení ceny, která je vhodná pro obě strany v obchodu.

poručit <co komu>

Poručit: rozkázat někomu, aby něco udělal.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

poručit <komu>

Poručit znamená dát jim příkaz nebo rozkaz, aby něco udělali.

určit (nemoc)

Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.

nařídit <co>

Nařídit: udělení rozkazu, aby byla nějaká činnost provedena.

přidělit

Přidělení znamená přiřazení určitého množství či jiné položky někomu nebo něčemu.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

potvrzovat (úředně)

Potvrzovat znamená oficiálně potvrdit pravdivost nebo platnost něčeho.

nařídit <co komu>

Přikázat někomu, aby něco udělal; uložit někomu, aby splnil určitý úkol.

určit (světové strany)

Určit znamená přesně stanovit, identifikovat nebo vymezit hranice nebo charakteristiky.

uložit (do hrobu)

Uložit (do hrobu): pohřbít mrtvé tělo do země; symbolicky se loučit.

určit si

Určit si znamená vybrat si, stanovit si nebo zvolit si něco jako cíl nebo řešení.

přesně určit

Přesně určit: uvést něco s jistotou, odpovídající skutečnosti; provést přesnou identifikaci.