Označit - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu označit.
Význam: Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.
poznačit (los)
Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.
poznamenat
Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.
určit (viníka)
Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.
stanovit
Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.
pojmenovat (objekt)
Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.
nazvat
Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.
vyznačit (cestu)
Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.
označkovat
Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.
oznámit <co> (policii)
Udělat hlášení policii o
shodit <koho>
Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.
uvést <co>
Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.
určit
Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.
prozradit <co>
Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.
zbavit se <čeho>
Odstranit, opustit, zbavit se čeho.
Podobná synonyma
vykupovat <koho n. co>
Koupit něco nebo někoho za určitou cenu, aby se ochránilo proti ztrátě nebo ublížení.
dotknout se <čeho>
Dotknout se <čeho>: zasáhnout a ovlivnit, změnit nebo oživit něco.
sbalit se (na cestu)
Sbalit se = připravit se na cestu, připravit potřebné věci, příp. odcestovat.
přetížit <koho> (prací)
Přetížit někoho prací znamená dát mu na starosti více práce, než je schopný zvládnout.
intervenovat <za koho>
Intervenovat znamená zasáhnout do něčí situace nebo záležitosti, aby se změnila nebo zlepšila.
obeznámit <koho s čím>
Seznámit se s něčím/někým, získat o něm/ní podrobné informace a zkušenosti.
podporovat (přednostně) <koho>
Podporovat znamená přispívat silou, časem a/nebo finančně k úspěchu někoho.
přimět <koho k čemu> (násilím)
Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.
napomínat <koho>
Napomínat znamená připomínat někomu, aby dodržoval nějaké pravidlo nebo aby udělal něco, co má udělat.
vykroutit se <z čeho>
Vykroutit se: uniknout z něčeho, často z nežádoucí situace, díky obratnosti.
dát se <do čeho>
Dát se do čeho: znamená se pustit do něčeho nového, odhodlat se k něčemu bez ohledu na rizika a následky.
mít ohled <na koho>
Mít ohled na někoho znamená respektovat jeho názor a přihlížet k jeho potřebám.
vystrojit <koho>
Vystrojit: ozdobit, oblečit do odpovídajících šatů nebo doplňků pro významnou událost.
navnaďovat <koho>
Navnadit znamená přesvědčovat a přimět k něčemu, obvykle k nákupu nebo užití něčeho.
pohřbít <koho n. co>
Pohřbít znamená provést rituál, kterým se symbolicky uzavírá život člověka nebo zvířete.
prohlížet <koho>
Prohlížet: pozorovat, pečlivě zkoumat nebo se zabývat vyšetřováním.
učit <koho>
Učit se označuje pro proces poskytování informací nebo dovedností tomu, koho se učí.
vyhubovat <koho>
Vyhubovat
seznámit <koho s čím>
Seznámit se znamená dozvědět se o něčem nebo někom novém a zároveň informovat ostatní.
protínat (cestu)
Protínat znamená projíždět něčím, přes něco. Například protínat cestu znamená projet cestou.
následovat <koho>
Jít za někým, činit to, co on/ona dělá; dodržovat jeho/její pokyny a postupy.
zaplést se <do čeho>
Zaplést se do něčeho znamená přímo či nepřímo se zapojit nebo zapojovat se do činností, situací nebo vztahů.
vrážet <do čeho>
Vrážet do něčeho znamená zabodávat, zasouvat silou.
vtékat <do čeho>
Vtékat znamená proudit nebo protékat do něčeho, například voda do nádoby nebo proud slov do uší.
zahubit <koho>
Zahubit
nedbat <čeho>
Nedbat: ignorovat, nevšímat si, opomíjet, přehlížet.
varovat se <čeho>
Varovat se čeho/čeho se obávat - být obezřetný a předvídavý, abych se vyhnul nebezpečí, neštěstí nebo neúspěchu.
účastnit se <čeho>
Spoluúčastnit se na něčem, být součástí či se podílet na činnosti nebo procesu.
šťourat <do koho>
Šťourat se rozumí prozkoumávání či zkoumání něčeho nebo někoho.
osvobozený <od čeho>
Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.