Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

zkritizovat <koho>

Zkritizovat znamená upřímně a konstruktivně vyjádřit svůj názor na jeho činnosti, postoje a myšlenky.

dostat se <z čeho n. odkud>

Získat přístup nebo se dostat do něčeho; překonat překážky; dosáhnout cíle.

proklínat <koho n. co>

Proklínat znamená mluvit něco zlého o někom nebo něčem, aby se způsobilo neštěstí nebo bolest.

odpadávat <od čeho>

Odpadávat znamená postupně se vzdalovat od něčeho; opouštět to, přestat se toho účastnit nebo se toho vzdát.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout znamená přijmout okamžité opatření k boji proti něčemu nebo k omezení škod, které by se mohly vyskytnout.

uvést do souladu

Uvést do souladu znamená uspořádat nebo sjednotit, aby všechny části byly ve stejném stavu.

zahrnout <koho čím>

Zahrnout znamená začlenit, zapojit nebo zahrát někoho či něco do něčeho.

polidštit <koho n. co>

Polidštit znamená usměrňovat někoho nebo něco a dávat jim/tomu lepší vzhled.

trápit <koho> (strach)

Trápit (strachem): vyvolat strach, obavy, úzkost u druhé osoby.

zatknout <koho>

Zatknout znamená vzít do vazby a odevzdat ho k vyšetřování a trestnímu stíhání.

ztýrat <koho>

Násilně přivodit poškození člověku nebo věci; zneužívat člověka nebo jeho práva.

snést <co od koho>

Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.

zneuctívat <koho n. co>

Zneuctívat znamená poškodit něčí čest, důstojnost a důvěru.

honorovat <koho>

Honorovat znamená ocenit či respektovat někoho a vyjádřit mu tím úctu.

vyhánět <koho>

Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.

nakazit <koho>

Nakazit znamená infikovat nějakou nemocí, infekcí či jinou patogenní látkou.

naskočit <do čeho>

Naskočit = rychle a bez připravenosti vstoupit do čeho, začít to používat/dělat.

dobírat si <koho>

Dobírat si koho znamená zvyšovat otázky nebo pokládat doplňující dotazy, abyste získali více informací o dané osobě.

odvést <koho odkud>

Odvést: přesunout někoho z jednoho místa na druhé.

využít <čeho> (negativně)

Využít negativně znamená činit zneužití, využívat nezákonně, či bez souhlasu.

odvolat <koho>

Odvolat znamená zrušit nebo zpětně změnit předchozí rozhodnutí nebo příkaz daný osobě nebo skupině.

nazvat <koho jak>

Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.

odloučit se <od koho n. od čeho>

Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.

dopisovat <co do čeho>

Pokud je dopisovat vyjadřováno jako činnost, znamená to psát si zprávy, listy nebo dopisy s někým jiným.

okouzlovat <koho>

Okouzlovat: vyvolávat u druhých očarování přítomností a slovy.

strašit <koho>

Strašit: děsit, vyděšovat, vyvolávat strach u ostatních.

pomlouvat <koho n. co>

Šíření nepravdivých a zkreslených informací, které poškozují jméno nebo dobré jméno někoho nebo něčeho.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

vypovědět <koho>

Vypovědět znamená formálně ukončit pracovní poměr s určitou osobou.