Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

polekat <koho>

Polekat znamená vtipně, nebo i vážně, napomenout člověka a vyjádřit mu svůj názor.

nakouknout <do čeho>

Nakouknout: získat první, rychlý pohled do čeho.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít s něčím pracovat nebo s něčím začít.

napodobovat <koho n. co>

Napodobovat znamená imitovat činy, projevy, vlastnosti druhých osob nebo věcí.

přemluvit <koho>

Přesvědčit někoho, aby udělal něco, co by jinak neudělal.

zmocňovat <koho k čemu>

Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.

vytěsnit <co z čeho>

Vytěsnit znamená vyhnout se, vyloučit, odstranit nebo vyřadit co z čeho.

seřvat <koho>

Agresivně křičet na někoho, hrubě mu nadávat nebo ho urážet.

vyrozumívat <koho>

Vyrozumívat znamená přenést informaci či sdělení od jednoho člověka druhému.

likvidovat <koho>

Likvidovat znamená bez milosti zničit, zrušit, zlikvidovat.

přimět <koho k čemu>

Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.

zbít <koho>

Zbít koho: fyzickým násilím na někoho způsobit zranění nebo bolest.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.

platit <za koho> kauci

Platit kauci znamená zaplatit částku peněz pro určitého člověka, aby měl právo na vydání z vazby nebo pro osvobození od obvinění.

podporovat <koho>

Podporovat znamená dávat mu oporu, pomáhat jim a poskytovat jim prostředky, aby mohli dosáhnout svých cílů.

chytat se <koho>

Chytat se někoho znamená držet se ho, být v jeho blízkosti a případně se na něj spoléhat.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená projevit podporu někomu, vyjádřit souhlas nebo ochranu a pomoci mu.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

hlídat <koho>

Hlídat znamená dohlížet a strážit nějakou osobu, věc či místo.

chránit <koho n. co>

Chránit znamená ochraňovat, opečovávat nebo obhajovat někoho či něco.

dávat <do čeho> (peníze)

Dávat peníze: vydávat peníze za něco, vyplácet peníze jiné osobě.

orodovat <za koho>

Orodovat znamená hájit někoho, bránit jeho jméno, čest a práva.

potrestat <koho>

Potrestat: udělit trest nebo postih za nějakou provinění; trestat za porušení norem.

předběhnout <koho>

Předběhnout je vyřešit nebo dokončit něco dříve než někdo jiný.

uvrhovat <koho kam>

Uvrhovat znamená přemístit někoho nebo něco do jiného prostředí, často odlišného od toho původního.

svalit <co na koho>

Svalit zodpovědnost za něco na někoho, převést odpovědnost, obvinit někoho za něco, připsat něco na vrub někomu.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat nebo vyšetřovat změny či chování dané osoby.

prozradit

Prozradit znamená odhalit něco, co bylo původně skryto nebo důvěrné.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

strčit <koho kam>

Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.