Facebook

Označit - synonyma

Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu označit.

Význam: Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

Podobná synonyma

obejít <koho>

Obejít se znamená vyhnout se něčímu nebo něčemu, obcházet, zdržet se.

vzpružit <koho>

Vzpružit znamená obnovit energii, nadšení nebo odhodlání u osoby.

ovlivnit <koho>

Ovlivnit znamená vlivnout na jeho myšlení, chování nebo rozhodnutí.

předčit <koho>

Předčit : dosáhnout vyššího úspěchu, než je komu jinému dosaženo.

obrátit se <na koho>

Obrátit se na někoho znamená vyžádat si jeho pomoc nebo poradit se s ním.

zkazit <koho n. co>

Zkazit: Ničit nebo poškodit něčí či něčí vlastnosti, činnosti nebo vlastnictví.

zastihnout <koho>

Zastihnout znamená narazit (nečekaně) na někoho, potkat ho nebo ho najít.

strčit <do koho>

Strčit znamená fyzicky tlačit nějakou osobu nebo předmět do něčeho nebo někoho.

vzdát se <čeho>

Vzdát se čeho: odpustit, opustit nebo toho zříci.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

pošoustat <koho>

Pošoustat někoho znamená provádět s ním nevhodné a nežádoucí doteky, které vyvolávají nepříjemnost nebo nechuť.

oddělit se <od koho>

Odejít, rozejít se; přerušit vzájemné vztahy nebo spojení.

vyklidit <koho>

Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.

profitovat <z čeho>

Profitovat znamená vydělávat peníze z něčeho.

doběhnout <koho>

Doběhnout znamená dostihnout jej a dosáhnout stejného místa jako on.

stanovit <co>

Stanovit: určit, stanovit (formální) pravidla, limity nebo hodnoty.

pouštět se <do koho>

Vžít se do něčeho/někoho, přijmout riziko a zkusit to.

dostat se <z čeho>

Dostat se: dosáhnout daného cíle/místa; dosáhnout výsledku/stavu.

ospravedlnit <koho>

Ospravedlnit znamená vysvětlit, proč bylo něco uděleno nebo uděláno a omluvit se za to.

dohonit <koho>

Dohonit znamená dosáhnout stejného postavení, rychlosti nebo úrovně jako někdo jiný.

hostit <koho>

Hostit znamená poskytovat příjemnou a pohostinnou atmosféru, zajistit pohodlí a vyžadovat pozornost pro návštěvníka nebo hosta.

plynout <co z čeho>

Plynout znamená procházet nebo stékat postupně, bez většího odporu nebo obtíží.

vpíjet se <do čeho>

Vpíjet se: pronikat do něčeho, intenzivně to pozorovat a studovat.

disgustovat <koho>

Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.

vynutit <co z koho>

Vynutit: donutit někoho k činu nebo akci, kterou by jinak neučinil.

chystat se <na koho>

Chystat se: připravit se (fyzicky nebo psychicky) na něco/někoho.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho,dbát na jeho zdraví a pohodu, dbát na jeho potřeby, být jeho oporou a podporovat jeho rozvoj.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat nebo tlouci člověka nebo zvíře.

uvést do pořádku (závazky)

Uvést do pořádku - splnit závazky a dodržet slíbené termíny.

nacpat <co do čeho>

Nacpat je hovorový výraz pro umístění věci do určitého prostoru, často přetížením nebo se silou.