Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

vykroutit se <z čeho>

Vykroutit se: uniknout z něčeho, často z nežádoucí situace, díky obratnosti.

dopřávat <komu čeho>

Dopřávat čemukoli znamená poskytnout něco, co je významné pro užitek, potěšení nebo užitek druhým.

vpravit se <do čeho>

Vpravit se: dostat se dovnitř, začlenit se.

vypátrat <koho n. co>

Vypátrat znamená hledat a zjistit informace o něčem nebo někom.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.

vyznačit

Vyznačit znamená vyznačit nebo označit něco jasně a zřetelně.

plynout <co z čeho>

Plynout znamená procházet nebo stékat postupně, bez většího odporu nebo obtíží.

testovat <koho n. co>

Testovat je provádění série procesů, které slouží k ověření funkčnosti, správnosti a kvality produktu, procesu nebo služby.

dožadovat se <čeho>

Žádat něco přísně nebo naléhavě; chtít něco dosáhnout s vytrvalostí.

opatřit <koho>

Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.

zbýt se <čeho>

Zbýt se čeho: zůstat bez čeho, nedostat se čeho, postrádat čeho.

nabýt <čeho>

Získat, získat, získat právní účinky nebo vlastnictví.

nadít se <čeho>

Nadít se znamená očekávat, že se něco stane nebo že se něco objeví.

stanovit (postup)

Ustanovení je proces stanovování pravidel, postupů nebo cílů pro nějakou situaci.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená nabádat někoho k něčemu, napomínat ho k činu nebo činnosti.

zprostit <čeho>

Zprostit se znamená osvobodit se od něčeho; uvolnit se, zbavit se.

vyvozovat <co z čeho>

Vyvozovat znamená získat závěry nebo závěry z informací, které jsou k dispozici.

burcovat <koho n. co>

Burcovat: vzbuzovat pozornost, povzbuzovat k činu.

dbalý <čeho>

Dbalý je označení pro osobu, která je pečlivá a dbá na detail, přičemž se snaží o dosažení vysoké kvality a spolehlivosti.

odvrátit <koho od čeho>

Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.

uštvat <koho>

Uštvat někoho znamená podráždit nebo vyprovokovat k něčemu špatnému.

vyplývat <co z čeho>

Vyplývat znamená odvozovat něco z jiného, jehož sdělení je implicitní nebo je pro to důvod.

uvidět <koho>

Uvidět znamená spatřit osobu nebo věc fyzicky nebo mentálně.

stanovit <co>

Stanovit: určit, pevně a definitivně rozhodnout.

unavit <koho>

Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.

uzdravit <koho>

Vrátit komu zdraví, zotavit se z nemoci.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit, zcela zničit život.

překvapit <koho čím>

Překvapit: přivést někoho nečekaně do stavu šoku či nadšení pomocí neočekávaného jednání či akce.

dohonit <koho>

Dohonit znamená dosáhnout stejného postavení, rychlosti nebo úrovně jako někdo jiný.

vydržovat <koho>

Vydržovat znamená podporovat nebo stát při někom, i když se situace zhoršuje.