Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

orodovat <za koho>

Orodovat znamená hájit někoho, bránit jeho jméno, čest a práva.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

oddělit <co od čeho>

Oddělit znamená rozdělit, rozlišit nebo od sebe oddělit jednu věc od druhé.

poškozovat <koho>

Poškozovat znamená ublížit jim fyzicky nebo psychicky, způsobit jim újmu nebo škodu.

trápit <koho>

Trápit znamená činit někomu fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo stres.

vzrušit <koho>

Vzrušit znamená vzbudit silné emoce nebo touhu u druhé osoby.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

zatlačit <do čeho>

Fyzicky nebo psychicky tlačit/tlouct něco/někoho do něčeho.

najmout <koho n. co>

Najmout znamená získat něčí služby nebo věci za účelem jeho využití, např. najmout pracovníka nebo pronajmout byt.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

vyprostit se <z čeho>

Vyprostit se z něčeho znamená uniknout z dané situace nebo okolností.

ztlouci <koho>

Ztlouci znamená fyzicky či psychicky zneužívat, ponižovat nebo omezovat člověka.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená vzdát se čeho, opustit prostor nebo se vzdálit od něčeho.

posílat <koho kam>

Posílat znamená poslat někoho nebo něco na určité místo.

porazit <koho>

Vítězství nad někým ve srovnání nebo konkurenci; přemoci a zvítězit nad někým jiným.

zmást <koho>

Zmást = působit na někoho tak, aby nevěděl, co má dělat, nebo aby nerozuměl situaci.

chytat se <koho>

Chytat se někoho znamená držet se ho, být v jeho blízkosti a případně se na něj spoléhat.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit jej jinou osobou, např. nahradit někoho v práci nebo na nějakou dobu převzít jeho roli.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu trest za jeho chování nebo prohřešek.

považovat <koho> (za přítele)

Považovat osobu za přítele, znamená mít s ní silné přátelské vztahy a důvěru.

vyřadit <koho n. co>

Vyřadit: odejmout, odstranit, vyjmout z hry.

chránit <koho>

Bránit koho/čeho před škodlivými vlivy; zachraňovat, ochraňovat, zajišťovat bezpečí.

burcovat <koho n. co>

Burcovat: vzbuzovat pozornost, povzbuzovat k činu.

objekt

Objekt je cokoliv, co je určeno k využití nebo je k dispozici k použití.

oživovat <koho n. co>

Oživovat = obnovovat/probouzet život, energii nebo aktivitu.

přinutit mlčet <koho>

Umlčet někoho, donutit ho mlčet.

zbavit (starostí)

Odbýt, osvobodit, odstranit, zbavit starostí.

vyznávat se <z čeho>

Vyznávat se znamená projevovat svou úctu, lásku nebo víru k něčemu nebo někomu.

dát se <do čeho>

Dát se: začít se angažovat; zapojit se; začít se věnovat.

zabít <koho>

Zabít: ukončit život člověka nebo jiného živého tvora násilím.