Označit - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu označit.
Význam: Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.
poznačit (los)
Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.
poznamenat
Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.
určit (viníka)
Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.
stanovit
Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.
pojmenovat (objekt)
Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.
nazvat
Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.
vyznačit (cestu)
Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.
označkovat
Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.
oznámit <co> (policii)
Udělat hlášení policii o
shodit <koho>
Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.
uvést <co>
Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.
určit
Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.
prozradit <co>
Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.
zbavit se <čeho>
Odstranit, opustit, zbavit se čeho.
Podobná synonyma
mluvit <do koho>
Komunikovat s danou osobou, sdílet myšlenky, názory či pocity.
uvést
Uvést znamená zařadit někoho či něco do určité polohy nebo situace, začít či obnovit něco.
podplácet <koho>
Podplácet
být příčinou <čeho>
Být příčinou čeho: být zdrojem něčeho, co má následky nebo důsledky.
zbít <koho>
Zbít znamená fyzicky napadnout někoho a způsobit mu zranění.
začlenit <koho n. co kam>
Začlenit znamená umístit kohosi (nebo něco) do již existující struktury nebo systému.
vyznačit <co>
Vyznačit znamená označit, zaznamenat či zdůraznit něco.
vyvlastňovat <koho n. co>
Vyvlastňovat je veřejnoprávní akce, kdy stát nebo jiná veřejná moc získává soukromou vlastnost bez souhlasu majitele.
vyloučit <koho z čeho>
Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit někoho nebo něco z něčeho.
uhájit <koho n. co>
Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.
napadat <koho>
Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na kohokoliv nebo cokoliv.
určit (nemoc)
Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.
upouštět <od čeho>
Upouštět je vzdát se čeho, odříct se čeho, opustit to.
trápit <koho> (svědomí)
Způsobovat někomu vnitřní utrpení a vztek při přemýšlení o svých skutcích/chybách.
zkoušet <koho n. co>
Zkoušet znamená testovat schopnosti, znalosti nebo dovednosti někoho nebo něčeho.
odměňovat <koho>
Odměňovat znamená poskytovat nějakou formu odměny za nějakou službu nebo činnost člověku.
zlobit <koho>
Zlobit
unudit <koho>
Unudit
nacpat <co do čeho>
Nacpat je hovorový výraz pro umístění věci do určitého prostoru, často přetížením nebo se silou.
krmit <koho> (mateřským mlékem)
Dávat kojencům jídlo, nejčastěji mateřské mléko.
vyléčit <koho>
Vyléčit
šidit <koho>
Šidit: projevovat nespravedlivost, úmyslně uškodit jinému člověku, zneužít jeho slabosti nebo situace.
míchat se <do čeho>
Míchat se: do čehokoliv, aby se zapojilo do činnosti nebo se změnila situace.
vyslechnout <koho>
Vyslechnout: poslouchat a vnímat řeč druhého člověka, naslouchat a vnímat jeho názor.
prozradit
Prozradit znamená odhalit něco, co bylo původně skryto nebo důvěrné.
nabodávat <koho n. co>
Nabodávat znamená zasouvat či vhánět něco do něčeho, případně i do někoho.
zkrátit si cestu
Ušetřit čas a cestu projížděním kratší trasy.
dotknout se <koho>
Dotknout se
vycházet <z čeho>
Vycházet znamená získat myšlenky, informace nebo předpoklady z čehož/čeho.
strkat <do koho>
Strkat do někoho znamená fyzicky tlačit na něj, aby se pohnul.