Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

vyrozumívat <koho>

Vyrozumívat znamená přenést informaci či sdělení od jednoho člověka druhému.

znát <koho>

Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.

zhanobit <koho n. co>

Zhanobit znamená poškodit čest, čestnost nebo dobré jméno někoho nebo něčeho.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zpozornět, všimnout si detailů, pozorovat, vnímat, zaznamenat.

osvobodit <koho od> (poplatků)

Osvobodit někoho od poplatků znamená, že ho učiníte volnými od finančních závazků.

vplést <co do čeho>

Vplést: začlenit do něčeho, čím se mění vzhled nebo struktura.

apelovat <na koho>

Apelovat znamená vyžadovat naléhavě, aby se někdo zamyslel nad problémem a učinil kroky k jeho řešení.

oddělit <co od čeho>

Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.

stavět se <nad koho n. co>

Stavět se nad někoho/něco znamená ukazovat autoritu, nadřazenost a mít nad ním/ním moc.

chválit <koho n. co>

Chválit: oceňovat, zdůrazňovat pozitivní vlastnosti, hodnoty a činy druhých lidí.

spodek <čeho>

Spodek je dno nebo základ něčeho, obvykle používaný pro podporu nebo zajištění stability.

pohřbít <koho n. co>

Pohřbít znamená provést rituál, kterým se symbolicky uzavírá život člověka nebo zvířete.

nabýt <čeho>

Získat, zakoupit (např. majetek).

vyvlastňovat <koho n. co>

Vyvlastňovat je veřejnoprávní akce, kdy stát nebo jiná veřejná moc získává soukromou vlastnost bez souhlasu majitele.

zpodobovat <koho n. co>

Zpodobovat je vyjadřovat něčí nebo něčího vlastnosti nebo význam prostřednictvím obrazů, příběhů nebo symbolů.

odhánět <koho>

Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.

stanovit <co>

Stanovit: určit, ustanovit, stanovit pravidla, definovat.

dostávat se <komu čeho>

Dostávat se znamená úspěšně dosahovat cíle nebo postupovat směrem k něčemu.

poškodit <koho>

Uškodit komukoli fyzicky nebo psychicky, poškozovat jeho zdraví nebo majetek.

nazvat <koho jak>

Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.

dotýkat se <čeho>

Fyzický kontakt nebo dotek; přiblížení se k čemukoliv s úmyslem jej ovládat, zkoumat nebo vyjadřovat emoce.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená očernit, ponížit, ponižovat, zpochybňovat či zlehčovat hodnotu koho nebo čeho.

odnaučit <koho co>

Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.

namlouvat si <koho>

Domlouvat si společné jednání či činnosti s někým.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená učinit ho zdravým a zbavit ho jakéhokoli trápení nebo nemoci.

unavit <koho>

Unavit: fyzicky či psychicky vyčerpat.

nacpat <co do čeho>

Nacpat je hovorový výraz pro umístění věci do určitého prostoru, často přetížením nebo se silou.

mít <koho za co>

Mít za co znamená vyjádřit podporu nebo souhlas s něčím nebo někým.

podnítit <koho>

Podnítit znamená vyburcovat, podpořit či podněcovat k činnosti; inspirovat k počinům nebo myšlenkám.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: stát se důvodem nebo zdrojem něčeho.