Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

okouzlit <koho>

Uhranout koho čím příjemným, nebo něčím, co je obdivuhodné.

znát cestu

Znát cestu znamená znát nejlepší směr a způsob, jak dosáhnout cíle.

zbavit <čeho>

Odstranit, vyřadit, zbavit čeho.

usměrnit <koho>

Usměrnit znamená vést ho po správné cestě, aby se choval a řídil se správnými pravidly.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat: ukrást cizí věci násilím či neoprávněně.

nastupovat cestu

Zahájení cesty; nástup do vozidla, letadla nebo lodi, aby se začala cesta.

pojmenovat

Pojmenovat znamená přiřadit určitému předmětu, osobě či jevu příslušné označení.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě cosi, odložit, nechat v pořádku.

nechat <čeho>

Nechat: Zanechat či opustit něco nebo někoho, nechat být, nechat volný průběh nebo vyvíjet působení.

pustit <koho kam>

Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.

odnaučit <koho co>

Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat a věnovat pozornost člověku nebo jeho činům po dlouhou dobu.

dotknout se <čeho>

Dotknout se: fyzicky se dotknout, emotivně se prožít, intelektuálně pochopit, aby se dosáhlo porozumění.

šikanovat <koho>

Šikanovat je verbální nebo fyzické týrání člověka, které zahrnuje činy, které je příjemcem považován za nebezpečné nebo rozrušující.

vyklidit <koho>

Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.

podívat se <na koho n. co> (zběžně)

Podívat se znamená prohlédnout, prozkoumat nebo vyhledat někoho nebo něco.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

uzdravit <koho>

Uzdravit : obnovit zdraví, zbavit nemoci či bolesti.

apelovat <na koho>

Apelovat znamená vyžadovat naléhavě, aby se někdo zamyslel nad problémem a učinil kroky k jeho řešení.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

naznačovat (cestu)

Ukazovat směr cesty; dávat nápovědu, naznačovat, co čeká dál.

postarat se <o koho>

Postarat se o někoho znamená starat se o jeho potřeby a přání a dbát o jeho dobro.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit, zcela zničit život.

prohlížet <koho n. co>

Prohlížet: vyhledávat podrobně informace o něčem nebo o někom.

okouzlovat <koho>

Okouzlovat: vyvolávat u druhých očarování přítomností a slovy.

neobejít se <bez čeho>

Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.

prozradit se

Odpověď: Prozradit se znamená ukázat, říct nebo dát najevo něco, co bylo dříve utajeno.

nevšímat si <čeho>

Ignorovat, nevšímat si; nebrat v úvahu, neřešit.

vyznávat se <z čeho>

Vyznávat se znamená projevovat svou úctu, lásku nebo víru k něčemu nebo někomu.

žalovat <koho>

Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.