Facebook

Označit - synonyma

Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu označit.

Význam: Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

Podobná synonyma

vklad <do čeho>

Vklad je peněžní nebo jiná hodnota vložená do finančního ústavu či na účet, která je použita jako základ pro poskytování úvěrů nebo jiných finančních služeb.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

stanovit <co>

Stanovit: určit, definovat nebo pevně stanovit jasná pravidla nebo limity.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : hlasitě volat na někoho nebo o něčem.

ztýrat <koho>

Násilně přivodit poškození člověku nebo věci; zneužívat člověka nebo jeho práva.

využít <koho>

Využít znamená využít jeho schopností, znalostí a dovedností ve prospěch sebe nebo jiného subjektu.

oblbnout <koho čím>

Oblbnout: přesvědčit někoho, aby učinil něco, co není v jeho nejlepším zájmu, přesvědčením nebo tím, že jej něco oklamalo.

napadat <koho co>

Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na někoho nebo něco.

obětovat <koho> (Bohu)

Přinést/oddat Božímu kultu něco, co má pro nás osobní hodnotu.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky nebo psychicky poškodit, způsobit značnou škodu, znehodnotit, ztratit nebo odstranit.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout: použít násilí nebo jiné prostředky k ovlivnění situace.

poskvrnit <koho>

Poskvrnit znamená zneuctit reputaci, zničit čest nebo morálku a způsobit skandalizaci.

podmanit si <koho n. co>

Podmanit si znamená získat vliv, kontrolu nad něčím či někým.

rozněcovat <koho n. co>

Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

nastupovat cestu

Zahájení cesty; nástup do vozidla, letadla nebo lodi, aby se začala cesta.

začlenit <co do čeho>

Začlenit znamená zařadit něco do určité struktury nebo celku.

dotýkat se <čeho>

Fyzický kontakt nebo dotek; přiblížení se k čemukoliv s úmyslem jej ovládat, zkoumat nebo vyjadřovat emoce.

stísnit <koho>

Stísnit znamená omezit pohyb, jednání či svobodu člověka.

potupit <koho n. co>

Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.

vkládat <co do čeho>

Vkládat znamená zařadit, umístit něco do jiného.

líbat <koho>

Líbat se označuje pro dotek rtů, obvykle ve výrazu lásky nebo náklonnosti.

prověřovat <koho>

Prověřovat znamená důkladně zkoumat/vyšetřovat něčí minulost, pověst či přítomnost, aby bylo možné posoudit jeho/její spolehlivost.

oddalovat <koho od koho>

Oddalovat znamená odkládat, odkládat činnost, neplnit požadavky nebo zdržovat se od něčeho.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo psychicky útočit na osobu, aby se jí ublížilo nebo aby se jí vzala její svoboda.

uvést do pořádku

Uvést do pořádku znamená upravit nebo zorganizovat něco, aby bylo správné, uspořádané nebo funkční.

odbýt <koho> (vtipně)

Odbýt = odepřít někomu pozornost a respekt a předstírat, že nejsi doma.

seřvat <koho>

Agresivně křičet na někoho, hrubě mu nadávat nebo ho urážet.

zbavovat se <čeho>

Odstranit či odložit či se zříci čeho/čeho.