Označit - synonyma

poznačit (los)

Poznačit znamená označit něco nebo někoho jako nebo přiřadit něco nebo někoho k něčemu. Často se používá k označení výsledků losování.

poznamenat

Poznamenat znamená vyjádřit svůj názor nebo něčí názor komentářem nebo poznámkou.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat, stanoveně předem vymezit.

pojmenovat (objekt)

Pojmenovat znamená přiřadit k něčemu jméno nebo označení.

nazvat

Nazvat je definovat, popsat nebo označit jménem.

vyznačit (cestu)

Vyznačit cestu znamená označit ji, aby byla vidět a bylo možné ji bezpečně sledovat.

označkovat

Označkovat znamená vymezit něčím nebo něčím označit.

oznámit <co> (policii)

Udělat hlášení policii o .

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

uvést <co>

Uvést: zahájit, začít; provést něco, nastolit.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

prozradit <co>

Odkrýt, zjevit; sdělit tajemství nebo informaci, která byla dříve skrytá.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

soužit <koho>

Soužití je forma harmonického spolužití dvou nebo více osob, které si navzájem vyhovují a respektují se.

podmanit si <koho n. co>

Podmanit si znamená získat vliv, kontrolu nad něčím či někým.

oblíbit si <koho>

Udělat si k někomu příjemné pocity, mít ho rád nebo ho obdivovat.

vyhošťovat <koho odkud>

Vyhošťovat znamená násilně vyhnat osobu z určitého místa.

uchránit se <čeho>

Uchránit se: zbavit se nebezpečí, ohrožení, postihů apod., zabránit tomu, aby nastalo.

dojímat <koho> (melodie)

Dojímat = hladit, objímat nebo mazlit se s někým, aby se cítil milovaný a bezpečný.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat znamená krást něčí majetek nebo peníze silou nebo podvodem.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat či uchopit jakousi moc, či kontrolu nad čím, co předtím nebylo pod kontrolou.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.

zbavit se (pronásledovatele)

Zbavit se: osvobodit se od pronásledovatele, uniknout před ním.

deportovat <koho kam>

Deportovat je zákonný proces, který se vztahuje na vyhoštění někoho z jednoho státu do jiného.

hanět <koho n. co>

Hanět znamená kritizovat, odsoudit nebo pomlouvat koho nebo něco.

vrážet <do čeho>

Vrážet do něčeho znamená zabodávat, zasouvat silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

mrskat <koho>

Mrskat se používá pro označení člověka, který je nerozhodný, nebo se vyhýbá jednoduchému rozhodnutí.

připravovat <koho oč>

Připravovat oč: vybavit někoho informacemi a znalostmi, aby byl schopen čelit situaci nebo úkolu.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem čehosi.

pojmenovat

Udávat jméno nebo označení věci, osoby, stavu, místa apod.

přezírat <koho>

Přezírat znamená posuzovat jej s nadřazeností a povýšeností.

pomluvit <koho>

Pomluvit někoho znamená vyprávět o něm zlé a nepravdivé informace, obvykle s cílem poškodit jeho reputaci.

stanovit si

Ustanovit si cíl, vytvořit plán nebo definovat postup pro dosažení požadovaného výsledku.

určit (nemoc)

Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.

zaujmout <koho> (plně)

Zaujmout znamená přitáhnout jeho pozornost a udělat na něj dojem.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečlivě dbát na činnosti, úsilí nebo výsledky, aby se dosáhlo požadovaného cíle.

dbát <čeho>

Dbát <čeho> znamená dbát pozornosti, přísně se řídit a věnovat čemu pozornost.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : hlasitě volat na někoho nebo o něčem.

těšit <koho co>

Těšit: přinášet štěstí a radost něčím .

porazit <koho>

Porazit: vyhrát nad někým, porazit ho ve výzvě, souboji nebo zápase.

dožadovat se <čeho>

Žádat o něco s upřímností a sebevědomím.