Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

nazývat <koho jak>

Nazývat je vyjádření jména, titulu nebo označení přiřazeného k osobě, věci nebo skupině.

ponořit se <do čeho>

Ponořit se do něčeho znamená dostat se do toho, zapojit se do činnosti, jež vyžaduje větší soustředění nebo pozornost.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.

uvolnit <koho>

Uvolnit: osvobodit někoho od povinností nebo obav.

odepsat <koho n. co>

Odepsat znamená oficiálně ukončit nebo převést nějakou smluvní nebo finanční závazek.

vyplývat <co z čeho>

Vyplývat znamená dospět k závěru či pochopit něco z určitého předpokladu či skutečnosti.

uvalit <na koho> (daně)

Uvalit na koho daně: naložit daně na někoho jako povinnost.

pověřovat <koho>

Pověřovat znamená dát někomu právo nebo zodpovědnost za něco.

ničit <koho n. co>

Ničit: způsobovat destrukci, zničit, poškozovat.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

překvapit <koho>

Překvapit znamená příjemně překonat jeho očekávání a udělat něco neočekávaného.

odvést <koho odkud>

Odvést: přesunout někoho z jednoho místa na druhé.

namlouvat si <koho>

Domlouvat si společné jednání či činnosti s někým.

vzdát se <čeho>

Opustit či odmítnout část svého majetku, práva, nároku nebo pozice.

vzrušovat <koho>

Vzbuzovat silnou emoci v někom; stimulovat jeho city a myšlenky.

uhájit <koho n. co>

Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.

vyslýchat <koho>

Vyslýchat znamená vyptávat se na něco někoho, aby se získaly informace nebo došlo k určitému výsledku.

poznání <čeho>

Proces objevování, porozumění a učení se o daném tématu nebo jevu.

určit (cenu)

Stanovení ceny, která je vhodná pro obě strany v obchodu.

hanět <koho>

Hanět znamená kritizovat a odsoudit něčí chování, jednání nebo činy.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

vázat se <na koho n. co>

Vázat se znamená poutat se k něčemu nebo někomu: uzavírat smlouvu, zavazovat se k činům nebo jen být pevně spojeni.

ovládnout <koho> (vztek)

Udržet kontrolu nad emocemi a nedovolit, aby vztek ovládl situaci.

obehrát <koho>

Obehrát znamená vymanit se z dané situace obratností a manipulací.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

přemluvit <koho>

Přesvědčit o něčem prostřednictvím argumentů, přímluv nebo slibů.

zjednávat <pro koho co>

Zjednávat znamená usilovat o dosažení dohody mezi dvěma stranami (pro koho a co).

osvobozovat <koho>

Osvobozovat je znamenat uvolňovat, osvobozovat osobu či skupinu lidí z něčeho, co je omezuje.

odpadnout <od čeho>

Zbavit se čeho; vzdát to; vzdát to s bojem; vzdát to bez boje; opustit to.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.