Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

unavit <koho>

Unavit: fyzicky či psychicky vyčerpat.

oddálit <co od čeho>

Oddálit znamená vzdálit se, odložit na později, odvrátit se od čeho.

odvolat <koho>

Odvolat znamená zrušit nebo zpětně změnit předchozí rozhodnutí nebo příkaz daný osobě nebo skupině.

dostat se <z čeho>

Dostat se: dosáhnout něčeho, dorazit k cíli; překonat všechny překážky a přijít na místo určení.

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.

zarmucovat <koho>

Zarmucovat znamená dát najevo smutek a zklamání, často v podobě lítosti a soucitu.

oslepit <koho>

Oslepit znamená udělat toho člověka nebo zvíře slepým nebo oslabeným zrakovou schopností.

utloukat <koho>

Utloukat znamená tlačit, bít nebo donucovat někoho jednáním, které je nepříjemné nebo bolestivé.

nevražit <na koho n. co>

Nevražit - nesouhlasit a nevykazovat sympatie k něčímu, čemu nebo komu.

nahradit <koho>

Vyměnit koho/co za něco jiného; začít používat něco jiného místo toho původního.

nafilmovat <co na koho>

Natočit film o někom nebo něčem.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

dát se <do čeho>

Začít se něčím zabývat nebo se nějak zapojit.

ovládnout <koho> (vztek)

Udržet kontrolu nad emocemi a nedovolit, aby vztek ovládl situaci.

vyplývat <co z čeho>

Vyplývat znamená dospět k závěru či pochopit něco z určitého předpokladu či skutečnosti.

ubít <koho>

Ubít znamená způsobit smrtící zranění nebo zabít.

působení <na koho>

Působení je označení pro vliv, který někdo má na druhého.

chránit <koho>

Chránit znamená ochraňovat, dbát o bezpečí a zdraví někoho.

stanovit si

Ustanovit si cíl, vytvořit plán nebo definovat postup pro dosažení požadovaného výsledku.

ujmout se <koho>

Ujmout se někoho znamená převzít zodpovědnost za něj a starat se o něj, což může znamenat poskytnout pomoc nebo podporu.

oslovit <koho>

Oslovit někoho: adresovat se k němu s prosbou či žádostí.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zajmout a uzamčít do vězení nebo jiného omezeného prostoru.

naskočit <do čeho>

Naskočit = rychle a bez připravenosti vstoupit do čeho, začít to používat/dělat.

ošetřovat <koho>

Ošetřovat znamená poskytovat péči, léčit a starat se o někoho, aby dosáhl nebo udržel dobrou fyzickou, duševní a emocionální pohodu.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená učinit ho zdravým a zbavit ho jakéhokoli trápení nebo nemoci.

ničit <koho>

Ničit znamená likvidovat nebo poškozovat fyzickou nebo duševní podstatu druhého člověka.

poslechnout <koho>

Slyšet a vyhovět žádosti, požadavkům nebo názorům dané osoby.

upozornit <koho na co>

Upozornit = informovat o něčem, co je potřeba vědět; zdůraznit povinnost či zásadu.

vyburcovat <koho>

Vyburcovat znamená vzbudit zájem nebo motivaci k nějaké činnosti či podniknutí nějaké akce.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se něčeho: dokončit, dovést činnost až do konce.