Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

vychystat <koho>

Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.

podělit <koho>

Rozdělit něco (čas, peníze, úkoly, povinnosti) mezi dvě nebo více osob.

informovat <koho o čem>

Informovat znamená sdělovat někomu informace o něčem.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená jednat s ním bez předsudků a nepřátelství, i když se s ním nesouhlasí.

postrašit <koho>

Postrašit znamená vyděsit, vystrašit ho nebo ho zastrašit.

prozradit (záměry)

Odhalit, zjistit nebo naznačit skryté informace, záměry nebo postoje.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem čehosi.

nedostávat se <čeho>

Nedostávat se: jít proti směru, nedosáhnout cíle, neuspět.

přestávat dbát <o koho n. co>

Přestávat dbát: zapomínat, nevšímat si, ignorovat osobu nebo věc.

ovládat <koho>

Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.

uvidět <koho>

Uvidět znamená spatřit osobu nebo věc fyzicky nebo mentálně.

zbavit se (ostychu)

Uvolnit se, odhodit pochybnosti a obavy, uvědomit si své silné stránky a získat odvahu.

líbat <koho>

Líbat je fyzická a emocionální aktivita, která spočívá ve vzájemném polibku jednoho člověka na druhého.

vrazit <do koho>

Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.

předbíhat <koho>

Předbíhat znamená předstihnout ostatní, být před nimi a dosáhnout něčeho dříve než ostatní.

utrápit <koho>

Utrápit znamená fyzicky či psychicky mu ublížit, trápit ho, způsobit mu bolest a utrpení.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.

ospravedlňovat <koho>

Ospravedlňovat znamená vysvětlovat/omlouvat počínání nebo jednání někoho.

pověřit <koho>

Pověřit znamená udělit mu určité pravomoce nebo úkoly a zmocnit ho k jejich vykonání.

následovat <koho kam>

Jít po někom nebo něčem, co je před námi; sledovat jeho nebo jeho pokyny a postupovat podle nich.

dráždit <koho>

Dráždit znamená vyvolávat v druhém silné emoce, např. rozčílení, rozrušení, nespokojenost, zlost.

píchat <koho n. s kým>

Píchat se vyjadřuje jako verbální útok na koho nebo s kým: šikana, kritika, výsměch nebo narážky.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.

donutit <koho k čemu>

Donutit znamená násilným způsobem přinutit někoho k činu či akci.

zbavit <koho> (viny)

Zbavit (viny) znamená osvobodit od viny a odpovědnosti.

zdravit <koho>

Zdravit znamená pozdravit člověka slůvky nebo gestem jako pozdrav.

upíchat <koho>

Upíchat znamená provést trest smrti ohněm případně oběšením.

klasifikovat <koho n. co>

Klasifikovat je proces rozdělení do skupin dle určitých charakteristik.

podívat se <na koho n. co> (zběžně)

Podívat se znamená prohlédnout, prozkoumat nebo vyhledat někoho nebo něco.