Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

líbat <koho>

Líbat je dotýkat se rty a tváří druhé osoby a vyjadřovat tak lásku a něhu.

oddělit <co od čeho>

Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.

blahoslavit <koho>

Blahoslavit znamená oslavovat či chválit někoho.

ubrat <z čeho>

Ubrat znamená snížit množství nebo intenzitu čehokoli.

neexistence <čeho v čem>

Neschopnost existovat; absolutní neexistence.

zmocnit <koho>

Zmocnit se: udělit někomu moc, autoritu, právo nebo povolení konat určité činnosti.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat logicky z něčeho, být výsledkem čeho.

přemluvit <koho>

Přesvědčit někoho, aby udělal něco, co by jinak neudělal.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

zbavit se

Odstranit se od čeho nebo od něčeho, zbavit se starostí nebo odpovědnosti, či jiných povinností.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

upustit <od čeho>

Přestat s něčím, přestat se zabývat něčím nebo přestat věnovat pozornost čemukoliv.

zmást <koho>

Zmást = působit na někoho tak, aby nevěděl, co má dělat, nebo aby nerozuměl situaci.

přenést <co do čeho>

Přenášet znamená přesunout něco z jednoho místa nebo stavu do druhého.

vytěsnit <co z čeho>

Vytěsnit znamená vyhnout se, vyloučit, odstranit nebo vyřadit co z čeho.

smířit <koho>

Smířit se znamená přijmout skutečnost, že něco se už nemůže změnit, a najít klid v urovnání vztahu s druhou stranou.

profitovat <z čeho>

Profitovat znamená vydělávat peníze z něčeho.

zlákat <koho>

Zlákat znamená přitáhnout, přimět někoho jít někam nebo dělat něco.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky, psychicky nebo ekonomicky zruinovat nebo způsobit trvalou škodu.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či verbálně útočit na někoho, například při bitce nebo nařčením.

vkládat se <do čeho>

Vkládat se: zapojit se, angažovat se do činností nebo čehokoliv.

zbavit rozumu

Zbavit rozumu znamená ztratit schopnost uvažovat, koncentrovat se nebo rozhodovat.

vložit <co do čeho>

Vložit je umístit něco do něčeho. Např. vložit klíč do zámku.

vycvičit <koho>

Vycvičit: naučit někoho novým dovednostem a činnostem, aby vykonával požadované úkoly.

plést se <do čeho>

Plést se: zamotat se, zmatkovat, ztrácet se, uvádět se v omyl.

napravit <koho>

Napravit: udělat opravu či opatření pro nápravu něčí chyby, nedostatku nebo poškození.

připravit <koho o co>

Připravit: předem udělat nebo dokončit vše potřebné pro úspěšný průběh něčeho.

vykrást <koho n. co>

Vykrást někoho nebo něco znamená ukrást věci nebo peníze silou nebo násilím.