Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

zbavit oděvu

Oděv odstranit, obnažit, odhalit.

omámit <koho>

Omámit znamená působit na někoho tak, že jeho myšlení a chování je ovlivněno.

snažit se nepotkat <koho>

Vyhýbat se někomu, aby se nestalo něco nepříjemného nebo nepříjemných situací.

pobouřit <koho>

Pobouřit znamená vzbudit v něm vášnivý, silný a rozhořčený emoční stav.

vypátrat <koho n. co>

Vypátrat znamená hledat a zjistit informace o něčem nebo někom.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat: šířit nepravdivé informace o někom s úmyslem ublížit.

osvobodit <koho>

Uvolnit někoho z pout, povinností nebo jiného omezení/závazku.

uškrtit <koho>

Uškrtit znamená fyzicky zabít člověka tím, že se mu zaškrtí krk.

obelstít <koho>

Obelstít znamená vymanit se nebo dostat se přes něčí blokádu nebo překážku.

zbavit se vlhkosti

Odstranit vodu z povrchu či prostoru.

zbavit <koho> (moci)

Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

pohled <do čeho>

Pohled je výrazný, významný a vysoce informativní náhled do něčeho.

uvědomit <koho>

Uvědomit si někoho znamená vnímat a chápat jeho myšlenky, činy a pocity.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zajmout a uzamčít do vězení nebo jiného omezeného prostoru.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si čeho znamená ignorovat to, nedávat pozor, nevnímat to.

oznamovat <co> (policii)

Oznamovat policii: informovat o podezřelých činech, incidentech nebo kriminálních aktivitách.

dotýkat se <čeho>

Fyzicky se dotknout, pracovat s čím, manipulovat s čím.

vzrušit <koho>

Vzrušit znamená vzbudit silné emoce nebo touhu u druhé osoby.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit znamená zmírnit napětí a stres, kterým člověk či věc čelí.

okouzlit <koho>

Okouzlit: příjemně působit na koho, získat jeho sympatie.

naznačovat (cestu)

Ukazovat směr cesty; dávat nápovědu, naznačovat, co čeká dál.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.

obírat <koho>

Obírat znamená vykrást, okrást, zneužít nebo využít za účelem obohacení se na jeho úkor.

nedbat <čeho>

Nedbat: ignorovat, nevšímat si, opomíjet, přehlížet.

vydráždit <koho>

Vyvolat/rozvířit emoce, podráždění nebo hněv/zlost u někoho.

deportovat <koho>

Deportovat znamená vyhostit osobu z určitého území, obvykle z důvodu porušení zákonů nebo bezpečnosti.

uvědomovat <koho>

Uvědomovat si něco/někoho znamená být si vědomý toho/toho, co děláte/dělá, a mít o tom přehled.

namlouvat si <koho>

Domlouvat si společné jednání či činnosti s někým.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená nadměrně kritizovat a upozorňovat na chyby druhého.