Označit - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu označit.
Význam: Označit znamená specifikovat nebo identifikovat něco jedinečným způsobem.
poznačit (los)
Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.
poznamenat
Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.
určit (viníka)
Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.
stanovit
Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.
pojmenovat (objekt)
Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.
nazvat
Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.
vyznačit (cestu)
Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.
označkovat
Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.
oznámit <co> (policii)
Udělat hlášení policii o
shodit <koho>
Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.
uvést <co>
Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.
určit
Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.
prozradit <co>
Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.
zbavit se <čeho>
Odstranit, opustit, zbavit se čeho.
Podobná synonyma
probudit <koho>
Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.
ukrýt <koho n. co>
Ukrýt znamená skrýt, odkrýt nebo zamaskovat, aby se neukázalo, co skrývá.
zacvičit <koho>
Zacvičit
dostat se <z čeho>
Dostat se: dosáhnout daného cíle/místa; dosáhnout výsledku/stavu.
odstěhovat <koho kam>
Přestěhovat se z jednoho místa na jiné.
strkat <do koho>
Strkat do někoho znamená fyzicky tlačit na něj, aby se pohnul.
čekat <na koho>
Očekávat něčí příchod nebo akci, čekat na výsledek nebo událost.
přemlouvat <koho>
Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co by jinak neudělal, přesvědčováním.
oznámit
Oznámit znamená sdělit, zveřejnit nebo oznámit něco veřejně.
zbavit se
Zbavit se znamená odstranit nebo opustit něco nebo někoho.
napodobovat <koho n. co>
Napodobovat znamená opakovat kroky, slova nebo chování někoho jiného.
uvěznit <koho>
Uvěznit
zpucovat <koho>
Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.
vysledovat <koho>
Vysledovat znamená zjistit informace o člověku nebo věci, aby se dosáhlo cíle.
zaplést <koho do čeho>
Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.
oslyšet <koho>
Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.
stanovit (předem)
Stanovit znamená určit předem; definovat nebo stanovit pravidla, limity, podmínky a očekávání.
vykroutit se <z čeho>
Vykroutit se: uniknout z něčeho, často z nežádoucí situace, díky obratnosti.
podpořit <koho>
Podpořit
platit <za koho> kauci
Platit kauci znamená zaplatit částku peněz pro určitého člověka, aby měl právo na vydání z vazby nebo pro osvobození od obvinění.
dotknout se <čeho>
Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo metaforicky kontaktovat či se zabývat čímsi.
dávat se <do čeho>
Dávat se: vyvíjet úsilí, obětovat energii a čas pro dosažení cíle.
zmazat <koho>
Zmazat
zesměšňovat <koho>
Zesměšňovat znamená ponižovat a očerňovat někoho, aby jeho sebeúcta byla poškozena.
zanechat <čeho>
Zanechat: opustit, nechat po sobě, nechat trvale existovat.
odmítnout <koho n. co>
Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.
upustit <od čeho>
Odpustit, ustoupit od něčeho, zrušit či opustit.
upouštět (od čeho)
Odcházet, opouštět, vzdávat se; přestat s něčím/někým spojeným, zanevřít na to.
ovládat <koho>
Mít nad čímžto moc a vliv; udržovat si kontrolu nad situací.
obelhávat <koho>
Obelhávat znamená podvádět nebo oklamat někoho, abyste dosáhli bez jeho vědomí nebo souhlasu něčeho.