Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

prozradit

Reveal, make known, disclose information that was previously not known.

dostat se <z čeho n. odkud>

Získat přístup nebo se dostat do něčeho; překonat překážky; dosáhnout cíle.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout znamená změnit pozici, směr nebo postoj.

odstrašit <koho od čeho>

Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.

překonávat <koho>

Překonávat znamená dosahovat lepších výsledků než někdo jiný nebo sebe samého předtím.

zdravit <koho>

Zdravit znamená vyjádřit pozdrav člověku s úsměvem nebo pohlazením.

vrazit <do koho>

Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.

zbýt se <čeho>

Zbýt se čeho: zůstat bez čeho, nedostat se čeho, postrádat čeho.

nahnat <koho kam>

Nahnat se vyjadřuje jako donutit někoho jít někam, přimět někoho k něčemu, obvykle s násilím.

nezastihovat <koho>

Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.

preferovat <koho n. co>

Vybrat si, upřednostnit, dát přednost.

zneužít <koho n. co>

Zneužít znamená použít někoho nebo něco k vlastnímu prospěchu bez souhlasu druhé strany.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit, zcela zničit život.

vyvolat <koho>

Vyvolat: vyvolat někoho nebo něco způsobem, aby se objevilo nebo se stalo vědomě.

líbat <koho>

Líbat je dotýkat se rty a tváří druhé osoby a vyjadřovat tak lásku a něhu.

předcházet si <koho>

Předcházet si někoho znamená přijímat opatření, která jsou zaměřena na ochranu tohoto člověka před možnou újmou nebo škodou.

nazvat <koho jak>

Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě; zůstat po něčem nebo někom.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zajmout a uzamčít do vězení nebo jiného omezeného prostoru.

považovat se <za koho n. co>

Považovat se za někoho nebo za něco znamená přijímat, že se naše identity nebo postavení odpovídá této osobě nebo věci.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

všimnout si <čeho>

Všimnout si něčeho je pozorně si všímat detaily, vypozorovat si informace, postřehnout něco, co by jinak bylo přehlíženo.

proniknout <do čeho>

Proniknout znamená dostat se dovnitř čehokoli, prozkoumat ho a dosáhnout pochopení jeho podstaty.

odpadávat <od čeho>

Odpadávat znamená postupně se vzdalovat od něčeho; opouštět to, přestat se toho účastnit nebo se toho vzdát.

útočit <na koho>

Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.

zlobit <koho>

Zlobit znamená být protivný a vyvolávat konflikt; tím člověka těžce urážet a případně i vyvolávat agrese.

oznámit

Ohlásit, oznámit, sdělit veřejnosti; případně oznámit jednotlivci, což je věc, informaci nebo událost.

najít (cestu)

Najít (cestu): přijít na to, jak dosáhnout cíle, objevit řešení problému, najít správnou cestu.

budit <koho>

Budit znamená probouzet koho nebo něco, vzbuzovat či oživovat.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.