Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

přitahovat <co koho>

Přitahovat je vyvíjet přitažlivost směrem k někomu nebo něčemu; znamená vyvolávat silnou touhu nebo chuť.

uvést do pořádku

Uvést do pořádku znamená upravit nebo zorganizovat něco, aby bylo správné, uspořádané nebo funkční.

vyhnat <koho>

Vyhnat: vyžadovat nebo nutit někoho, aby odešel nebo opustil místo.

uklidnit <koho>

Usmířit/utišit/uklidnit ; přinést klid a uvolnění, aby se cítil lépe.

krmit <koho> (mateřským mlékem)

Dávat kojencům jídlo, nejčastěji mateřské mléko.

vypadávat <co z čeho>

Vypadávat: odcházet nebo se vzdalovat postupně nebo náhle, často bez varování.

lekat se <koho n. čeho>

Lekat se znamená mít obavy, strach, paniku nebo úzkost z čeho/koho.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit někoho.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat - stimulovat, motivovat, vybízet k činnosti.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a bez přemýšlení se do něčeho pustit.

dorazit <koho>

Dorazit znamená dojít nebo přijít na určené místo.

zhostit se <čeho>

Zhostit se čeho znamená převzít odpovědnost za danou činnost, aktivitu nebo situaci.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout úspěchu, cíle, místa, stavu; dostat se do požadovaného stavu.

plynout <co z čeho>

Plynout je pohyb něčeho proudem, jako například voda v řece.

nadít se <čeho>

Nadít se znamená doufat nebo očekávat, že se něco stane nebo se něco podaří.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

obořit se <na koho>

Použít velký hlas s výhružkami a násilím na někoho.

soužit <koho>

Soužití je forma harmonického spolužití dvou nebo více osob, které si navzájem vyhovují a respektují se.

zmučit <koho>

Zmučit znamená fyzicky či psychicky týrat osobu, aby trpěla fyzicky či psychicky.

pobíjet <koho>

Pobíjet znamená fyzicky zabíjet, usmrcovat, likvidovat lidi nebo zvířata.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit na někoho.

utvrzovat <koho v čem>

Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.

přiznat se (policii)

Přiznat se policii znamená přiznat jim, že jste se dopustili nějakého deliktu a přijmout odpovědnost za něj.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít se něčím zabývat nebo se do toho zapojit.

hledat <koho n. co>

Hledat: vyhledávat, shánět informace nebo věci, aby byly nalezeny.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

odvážit se <čeho>

Odvážit se je vyjádření pro odhodlání projevit odvahu a jít do něčeho s vědomím nebezpečí, co může nastat.