Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

želet <čeho>

Želet znamená požadovat něco většího nebo lepšího; často se vztahuje k tomu, že vyžadujeme lepší služby nebo produkty.

hájit <koho> (u soudu)

Bránit práva a zájmy člověka před soudem, obhajovat ho a podporovat ho v jeho obraně.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vysvětlovat, učit a radit jim o něčem, aby se naučili, porozuměli a/nebo si to zapamatovali.

hněvat se <na koho>

Hněvat se: projevovat silnou nelibost, rozčilovat se, vyjadřovat zlost .

oznamovat <co> (policii)

Oznamovat policii: informovat o podezřelých činech, incidentech nebo kriminálních aktivitách.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená násilně se na něho dostat nebo ho napadnout s úmyslem ukrást ho nebo mu ublížit.

základy <čeho>

Základy jsou základní principy nebo podmínky, na kterých je něco postaveno.

zaujmout <koho>

Zaujmout znamená upoutat jeho pozornost a zapůsobit na něj.

zprostit <čeho>

Zprostit se znamená osvobodit se od něčeho; uvolnit se, zbavit se.

opojit <koho>

Opojit znamená učinit někoho tak opilým, že jeho smysly jsou ochromeny.

upozornit <koho na co>

Upozornit znamená udělit informaci nebo varování někomu o čemkoli.

zahledět se <do koho>

Podívat se (většinou pozorně) na někoho nebo něco.

zlikvidovat <koho>

Zlikvidovat znamená násilím odstranit nebo zničit, obvykle se to používá k popisu vyhladit nějakou osobu nebo skupinu lidí.

zabít <koho>

Zabít: způsobit smrt násilím, fyzickou či psychickou silou.

plést se <do čeho>

Plést se: zamotat se, zmatkovat, ztrácet se, uvádět se v omyl.

stanovit <co>

Stanovit: určit, pevně a definitivně rozhodnout.

odstrašit <koho od čeho>

Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.

nevšimnout si <čeho>

Nepozorovat, nepřihlédnout k něčemu.

nedbat <čeho>

Nedbat: ignorovat, nevšímat si, opomíjet, přehlížet.

dostat <koho do čeho>

Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.

ubýt <čeho>

Ubýt znamená ztratit, snížit množství.

stát se členem <čeho>

Přijmout členství v něčem, co zahrnuje jistá práva a povinnosti.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho strach, vyrovnat jeho emoce a zklidnit jeho myšlenky.

ztropit si žert <z koho>

Ztropit si žert: dělat si legraci z někoho, často s použitím nadsázky.

nedostávat se <čeho>

Nedostávat se: jít proti směru, nedosáhnout cíle, neuspět.

upozornit <koho> (na nebezpečí)

Varovat o možném nebezpečí; předat informace týkající se ohrožení.

udusit <koho>

Udusit znamená silou zabránit někomu dýchat, obvykle za účelem usmrcení.

přemluvit <koho>

Přesvědčit o něčem prostřednictvím argumentů, přímluv nebo slibů.

užít <co n. čeho>

Užít: využít, vychutnat, prožít naplno.

promluvit <na koho>

Promluvit znamená mluvit s tím kým osobou, vysvětlovat a vyjadřovat své myšlenky nebo názory.