Určit - synonyma

časově vymezit

Definice časově vymezit: stanovit meze času pro splnění úkolu nebo cíle.

stanovit

Stanovit znamená určit, fixovat, ustanovením stanovit nezpochybnitelný pravidla.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

ovládat <koho n. co>

Ovládat znamená mít kontrolu nad někým nebo něčím, aby se dosáhly požadované výsledky.

vztahovat se <na koho>

Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.

doprovodit <koho>

Doprovodit znamená provázet někoho, aby se dostal tam, kam potřebuje.

kárat <koho>

Kárat je trestat člověka nebo jeho jednání za nějakou vinu, provinění nebo nesprávné chování.

obveselovat <koho>

Udělat někomu radost, potěšit ho; způsobit mu příjemný pocit.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

shromáždit se <kolem koho>

Shromáždit se kolem někoho znamená sebrat se a seskupit se okolo něj, abyste mu vyjádřili podporu, respekt či úctu.

držet <koho kde>

Držet = pevně sevřít a držet koho nebo něco ve stanoveném místě.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest za provinění, například v podobě pokuty, omezení svobody nebo výchovného trestu.

vystrčit <na koho> jazyk

Říct/ukázat někomu svůj nesouhlas, vyjádřit svou nespokojenost.

vyměnit <koho> n. co kým n. čím>

Vyměnit označuje nahrazení jedné věci či osoby druhou věcí nebo osobou.

navštívit <koho>

Navštívit = udělat návštěvu, vyplnit čas ve společnosti někoho jiného.

vyčíhat <koho n. co>

Číhat = bedlivě sledovat, pozorovat, očekávat.

otravovat <koho čím>

Vyvíjet na někoho nějakou formu tlaku nebo hrubého zacházení, aby se cítili nepříjemně či ohroženě.

uvolnit <koho>

Uvolnit: osvobodit někoho od povinností nebo obav.

nevážit si <koho>

Nevážit si něčího znamená nevěnovat mu pozornost, kritizovat ho a ignorovat jeho hodnotu a význam.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

posuzovat <koho n. co>

Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: přivést někoho do úžasu či údivu; oslnit; okouzlit; ohromit.

přenést <co na koho>

Přenést znamená převést něco na někoho jiného.

potupit <koho n. co>

Potupit je pokořit, ponížit, přivést k zármutku nebo zahanbení.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky napadnout nebo útočit na někoho.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená omezit jeho svobodu pohybu a vzít jeho práva.

zbožňovat <koho>

Zbožňovat znamená projevovat velkou lásku a obdiv k někomu nebo něčemu.

povýšit <koho>

Povýšit znamená posunout někoho na vyšší pozici, přidělit jim vyšší postavení nebo zvýšit jejich hodnost.

vzpružit <koho>

Vzpružit znamená obnovit energii, nadšení nebo odhodlání u osoby.

upomínat <koho>

Upomínat: napomínat, připomínat někomu jeho povinnosti, závazky nebo obecně nějakou skutečnost.

zohyzďovat <koho n. co>

Zohyzďovat znamená činit něco nevzhledným a ošklivým.

ošetřit <koho>

Ošetřením se rozumí poskytnutí lékařské, léčebné nebo rehabilitace péče o člověka, zvíře nebo věc.